Státní sociální podpora VŠE, Praha 04. 03. 2009 Mgr. Ilona Kostadinovová ilda@seznam.cz http://akilda.webnode.cz/ Právnická fakulta ZČU v Plzni Vysoká škola Karlovy Vary, o. p. s.

Prameny práva ÚZ, Sociální zabezpečení, aktuální znění Mgr. Ilona Kostadinovová ilda@seznam.cz Prameny práva ÚZ, Sociální zabezpečení, aktuální znění Zákon o státní sociální podpoře, č. 117/1995 Sb., v platném znění Zákon o stabilizaci veřejných rozpočtů, č. 261/2007 Sb., část patnáctá změna zákona o státní sociální podpoře (účinnost 1. 1. 2008) Novela zákona o státní sociální podpoře s účinností od 1. 1. 2009, sněmovní tisk č. 516/2008, Senát vrátil PS, hlasováno 31.10.2008 znovu a schváleno, prezident podepsal 14. 11. 2008 Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, v platném znění, vymezení příjmů – část první zákona o stabilizaci veřejných rozpočtů obsahuje změnu zákona o daních z příjmů Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, nabyl účinnosti částečně dnem 1. října 1995 (dávky poskytované bez ohledu na výši příjmu) a v plném rozsahu dnem 1. ledna 1996 Příspěvek na dopravu byl zrušen s účinností od 1. července 2004. Zaopatřovací příspěvek náležející při výkonu základní vojenské služby nebo civilní služby nenáleží od 1. ledna 2005. Z okruhu příjmů započitatelných do rozhodného příjmu pro účely státní sociální podpory se vypouští zaopatřovací příspěvek, novela s účinností od 1. 1. 2009 – legislativně technická změna. S účinností od 1. 1. 2009 budou orgány provádějící státní sociální podporu označovány ve všech případech jako úřady práce, v Praze Úřad práce hlavního města Prahy, ve druhém stupni Magistrát hlavního města Prahy, nově § 2a zákona o státní sociální podpoře. Dávka náležející dětem umístěným do zařízení pro okamžitou pomoc (dočasně od 1. října 2005 – do 1. ledna 2007). Novela č. 113/2006 Sb. zavedla příspěvek na školní pomůcky. Zákon o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, č. 582/1991 Sb., v platném znění (postup při posuzování zdravotního stavu pro účely státní sociální podpory do 31. června 2006)

Prameny práva Zákon o sociálním zabezpečení, č. 100/1988 Sb. Zákon o působnosti orgánů ČR v sociálním zabezpečení, č. 114/1988 Sb. Zákon o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, č. 582/1991 Sb. Zákon o zaměstnanosti, č. 435/2004 Sb., v platném znění, § 8 od 1. července 2006 posuzování zdravotního stavu lékaři úřadu práce Správní řád, z. č. 500/2004 Sb., v platném znění Řízení o dávkách: S účinností od 1. ledna 2006 byl nahrazen dosavadní správní řád, č. 71/1967 Sb., zákonem novým č. 500/2004 Sb. Původně o dávkách rozhodovaly okresní úřady, poté obecní úřady obcí s rozšířenou působností a od 1. dubna 2004 jsou těmito orgány úřady práce, odvolacími orgány jsou krajské úřady. V Praze rozhodují o dávkách státní sociální podpory úřady městských částí, odvolacím orgánem jsou Magistrát hlavního města Prahy.

Prameny práva Zákon o sociálních službách, č. 108/2006 Sb. Mgr. Ilona Kostadinovová ilda@seznam.cz Prameny práva Zákon o sociálních službách, č. 108/2006 Sb. Zákon o životním a existenčním minimu, č. 110/2006 Sb. Zákon o pomoci v hmotné nouzi, č. 111/2006 Sb. Nařízení Rady 1408/71 o aplikaci soustav sociálního zabezpečení na osoby zaměstnané, samostatně výdělečně činné a jejich rodinné příslušníky pohybující se v rámci Společenství Nařízení Rady 883/2004 – od roku 2009 nahradí současné Nařízení 1408/71 Nařízení 1612/68 Nařízení Rady 574/72 stanovící postup provádění Nařízení 1408/71 Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, nabyl účinnosti částečně dnem 1. října 1995 (dávky poskytované bez ohledu na výši příjmu) a v plném rozsahu dnem 1. ledna 1996 Původně o dávkách rozhodovaly okresní úřady, poté obecní úřady obcí s rozšířenou působností a od 1. dubna 2004 jsou těmito orgány úřady práce, odvolacími orgány jsou krajské úřady. V Praze rozhodují o dávkách státní sociální podpory úřady městských částí, odvolacím orgánem jsou Magistrát hlavního města Prahy. Příspěvek na dopravu byl zrušen s účinností od 1. července 2004. Zaopatřovací příspěvek náležející při výkonu základní vojenské služby nebo civilní služby nenáleží od 1. ledna 2005. Dávka náležející dětem umístěným do zařízení pro okamžitou pomoc (dočasně od 1. října 2005 – do 1. ledna 2007). Novela č. 113/2006 Sb. zavedla příspěvek na školní pomůcky. Zákon o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, č. 582/1991 Sb., v platném znění (postup při posuzování zdravotního stavu pro účely státní sociální podpory do 31. června 2006)

Prameny práva Zákon o sociálních službách, č. 108/2006 Sb. Mgr. Ilona Kostadinovová ilda@seznam.cz Prameny práva Zákon o sociálních službách, č. 108/2006 Sb. Zákon o životním a existenčním minimu, č. 110/2006 Sb. Zákon o pomoci v hmotné nouzi, č. 111/2006 Sb. Nařízení Rady 1408/71 o aplikaci soustav sociálního zabezpečení na osoby zaměstnané, samostatně výdělečně činné a jejich rodinné příslušníky pohybující se v rámci Společenství Nařízení Rady 883/2004 – od roku 2009 nahradí současné Nařízení 1408/71 Nařízení 1612/68 Nařízení Rady 574/72 stanovící postup provádění Nařízení 1408/71 Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, nabyl účinnosti částečně dnem 1. října 1995 (dávky poskytované bez ohledu na výši příjmu) a v plném rozsahu dnem 1. ledna 1996 Původně o dávkách rozhodovaly okresní úřady, poté obecní úřady obcí s rozšířenou působností a od 1. dubna 2004 jsou těmito orgány úřady práce, odvolacími orgány jsou krajské úřady. V Praze rozhodují o dávkách státní sociální podpory úřady městských částí, odvolacím orgánem jsou Magistrát hlavního města Prahy. Příspěvek na dopravu byl zrušen s účinností od 1. července 2004. Zaopatřovací příspěvek náležející při výkonu základní vojenské služby nebo civilní služby nenáleží od 1. ledna 2005. Dávka náležející dětem umístěným do zařízení pro okamžitou pomoc (dočasně od 1. října 2005 – do 1. ledna 2007). Novela č. 113/2006 Sb. zavedla příspěvek na školní pomůcky. Zákon o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, č. 582/1991 Sb., v platném znění (postup při posuzování zdravotního stavu pro účely státní sociální podpory do 31. června 2006)

