Mgr. Ilona Kostadinovová, advokát I.K. Výuka LS 2019 4.3. a 11.3.2019 www.akilda.cz www.advokatnisluzby.com E-mail: ilda@seznam.cz Tel. +420/777 57 40 16

Politika zaměstnanosti Podpora v nezaměstnanosti LS 2019 Základní pramen práva: Zákon o zaměstnanosti, z. č. 435/2004 Sb., v platném znění/ZZ

Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR/MPSV www.mpsv.cz integrovaný portál - Správa služeb zaměstnanosti, www.portal.mpsv.cz Uřad práce ČR, místně příslušné krajské pobočky dle bydliště žadatele - uchazeče o zaměstnání, zájemce o zaměstnání může získávat informace kdekoli v CR nebo v zemích EU - EURES/EVropský portál služeb zaměstnanosti/European Employment Services, www.eures.cz ÚZ Zákoník práce 2017 ÚZ Pracovněprávní předpisy 2017

Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR/MPSV Zrušeny původní (okresní) úřady práce zřízené podle zákona o zaměstnanosti (zákon č. 435/2004 Sb.). Zákon o ÚP ČR, z. č. 73/2011 Sb., účinný od 1. 4. 2011 Veškeré úkoly v oblastech zaměstnanosti, podpory v nezaměstnanosti a při rekvalifikaci, ochrany zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele, státní sociální podpory rodin s dětmi a bydlení a sociální pomoci a péče o osoby v hmotné nouzi a zdravotně postižené patří do kompetence Úřad práce České republiky. Úřad práce je správním úřadem s celostátní působností.  Organizačně je Úřad práce členěn na generální ředitelství a krajské pobočky.  http://portal.mpsv.cz/upcr/oup

Prameny práva komplexně, www. mpsv Prameny práva komplexně, www.mpsv.cz – integrovaný portál Zaměstnanost, Správa služeb zaměstnanosti v ČR Evropský portál služeb zaměstnanosti/EURES Zákon o zaměstnanosti, z. č. 435/2004 Sb., v platném znění/ZZ Nařízení vlády č. 515/2004 Sb., o hmotné podpoře na vytváření nových pracovních míst a hmotné podpoře rekvalifikace nebo školení zaměstnanců v rámci investičních pobídek Vyhláška MPSV v dohodě s Ministerstvem školství mládeže a tělovýchovy/MŠMT č. 519/2004 Sb., o rekvalifikaci uchazečů o zaměstnání a zájemců o zaměstnání a o rekvalifikaci zaměstnanců Sdělení MPSV č. 311/2014 Sb., o vyhlášení průměrné mzdy v národním hospodářství za 1. až 3. čtvrtletí 2014 pro účely zákona o zaměstnanosti – částka 25.179,- Kč Sdělení MPSV č. 355/2015 Sb., o vyhlášení průměrné mzdy v národním hospodářství za 1. až 3. čtvrtletí 2015 pro účely zákona o zaměstnanosti – částka 25.903,- Kč Sdělení MPSV č. 130/2016 Sb. o výši průměrné hrubé roční mzdy v České republice ve výši 26.467,- Kč za rok 2015 činí pro období od 1. května 2016 do 30. dubna 2017 činí pro účely vydávání modrých karet průměrná hrubá roční mzda v České republice 317.604,- Kč

Ochrana zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele Zákon č. 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele Sdělení MPSV č. 94/2015 Sb., o rozhodné částce pro určení celkové výše mzdových nároků vyplacených jednomu zaměstnanci pro období od 1. května 2015 do 30. dubna 2016 částka 25.686,- Kč

Kontrola dodržování pracovněprávních předpisů, www.suip.cz Zákon o inspekci práce, z. č. 251/2005 Sb., v platném znění/ZIP Vyhláška MPSV č. 266/2005 Sb., kterou se stanoví vzor a provedení průkazu inspektorů Státního úřadu inspekce práce a oblastních inspektorátů práce Aktuální přehled platné právní úpravy: https://www.noveaspi.cz/

Agentury, zaměstnavatelé Nařízení vlády č. 64/2009 Sb., o stanovení druhu prací, které agentura práce nemůže formou dočasného přidělení k výkonu práce u uživatele zprostředkovávat Zprostředkování zaměstnání zaměstnavatelem formou dočasného přidělení zaměstnání u jiného subjektu podle § 43a Zákoníku práce, z. č. 262/2006 Sb., v platném znění/ZP Vyhláška MŠMT a MPSV č. 176/2009 Sb., kterou se stanoví náležitosti žádosti o akreditaci vzdělávacího programu, organizace a způsob jeho ukončení vzdělávání v rekvalifikačním zařízení

