Milan Šimek Ekonomická fakulta VŠB-TUO Dlouhodobá nezaměstnanost znevýhodněných skupin obyvatel v Moravskoslezském kraji.

Prezentace na téma: "Milan Šimek Ekonomická fakulta VŠB-TUO Dlouhodobá nezaměstnanost znevýhodněných skupin obyvatel v Moravskoslezském kraji."— Transkript prezentace:

1 Milan Šimek Ekonomická fakulta VŠB-TUO milan.simek@vsb.cz Dlouhodobá nezaměstnanost znevýhodněných skupin obyvatel v Moravskoslezském kraji

2 Cíl Analyzovat dlouhodobě nezaměstnané v MSK z pohledu jejich příslušnosti k tzv. znevýhodněným skupinám obyvatel na trhu práce. Analyzovat dlouhodobě nezaměstnané v MSK z pohledu jejich příslušnosti k tzv. znevýhodněným skupinám obyvatel na trhu práce.

3 Dlouhodobá nezaměstnanost z teoretického a metodologického pohledu  Co je to dlouhodobá nezaměstnanost? Kdo je dlouhodobě nezaměstnaný? Situace, kdy je nezaměstnaný po určité delší období neúspěšný při hledání práce. Situace, kdy je nezaměstnaný po určité delší období neúspěšný při hledání práce. Obvykle je vymezována délkou hledání práce (případně délkou evidence u zprostředkovatelské instituce – např. úřad práce). Obvykle je vymezována délkou hledání práce (případně délkou evidence u zprostředkovatelské instituce – např. úřad práce). Existují různá vymezení (např. déle než 6 měsíců, déle než 12 měsíců, déle než 24 měsíců). Existují různá vymezení (např. déle než 6 měsíců, déle než 12 měsíců, déle než 24 měsíců). Pojetí Mezinárodní organizace práce a OECD – nezaměstnanost trvající déle než 12 měsíců. Pojetí Mezinárodní organizace práce a OECD – nezaměstnanost trvající déle než 12 měsíců.

4 Dlouhodobá nezaměstnanost z teoretického a metodologického pohledu  Jak se měří dlouhodobá nezaměstnanost? Počet dlouhodobě nezaměstnaných v absolutním vyjádření. Počet dlouhodobě nezaměstnaných v absolutním vyjádření. Míra dlouhodobé nezaměstnanosti: Dlouhodobě nezaměstnaní (12 měsíců a déle) jako procento ekonomicky aktivní populace ve věku 15-64 let. Míra dlouhodobé nezaměstnanosti: Dlouhodobě nezaměstnaní (12 měsíců a déle) jako procento ekonomicky aktivní populace ve věku 15-64 let. Podíl dlouhodobě nezaměstnaných na celkovém počtu nezaměstnaných v procentech. Podíl dlouhodobě nezaměstnaných na celkovém počtu nezaměstnaných v procentech.

5 Dlouhodobá nezaměstnanost z teoretického a metodologického pohledu  Proč dlouhodobá nezaměstnanost vzniká? Jako jeden z důsledků změn ve struktuře ekonomiky. Vazba na strukturální nezaměstnanost. Kvalifikační požadavky volných pracovních nejsou v souladu s kvalifikací nabízejících pracovní sílu. Jako jeden z důsledků změn ve struktuře ekonomiky. Vazba na strukturální nezaměstnanost. Kvalifikační požadavky volných pracovních nejsou v souladu s kvalifikací nabízejících pracovní sílu. Důsledek dlouhotrvající hospodářské deprese. Důsledek dlouhotrvající hospodářské deprese. Nízká motivace nezaměstnaných ke vstupu do zaměstnání z důvodu vysoké úrovně sociálního zabezpečení jednotlivce a rodiny (např. vysoká podpora v nezaměstnanosti a dlouhá doba jejího vyplácení, vysoká úroveň vypláceného životního minima ve vztahu k očekávané čisté mzdě). Nízká motivace nezaměstnaných ke vstupu do zaměstnání z důvodu vysoké úrovně sociálního zabezpečení jednotlivce a rodiny (např. vysoká podpora v nezaměstnanosti a dlouhá doba jejího vyplácení, vysoká úroveň vypláceného životního minima ve vztahu k očekávané čisté mzdě).