Prováděcí právní předpisy Mgr. Ilona Kostadinovová ilda@seznam.cz Prováděcí právní předpisy Vyhláška č. 207/1995 Sb., kterou se stanoví stupně zdravotního postižení a způsob jejich posuzování pro účely dávek státní sociální podpory Vyhláška č. 322/2005 Sb., o dalším studiu, popřípadě výuce, které se pro účely státní sociální podpory a důchodového pojištění považují za studium na středních nebo vysokých školách Sdělení MPSV č. 490/2006 Sb., kterým se vyhlašuje pro účely státní sociální podpory a sociální potřebnosti částka odpovídající 40% průměrné měsíční mzdy v nepodnikatelské sféře pro účely § 32 odst. 1 zákona č. 117/1995 Sb., tj. pro stanovení výše rodičovského příspěvku, od 1. ledna 2007 § 9 odst. 2 zákona o státní sociální podpoře, č. 117/1995 Sb., zmocnění pro Ministerstvo práce a sociálních věcí k vydání vyhlášky, kterou se stanoví stupně zdravotního postižení a způsob jejich posuzování pro účely dávky státní sociální podpory – vyhláška č. 207/1995 Sb., byla novelizována s účinností od 1. srpna 1997 a vyhláškou č. 156/1997 Sb. § 15 zákona o státní sociální podpoře obsahuje zmocnění pro Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy k vydání vyhlášky č. 322/2005 Sb., o dalším studiu, popřípadě výuce, které se pro účely státní sociální podpory a důchodového pojištění považují za studium na středních nebo vysokých školách. Vyhláška byla novelizována vyhláškami č. 167/2006 Sb. a č. 423/2006 Sb. Před přijetím této vyhlášky bylo zmocnění realizováno vyhláškou č. 183/1998 Sb., kterou se stanoví další studium, popřípadě výuka pro účely státní sociální podpory a důchodového pojištění, se považuje za studium na středních nebo vysokých školách. Sdělení MPSV č. 302/2006 Sb., kterým se vyhlašuje pro účely státní sociální podpory a sociální potřebnosti částka odpovídající 50% průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství za kalendářní rok 2005.

Doporučená literatura Mgr. Ilona Kostadinovová ilda@seznam.cz Doporučená literatura Právo sociálního zabezpečení, Vacík, A., Trinnerová, D. , Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, Pelhřimov 2007 Právo sociálního zabezpečení v rámci Evropské Unie, Černá, J. , Vacík, A. Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, s. r. o. , Plzeň 2005 Právo sociálního zabezpečení, Tröster, P. a kol. , C. H. Beck, Praha 2007 Úvod do práva sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění v ČR, Chvátalová, I. , Vysoká škola ekonomická v Praze, Fakulta mezinárodních vztahů, 1998 Lexikon sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění, Sagit, Ostrava-Poruba 2002 Státní sociální podpora s komentářem a příklady, Břeská, N. , Burdová, E. , Vránová, L. , ANAG, Olomouc, 2007 Dávky pomoci v hmotné nouzi a dávky sociální péče pro zdravotně postižené občany k 1. 3. 2007, Břeská N. , Vránová, L. Anag, Olomouc 2007 Zařízení sociální péče pro seniory a zdravotně postižené občany, ANAG, Brno, 2005 Těhotenství a jeho důsledky v pracovněprávních vztazích, Karlovarská právní revue, 3/2006, str. 46 (www.sweb.cz/ilda) Internetové stránky: Ministerstva práce a sociálních věcí – www.mpsv.cz České správy sociálního zabezpečení – www.cssz.cz

Pojem a význam státní sociální podpory Mgr. Ilona Kostadinovová ilda@seznam.cz Pojem a význam státní sociální podpory Stát se podílí na krytí nákladů na výživu a ostatní základní potřeby dětí a rodin. Náklady hradí stát ze státního rozpočtu. Jde o státem organizovanou sociální solidaritu mezi rodinami bezdětnými a rodinami s dětmi, mezi rodinami s vyššími příjmy a rodinami s nižšími příjmy.

Pojem a význam sociální péče Mgr. Ilona Kostadinovová ilda@seznam.cz Pojem a význam sociální péče Systém dávek a služeb určených občanům, kteří nejsou schopni sami zabezpečit své životní potřeby a péči o sebe v nezbytném rozsahu z následujících možných důvodů: Nedostatečný příjem Vzhledem k nepříznivému zdravotnímu stavu Vzhledem k vysokému nebo nízkému věku Z důvodu společenské nepřizpůsobenosti Ve zvláštní životní situaci (živelní pohromy)

Státní sociální podpora Mgr. Ilona Kostadinovová ilda@seznam.cz Státní sociální podpora Dávky státní sociální podpory: Testované, tj. poskytované v závislosti na výši příjmu Netestované, tj. poskytované bez ohledu na výši příjmu

Mgr. Ilona Kostadinovová ilda@seznam.cz Testované dávky státní sociální podpory poskytované měsíčně jako opakující se dávky. Část dávek je poskytována v závislosti na výši příjmu v rodině, tj. na příjmu oprávněné osoby a osob s ní společně posuzovaných za stanovené uplynulé období, a to roční nebo čtvrtletí. Přídavek na dítě Sociální příplatek Příspěvek na bydlení

Netestované dávky státní sociální podpory Mgr. Ilona Kostadinovová ilda@seznam.cz Netestované dávky státní sociální podpory Příspěvek na školní pomůcky - byl poskytován též zprostředkovaně v závislosti na výši příjmu v rodině, od 1. května 2006 je poskytován dětem splňujícím podmínky nároku na přídavek na děti. Zrušen od 1. 1. 2008. Rodičovský příspěvek Dávky pěstounské péče d) Porodné – zvýšené výrazně od 1. dubna 2006 e) Pohřebné – od roku 1997 beze změn, od 1. 1. 2008 změny

Okruh oprávněných osob Mgr. Ilona Kostadinovová ilda@seznam.cz Okruh oprávněných osob Dávky státní sociální podpory náleží pouze fyzické osobě, jestliže je tato osoba a osoby společně posuzované hlášena na území České republiky k trvalému pobytu. Za trvalý pobyt se též považuje dlouhodobý pobyt udělovaný cizincům podle zvláštního zákona. V souvislosti se vstupem ČR do EU je od 1. května 2004 potřeba vycházet místa obvyklého pobytu na území ČR. České státní občanství, ani účast na sociálním pojištění nejsou podmínkou nároku na dávky státní sociální podpory. Zákon o pobytu cizinců na území ČR, zákon č. 326/1999 Sb. , v platném znění. Zákon o azylu č. 325/1999 Sb. , v platném znění.