Politika zaměstnanosti Součástí sociální politiky státu je i státní politika zaměstnanosti. Cílem je dosažení rovnováhy mezi nabídkou a poptávkou po pracovní síle. Základem právní úpravy politiky zaměstnanosti je u nás zákon o zaměstnanosti, č. 435/2004 Sb., v platném znění/ZZ - § 1 „Dosažení plné zaměstnanosti a ochrana proti nezaměstnanosti jsou základními cíli zabezpečování státní politiky zaměstnanosti.“ .

Politika zaměstnanosti - členění Centrální Regionální Aktivní Pasivní MPSV CŘ Úřad práce ČR MPSV ČR MŠMT ČR Krajské pobočky MPO ČR Kontaktní pracoviště

Centrální politika zaměstnanosti Součástí Tzv. velká politika zaměstnanosti, která vytváří globální strategie. Klíčovou roli v ní hrají nástroje měnové, fiskální a mzdové politiky, strukturální změny ekonomiky, zaměření exportu, úroveň vzdělávacího systému i celková koncepce zaměstnanosti. Jde o makroekonomické ovlivňování hospodářství, které je nutné odvíjet od výrobních rezortů, jež by měly působit preventivně proti nezaměstnanosti a jejím negativním sociálním dopadům. Hlavní úlohu v oblasti centrální státní politiky zaměstnanosti má Ministerstvo práce a sociálních věcí. ČR/MPSV, http://www.mpsv.cz/.

Regionální politika zaměstnanosti Tzv. malá politika zaměstnanosti, která čítá provozování základních služeb zaměstnanosti. Zajišťuje vytváření nových pracovních míst. Může stimulovat rozvoj národního hospodářství. Konkretizuje globální politiku státu na místní podmínky a stanovuje způsoby její realizace. Hlavní váha při tvorbě a uskutečňování této politiky je na Úřadu práce ČR, generální ředitelství, krajské pobočky. Na dodržování pracovněprávních předpisů dohlížejí inspektoráty práce.

Aktivní politika zaměstnanosti Aktivní politika zaměstnanosti je politikou státní. Jejím cílem je vytvářet reálné podmínky pro dosažení rovnováhy mezi nabídkou a poptávkou na trhu práce, zejména podmínky pro vznik : nových a efektivních pracovních míst – dotace, investiční pobídky ve spolupráci s Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR/MPO, www.mpo.cz společensky účelných pracovních míst veřejně prospěšných prací zajišťování rekvalifikace

Pasivní politika zaměstnanosti Pasivní politika zaměstnanosti znamená podle zákona o zaměstnanosti, z. č. 435/2004 Sb., v platném znění /ZZ zprostředkování zaměstnání uchazečům o práci a dále podpora v nezaměstnanosti

Příklady aktivní politiky zaměstnanosti 40.000,- - 80.000,- Kč, budou-li OSVČ vedené v evidenci Úřadu práce ČR nově podnikat po dobu 1-2 roky 24.000,- Kč podpora na zaměstnávání absolventů mladých lidí bez praxe Cca 15. 000,- příspěvky na zkrácené úvazky Vytvořit nová pracovní místa s možností zkrácených úvazků a zaměstnat tak více lidí. To je – zjednodušeně řečeno – druhý ze sedmibodového Plánu na zaměstnanost ministerstva práce a sociálních věcí 2013 Řešit má mj. dlouhodobou nezaměstnanost s důrazem na matky s dětmi. Právě ženy tvoří víc než polovinu z celkem 192 tisíc uchazečů o zaměstnání evidovaných na Úřadu práce ČR déle než 1 rok (údaje 2013). Na zkrácené pracovní úvazky resort firmám nabízí až 12tisícový příspěvek.

