Zkušenosti s hodnocením pachové zátěže obyvatelstva

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
Vyhláška č. 205/2009 Sb., o zjišťování emisí ze stacionárních zdrojů a o provedení některých dalších ustanovení zákona o ochraně ovzduší.
Advertisements

Výstavba větrné elektrárny v lokalitě Varnsdorf-Špičák RCA Research.
Průzkum reakcí publika ČRo 1 – Radiožurnál na změny ve vysílání od ledna souhrn.
Nařízení vlády č. 352/2002 Sb., kterým se stanoví emisní limity a další podmínky provozování spalovacích stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší.
§ Nařízení vlády č. 350/2002 Sb.. kterým se stanoví imisní limity a podmínky a způsob sledování, posuzování, hodnocení a řízení kvality ovzduší.
Výpočet a interpretace ukazatelů asociace v epidemiologických studiích
Josef Keder Hana Škáchová
Moderní způsob zjišťování postojů veřejnosti k veřejné hromadné dopravě osob Ing. Zdeněk Strádal.
„Metodická činnost“ Krajského úřadu Královéhradeckého kraje Oddělení legislativní a právní.
Josef Keder Hana Škáchová
Analýza vlivu cen elektřiny na ekonomiku průmyslových podniků Prezentace EGÚ Brno, a. s. Sekce provozu a rozvoje elektrizační soustavy Květen 2007.
ČR – Karlovarský kraj VY_32_INOVACE_Z ČR 8.11 Mgr. Kosík Lukáš
Komunální odpadní vody a kaly
Nový zákon o ochraně ovzduší. Schválen Poslaneckou sněmovnou ČR dne 10. února 2012 Projednán Senátem ČR dne 15. března 2012 a vrácen Poslanecké sněmovně.
Budoucnost Ústeckého kraje? budoucnost je vždy ovlivněna minulostí…
Pro Sdružení Nového Města Pražského zpracoval Milan ŠULC VÁCLAVSKÉ NÁMĚSTÍ 2013 POZITIVA A NEGATIVA OČIMA NÁVŠTĚVNÍKŮ Výsledky výzkumu z podzimu 2013.
ADMINISTRATIVNÍ NÁSTROJE V NOVÉM ZÁKONĚ O OCHRANĚ OVZDUŠÍ JUDr. Michal Bernard MŽP ČR, odbor ochrany ovzdu ší Seminář Návrh nového zákona o ochraně ovzduší.
Charakteristika kraje
Čtyři významné průmyslové podniky věnovaly kraji 10 mil
Téma: Sociologické metody Vypracoval: Mgr. Milan Pilař.
Znečištění ovzduší na Ostravsko-Karvinsku v zimní sezóně
Požadavky na vypracování rozptylových studií
EKONOMICKÉ NÁSTROJE V NOVÉM ZÁKONĚ O OCHRANĚ OVZDUŠÍ Seminář v Senátu PČR „Návrh nového zákona o ochraně ovzduší“ 16. února 2010 Odbor ochrany ovzduší.
POTENCIÁL ČR Z HLEDISKA POSKYTOVÁNÍ PpS ZZ30
Zkušenosti z aplikace zákona o integrované prevenci z pohledu agentury CENIA.
Partyzánské náměstí Ostrava tel.: fax: Projekty EU na Zdravotním ústavu Ostrava „Identifikace průmyslových zdrojů“
Vývoj příjezdového cestovního ruchu za 1. až 3. čtvrtletí 2007 v České republice Tisková konference v rámci veletrhu MADI 6. listopad 2007 Výstaviště Letňany.
Znečištění ovzduší Ročárková, Pachmanová.
Žilová, Stoklasová, Pavlíková 3.O
Příprava II. etapy EDR Praha Mgr. Aleš Kuták, náměstek ministra a ředitel sekce ochrany klimatu a ovzduší.
Spolupráce obcí a málotřídních škol v České republice Dana Knotová, Kateřina Trnková Ústav pedagogických věd FF MU Brno.
Průzkum sebehodnocení zdravotního stavu a disability Popis metody průzkumu Datum: 13. června 2006 Číslo projektu: Připravil: Petr Hrala.
Koncepce environmentální bezpečnosti a snižování rizika katastrof
KARLOVARSKÝ KRAJ.
