1VF522- Politika veřejných výdajů

1.téma: Veřejné výdaje jako součást veřejného sektoru ve smíšené ekonomice smíšená ekonomika důvody existence veřejných výdajů nástroje realizace veřejných výdajů

soukromé SMÍŠENÁ EKONOMIKA (mixed economy): koexistence soukromého a veřejného sektoru pluralita vlastnictví soukromé veřejné - státní, municipální, komunální apod. dvojí fungování ekonomiky: netržní řízeno veřejnými (státními) zásahy, tj. různými zákony (regulací), daněmi, veřejnými výdaji tržní regulováno cenami, cenovými signály

Tři funkce veřejných výdajů: alokační – mikroekonomická stabilizační – makroekonomická redistribuční - mimoekonomická

Funkce veřejných výdajů Alokační Zabezpečování veřejných statků pro obyvatelstvo Redistribuční Zmírnění nerovnosti v důchodech a majetku Charakter účelových či neúčelových dotací, příspěvků, plošných či adresných sociálních dávek Ve SR objemově významné Stabilizační Ovlivňování agregátní poptávky Stabilizační účinky má i většina alokačních výdajů

Government spending, % of GDP 1870 1913 1920 1937 1960 1980 1990 1996   Austria - 14.7 15.2 35.7 48.1 48.6 51.7 Belgium 21.8 30.3 58.6 54.8 54.3 Canada 13.3 18.6 28.6 38.8 46.0 44.7 France 12.6 17.0 27.6 29.0 34.6 46.1 49.8 54.5 Germany 10.0 14.8 25.0 42.4 32.4 47.9 45.1 49.0 Italy 11.9 11.1 22.5 24.5 30.1 41.9 53.2 52.9 Japan 8.8 8.3 25.4 17.5 32.0 31.7 36.2 Netherlands 9.1 9.0 13.5 19.0 33.7 55.2 54.0 49.9 Norway 3.7 13.7 29.9 37.5 53.8 45.5 Spain 9.3 18.4 18.8 32.2 42.0 43.3 Sweden 5.7 6.3 8.1 10.4 31.0 60.1 59.1 64.7 Switzerland 2.7 4.6 6.1 17.2 32.8 33.5 37.6 Britain 9.4 12.7 26.2 30.0 43.0 39.9 United States 3.9 1.8 7.0 8.6 27.0 31.8 33.3 AVERAGE 15.4 18.3* 28.5 47.1 Australia 21.2 31.6 34.7 36.6 Ireland 28.0 48.9 41.2 New Zealand 26.9 38.1 41.3 39.5 39.1 40.4 TOTAL AVERAGE 20.7 27.9 42.6 44.8 45.9 Source: IMF *Average without Germany, Japan and Spain undergoing war or war preparations at his time

General government expenditures as a percentage of GDP Dataset: Government at a Glance - 2015 edition Unit Percentage Year 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 Country   Australia 34.57 37.01 38.24 36.78 36.98 36.35 36.64 .. Austria 49.1 49.78 54.09 52.8 50.8 50.9 50.85 52.26 Belgium 47.57 49.44 53.2 52.33 53.41 54.81 54.46 54.37 Canada 38.63 39.22 43.67 43.26 41.72 41.09 40.67 39.35 Czech Republic 39.95 40.16 43.62 42.97 42.44 43.82 42.32 42.05 Denmark 49.58 50.52 56.8 57.06 56.84 58.81 57.08 57.25 Estonia 34.3 39.73 46.02 40.5 37.99 39.82 38.76 38.75 Finland 46.8 48.26 54.76 54.77 54.36 56.14 57.77 58.67 France 52.23 52.99 56.76 56.44 55.92 56.72 57.11 57.26 Germany 42.75 43.48 47.43 47.17 44.56 44.19 44.32 43.89 Greece 46.94 50.56 54.04 52.18 54.01 60.08 49.35 Hungary 50.25 48.91 50.81 49.75 49.93 48.72 49.79 50.13 Iceland 40.26 55.16 48.14 48.85 45.32 45.25 43.93 Ireland 35.95 42.01 47.56 66.14 46.26 42.33 39.01 Italy 46.77 47.81 51.13 49.85 49.12 50.77 50.94 51.12 Korea 29.67 32.01 34.88 31 32.35 32.73 31.76 31.95 Netherlands 42.77 43.8 48.17 48.21 47.01 47.46 46.79 46.6 New Zealand 38.6 41.73 42.23 47.39 43.4 41.79 40.12 Norway 41.44 40.25 46.09 45.01 43.81 42.93 44.04 45.68 Poland 43.06 44.42 45.21 45.88 43.94 42.89 42.21 41.91 Portugal 44.49 45.34 50.22 51.82 49.98 48.46 50.07 48.96 Slovak Republic 36.07 36.66 43.84 41.99 40.56 40.2 41.03 41.76 Spain 38.92 41.15 45.77 45.62 45.45 47.32 44.3 43.57 Sweden 49.65 50.34 53.1 52.04 51.44 52.59 53.3 52.97 Switzerland 30.97 31.16 33.12 32.91 32.9 33.21 33.52 United Kingdom 42.9 46.62 49.71 48.67 46.86 46.96 45.51 44.48 United States 36.9 38.95 42.91 42.59 41.49 40.06 38.71 OECD - Average i 40.95 42.96 46.33 46.34 44.92 44.99 OECD - Total 38.96 40.76 44.39 42.92 42.51 41.89 Legend: E: Estimated value