Podpora dojíždění za prací 2016 Ve vybraných krajích ČR s ohledem na vyšší míru nezaměstnanosti jsou vypláceny od 1. dubna 2016 tzv. příspěvky na dopravu za prací ve výši až 3.000,- Kč měsíčně pro dlouhodobě nezaměstnané – jde zejména o Kraj Karlovarský, Ústecký

Právo na práci x Právo na vhodné zaměstnání Právo na práci je jedním ze základních sociálních práv občanů. Podle čl. 23 Všeobecné deklarace lidských práv z roku 1948 má každý právo na práci, na svobodou volbu zaměstnání, na spravedlivé a uspokojivé pracovní podmínky a na ochranu proti nezaměstnanosti. V čl. III, části 6. Mezinárodního paktu o hospodářských, sociálních a kulturních právech z roku 1966, který je pro ČR závazný, uznávají smluvní státy paktu právo na práci, které zahrnuje právo každého na příležitost vydělávat si na živobytí prací, kterou si svobodně vybere nebo přijme, a učiní příslušná opatření k ochraně tohoto práva. Dále je toto právo rozvedeno v Úmluvách MOP (č. 44, 88, 96, 97, 111, 142, 168) Významná je Evropská sociální charta z roku 1961a Sociální charta Evropského společenství z roku 1989 jako politická deklarace.

Právo na práci U nás je právo upraveno v Listině základních práv a svobod jako součásti ústavního pořádku ČR. Čl. 26 odst. 3 LZPS deklaruje, že každý má právo získávat prostředky pro své životní potřeby prací. Občany, kteří toto právo nemohou bez své viny vykonávat, stát v přiměřeném rozsahu hmotně zajišťuje. Kdybychom si nyní z těchto jednotlivých ustanovení pokusili dát dohromady definici práva na práci, lze ji koncipovat následovně: Právo na práci je subjektivním právem každého občana na uplatnění vlastních schopností v pracovním procesu a prostřednictvím využití své pracovní síly (souhrnu duševních a fyzických vlastností člověka) i právo na získání prostředků k uspokojení svých základních potřeb. Nelze jej chápat jako právo absolutní, stát nemá povinnost každého občana za každou cenu zaměstnat.

Právo na vhodné zaměstnání Právo na zaměstnání je upraven v čl. 26 odst. 1 LZPS, podle něhož má každý právo na svobodnou volbu povolání a přípravu k němu, jakož i právo podnikat a provozovat jinou hospodářskou činnost. Dále je toto právo rozvedeno v zákoně o zaměstnanosti, konkrétně § 20 ZZ. Právem na zaměstnání je právo fyzické osoby, která chce a může pracovat a o práci se uchází, na zaměstnání v pracovněprávním vztahu, na zprostředkování zaměstnání a na poskytnutí dalších služeb za podmínek stanovených zákonem o zaměstnanosti. Fyzická osoba má právo si sama svobodně zvolit a zabezpečit zaměstnání a vykonávat je na celém území ČR, nebo si může zabezpečit zaměstnání v zahraničí.

Nezaměstnanost Politika trhu práce a sociální ochrana proti nezaměstnanosti se prolínají a doplňují. Nezaměstnanost není považována za vážný ekonomický a sociální problém do té doby, dokud se nestává masovou. Samotná existence nezaměstnanosti je přirozeným fenoménem a atributem svobodné společnosti založené na tržním mechanismu a demokracii. Statistiky: http://portal.mpsv.cz/sz/stat/nz Regionální statistiky: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/regiony_mesta_obce _souhrn

Politika zaměstnanosti

Politika zaměstnanosti

Statistika MPSV únor 2016,

Statistika MPSV únor 2016

Statistiky ÚP ČR 2017

Statistiky ÚP ČR 2017

Nezaměstnanost 31.10.2018, http://portal.mpsv.cz/sz/stat/nz/mes V říjnu celkový počet uchazečů o zaměstnání poklesl o 3,9 % na 215 622, počet hlášených volných pracovních míst vzrostl o 0,2 % na 316 884 a podíl nezaměstnaných osob poklesl na 2,8 %.   K 31. 10. 2018 evidoval Úřad práce ČR (ÚP ČR) na svých krajských pobočkách a jejich kontaktních pracovištích celkem 215 622 uchazečů o zaměstnání. Jejich počet byl o 8 709 nižší než na konci předchozího měsíce, ve srovnání se stejným obdobím roku 2017 je nižší o 55 551 osob. Z tohoto počtu bylo 193 983 dosažitelných uchazečů o zaměstnání ve věku 15 –  64 let. Bylo to o 9 336 méně než na konci předchozího měsíce. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2017 byl jejich počet nižší o 54 527.  V průběhu října bylo nově zaevidováno 40 193 osob. Ve srovnání s minulým měsícem to bylo více o 3 431 osob a v porovnání se stejným obdobím předchozího roku více o 641 osob.