6 Zdroje dat Základní soubor - anonymizované osobní charakteristiky 75 230 uchazečů o zaměstnání registrovaných k 30. 6. 2009. Jednalo o všechny uchazeče o zaměstnání, kteří se k tomuto datu nacházeli v evidenci úřadů práce v kraji. Základní soubor - anonymizované osobní charakteristiky 75 230 uchazečů o zaměstnání registrovaných k 30. 6. 2009. Jednalo o všechny uchazeče o zaměstnání, kteří se k tomuto datu nacházeli v evidenci úřadů práce v kraji. Do analýzy bylo zahrnuto 21713 dlouhodobě nezaměstnaných uchazečů o zaměstnání, což představuje 28,9 % souboru. Do analýzy bylo zahrnuto 21713 dlouhodobě nezaměstnaných uchazečů o zaměstnání, což představuje 28,9 % souboru.

7 Základní charakteristiky Mírně převažují ženy (53,4 %). Mírně převažují ženy (53,4 %). Z pohledu délky nezaměstnanosti bylo v evidenci od 1 roku do 2 let 29,7 % osob, od 2 do 5 let 31,1 % osob a nad 5 let 39,2 % osob. Z pohledu délky nezaměstnanosti bylo v evidenci od 1 roku do 2 let 29,7 % osob, od 2 do 5 let 31,1 % osob a nad 5 let 39,2 % osob. 47,2 % dlouhodobě nezaměstnaných tvoří uchazeči starší 50 let. 47,2 % dlouhodobě nezaměstnaných tvoří uchazeči starší 50 let. Z pohledu nejvyššího stupně vzdělání významné skupiny tvoří uchazeči se středním odborným vzdělání s výučním listem (42,9 %), uchazeči se základním vzděláním (37,5 %). Z pohledu nejvyššího stupně vzdělání významné skupiny tvoří uchazeči se středním odborným vzdělání s výučním listem (42,9 %), uchazeči se základním vzděláním (37,5 %). U 14 091 osob (65,1 %) se vyskytují zdravotní postižení nebo další omezení vyplývající z jejich zdravotního stavu. U 14 091 osob (65,1 %) se vyskytují zdravotní postižení nebo další omezení vyplývající z jejich zdravotního stavu.

8 Základní charakteristiky Základní charakteristiky 20,5 % dlouhodobě nezaměstnaných vykonávalo zaměstnání v hlavní třídě řemeslníci a kvalifikovaní výrobci, zpracovatelé, opraváři (hlavní třída 7 KZAM), 17,3 % z nich pracovalo jako pomocní a nekvalifikovaní pracovníci (hlavní třída 9 KZAM) a 15,1 % jako provozní pracovníci ve službách a obchodě (hlavní třída 5 KZAM). 20,5 % dlouhodobě nezaměstnaných vykonávalo zaměstnání v hlavní třídě řemeslníci a kvalifikovaní výrobci, zpracovatelé, opraváři (hlavní třída 7 KZAM), 17,3 % z nich pracovalo jako pomocní a nekvalifikovaní pracovníci (hlavní třída 9 KZAM) a 15,1 % jako provozní pracovníci ve službách a obchodě (hlavní třída 5 KZAM). Z výše uvedeného vyplývá, že velmi významná část dlouhodobě nezaměstnaných pracovala v zaměstnáních typických pro sekundární trh práce. Rovněž jejich očekávání (požadovaná zaměstnání) se koncentrují na tento trh práce. Z výše uvedeného vyplývá, že velmi významná část dlouhodobě nezaměstnaných pracovala v zaměstnáních typických pro sekundární trh práce. Rovněž jejich očekávání (požadovaná zaměstnání) se koncentrují na tento trh práce.