Mgr. Ilona Kostadinovová ilda@seznam.cz O dávkách rozhodují dávkách orgány státní sociální podpory/úřady práce (§ 2a zákona o státní sociální podpoře) podle místa, kde je oprávněná osoba hlášena k pobytu na území ČR. Orgány státní sociální podpory jsou úřady práce a v hlavním městě Praze úřady městských částí určené Statutem hlavního města Prahy, od 1. 1. 2009 to bude i v Praze Úřad práce hlavního města Prahy, vyšší složkou jsou krajské úřady a v Praze Magistrát hlavního města Prahy. Pro řízení o dávkách platí správní řád, z. č. 500/2004 Sb., s odchylkami stanovenými v zákoně o státní sociální podpoře. Řízení o přiznání dávky je možno zahájit jen na návrh oprávněné osoby. Žádost musí být písemná, na tiskopise předepsaném Ministerstvem práce a sociálních věcí (dále jen MPSV) a podána u příslušného úřadu státní sociální podpory. MPSV ČR a rovněž i úřad státní sociální podpory příslušný podle místa pobytu osoby může, pokud osoba požádala o povolení k trvalému pobytu a pokud by výživa této osoby nebo výživa jejich dětí byla ohrožena, prominout podmínku trvalého pobytu. Od 1. 7. 1998 se u nezletilých dětí svěřených na území ČR do péče nahrazující péči rodičů nebo ústavní péče, podmínka přihlášení k trvalému nebo dlouhodobému pobytu nevyžaduje. Správní řád – zákon č. 71/1967 Sb. , od 1. 1. 2006 nabývá účinnosti zcela nový správní řád, zákon č. 500/2004 Sb. Novela zákona s účinností od 1. 1. 2009 budou orgány označovány ve všech případech jako úřady práce, krajské úřady, v Praze Úřad práce hlavního města Prahy a Magistrát hlavního města Prahy

Příjem rozhodný pro přiznání dávky Mgr. Ilona Kostadinovová ilda@seznam.cz Příjem rozhodný pro přiznání dávky Měsíční průměr příjmů rodiny = součet jednotlivých měsíčních příjmů oprávněné osoby a osob s ní společně posuzovaných. Pro nárok na dávky nebo jejich výši je rozhodující částka životního minima podle zákona o životním a existenčním minimu. Osoba oprávněná, osoby společně posuzované, § 7 zákona o státní sociální podpoře, tj. rodina. Osoby spolu trvale žijí a společně uhrazují náklady na své potřeby.

Životní minimum Mgr. Ilona Kostadinovová ilda@seznam.cz Životní minimum je společensky uznanou minimální hranicí příjmů pod níž nastává stav hmotné nouze. Životní minimum vymezuje výši nezbytných finančních prostředků pro domácnost k dočasnému zajištění základních životních potřeb jejích členů na velmi skromné úrovni, k zajištění výživy a ostatních základních potřeb.. č.  Životní minimum má velký význam v systému dávek státní sociální podpory, který zabezpečuje adresnou pomoc zejména rodinám s dětmi ve stanovených sociálních situacích (zákon č. 117/1995 Sb.). Je využíváno při zjišťování nároku na některé dávky a pro výpočet většiny dávek státní sociální podpory. Životní minimum v ČR má dvě části: a) základní osobní potřeby jednotlivých členů domácnosti / nově jednotlivce b) společné potřeby domácnosti/nově společně posuzovaných osob Nově: Z. č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu (od 1. 1. 2007), část dvanáctá zákona o stabilizaci veřejných rozpočtů, změna zákona o životním a existenčním minimu Původně z. č. 463/1991 Sb., o životním minimu Životní minimum (z. č. 463/1991 Sb. původně) je kriteriem, jehož hlavní funkcí je posouzení příjmové nedostatečnosti pro potřeby sociální ochrany občana nebo rodiny. Pokud čisté peněžní příjmy nedosahují životního minima a není možné je zvýšit vzhledem k věku, zdravotnímu stavu nebo z jiných vážných důvodů vlastním přičiněním, je státem poskytována pomoc formou dávek sociální péče na základě zákona č. 482/1991 Sb., o sociální potřebnosti, které doplňují nedostatečný příjem zpravidla do výše životního minima. Pomoc může být poskytována i v nižší úrovni nebo naopak i nad úroveň životního minima, pokud jsou při individuálním posouzení sociální a ekonomické situace domácnosti prokázány její odůvodněně vyšší základní životní potřeby související např. s  lékařsky doporučeným dietním stravováním, vyššími náklady na bydlení apod. Životní minimum je využíváno i v systému hmotného zabezpečení uchazečů o zaměstnání, pro zvýšení důchodu při bezmocnosti, v soudní praxi např. pro stanovení alimentačních povinností, v praxi peněžních institucí jako kriterium pro poskytování hypotečních úvěrů apod. Životní minimum v ČR má dvě části.           Prvá má vztah k základním osobním potřebám jednotlivých osob v domácnosti. Mezi tyto osobní potřeby patří výživa, ošacení, obuv, ostatní průmyslové výrobky pro krátkodobé užití, služby a osobní rozvoj (informace, vzdělání). Částky stanovené na zajištění osobních potřeb jsou diferencovány ve čtyřech úrovních podle věku nezaopatřených dětí a dále pro ostatní občany.           Druhá část životního minima vyjadřuje potřebu finančních zdrojů nezbytných k úhradě společných nákladů na domácnost, tj. především nákladů na bydlení a související služby. Zde jsou stanovovány čtyři různé úrovně částek životního minima na společné potřeby rozdílné podle počtu osob v domácnosti.           

Životní a existenční minimum, z. č. 110 /2006 Sb. Životní minimum je minimální hranicí peněžních příjmů fyzických osob k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb. Existenční minimum je minimální hranicí příjmů osob, která se považuje za nezbytnou k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb na úrovni umožňující přežití. Nezahrnuje nezbytné náklady na bydlení, poskytování pomoci upravuje zvláštní zákon č. 11/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi. Životní minimum jednotlivce činí měsíčně 3 126, - Kč. Životní minimum společně posuzovaných osob jsou částky odstupňovány podle pořadí osob, nejdříve se posuzují osoby, které nejsou nezaopatřenými dětmi, pak nezaopatřené děti (§11 zákona o státní sociální podpoře). Pořadí posuzovaných osob se určí podle věku od nejstarší po nejmladší osobu. Životní minimum je kriteriem, jehož hlavní funkcí je posouzení příjmové nedostatečnosti pro potřeby sociální ochrany občana nebo rodiny. Pokud čisté peněžní příjmy nedosahují životního minima a není možné je zvýšit vzhledem k věku, zdravotnímu stavu nebo z jiných vážných důvodů vlastním přičiněním, je státem poskytována pomoc formou dávek sociální péče na základě zákona č. 482/1991 Sb., o sociální potřebnosti, které doplňují nedostatečný příjem zpravidla do výše životního minima. Pomoc může být poskytována i v nižší úrovni nebo naopak i nad úroveň životního minima, pokud jsou při individuálním posouzení sociální a ekonomické situace domácnosti prokázány její odůvodněně vyšší základní životní potřeby související např. s  lékařsky doporučeným dietním stravováním, vyššími náklady na bydlení apod. Životní minimum je využíváno i v systému hmotného zabezpečení uchazečů o zaměstnání, pro zvýšení důchodu při bezmocnosti, v soudní praxi např. pro stanovení alimentačních povinností, v praxi peněžních institucí jako kriterium pro poskytování hypotečních úvěrů apod. Životní minimum v ČR má dvě části.           Prvá má vztah k základním osobním potřebám jednotlivých osob v domácnosti. Mezi tyto osobní potřeby patří výživa, ošacení, obuv, ostatní průmyslové výrobky pro krátkodobé užití, služby a osobní rozvoj (informace, vzdělání). Částky stanovené na zajištění osobních potřeb jsou diferencovány ve čtyřech úrovních podle věku nezaopatřených dětí a dále pro ostatní občany.           Druhá část životního minima vyjadřuje potřebu finančních zdrojů nezbytných k úhradě společných nákladů na domácnost, tj. především nákladů na bydlení a související služby. Zde jsou stanovovány čtyři různé úrovně částek životního minima na společné potřeby rozdílné podle počtu osob v domácnosti.           