Statistiky ÚP ČR 2018

Statistiky ÚP ČR 2018, aktuálně http://portal.mpsv.cz/sz/stat/nz/mes

Nezaměstnanost 1.1.2019, http://portal.mpsv.cz/sz/stat/nz/mes V lednu celkový počet uchazečů o zaměstnání vzrostl o 5,8 % na 245 057, počet hlášených volných pracovních míst vzrostl o 2,2 % na 331 453 a podíl nezaměstnaných osob vzrostl na 3,3 %.   K 31. 1. 2019 evidoval Úřad práce ČR (ÚP ČR) na svých krajských pobočkách a jejich kontaktních pracovištích celkem 245 057 uchazečů o zaměstnání. Jejich počet byl o 13 523 vyšší než na konci předchozího měsíce, ve srovnání se stejným obdobím roku 2018 je nižší o 44 171 osob. Z tohoto počtu bylo 223 301 dosažitelných uchazečů o zaměstnání ve věku 15 –  64 let. Bylo to o 12 589 více než na konci předchozího měsíce. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2018 byl jejich počet nižší o 44 944.  V průběhu ledna bylo nově zaevidováno 55 668 osob. Ve srovnání s minulým měsícem to bylo více o 13 601 osob a v porovnání se stejným obdobím předchozího roku více o 45 osob.

Statistiky ÚP ČR 2019

Statistiky ÚP ČR 2019, aktuálně http://portal.mpsv.cz/sz/stat/nz/mes

Podpora v nezaměstnanosti Právo na přiměřené hmotné zabezpečení při ztrátě zaměstnání Učast na sociálním pojištění v posledních 2 letech minimálně 12 měsíců, z. č. 589/1992 Sb. o sociálním zabezpečení - sociální pojištění (nemocenské a důchodové pojištění, příspěvek na státní politiku zaměstnanosti) Tedy příjem z pracovního poměru a dohody o pracovní činnosti přesáhl částku 2.500,- Kč a nově od roku 2019 3.000,- Kč a u Dohody o provedení práce 10.000,- Kč Právo na vhodné zaměstnání, § 20 ZZ Národní soustava povolání, www.nsp.cz odpovídající požadavkům kvalifikačním, zdravotním, rozsahu úvazku min. 80%stanovené týdenní pracovní doby, doba určitá přesahující 3 měsíce ……..

Podpora v nezaměstnanosti Zápočtový list - potvrzení o zaměstnání vydává zaměstnavatel při skončení pracovního poměru Důvod skončení pracovního poměru Výše průměrného výdělku na samostatném potvrzení Výše dle předchozího příjmu, maximální částka stanovená obecnou právní úpravou - Maximální výše podpory v nezaměstnanosti v ČR činí 0,58násobek průměrné mzdy za první tři čtvrtletí předchozího roku (14.281,- Kč měsíčně pro rok 2014), v případě podpory při rekvalifikaci její 0,65násobek (16.005,- Kč pro rok 2014), http://portal.mpsv.cz/eures/u1/koodavnez V roce 2016 činí průměrná mzda 25.179,- Kč, sdělení MPSV č. 311/2014 Sb. pro účely zákona o zaměstnanosti V roce 2017 činí průměrná mzda 25.903,- Kč sdělení MPSV č. 355/2015 Sb. pro účely zákona o zaměstnanosti. Výše minimální mzdy 2019 – viz aktualita https://www.akilda.cz/news/minimalni-mzda-2019/ 79,80 Kč za hodinu nebo 13 350 Kč za měsíc. Nařízení vlády č. 567/2006 Sb.,  v platném znění novely č. 273/2018 Sb. Více zde: https://www.akilda.cz/news/minimalni-mzda-2019/ Podpůrčí doba - dle věku uchazeče o zaměstnání činí: 5 měsíců – osoby mladší 50 let 8 měsíců – osoby starší 50 let a mladší 55 let 11 měsíců – osoby starší 55 let

Podpora v nezaměstnanosti Výše: procentní sazbou z průměrného měsíčního čistého výdělku, který byl u uchazeče o zaměstnání zjištěn a naposledy používán pro pracovněprávní účely v jeho posledním ukončeném zaměstnání. První 2 měsíce 65 %, další 2 měsíce 50 % a po zbývající podpůrčí dobu 45 % průměrného měsíčního čistého výdělku nebo vyměřovacího základu. Při rekvalifikaci činí 60 % průměrného měsíčního čistého výdělku nebo vyměřovacího základu.