VÝDAJE SR ČR 2015

VÝDAJE SR ČR 2015

VÝDAJE SR ČR 2015

Veřejné výdaje (G) „ujídající“ Transfery (Tr) “neujídající“

C + I T - Tr= čisté daně Privátní sektor T (daně) Tr (transfery) Veřejný sektor G CG IG

Veřejné výdaje musí splňovat základní principy: Princip efektivnosti Princip spravedlnosti Princip administrativní proveditelnosti

Principy efektivnosti: Makroefektivnost - veřejné výdaje nesmí růst nad mez, kdy jsou přítěží ekonomického růstu Mikroefektivnost - veřejné výdaje musí být efektivně alokovány mezi potřeby veřejnosti Pobídkovost –veřejné výdaje musí omezit své nevýhodné efekty, jako je vliv na zaměstnanost, úspory apod.

Efektivnost veřejných výdajů Neefektivnost předmětem častých kritik Efektivnost – výsledkem: Hospodárnosti (na vstupu) – zajistit veřejné potřeby s co nejnižšími náklady Účelnosti, užitečnosti (na výstupu) – na splnění vytyčeného cíle, preferovaného obyvatelstvem V praxi velmi obtížné respektovat obě stránky - kompromisy

Efektivnost veřejných výdajů Důvody neefektivnosti: Neznalost preferencí občanů Neoprávněnost zařazení určitého projektu k realizaci v rámci veřejného sektoru Alokační či produkční neefektivnosti

Principy spravedlnosti: Základní – horizontální a vertikální K tomu odstranění chudoby pojištění (proti snížení příjmu, např. v nemoci vyrovnávání spotřeby

Principy administrativní proveditelnosti: jednoduchost, srozumitelnost obrana proti zneužití

DYNAMIKA VEŘEJNÝCH VÝDAJŮ Elasticita veřejných výdajů k HDP:

Teorie zdůvodňující růst veřejných výdajů Wagnerův zákon Podíl veřejných výdajů roste s růstem důchodu na jednoho obyvatele, s hospodářským rozvojem země Teorie prahových efektů Max. možné zdanění, které je společnost ochotna snést, tzv. práh zdanění, je možné posunout v případě „krizové situace“ Teorie stupňovitého růstu Technologické změny Baumolův zákon Posuzování mezd v soukromém a veřejném sektoru Budování státu blahobytu Zajistit určitou životní úroveň všem občanům Zabezpečit některé potřeby a sociální jistoty

Faktory růstu veřejných výdajů: sociální a demografické faktory prahové efekty, válečné události inflační tendence, vyšší nákladovost služeb technologické změny měkké rozpočtování politické zájmy a vlivy

Veřejné výdaje rostou Alfred Wagner – (1835 – 1917): EMPIRICKÝ FAKT: Veřejné výdaje rostou Alfred Wagner – (1835 – 1917): „S růstem důchodu na hlavu roste v ekonomice velikost veřejného sektoru“

Teorie prahových efektů (Peacock, Wiseman) daň je chápána jako fiskální náklad i oběť za rozvoj veřejného sektoru; jaké je maximální možné daňové zatížení, které je společnost ochotna nést kvůli růstu veřejných výdajů; růst veřejných výdajů může být poplatníkům zdůvodněn např.ve vztahu k vlivu určitých krizových jevů (válka, živelné pohromy, hospodářská krize a nutné dlouhodobé obnovy země); zvyšuje se práh zdanění; po skončení krizové situace se zpravidla mění struktura veřejných výdajů; vývoj veřejných výdajů má charakter skoků; na vývoj veřejných výdajů mají vliv i změny preferencí občanů.