Společně posuzované osoby Úhrn částek životního minima všech osob v kalendářním měsíci, který předchází měsíci, v němž se posuzuje zda příjmy dosahují částek životního nebo existenčního minima.. Rozhodný je věk, kterého dosáhne osoba v kalendářním měsíci, za který se životní minimum zjišťuje. První posuzovaná osoba – 2 880, - Kč Druhá posuzovaná osoba: 2600, - Kč – nad 15 let 2250, - Kč – nezaopatřené dítě od 15 do 26 let 1960, - Kč – nezaopatřené dítě od 6 do 15 let 1600, - Kč – nezaopatřené dítě do 6 let věku

Konstrukce částky životního minima Mgr. Ilona Kostadinovová ilda@seznam.cz Konstrukce částky životního minima Konstrukce životního minima je založena na skladebním principu, který umožňuje rozlišovat jakýkoliv typ domácnosti. Celkové životní minimum je součtem všech částek na osobní potřeby jednotlivých členů domácnosti a jedné částky na společné potřeby. U životního minima je uplatňován princip jednotnosti výše částek na území celého státu. Částky životního minima jsou průběžně upravovány nařízením vlády podle vývoje spotřebitelských cen, aby byla zachována jejich reálná hodnota, k 1. lednu a lze je navýšit též v mimořádném termínu. Vláda zvyšuje podle skutečného růstu nákladů na výživu a na ostatní základní osobní potřeby vyjádřeného růstem příslušného indexu spotřebitelských cen za domácnosti celkem, pokud vývoj spotřebitelských cen vzrostl od poslední úpravy částek životního minima alespoň o 5 %.

Existenční minimum Existenční minimum činí měsíčně 2020, - Kč, nelze použít u nezaopatřeného dítěte, u poživatele starobního důchodu, u osoby plně invalidní a u osoby starší 65 let.

Příklad určení životního minima rodiny Mgr. Ilona Kostadinovová ilda@seznam.cz Příklad určení životního minima rodiny Tříčlenná rodina (nezaopatřené dítě 16 let) ŽM matky (první dospělá osoba) 2880, - Kč ŽM otce (druhá dospělá osoba) 2600, - Kč ŽM dítěte 2250, - Kč ŽM rodiny celkem 7730, - Kč

Hlasový informační systém MPSV Mgr. Ilona Kostadinovová ilda@seznam.cz Hlasový informační systém MPSV 800-1-89810 Občanům z celé České republiky jsou po celých 24 hodin denně zdarma (s výjimkou přístupů z mobilních telefonů, které jsou zpoplatňovány) podávány informace o dávkách státní sociální podpory.

Přídavek na dítě Mgr. Ilona Kostadinovová ilda@seznam.cz Je základní, dlouhodobou dávkou, poskytovanou rodinám s dětmi, která jim pomáhá krýt náklady spojené s výchovou a výživou nezaopatřených dětí. Při poskytování dávky je testován příjem rodiny v předchozím kalendářním roce. Za příjem se považuje i rodičovský příspěvek a zaopatřovací příspěvek. Výše za kalendářní měsíc je dána násobkem částky životního minima na osobní potřeby dítěte. Přídavek na dítě je poskytován ve třech úrovních (zvýšená, základní, snížená) odvislých od příjmů rodiny v předchozím kalendářním roce. Jeho výše je stanovena násobkem částky životního minima na osobní potřeby dítěte. Rodiny s příjmem vyšším než je 4,00 /od 1. 1. 2008 2, 40 násobek částky životního minima rodiny na přídavek na dítě nemají nárok. Pojem nezaopatřené dítě je definován v § 11 zákona o státní sociální podpoře č. 117/1995 Sb. Nezaopatřené dítě má měsíční nárok na přídavek na dítě: a) ve zvýšené výměře - ve výši 0,32 násobku životního minima na osobní potřeby dítěte, jestliže příjem rodiny nepřesáhl 1,1 násobek částky životního minima rodiny, b) v základní výměře - ve výši 0,28 násobku částky životního minima na osobní potřeby dítěte, jestliže příjem rodiny převyšuje 1,1 násobek částky životního minima rodiny, ale není vyšší než 1,8 násobek životního minima rodiny, c) ve snížené výměře - ve výši 0,14 násobku částky životního minima na osobní potřeby dítěte, jestliže příjem rodiny převyšuje 1,8 násobek částky životního minima rodiny, ale není vyšší než 3,0 násobek životního minima rodiny.

Přídavek na dítě od 1. 1. 2007, nezaopatřené dítě, které žije v rodině s příjmem nižším, než je čtyřnásobek životního minima rodiny, rozhodný je příjem za předchozí kalendářní rok. Nezaopatřené dítě má nárok na přídavek Výše přídavku vyjádřená násobkem částky životního minima Příjem rodiny vyjádřen násobkem částky životního minima Zvýšená výměra 0,36 do 1,5 Základní výměra 0,31 nad 1,5 do 2,4 Snížená výměra 0,16 nad 2,4 do 4, 0

Výše přídavku dle úrovně výměry měsíčně v Kč k 1. 1. 2007 Věk nezaopatřeného dítěte Zvýšená Základní Snížená Do 6 let 576 496 256 6-15 let 706 608 314 15-26 let 810 698 360

Přídavek na dítě od 1. 1. 2008 Nárok na přídavek na dítě má nezaopatřené dítě, jestliže rozhodný příjem v rodině nepřevyšuje součin částky životního minima rodiny a koeficientu 2, 40 Dítě do 6 let 500, - Kč Od 6 do 15 let 610, - Kč Od 15 do 26 let 700, - Kč

Sociální příplatek Mgr. Ilona Kostadinovová ilda@seznam.cz Cílem této dávky je pomáhat rodinám s nízkými příjmy krýt náklady spojené se zabezpečováním potřeb jejich dětí. U tohoto druhu dávky je testován příjem rodiny za kalendářní čtvrtletí. Nárok na sociální příplatek je vázán péčí o nezaopatřené dítě a na stanovenou hranici příjmů v rodině, která v předchozím kalendářním čtvrtletí musí být nižší než 2,00 ( změna s účinností od 1. 1. 2008, do té doby bylo 2,20) násobek životního minima rodiny. Za příjem se považují i přídavek na dítě, rodičovský příspěvek a zaopatřovací příspěvek. Výše sociálního příplatku je výrazně diferencovaná. Se zvyšujícím se příjmem rodiny se příplatek postupně snižuje. Tak se ve výši sociálního příplatku vždy odrazí konkrétní příjmová situace v rodině. Zvýšení sociálního příplatku reaguje na sociální situaci rodiny a současně i rozšiřuje okruh oprávněných. Jde zejména o péči o zdravotně postižené dítě. Do výše sociálního příplatku se promítá i zdravotní postižení rodiče nebo jeho osamělost.