Podpora v nezaměstnanosti 2018/2019 Procentní sazba podpory v nezaměstnanosti činí první 2 měsíce 65 %, další 2 měsíce 50 % a po zbývající podpůrčí dobu 45 % průměrného měsíčního čistého výdělku nebo vyměřovacího základu. V případě, že jste před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání bez vážného důvodu ukončil(a) poslední zaměstnání sám/sama nebo dohodou se zaměstnavatelem, činí procentní sazba podpory v nezaměstnanosti 45 % průměrného měsíčního výdělku nebo vyměřovacího základu. Maximální výše podpory v nezaměstnanosti v ČR činí 0,58násobek průměrné mzdy za první tři čtvrtletí předchozího roku (16.682,- Kč měsíčně pro rok 2018, aktuálně 18.111,- Kč měsíčně pro rok 2019), v případě podpory při rekvalifikaci její 0,65násobek (18.695,- Kč pro rok 2018, aktuálně 20.297,- Kč pro rok 2019). Aktuálně sledovat: http://portal.mpsv.cz/eures/u1/koodavnez

Podpora při rekvalifikaci Po celou dobu trvání rekvalifikace - hmotné zabezpečení jako nástroj pasivní politiky zaměstnanosti Rekvalifikační kurzy ve spolupráci s Úřadem práce CR jako nástroj aktivní politiky zaměstnanosti Snaha podpořit uchazeče či zájemce o zaměstnání v hledání vhodného zaměstnání Podpora při rekvalifikaci - nástroje politiky zaměstnanosti ve snaze zavést vhodná opatření k podpoře zaměstnatelnosti na trhu práce ohrožených kategorií zaměstnanců - absolventi, mladiství, dlouhodobě nezaměstnaní, osoby zdravotně znevýhodněné, rodiče malých dětí atd.

Pracovní rehabilitace Nástroje aktivní politiy zaměstnanosti pro osoby zdravotně postižené/OZP Povinný podíl zaměstnávání osob zdravotně postižených - 4% zaměstnavatelé zaměstnávající alespoň 25 zaměstnanců Alternativní plnění - odběr výrobků z chráněných dílen zaměstnávajících více než 50% osob zdravotně postižených Alternativní plnění - odvod do státního rozpočtu

Ochrana zaměstnance při platební neschopnosti zaměstnavatele Zákon č. 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele, ve znění novely č. 217/2009 Sb. účinné od 20. července 2009, v návaznosti na insolvenční zákon, z. č. 182/2006 Sb., v platném znění Zaměstnanec, kterému zaměstnavatel dluží mzdu, se může přihlásit o svůj nárok na úřadu a práce, v jehož obvodu má sídlo nebo místo podnikání zaměstnavatel, a současně může podat návrh na zahájení insolvenčního řízení. Úřad práce zveřejňuje na úřední desce informace o podání insolvenčního nárvhu na určitý podnik. Lze uplatnit mzdové nároky za 3 měsíce rozhodného období, nejvýše v rozsahu odpovídajícím splatným mzdovým nárokům za rozhodné období, které je maximálně 6 měsíců před podáním návrhu na zahájení insolvenčního řízení a 3 měsíce po zahájení. 3 měsíce rozhodného období, zpětně od prvního dne kalendářního měsíce, je-li podán insolvenční návrh u příslušného krajského soudu ČR na zaměstnavatele, který je v platební neschopnosti: 1. Zastavil platby podstatné části svých peněžitých závazků, je po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a tyto závazky není schopen plnit 2. Neplní po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti Celkově lze vyplatit 1 zaměstnanci za 1 měsíc částku jeden a půl násobku průměrné mzdy v národním hospodářství v době podání návrhu na insolvenční řízení, například 1. květen 2009 – 30. duben 2010 je to 23.542,- Kč.1,5 násobek činí 35.313,- Kč, maximálně lze vyplatit za období 3 měsíců 1 zaměstnanci tedy částku 105.940,- Kč. V roce 2016 je jednomu zaměstnanci vyplácena maximální celková výše mzdových nároků ve výši 25. 686,- Kč pro období od 1. května 2015 do 30. dubna 2016, sdělení MPSV č. 94/2015 Sb.