Praktikum 4c: Tabulky, baterie otázek 16/5/08. Tabulky - metoda popisu dat.
Metody sociálního výzkumu 5. blok Denní studium LS 2007/
Projekt TRAWI Vyhodnocení dotazníkového šetření v ČR.
LEGISLATIVNÍ OPATŘENÍ CHRÁNÍCÍ ZDRAVÍ ČLOVĚKA PŘED NEPŘÍZNIVÝMI VLIVY STAVEB Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology.
PRÁVNÍ REŽIM OCHRANY OVZDUŠÍ JUDr. Ilona Jančářová, Ph.D. PODZIM 2007.
Výběrové šetření pracovních sil (VŠPS)
Vyhodnocení dotazníkového průzkumu – zpracování dat studie ROZETA
© Asociace dodavatelů plastových potrubí - Ing. Pavel Prokop, X / 2007 Today about future … 1 4. Kanalizační sítě v Evropě - výstupy projektu SMP 1.SMP.
Obec Tisá Program rozvoje. PROČ ? Zákonná povinnost Požadavek občanů Dané předpoklady obce.
Czech Statistical Office Na padesátém 81, Praha, Český statistický úřad odd. regionálních analýz a informačních služeb Praha Jana Podhorská.
INDEX OČEKÁVÁNÍ FIREM XI. vlna Exkluzivně pro PRÁVO Legislativní změny.
Měření v sociálních vědách „Měřit všechno, co je měřitelné, a snažit se učitnit měřitelným vše, co dosud měřitelné není“. (Galileo Galilei)
Užívání tabákových výrobků v dospělé české populaci (15 let a více) Výsledky studie GATS WHO/CDC 2012 MUDr. Hana Sovinová, PhDr. Ladislav Csémy Státní.
Zdravotnické ukazatele v ČR. Kromě zcela obecných ekonomických ukazatelů je měření a hodnocení kvality zdravotní péče typické výskytem zcela specifických.
Mgr. Robert Skeřil, Ph.D. Český hydrometeorologický ústav pobočka Brno V YHODNOCENÍ KVALITY OVZDUŠÍ V J IHLAVĚ ZA ROKY 2010 – 2014.
Milan Šimek Ekonomická fakulta VŠB-TUO Dlouhodobá nezaměstnanost znevýhodněných skupin obyvatel v Moravskoslezském kraji.
Analýza a vyhodnocení zdravotního stavu obyvatel města TÁBOR MUDr. Stanislav Wasserbauer MUDr. Miloslav Kodl Hana Pokorná Zdravá Vysočina, o.s. ve spolupráci.
ANALÝZA RIZIK Středočeského kraje
Hospodaření obcí v roce 2016
Trh práce v ČR, veřejné služby zaměstnanosti ČR
Inspekční a prosazovací přístup
PŘÍLOHA Č. 4 – PROFIL OSOB ŽIJÍCÍCH V DOTÁZANÝCH RODINÁCH
Spokojenost občanů Kladna s místním společenstvím a bezpečností
Nový zákon o ochraně ovzduší
OdCom – Objektivizace stížností na zápach v Erzgebirgskreis a v Ústeckém kraji – příspěvek k analýze příčin a zjišťování zdravotních následků Porada.
EMISNÍ INVENTURA TĚŽKÝCH KOVŮ
ÚZEMNÍ PROGRAM SNIŽOVÁNÍ EMISÍ A IMISÍ ZNEČIŠŤUJÍCÍCH LÁTEK DO OVZDUŠÍ PRO SPRÁVNÍ ÚZEMÍ ZLÍN – ZLÍNSKÝ KRAJ ČHMÚ, pobočka Brno
Nařízení o Evropském registru úniků a přenosů znečišťujících látek
Registr spaloven odpadů
ŽIVOTNÍ SPOKOJENOST U VYBRANÝCH POMÁHAJÍCÍCH PROFESÍ
Mgr.Lenka Janatová Ing. Tomáš Hrbek Ústí nad Labem 2003
Doprava a kvalita ovzduší v Brně „Umíme ji ovlivnit?“
STUDIE PROVEDITELNOSTI ZAVEDENÍ NÍZKOEMISNÍ ZÓNY NA ÚZEMÍ STATUTÁRNÍHO MĚSTA BRNA „Tento projekt je spolufinancován Státním fondem životního prostředí.
Výpočet a interpretace ukazatelů asociace v epidemiologických studiích
Reprezentativní stanice pro hodnocení kvality ovzduší v aglomeracích České republiky Jan Sládeček, ISKO.
Hodnocení podílů zdrojů znečišťování ovzduší na imisní situaci na území ČR - projekt ve spolupráci s Českým svazem zaměstnavatelů v energetice RNDr. Jiří.
Transkript prezentace:

Zkušenosti s hodnocením pachové zátěže obyvatelstva Janatová, Hrbek ČHMÚ, pobočka Ústí nad Labem

Legislativa příloha č. 2 k vyhlášce 117/1997 Sb (věnovaná výrobě tuků a olejů) zákon 86/2002 o ochraně ovzduší – definice pachových látek, přípustnou úroveň znečišťování ovzduší, emisní limity, regulaci zápachu, povinnosti provozovatelů stacionárních zdrojů, … Vyhláška 356/2002 – definice, obecné emisní limity, způsoby měření pachových látek, podmínky k udělování autorizace osob, …

Naše práce I. 2001 – MŽP ČR – stížnosti v německé příhraniční oblasti (okolí Seifen) - Identifikace zapáchajících látek a objektivizace pachů čichovým panelem v česko-německé příhraniční oblasti - metoda vycházela z ČSN 83 5030 a byla modifikována na základě požadavků německých partnerů dle  prací LfUG Dresden v rámci projektu OMKAS (dle požadavků  MŽP ČR a dle jednání MŽP ČR, LfUG a ČHMÚ) -20 respondentů po dobu 5 měsíců

Naše práce I. Respondenti čichového panelu vyplňovali 3 typy dotazníků. Základní dotazník (pozorovatel vyplnil pouze jednou, slouží ke zjištění charakteristik minulých zápachů, které pozorovatel mohl cítit v dané lokalitě) Měsíční dotazník pro sledování pachové zátěže Dotazník pro každý případ výskytu zápachu Výsledky z Dotazníku pro každý případ výskytu zápachu doba trvání zápachu intenzita zápachu domnělé zdroje zápachu charakter zápachu subjektivní zdravotní vjemy probandů další pozorování (meteorologie)

Naše práce I. Rozdělení zápachů průmyslové zápachy zápachy z domovního vytápění ostatní zápachy Výsledky: Přípustná míra obtěžování zápachem (limit pro obtěžování pachovými látkami) je překročena, takže dochází k obtěžování obyvatelstva zápachem. Po více než 2% sledované doby bylo obtěžováno 6 probandů (z toho 5 z vrcholové oblasti - západ a byli obtěžováni převážně kouřem z domovního vytápění a 1 proband z Meziboří a byl obtěžován převážně průmyslovými zápachy) z celkových 20 - tedy 30% oproti přípustným 5%. V rámci oblastí nebyla přípustná míra obtěžování zápachem překročena pouze ve vrcholové oblasti – východ.

Naše práce I.

Naše práce I.

Naše práce I.

Naše práce I. Nejčastějšími více než 30x jmenovanými zápachy, při možném vícenásobném jmenování, byly (počet jmenování): kouř (spaliny) (254), dehet (90), saze (47), jiné zápachy (38), a benzín (35). Vůbec nebyly cítit zápachy olejový zápach, merkaptany olefiny. Minimálně byly cítit zápachy minerální olej, zemní plyn a rozpouštědla . Probandi se domnívali že největší počet zápachů má na svědomí domovní vytápění (67%), které je následováno chemickými závody (15,4%), zemědělstvím (6,1%) a automobilovou dopravou (5,3%). Ostatní možnosti se vůbec nevyskytly nebo byly minimální. V Meziboří nejvíce zápachových událostí hlášeno ze směrů JV-JZ. Ve vrcholových oblastech nejvíce hlášených zápachových událostí ze směrů JZ-SV. U průmyslových zápachových událostí situace obdobná.

Naše práce I. Relativní četnost zdrojů zápachů určených pozorovateli za celou oblast

Naše práce I.

Naše práce I.

Naše práce II. 2003 – další studie, opět na objednávku MŽP ČR, které řešilo další stížnosti Němců na obtěžování zápachem, pocházejícím z české strany hranic Průzkumová studie pachové zátěže obyvatelstva v příhraniční oblasti se SRN v západním Krušnohoří, Smrčinách a severní části Českého lesa - provedena screeningová studie, bylo osloveno 5200 osob (domácností) v příhraniční oblasti, sousedící s Bavorskem a Saskem (území cca 555 km2, počet obyvatel 36500) - navráceno 479 dotazníků, tj. 9,2%

Naše práce II.

