DIALEKTY JAPONŠTINY standardní japonština (média, úřady, školy) = hjódžungo (標準語, lit. "standardní jazyk") - její mluvená podoba je kjócúgo (共通語, lit. "běžný jazyk„) množství dialektů (hógen, 方言) označují se jako –ben ( 弁, 辯)

Dělení na východní, západní a někdy také kjúšúskou větev VÝCHODNÍ Hokkaidó-ben obyv. Hokkaida - směsice přistěhovalců → nářečí se příliš neliší od standardní J. Ovlivněn dialektem oblasti Tóhoku. Tóhoku-ben zvláštností - nepříliš zřetelné rozlišování mezi /i/ a /u/, následkem čehož se slova jako susu, suši a šiši stávají homofonními. Typické zakončení vět sufixy -be a -nbe. Kantó-ben podobnosti s dialektem oblasti Tóhoku. Zdůrazňuje spíše souhlásky, často dochází k redukci samohlásek. Vychází z něj standardní japonština.

ZÁPADNÍ od východních se liší např. používáním slovesa oru namísto iru, spony  dža  nebo ja místo da, záporného sufixu -n místo –nai Hokuriku-hógen Fukui-ben změny hlavně v lexiku (např. hojahoja místo hai) Kanazawa-ben typické je používání rozkazovacího sufixu -mašši místo -nasai Tojama-ben Př. místo šitte iru ka? se tojamští zeptají šittorukke?  Kansai-ben (viz dále) Čúgoku-ben Šikoku-ben

KJÚŠÚ-BEN typické užívání partikule to namísto „zjišťovací“ partikule no Př. Nani o šite iru no? 何をしているの? X nan ba šijotto? 何ばしよっと? či nan šitótó?　何しとうとう?

Kansai-ben skupina nářečí oblasti Kansai – Nara, Wakajama, Mie, Kjóto, Ósaka, Hjógo a Šiga. Fonologie na poslech výraznější samohlásky (ve standardní J souhlásky) → zdá se melodičtější (souvisí i s faktem, že u tohoto nářečí nedochází k redukci samohlásek) Př. C(u)KI X CUKI Š(i)MAS(u) JO X ŠIMASU JO

častým jevem - nahrazování hlásky /s/ hláskou /h/ v sufixech a koncovkách -san - さん X - han - はん -masen -ません X -mahen  -まへん  -mašó - ましょう X -mahjo  -まひょ Přízvuk velmi odlišný od standardní J - pro ostatní Japonce velmi snadno rozpoznatelný Morfologie u spony だ dochází ke změně na や. Minulý čas tedy není tvořen sponou だった, nýbrž やった u záporného tvaru ではない/じゃない, ale やない 　či あらへん/あれへん

かわへん(Kjóto) かえへん(Ósaka)   食べる 買う する Tokio Kansai-ben Tokio  Přítomný čas たべる かう Zápor たべない たべへん かわない かわへん(Kjóto)  かえへん(Ósaka) しない しいひん せえへん Minulý čas たべた かった こうた した Záporný minulý čas たべなかった たべへんかった かわなかった かわへんかった しなかった しいひんかった せえへんかった

Slovní zásoba značné rozdíly arigató = óki ni wataši = uči aj.