Evropská unie – portál České správy sociálního zabezpečení https://www Česká republika je od 1. května 2004 členským státem Evropské unie (EU). Jedním ze základních principů EU je právo občanů na volný pohyb. Pro oblast sociálního zabezpečení z toho vyplývá povinnost členských států zacházet s migrujícími občany států EU tak, aby nebyla omezena jejich možnost pracovat v rámci tohoto prostoru. Nejdůležitějšími právními předpisy v této oblasti jsou tzv. koordinační nařízení -  nařízení Evropského parlamentu  a Rady (ES) č. 883/2004 a nařízení Evropského parlamentu a Rady ES č. 987/2009, která od 1. 5. 2010 nahrazují nařízení  Rady (EHS) č. 1408/71 a nařízení Rady (EHS) č. 574/72. Tato nařízení představují základní, přímo závazné a nad národní právní předpisy postavené předpisy Společenství koordinující systémy sociálního zabezpečení všech členských států. Vaše práva a povinnosti k českým institucím v oblasti sociálního zabezpečení v případě Vašeho pohybu po Evropské unii z důvodu zaměstnání, studia apod. Příručka pro migrující osoby - Znění ze září 2014.  Vydalo Ministerstvo práce a sociálních věcí  Obecné informace o právech osob migrujících v rámci Evropské unie Předpisy EU v oblasti sociálního zabezpečení – praktický průvodce Vydalo Generální ředitelství pro zaměstnanost, sociální věci a rovné příležitosti EK Informace k problematice určování příslušných právních předpisů  Practical Guide (Právní předpisy, které se vztahují na pracovníky v EU, EHP a Švýcarsku - praktický průvodce) - Poslední znění z prosince 2013. Vydala Evropská komise

EURES – Úřad práce ČR Úřad práce České republiky (ÚP ČR) se po připojení země k EU (2004) stal součástí sítě EURES, jejímž základním posláním je usnadňovat mezinárodní mobilitu pracovních sil. Službu EURES (z angl. EURopean Employment Services = Evropské služby zaměstnanosti) nabízejí veřejné služby zaměstnanosti všech 28 členských států EU, dále členské země EHP Island, Lichtenštejnsko a Norsko, a prostřednictvím bilaterálních smluv také Švýcarsko. Základním úkolem sítě EURES je poskytovat služby užitečné všem pracujícím, uchazečům a zájemcům o práci i zaměstnavatelům, kteří mají zájem využívat práva volného pohybu osob. Poskytování služeb EURES je umožněno dvěma základními cestami: na jedné straně to jsou databáze přístupné na Evropském portále pracovní mobility, na straně druhé to jsou informační a poradenské služby nabízené EURES poradci a kontaktními pracovníky EURES, kteří působí na krajských pobočkách a kontaktních pracovištích ÚP ČR.

Nařízení 883/04 a 987/2009 přinášejí oproti starým nařízením 1408/71 a 574/72 několik novinek: Možnost zohlednit doby pojištění získané samostatně výdělečnou činností (nejen zaměstnáním) v členském státě EU, Norsku, Islandu, Lichtenštejnsku či Švýcarsku. Nezaměstnaná osoba bude mít možnost hledat si zaměstnání v jiném členském státě EU, Norsku, Islandu, Lichtenštejnsku či Švýcarsku po dobu až 6 měsíců a současně pobírat dávky v nezaměstnanosti ze státu, který dávky přiznal (za předpokladu, že ještě nevyčerpala podpůrčí dobu). Stávající E formuláře budou i nadále používány (po přechodnou dobu) spolu s novou podobou papírových formulářů, tzv. přenositelných dokumentů (Portable Documents) U1, U2, U3 a papírovými SEDy s označením U001 - U028. (U je zkratkou unemployment=nezaměstnanost).

Koordinace dávek v nezaměstnanosti Ve kterém státě můžete nárokovat dávky v nezaměstnanosti A. Základním pravidlem koordinace sociálního zabezpečení je, že zaměstnanec nebo osoba samostatně výdělečně činná (dále jen „OSVČ“) je pojištěna ve státu, na jehož území naposledy vykonávala výdělečnou činnost. Migrující pracovníci tedy spadají pod sociální systém toho státu, na jehož území pracují a odvádějí příspěvky na sociální zabezpečení. Na základě těchto odvodů pak dotyčný stát poskytuje sociální dávky, včetně dávek v nezaměstnanosti. Jestliže jste naposledy pracoval(a) v jiném členském státě EU, Norsku, Islandu, Lichtenštejnsku či Švýcarsku, požádejte o dávky v nezaměstnanosti tamní úřad práce. Splníte-li podmínky pro vznik nároku na dávky v nezaměstnanosti dle právních předpisů státu posledního zaměstnání/SVČ, můžete po čtyřech týdnech evidence na zahraničním úřadu práce požádat o převod těchto dávek do ČR. Jedná se o možnost tzv. „transferu“ dávek (formulář PD U2), kdy nezaměstnaná osoba má možnost hledat práci v jiném členském státě a nadále pobírat dávky v nezaměstnanosti od státu posledního zaměstnání/SVČ.