Mgr. Ilona Kostadinovová ilda@seznam.cz Hranice čistého příjmu v Kč měsíčně pro nárok na sociální příplatek od 1. 1. 2007 Úplná rodina s počtem nezaopatřených dětí 1,0 násobek životního minima (maximální) 2,2 násobek životního minima (není nárok) Jedno do 6 let 7 080 15 576 Dvě 5,8 let 9 040 19 888 Tři 5,8,12 let 11000 24 200 Čtyři 5,8,12,16 let 13250 29150

Sociální příplatek při rozhodném příjmu rodiny v předchozím kalendářním čtvrtletí měsíčně v Kč k 1. lednu 2007 Věk nezaopatřeného dítěte v rodině 1,0 ŽM 1,6 ŽM 2,0 ŽM Do 6 let 873 437 146 6-15 let 1 070 535 179 15 – 26 let 1228 614 205

Sociální příplatek při příjmu rodiny v předchozím kalendářním čtvrtletí, dle věku nezaopatřeného dítěte a příjmu úplné rodiny v násobcích životního minima od 1. 1. 2008 Věk Do 6 let Od 6 do 15 Od 15 do 26 1,0 x ŽM 800 980 1125 1,6 x ŽM 320 392 450 2,0 x ŽM

Mgr. Ilona Kostadinovová ilda@seznam.cz Příspěvek na bydlení Příspěvek na bydlení přispívá na krytí nákladů na bydlení rodinám či jednotlivcům s nízkými příjmy. Poskytování příspěvku podléhá testování příjmů rodiny za kalendářní čtvrtletí. Za příjem se považují i přídavek na dítě, rodičovský příspěvek a zaopatřovací příspěvek (od 1. 1. 2009 už ne), od 1. 1. 2008 se do příjmu nezapočítává výživné, které v rozhodném období platila osoba dítěti, se kterým je pro účely stanovení rozhodného příjmu osobou společně posuzoavnou. Poskytuje se bez ohledu na to, v jakém bytě oprávněná osoba bydlí, zda jde o byt obecní, družstevní, v soukromém vlastnictví anebo zda jde o byt ve vlastním domě.

Příspěvek na bydlení od 1. 1. 2007 Mgr. Ilona Kostadinovová ilda@seznam.cz Příspěvek na bydlení od 1. 1. 2007 Nárok má vlastník nebo nájemce, který je přihlášen k trvalému pobytu, jestliže 30% (v Praze 35%) příjmů rodiny nestačí k pokrytí nákladů na bydlení a zároveň je těchto 30% příjmů rodiny nižší než příslušné normativní náklady stanovené zákonem (průměrné náklady na bydlení podle velikosti obce a počtu členů domácnosti v souladu se zákonem o nájemném, zahrnuty jsou ceny služeb a energií, dle přiměřené velikosti bytů a počtu osob v nich trvale žijících).

Rodičovský příspěvek Mgr. Ilona Kostadinovová ilda@seznam.cz Na rodičovský příspěvek má rodič nárok, jestliže po celý kalendářní měsíc osobně celodenně a řádně pečuje o dítě do 4 let věku nebo do 7 let, je-li dítě dlouhodobě zdravotně postižené. Při poskytování této dávky není testován příjem rodiny. Původní podmínka nároku na rodičovský příspěvek – výdělečná činnost nebo omezený příjem z výdělečné činnosti byla s účinností od 1.1.2004 zrušena. To znamená, že při nároku na výplatu rodičovského příspěvku může rodič výdělečnou činností zlepšovat sociální situaci rodiny, neboť jeho příjmy nebudou sledovány. Po dobu své výdělečné činnosti však musí rodič pobírající rodičovský příspěvek zajistit péči o dítě jinou zletilou osobou. Od 1.1.2005 rodičovský příspěvek náleží ve výši 1,54 násobku částky životního minima na výživu a ostatní základní osobní potřeby rodiče. Od února 2006 může dítě do 3 let navštěvovat jesle do 5 kalendářních dnů v měsíci, dítě, které dovršilo 3 roky, mateřská škola do 4 hodin denně. Výše rodičovského příspěvku činila do 31. 12. 2006 částku 3635 Kč měsíčně. Pokud bylo rodičem nezaopatřené dítě, byla to částka 3835 Kč měsíčně. Od 1. ledna do 31. prosince 2007 činil 7 582,- Kč měsíčně, jde o 40% průměrné měsíční mzdy v nepodnikatelské sféře za rok 2005. Podmínka péče po celý kalendářní měsíc se považuje za splněnou, i když tomu tak fakticky není, v následujících situacích: dítě se narodilo, rodič měl po část měsíce z dávek nemocenského pojištění nárok na peněžitou pomoc v mateřství, peněžitou pomoc nebo nemocenské poskytované v souvislosti s porodem, osoba dítě převzala do péče nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí příslušného orgánu, dítě dovršilo věk 4 (nebo 7) let, dítě nebo rodič zemřeli. Podmínka osobní celodenní péče o dítě není splněna, je-li dítě umístěno v jeslích, mateřské škole nebo jiném zařízení pro děti předškolního věku déle než 5 kalendářních dnů v měsíci s výjimkami dále uvedenými. Rodičovský příspěvek náleží i v případech, kdy: dítě pravidelně navštěvuje léčebně rehabilitační zařízení nebo speciální mateřskou školu či jesle se zaměřením na vady zraku, sluchu, řeči nebo se zaměřením na děti tělesně postižené nebo mentálně retardované v rozsahu nepřevyšujícím čtyři hodiny denně, pokud dlouhodobě zdravotně postižené dítě pravidelně navštěvuje předškolní zařízení v rozsahu nepřevyšujícím čtyři hodiny denně, dítě navštěvuje předškolní zdravotnická zařízení v rozsahu nepřevyšujícím čtyři hodiny denně pokud je zdravotní postižení sluchu či zraku obou rodičů (osamělého rodiče) v rozsahu 50 % a více. Nově se nezkoumá ani nárok na podporu v nezaměstnanosti a příspěvky náležející občanům se změněnou pracovní schopností v době jejich pracovní rehabilitace. V návaznosti na zrušení omezení výkonu výdělečné činnosti se ruší také zúčtování rodičovského příspěvku pro osoby samostatně výdělečně činné; provede se naposledy za rok 2002. Přiznáním příspěvku při péči o blízkou nebo jinou osobu (zákon č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů) zaniká nárok na poskytování rodičovského příspěvku. Nárok na rodičovský příspěvek zaniká také tehdy, jestliže v rodině jeden z rodičů má z dávek nemocenského pojištění nárok po celý kalendářní měsíc na peněžitou pomoc v mateřství, peněžitou pomoc nebo nemocenské poskytované v souvislosti s porodem. Má-li příjemce rodičovského příspěvku po celý kalendářní měsíc z dávek nemocenského pojištění nárok na peněžitou pomoc v mateřství, peněžitou pomoc nebo nemocenské poskytované v souvislosti s porodem nižší, než je výše rodičovského příspěvku, je mu doplacen rozdíl mezi rodičovským příspěvkem a uvedenými dávkami. Pokud byl rodiči vyplacen rodičovský příspěvek a přitom nesplnil podmínky pro výplatu příspěvku, je rodič povinen vrátit příslušnému úřadu vyplacené částky za období, kdy mu rodičovský příspěvek nenáležel.