Prahový efekt A. T. Peacock J. Wiseman Státní výdaje vývoj státních výdajů Práh Čas začátek války, krize apod. konec války, krize apod. A. T. Peacock J. Wiseman

Teorie stupňovitého růstu na růst veřejných výdajů mají vliv technologické změny, které jsou stále finančně náročnější; prioritně však nejprve ovlivňují růst nákladů v soukromém sektoru, s určitým časovým zpožděním ve veřejném sektoru; roste podíl veřejných statků ve struktuře spotřebitelské poptávky.

Baumolův zákon růst produktivity práce v soukromém sektoru způsobuje růst mezd; zaměstnanci veřejného sektoru usilují o růst mezd ve veřejném sektoru (i když je ve veřejném sektoru produktivita práce nižší); při nižší elasticitě poptávky po veřejných statcích náklady na jednotku výkonu ve veřejném sektoru neustále rostou;

William BAUMOL: (The Cost Disease of the Personal Services) XVt, XPt … celk. výstup veřejného a soukromého sektoru v čase t, L … množství pracovní síly v sektorech a, b ... konstanty, r … exponent růstu pro-duktivity v soukr.sektoru, t … čas

Potom náklady na jednotku výstupu ve veřejném a v soukromém sektoru: Předpoklad: mzdy v obou sektorech rostou s růstem produktivity v soukromém sektoru: … pro oba sektory Potom náklady na jednotku výstupu ve veřejném a v soukromém sektoru: Tady je ten rozdíl!

Teorie ekonomie blahobytu (Pigou) teorie je spjata s vymezením funkce státu a s teoretickým rozpracováním redistribuční funkce veřejných financí; stát má zajistit určitou životní úroveň všem občanům (i sociálně slabším vrstvám obyvatel); stát na sebe přebírá odpovědnost za zabezpečování některých potřeb obyvatelstva, sociálních jistot (např. podpora rodin s dětmi) zvyšují se veřejné výdaje na sociální zabezpečení

Stát blahobytu (welfare state) veřejné (státní) starobní důchody úrazové a invalidní pojištění pojištění v nezaměstnanosti nemocenské pojištění rodinné přídavky sociální podpory určitým skupinám obyvatelstva veřejné zdravotnictví podpora bydlení, potravinové programy

Důsledky veřejných výdajů Důchodový (příjmový) efekt dotace Peněžní transfer z rozpočtové soustavy zvyšuje disponibilní příjmy u příjemce dotace Plošné dotace – regresivní dopad (neefektivnost přerozdělovacích procesů) Adresné dotace – progresivní dopad (přerozdělování ve prospěch sociálně potřebných) Substituční efekt Dotace k ceně výrobku – změna struktury poptávky ve prospěch dotovaných výrobků a služeb Získávají i bohatí Může dojít k nadspotřebě a jevu přetížení

Příjmový (důchodový) efekt statek Y RO2 RO1 Y2 Y1 I2 I1 X1 X2 statek X RO1 - rozpočtové omezení před V.V. RO2 - rozpočtové omezení po V.V. I1, I2 - indiferenční křivky Příjmový efekt = posun rozpočtového omezení o velikost příslušné dotace k příjmu

Substituční a příjmový efekt dohromady statek Y I2 I1 Y1 Y2 RO1 RO2 X1 X2 RO1 - rozpočtové omezení před V.V. RO2 - rozpočtové omezení po V.V. I1, I2 - indiferenční křivky statek X

Čistý substituční efekt (Hicks) statek Y I1 Y2 Y1 YS RO1 RO2 X1 XS X2 statek X RO1 - rozpočtové omezení před V.V. RO2 - rozpočtové omezení po V.V. I1, I2 - indiferenční křivky

Dopad výdajového programu v krátkém období (I) D....poptávka před dotací D1..poptávka po dotaci S P P1 P Dotace D1 D Q Q1 Q

Dopad výdajového programu v dlouhém období (II) D....poptávka před dotací D1..poptávka po dotaci S P Dotace P1 P D1 D Q Q1 Q