PD U2 - zachování nároku na dávky, tzv PD U2 - zachování nároku na dávky, tzv. transfer dávek v nezaměstnanosti (článek 64 nařízení 883/2004) a) V případě, kdy přijíždíte do ČR jako uchazeč o zaměstnání se zachovaným nárokem na dávky v nezaměstnanosti od zahraničního pracovního úřadu, zaregistrujete se na kontaktním pracovišti Úřadu práce ČR, v jehož územním obvodu máte bydliště a předložíte přenositelný dokument U2 (PD U2) vystavený zahraničním úřadem práce. Úřad práce ČR informuje zahraniční pracovní úřad o Vaší registraci, a ten poté bude pokračovat ve výplatě dávek v nezaměstnanosti. Součinnost při hledání zaměstnání budete plnit u českého Úřadu práce, který však bude informovat zahraniční úřad práce o všech skutečnostech, které by mohly ovlivnit Váš nárok na dávky v nezaměstnanosti. Jestliže se vrátíte do původního státu před uplynutím doby, po kterou máte nárok na dávky, bude pokračovat Váš nárok na dávky podle předpisů tohoto státu. V opačném případě nárok ztrácíte. Transfer dávek v nezaměstnanosti lze povolit na 3 měsíce s možností prodloužení o maximálně další 3 měsíce. Po dobu, kdy v ČR pobíráte zahraniční dávky v nezaměstnanosti, podléháte předpisům jiného členského státu, nejste zdravotně ani sociálně pojištěn(a) prostřednictvím Úřadu práce ČR. Zda, popř. do jaké míry, jste pojištěn(a), Vám sdělí příslušná zahraniční instituce. Vhodné krýt pobyt v ČR komerčním cestovním pojištěním. b) V případě, že z ČR odjíždíte hledat práci do jiného státu EU, Norska, Islandu, Lichtenštejnska či Švýcarska, po 28 dnech evidence požádáte Úřad práce ČR, aby Vám vystavil PD U2. Do 7 dnů ode dne, kdy opustíte ČR (na tomto dni se domluvíte s ÚP a tento den bude uveden v PD U2) se musíte zaregistrovat na zahraničním pracovním úřadě a plnit povinnosti tamějšího uchazeče o zaměstnání. Zahraniční pracovní úřad neprodleně informuje Úřad práce ČR, že jste svou registrační povinnost splnil, a Úřad práce ČR poté bude pokračovat ve vyplácení podpory v nezaměstnanosti. Maximální doba, po kterou je možno pobírat českou podporu v nezaměstnanosti a přitom si hledat práci v EU, je 6 měsíců (za předpokladu, že nepřekračuje zbývající podpůrčí dobu). V praxi se nejčastěji bude jednat o 4 měsíce.

Bydliště (centrum zájmu), jeho dokládání a posuzování (článek 11 nařízení 987/2009) B. Bydlištěm se ve smyslu nařízení rozumí centrum zájmu, které se nemusí vždy shodovat s trvalým či přechodným pobytem. Pokud jste naposledy pracoval(a) v jiném členském státě, ale zaevidujete se na kontaktním pracovišti Úřadu práce ČR a požádáte o podporu v nezaměstnanosti, bude Úřad práce ČR zjišťovat, zda jste si zachoval(a) po dobu poslední výdělečné činnosti v zahraničí bydliště (centrum zájmu) v ČR. Při posuzování bydliště je potřeba přihlédnout ke kritériím vyplývajícím z judikatury Soudního dvora EU (které byly převzaty také do článku 11 nařízení 987/2009) a rozhodnutí Správní komise č. U2 ze dne 12. června 2009. Je tedy nutné vzít v úvahu: délku a nepřetržitost Vaší přítomnosti na území dotčených členských států (lze doložit např. kopiemi letenek/jízdenek, apod.)  stabilitu a povahu Vaší výdělečné činnosti v jiném členském státě (lze doložit např. pracovní smlouvou, apod.)  rodinnou situaci a rodinné vazby situaci ohledně bydlení (lze doložit např. nájemní smlouvou, apod.)  vykonávání jakýchkoli nevýdělečných činností daňovou rezidenci