Mgr. Ilona Kostadinovová ilda@seznam.cz Rodičovský příspěvek Souběh nároku na rodičovský příspěvek a příspěvek na péči. Náleží-li dítěti příspěvek na péči, snižuje se rodičovský příspěvek: Z důvodu II, III stupně nebo IV. stupně Dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav trvá alespoň po část kalendářního měsíce, náleží rodičovský příspěvek ve výši poloviny tzn. v roce 2007 ve výši 3 791, - Kč. Je-li dítěti přiznán příspěvek na péči z důvodu I. stupně dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu ve výši 3 000, - Kč, náleží rodiči rodičovský příspěvek ve výši rozdílu mezi rodičovským příspěvkem a příspěvkem na péči, v roce 2007 činí rozdíl 4 582, - Kč. Podmínka péče po celý kalendářní měsíc se považuje za splněnou, i když tomu tak fakticky není, v následujících situacích: dítě se narodilo, rodič měl po část měsíce z dávek nemocenského pojištění nárok na peněžitou pomoc v mateřství, peněžitou pomoc nebo nemocenské poskytované v souvislosti s porodem, osoba dítě převzala do péče nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí příslušného orgánu, dítě dovršilo věk 4 (nebo 7) let, dítě nebo rodič zemřeli. Podmínka osobní celodenní péče o dítě není splněna, je-li dítě umístěno v jeslích, mateřské škole nebo jiném zařízení pro děti předškolního věku déle než 5 kalendářních dnů v měsíci s výjimkami dále uvedenými. Rodičovský příspěvek náleží i v případech, kdy: dítě pravidelně navštěvuje léčebně rehabilitační zařízení nebo speciální mateřskou školu či jesle se zaměřením na vady zraku, sluchu, řeči nebo se zaměřením na děti tělesně postižené nebo mentálně retardované v rozsahu nepřevyšujícím čtyři hodiny denně, pokud dlouhodobě zdravotně postižené dítě pravidelně navštěvuje předškolní zařízení v rozsahu nepřevyšujícím čtyři hodiny denně, dítě navštěvuje předškolní zdravotnická zařízení v rozsahu nepřevyšujícím čtyři hodiny denně pokud je zdravotní postižení sluchu či zraku obou rodičů (osamělého rodiče) v rozsahu 50 % a více. Nově se nezkoumá ani nárok na podporu v nezaměstnanosti a příspěvky náležející občanům se změněnou pracovní schopností v době jejich pracovní rehabilitace. V návaznosti na zrušení omezení výkonu výdělečné činnosti se ruší také zúčtování rodičovského příspěvku pro osoby samostatně výdělečně činné; provede se naposledy za rok 2002. Přiznáním příspěvku při péči o blízkou nebo jinou osobu (zákon č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů) zaniká nárok na poskytování rodičovského příspěvku. Nárok na rodičovský příspěvek zaniká také tehdy, jestliže v rodině jeden z rodičů má z dávek nemocenského pojištění nárok po celý kalendářní měsíc na peněžitou pomoc v mateřství, peněžitou pomoc nebo nemocenské poskytované v souvislosti s porodem. Má-li příjemce rodičovského příspěvku po celý kalendářní měsíc z dávek nemocenského pojištění nárok na peněžitou pomoc v mateřství, peněžitou pomoc nebo nemocenské poskytované v souvislosti s porodem nižší, než je výše rodičovského příspěvku, je mu doplacen rozdíl mezi rodičovským příspěvkem a uvedenými dávkami. Pokud byl rodiči vyplacen rodičovský příspěvek a přitom nesplnil podmínky pro výplatu příspěvku, je rodič povinen vrátit příslušnému úřadu vyplacené částky za období, kdy mu rodičovský příspěvek nenáležel.

Rodičovský příspěvek Od 1. ledna 2007 činil 7 582, - Kč Od 1. ledna 2004 existuje možnost výdělečné činnosti rodiče bez omezení nároku na dávku, zajistí-li rodič v době výdělečné činnosti péči o dítě jinou osobou Souběh s příspěvkem na péči zavedeným doprovodným zákonem k zákonu o sociálních službách, nenáleží pokud byl na dítě přiznán příspěvek na péči ve stupni II. až IV.

Rodičovský příspěvek, od 1. ledna 2008 11 400, - Kč, ve zvýšené výměře – do 2 let věku dítěte 7 600, - Kč, v základní výměře – do 3 let věku dítěte 3 800, . Kč, ve snížené výměře – do 4 let věku dítěte 3 000,- Kč, v nižší výměře (od 1. 1. 2009 nově) Přechodná ustanovení, čl. 24 části patnácté zákona o stabilizaci veřejných rozpočtů, původní výše náleží naposledy za prosinec 2007.

Třírychlostní čerpání rodičovského příspěvku Nepožádá-li rodič po 21. měsíci věku dítěte o rychlejší čerpání, je mu vyplácen v režimu pomalejšího čerpání, tzn. ve snížené výměře. Dobu čerpání lze zvolit pouze v rozhodných obdobích po 22. týdnu věku dítěte a 21. měsíci věku dítěte. U zdravotně postiženého dítěte má rodič nárok na rodičovský příspěvek v základní výměře 7600,- Kč do 7 let věku dítěte.

Příspěvek na školní pomůcky Mgr. Ilona Kostadinovová ilda@seznam.cz Příspěvek na školní pomůcky Ke krytí mimořádných výdajů rodin s dětmi, které začínají plnit povinnou školní docházku. Jednorázová dávka. Nárok vzniká k 1. Červnu dítěti nastupujícímu do první třídy, bylo-li přihlášeno k zápisu k povinné školní docházce a má nárok na přídavek na dítě. Částka 1000,- Kč se vyplácí jednorázově. S účinností od 1. ledna 2008 se dávka ruší, rodiče mohou nárok uplatnit do konce června 2008.

Dávky pěstounské péče Mgr. Ilona Kostadinovová ilda@seznam.cz c Pěstounská péče je formou náhradní rodinné výchovy. Soud svěřuje dítě pěstounovi do péče na jeho žádost v případech, kdy se o něj vlastní rodiče nemohou nebo nechtějí starat. Dávky pěstounské péče jsou čtyři a jsou určeny ke krytí nákladů svěřených dětí, na odměnu pěstouna a další náklady spojené s touto péčí. Dávky jsou následující: 1. Příspěvek na úhradu potřeb dítěte 2. Odměna pěstouna 3. Příspěvek při převzetí dítěte 4. Příspěvek na zakoupení motorového vozidla Vedle dávek pěstounské péče náleží dítěti i pěstounovi i další dávky státní sociální podpory, například přídavek na dítě, rodičovský příspěvek a další vyjma sociálního příplatku. Nevniká zároveň nárok na sociální příplatek. Přiznáním příspěvku při péči o blízkou nebo jinou osobu (zákon č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů) zaniká nárok na poskytování odměny pěstouna. Od 1. června 2006 je vyplácen státní příspěvek pro zřizovatele zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc v rámci sociálně právní ochrany dětí.

Příspěvek na úhradu potřeb dítěte Mgr. Ilona Kostadinovová ilda@seznam.cz Příspěvek na úhradu potřeb dítěte Příspěvek se poskytuje nezaopatřenému dítěti v pěstounské péči , pokud žije ve společné domácnosti s osobou, která je jeho pěstounem (nejdéle do 26 let) Výše příspěvku pro nezaopatřené nezletilé dítě se stanoví jako součin částky na osobní potřeby zaopatřeného dítěte a koeficientu 2,3. Pro zaopatřené dítě je koeficient 1, 40. Při stanovení výše příspěvku na úhradu potřeb dítěte se částka životního minima na osobní potřeby dítěte násobí v případě, že jde o dlouhodobě nemocné dítě koeficientem 2,35; jde-li o dítě dlouhodobě zdravotně postižené koeficientem 2,90 a v případě, že jde o dítě dlouhodobě těžce zdravotně postižené koeficientem 3,10. Příspěvek se vyplácí pěstounovi, jestliže dítě požívá důchod z důchodového pojištění, náleží příspěvek, jen je-li vyšší, a to ve výši rozdílu mezi tímto příspěvkem a částkou důchodu.