Naše práce II. Vyhodnocení bylo provedeno pro celou oblast, pro oblasti sousedící s  Bavorskem a se Saskem a také pro jednotlivé obce. Na otázku 1 v dotazníku (cítíte se obtěžováni zápachy) odpověděla kladně více než polovina respondentů (45%), v oblasti „Bavorsko“ odpovědělo kladně více respondentů (48%) než v oblasti „Sasko“ (41%). Velmi až středně spokojeno se svým zdravotním stavem je 90% respondentů (otázka 9). V odpovědích na otázku 8 jsou uváděny jako nejčastější zdravotní účinky působení zápachů „rozčilení“ (31%) a na druhém místě „bolení hlavy“ (28%), přičemž na otázky „nemůže usnout“, „bolí hlava“, „je rozčilený“, „dělá se špatně“ odpovídá v průměru 73% respondentů, že se u nich v souvislosti se zápachy tyto potíže nevyskytuj.

Naše práce II. V otázkách síly zatížení zápachy (otázka 2, 3, 6 a 7) se vyskytuje cca 70% odpovědí v nulovém a ve dvou nebo třech nejnižších stupních zatížení (při 7 až 11 stupňovém hodnocení). Co se týče frekvence výskytu zápachů (otázka 4) uvádí cca 53% respondentů, že se zápachy nevyskytují vůbec nebo jednou za měsíc a méně, naproti tomu 13% respondentů uvádí, že jsou zápachy cítit téměř denně. Listopad až únor je období s vyšším výskytem zápachů (otázka 5). Jako nejčastější příčinu obtěžování zápachem (otázka 11) uvádějí respondenti domácí vytápění 62%, automobilovou dopravu 51% a zemědělství 39% (čili místní zdroje). Ostatní příčiny mají podstatně nižší zastoupení, další v pořadí jsou ostatní zdroje a výtopny (velká spalovací zařízení), obojí na úrovni 17%. Jako nejčastější druh vyskytovaného zápachu (otázka 12) uvádějí respondenti kouř 63%, chlév-amoniak 38% a spalování plastických hmot 30% (čili zápachy pocházející z místních zdrojů), další v pořadí jsou saze 28% a benzín 25%.

Naše práce II. Průměrná frekvence obtěžování zápachy z definovaných zdrojů v jednotlivých obcích

Naše práce II. Průměrná frekvence obtěžování definovanými zápachy v jednotlivých obcích

Naše práce II. Obtěžování zdroji a zápachy u nichž lze předpokládat působení na větší než jenom místní úrovni, např. zápachy z chemické výroby a z ostatních větších průmyslových zdrojů se relativně vícekrát vyskytuje v oblasti 2 (Kraslicko) oproti ostatním oblastem a v oblasti „Sasko“ oproti oblasti „Bavorsko“. Z obcí jsou nejvíce zatíženy těmito druhy zápachů obce Jáchymov, Pernink, Vysoká Pec, Kraslice, Rotava, Šindelová, Luby, Plesná, Hranice a Krásná. Jedná se o oblasti a obce, které za určitých meteorologických situací mohou být ovlivněné zejména průmyslem ze Sokolovské pánve. Zatížení těmito druhy zápachů ale představuje i v těchto lokalitách relativně malou část z celkového zatížení zápachem

Naše práce II. Průměrná frekvence obtěžování „chemickými zápachy“ v jednotlivých obcích

Naše práce II. Porovnání počtu dotazníků vrácených, počet respondentů obtěžovaných zápachy celkově a z chemické výroby

Naše práce II. Vzhledem k  nízké návratnosti dotazníků, poměrně vysokému procentu (cca 75%) neobtěžovaných respondentů podle otázek 8, 11 a 12, velmi podobné struktuře odpovědí co se týče působení a druhů zápachů v jednotlivých oblastech a na celém sledovaném území s převažujícím podílem místních zdrojů zápachu, lze na základě provedené studie usuzovat, že se ve sledovaném území od úrovně katastrů obcí a vyšší), co se týče obtěžování zápachem, významný problém závažných rozměrů nevyskytuje. Provádění dalšího sledování, např. podrobnější studie dotazováním panelového vzorku respondentů z vybrané menší oblasti, navrhujeme uskutečnit až pokud by se vyskytly další závažné stížnosti obyvatel.

Naše práce II. Porovnání počtu dotazníků distribuovaných a obsahujících obtěžování zápachy z chemických výrob

Naše práce II.

Naše práce III. v současné době pracujeme na získání autorizace pro Stanovení míry obtěžování obyvatelstva zápachem pracovní skupina „Odborná skupina ČHMÚ pro hodnocení pachové zátěže“ Členové skupiny Janatová, Hrbek Příručka jakosti vychází ze zákona, z ČSN 83 5031 a 83 5030, nyní ji ještě rozšiřujeme o část, která v normě není a se kterou máme dobrou zkušenost, o sceeningové dotazování.