BYDLIŠTĚ Bydliště můžete prokázat přenositelným dokumentem S1 nebo formulářem E106, který vystavuje instituce zdravotního pojištění ve státě zaměstnání/SVČ za účelem zachování nároku na zdravotní péči ve státě bydliště - tzv. Žlutý průkaz pojištěnce EU trvale bydlícího v ČR. Výšeuvedené informace získá Úřad práce ČR z Dotazníku pro určení státu bydliště, který je předložen k vyplnění žadateli o dávky v nezaměstnanosti, který naposledy pracoval v jiném členském státě EU. Na základě informací, které v dotazníku uvedete, pak Úřadu práce ČR bude posuzovat, zda bylo/nebylo zachováno bydliště/centrum zájmu v ČR během Vašeho pobytu v jiném členském státě. Dotazník se obvykle nepředkládá pouze osobám, které v zahraničí pracovaly méně než rok. Nelze tedy automaticky počítat s tím, že Vám po návratu z jiného členského státu bude v ČR přiznána dávka v nezaměstnanosti.

Přeshraniční pracovníci (článek 65 nařízení 883/04) C. Výjimku z pravidla nárokování dávek v nezaměstnanosti ve státě poslední výdělečné činnosti tvoří tzv. přeshraniční pracovníci, kteří mohou nárokovat dávky v nezaměstnanosti ve státě bydliště. Přeshraničními pracovníky jsou osoby, které pracují v jiné zemi, než ve které bydlí. Ve státě původu si zachovali bydliště, neboli centrum zájmu a na omezenou dobu se přesunuli za zaměstnáním do jiného státu. Specifickou kategorií přeshraničních pracovníků jsou příhraniční pracovníci (tzv. PENDLEŘI), kteří z jednoho státu pravidelně dojíždějí přes hranice do zaměstnání v jiném státě, přičemž se minimálně jednou týdně vracejí zpět do státu bydliště. Pendleři mohou žádat o dávky v nezaměstnanosti pouze ve státě bydliště.

Sčítání dob pojištění (článek 61 nařízení 883/2004) Doby pojištění získané výdělečnou činností v jiných členských státech lze sčítat v případě, že: jste vykonával(a) poslední výdělečnou činnost v ČR  byl(a) jste přeshraničním pracovníkem – zachoval(a) jste si bydliště v ČR během výkonu výdělečné činnosti v jiném členském státě  Zahraniční doby pojištění budou zohledněny v případě, že budou doložené přenositelným dokumentem U1 nebo formulářem E 301. Jestliže zahraniční úřad práce potvrdil dobu nepojištěného zaměstnání nebo nepojištěné samostatně výdělečné činnosti, Úřad práce takovou dobu zohlední jako dobu pojištěnou pouze v případě, že jste se v zahraničí nemohl(a) pojistit pro případ nezaměstnanosti a podle českých právních předpisů by se jednalo o dobu pojištěnou.

PODPORA V ČR 2019 Splníte-li podmínky pro přiznání podpory v nezaměstnanosti, bude Vám podpora v nezaměstnanosti vypočtena z průměrného měsíčního čistého výdělku z posledního zaměstnání, nebo posledního vyměřovacího základu. Procentní sazba podpory v nezaměstnanosti činí první 2 měsíce 65 %, další 2 měsíce 50 % a po zbývající podpůrčí dobu 45 % průměrného měsíčního čistého výdělku nebo vyměřovacího základu. V případě, že jste před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání bez vážného důvodu ukončil(a) poslední zaměstnání sám/sama nebo dohodou se zaměstnavatelem, činí procentní sazba podpory v nezaměstnanosti 45 % průměrného měsíčního výdělku nebo vyměřovacího základu.  Maximální výše podpory v nezaměstnanosti v ČR činí 0,58násobek průměrné mzdy za první tři čtvrtletí předchozího roku (18.111,- Kč měsíčně pro rok 2019), v případě podpory při rekvalifikaci její 0,65násobek (20.297,- Kč pro rok 2019).

Příjemný a klidný zbytek dne přeji. I. K. Děkuji za pozornost. Příjemný a klidný zbytek dne přeji. I. K. ilda@seznam.cz, tel. +420/777 57 40 16 www.akilda.cz, www.advokatnisluzby.com Mgr. Ilona Kostadinovová, advokát