Výše příspěvku na úhradu potřeb dítěte od 1. 1. 2007 Nezaopatřené dítě ve věku Zdravé dítě Dlouhodobě nemocné dítě Dlouhodobě zdravotně postižené dítě Dlouhodobě těžce zdravotně postižené dítě Koeficient 2,3 Koeficient 2,35 Koeficient 2,90 Koeficient 3,10 Do 6 let 3680 3760 4640 4960 6 –15 let 4508 4606 5684 6076 15-26 5175 5288 6525 6975

Mgr. Ilona Kostadinovová ilda@seznam.cz Odměna pěstouna Je určitým způsobem společenské uznání osobě, pečující o cizí dítě v pěstounské péči. Výše odměny je polovinou částky životního minima na výživu a ostatní základní osobní potřeby pěstouna za každé svěřené dítě. Od 1. 1. 2007 je výše odměny stanovena jako součin životního minima jednotlivce a koeficientu 1,00 za každé dítě svěřené do pěstounské péče. Odměna za jedno dítě tak činí 3 126,- Kč. Ve zvláštních případech: pečuje-li alespoň o 3 děti nebo o 1 dítě, které je těžce zdravotně postižené dlouhodobě vyžadujícím mimořádnou péči, odměna činí za kal. měsíc součin částky na osobní potřeby pěstouna a koeficientu 5,50, zvyšuje se odměna o součin částky na osobní potřeby pěstouna a koeficientu 0, 50 za péči o každé další dítě a koeficientu 0,75 za těžce zdravotně postižené dítěte.

Výše odměny pěstouna v závislosti na počtu svěřených dětí Počet dětí v pěstounské péči 1 2 3 4 1 závislé na pomoci jiné osoby ve stupni II.,III.,IV. Výše odměny pěstouna v Kč měsíčně 3 126 6 252 17 193 18 756

Příspěvek při převzetí dítěte Účelem příspěvku při převzetí dítěte je přispět na nákup potřebných věcí pro dítě, přicházející do náhradní rodinné péče. Příspěvek náležel ve výši 4,45 násobku částky životního minima na výživu a ostatní základní potřeby dítěte. Příspěvek se vyplatí jednorázově. Nově od 1. 1. 2008 je výše příspěvku stanovena pevnými částkami podle věku dítěte.

Příspěvek při převzetí dítěte od 1. 1. 2008 Věk dítěte Do 6 let 6- 15 let 15-26 let Příspěvek při převzetí dítěte v Kč 8 000 9 000 10 000

Příspěvek na zakoupení motorového vozidla Mgr. Ilona Kostadinovová ilda@seznam.cz Příspěvek na zakoupení motorového vozidla Náleží pěstounovi, který má v pěstounské péči nejméně čtyři děti. Podmínkou nároku dále je, že vozidlo nesmí pěstoun používat pro výdělečnou činnost. Pokud pěstoun do pěti let auto prodal, daroval či počal používat pro výd. Činnost, je povinen poměrnou část vrátit. Příspěvek je poskytován ve výši 70 % pořizovací ceny vozidla, resp. ceny opravy vozidla, nejvýše však 100 tisíc korun. V době posledních 10 kalendářních let nesmí přesáhnout částku 200 000 Kč. Příspěvek lze poskytnout též na opravu vozidla.

Mgr. Ilona Kostadinovová ilda@seznam.cz Porodné Porodné je dávka, kterou se matce jednorázově přispívá na náklady související s narozením dítěte. Při poskytnutí dávky není zkoumán příjem rodiny. Nárok má žena, která porodila dítě, rovněž otec, zemřela-li žena a porodné nebylo vyplaceno jí ani jiné osobě. Nárok vzniká dnem porodu, ode dne převzetí dítěte rovněž osobě, která převzala dítě do jednoho roku jeho věku do trvalé péče nahrazující péči rodičů. Porodné náleží jen jednou, avšak i v případě, že před převzetím dítěte do trvalé péče nahrazující péči rodičů vznikl nárok na porodné matce nebo otci (osvojení, na základě rozhodnutí příslušného orgánu). Od 1. 1. 2007 součin částky životního minima na osobní potřeby dítěte dítěte a koeficientu, při narození 1 dítěte 11,10, u dvou a více dětí 16,60. Od 1. 1. 2008 jednotná částka 13000,- Kč na každé narozené dítě.

Porodné od 1. ledna 2007 Počet současně narozených dětí 1 dítě 2 dětí Mgr. Ilona Kostadinovová ilda@seznam.cz Porodné od 1. ledna 2007 Počet současně narozených dětí 1 dítě 2 dětí 3 děti 4 děti Výše porodného 17 760 53 120 70 680 106 240

PORODNÉ od 1. 1. 2008 Pro děti narozené od 1. ledna 2008 je porodné stanoveno pevnou částkou v jednotné výši 13000,- Kč na každé narozené dítě.

Mgr. Ilona Kostadinovová ilda@seznam.cz Pohřebné Touto dávkou se přispívá na náklady, spojené s vypravením pohřbu. Od 1. ledna 2008 náleží osobě, která vypravila pohřeb nezaopatřenému dítěti nebo osobě, která byla rodičem nezaopatřeného dítěte, a to za podmínky, že zemřelá osoba měla ke dni úmrtí trvalý pobyt na území ČR. Dříve měla na pohřebné má nárok osoba, která vypravila pohřeb osobě, která měla ke dni úmrtí trvalý pobyt na území ČR nebo byl-li pohřeb vypraven v ČR. Příjem rodiny se netestuje. Výše pohřebného je stanovena, na rozdíl od ostatních dávek SSP, pevnou částkou, a to ve výši 5 000 Kč.

Mgr. Ilona Kostadinovová ilda@seznam.cz Kontrolní otázky a vzorové příklady pro výpočet jednotlivých dávek státní sociální podpory Jak se zjišťuje rozhodný příjem v jakém rozhodném období? Jak je to s promlčením jednotlivých dávek státní sociální podpory? Firma uzavřela pro své zaměstnance kapitálové životní pojištění, za které pojistné pravidelně platí. Je třeba tuto částku započítat do příjmu pro účely státní sociální podpory? Žena přestala žít s manželem ve společné domácnosti od června 2006 a v prosinci 2006 bylo manželství rozvedeno. Po dobu společného soužití byl příjem rodiny dostatečně vysoký, protože měl manžel velmi vysoký výdělek, a tak nebyl nárok na přídavek na dítě. Má tato žena nárok na výplatu tohoto přídavku od doby, kdy s nimi otec nežil ve společné domácnosti? Absolvent gymnázia se po skončení školy nedostal na VŠ. Rozhodl se, že si zvýší svoji jazykovou přípravu v jazykové škole zapsané do seznamu MŠMT, má nárok na přídavek na dítě? Měl by také nárok, když by současně byl zaměstnán?

Opakování Mgr. Ilona Kostadinovová ilda@seznam.cz Zaměstnanec a. s. současně podniká na živnostenský list, jak se bude posuzovat jeho příjem pro sociální příplatek? Zaměstnaná matka žije se svým nezaměstnaným druhem ve společné domácnosti a se svým nezaopatřeným dítětem. Druh pečuje o toto dítě, má nárok na sociální příplatek? Komu lze a komu nelze poskytnout příspěvek na bydlení. Mladí manželé bydlící v nájmu v rodinném domku požádali o příspěvek na bydlení, úřad státní sociální podpory jim dávku neposkytl, třebaže příjmově nárok splňovali, s odůvodněním, že v jejich bytové jednotce je hlášena ještě jedna osoba. Tato osoby však 8 let v této bytové jednotce nebydlí, mají tyto manželé naději na pozitivní zvrat v jednání při odvolání do rozhodnutí příslušného orgánu státní sociální podpory? Od ledna 2005 se zaopatřovací příspěvek již nevyplácí.

Opakování Mgr. Ilona Kostadinovová ilda@seznam.cz Žena studentka VŠ s individuálním studijním plánem má dítě ve věku 3 let. Vymezte pojem rodiny v tomto případě a určete, zda žena v tomto případě má nárok na rodičovský příspěvek.. Stanovte jednotlivé dávky pěstounské péče Vypravitel pohřbu své matky v Ostravě uhradil fakturu za tento pohřeb. Má tento syn nárok na pohřebné a kde bude o tuto dávku žádat, má-li trvalé bydliště v Plzni? Vypravitelka pohřbu slovenská občanka s trvalým pobytem na Slovensku uhradila v Senici(SR) fakturu za pohřeb svého manžela, který však zemřel a pracoval v ČR. Nyní se v ČR domáhá vyplacení pohřebného. Má tato žena nárok na pohřebné podle českých předpisů? Příklady jsou ve sbírce příkladů. Řešení str. 78

Státní sociální podpora v rámci Evropské Unie Mgr. Ilona Kostadinovová ilda@seznam.cz Státní sociální podpora v rámci Evropské Unie Základem fungování Evropského práva sociálního zabezpečení jsou 2 principy: a) princip subsidiarity – zákony Společenství zasahují pouze tehdy, pokud by nebylo cílů EU dosaženo výkladem národních zákonů b) princip proporcionality- nelze jít nad rámec toho, co je nezbytné pro dosažení cílů Společenství). Evropské právo sociálního zabezpečení prochází průběžnými změnami, které se často týkají podstaty a výkladu jednotlivých institutů. Evropský soudní dvůr často otevírá vyřešené případy, zda změnami v Nařízení nedošlo i ke změně konečného řešení v dříve projednávané kauze. V oblasti sociálního zabezpečení nedochází k harmonizaci národních sociálních systémů členských států, ale pouze k jejich koordinaci. Koordinace nahrazuje pouze ta národní pravidla, která jsou pro migrujícího pracovníka nebo osobu samostatně výdělečně činnou nevýhodná. Pro praktické provádění koordinačního nařízení se používají tzv. evropské formuláře. Strana 23 Práva sociálního zabezpečení v rámci EU, Vacík-Černá 2005 Evropské formuláře – pro praktické provádění koordinačního nařízení a zajištění rychlé a účinné komunikace mezi institucemi sociálního zabezpečení. Tyto formuláře vypracovává Administrativní komise a obsahují všechny informace, které jsou potřebné pro prokázání nároku a stanovení dávek. Aplikací koordinačního nařízení pověřuje obvykle každý členský stát tu instituci, která poskytuje dávky vnitrostátně. Základní principy koordinace: 1. Rovné zacházení a zákaz diskriminace. 2. Aplikace právního řádu jednoho státu (princip lex loci laboris). 3. Sčítání dob pojištění (agregace dob). 4. Zachování nabytých práv (výplata dávek do ciziny). Úloha koordinačních předpisů ( str. 41 Vacík-Černá):Ochrana práv migrujících pracovníků v oblasti sociálního zabezpečení zahrnuje nutnost řešit následující základní problémy: 1. Je třeba zabránit konfliktu právních řádů. 2. Je třeba odstranit nerovné zacházení na základě státní příslušnosti. 3. Je třeba napravit přerušení pojištění pracovníka z důvodu pohybu přes hranice, která osoby znevýhodňují při plnění podmínek pro dávku a nebo výpočtu dávky. 4. Je třeba odstranit teritoriální požadavky pro výplatu dávek.

Dávky poskytované v rámci EU Mgr. Ilona Kostadinovová ilda@seznam.cz Dávky poskytované v rámci EU Nemoc a mateřství Invalidita Stáří a úmrtí Pracovní úrazy a nemoci z povolání Pohřebné Dávky v nezaměstnanosti Rodinné dávky a přídavky

Důležité pojmy Mgr. Ilona Kostadinovová ilda@seznam.cz Životní a existenční minimum Koeficient Přídavek na dítě Sociální příplatek Příspěvek na bydlení Rodičovský příspěvek Příspěvek na školní pomůcky Dávky pěstounské péče Porodné Pohřebné Výdělečná činnost Nezaopatřené dítě Společně posuzované osoby Příklady jsou ve sbírce příkladů. Řešení str. 78

Mgr. Ilona Kostadinovová ilda@seznam.cz Příklad Muž žádá o sociální příplatek z důvodu péče o šestileté dítě. On, jeho manželka a toto šestileté dítě jsou hlášeni k trvalému pobytu na území ČR, ale jejich další nezletilé nezaopatřené dítě hlášeno k trvalému pobytu na území ČR není. Příklady jsou ve sbírce příkladů. Řešení str. 78

Mgr. Ilona Kostadinovová ilda@seznam.cz Příklad Žena požádala o přiznání rodičovského příspěvku z důvodu péče o dvouleté dítě. Dítě hlášeno k trvalému pobytu na území ČR není, žena ano. Příklady jsou ve sbírce příkladů. Řešení str. 78

Mgr. Ilona Kostadinovová ilda@seznam.cz Příklad Příspěvek na bydlení náleží v rámci kalendářního čtvrtletí do 1. ledna do 31. března po dobu ledna a února, kdy trvala nájemní smlouva (od 1. března se poživatel dávky odstěhoval a ukončil nájemní smlouvu). Rozhodným obdobím je předcházející kalendářní čtvrtletí, od 1. října do 31. prosince předchozího kalendářního roku. Příklady jsou ve sbírce příkladů. Řešení str. 78

Mgr. Ilona Kostadinovová ilda@seznam.cz Příklad Rodinu tvoří matka a otec, kteří jsou oba studenti, a tedy jsou nezaopatřenými dětmi, ve věku 24 let a pečují o své nezaopatřené dítě ve věku 1 roku. Životní minimum bude tvořit částku 6730,- Kč měsíčně, tj. 2 880,- Kč za první posuzovanou osobu (dle věku starší) + 2250, - Kč (druhá posuzovaná osoba nezaopatřeným dítětem ve věku 15 až 26 let) + 1600,- Kč (další posuzovaná osoba nezaopatřeným dítětem do 6 let). Příklady jsou ve sbírce příkladů. Řešení str. 78

Mgr. Ilona Kostadinovová ilda@seznam.cz http://akilda.webnode.cz/ Milí studenti, děkuji za pozornost. Přeji Vám pohodový zbytek dnešního dne. Mgr. Ilona Kostadinovová ilda@seznam.cz http://akilda.webnode.cz/