9 Dlouhodobá nezaměstnanost rizikových skupin uchazečů o zaměstnání Pro identifikaci síly působení rizikových faktorů, které mohou ovlivňovat setrvání uchazečů o zaměstnání v dlouhodobé nezaměstnanosti bylo vytipováno následujících 8 faktorů, které jsou často překážkou uplatnění jedince na trhu práce. Pro identifikaci síly působení rizikových faktorů, které mohou ovlivňovat setrvání uchazečů o zaměstnání v dlouhodobé nezaměstnanosti bylo vytipováno následujících 8 faktorů, které jsou často překážkou uplatnění jedince na trhu práce.

10 Dlouhodobá nezaměstnanost rizikových skupin uchazečů o zaměstnání nízký věk - fyzické osoby do 20 let věku, nízký věk - fyzické osoby do 20 let věku, nedostatek praxe - absolventi, nedostatek praxe - absolventi, překážky souvisejícím těhotenstvím a mateřstvím - těhotné ženy, kojící ženy a matky do devátého měsíce po porodu, překážky souvisejícím těhotenstvím a mateřstvím - těhotné ženy, kojící ženy a matky do devátého měsíce po porodu, překážky související s péčí o dítě - fyzické osoby pečující o dítě do 15 let věku, překážky související s péčí o dítě - fyzické osoby pečující o dítě do 15 let věku, vyšší věk - fyzické osoby starší 50 let věku, vyšší věk - fyzické osoby starší 50 let věku,

11 Dlouhodobá nezaměstnanost rizikových skupin uchazečů o zaměstnání potřeba zvláštní pomoci - fyzické osoby, které potřebují zvláštní pomoc, potřeba zvláštní pomoci - fyzické osoby, které potřebují zvláštní pomoc, zdravotní omezení - osoby se zdravotním postižením nebo jiným zdravotním omezením, zdravotní omezení - osoby se zdravotním postižením nebo jiným zdravotním omezením, nízká úroveň vzdělání a kvalifikace - osoby s nižším středním vzděláním (D) nebo nižším vzděláním (A, B, C). nízká úroveň vzdělání a kvalifikace - osoby s nižším středním vzděláním (D) nebo nižším vzděláním (A, B, C). Vymezení příslušnosti k jednotlivým skupinám vychází jednak ze znění zákona 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, v platném znění, paragraf 33, odstavec 1, písmeno a, b, c, d, e, g a bylo autory doplněno na základě konzultací s experty z úřadů práce o příznaky zdravotních omezení, absolventy a nízkou úroveň kvalifikace. Vymezení příslušnosti k jednotlivým skupinám vychází jednak ze znění zákona 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, v platném znění, paragraf 33, odstavec 1, písmeno a, b, c, d, e, g a bylo autory doplněno na základě konzultací s experty z úřadů práce o příznaky zdravotních omezení, absolventy a nízkou úroveň kvalifikace.

12 Dlouhodobá nezaměstnanost rizikových skupin uchazečů o zaměstnání Analýza ukázala, že u 91,4 % dlouhodobě nezaměstnaných se vyskytuje alespoň jeden výše uvedený faktor. V 29,9 % případech se jedná o jeden faktor, u 41,2 % dlouhodobě nezaměstnaných působí dva faktory a u 17,9 % tři faktory. Současné působení více než tří rizikových faktorů se vyskytuje pouze v malém počtu případů. Analýza ukázala, že u 91,4 % dlouhodobě nezaměstnaných se vyskytuje alespoň jeden výše uvedený faktor. V 29,9 % případech se jedná o jeden faktor, u 41,2 % dlouhodobě nezaměstnaných působí dva faktory a u 17,9 % tři faktory. Současné působení více než tří rizikových faktorů se vyskytuje pouze v malém počtu případů.

13 Dlouhodobá nezaměstnanost rizikových skupin uchazečů o zaměstnání Nejčastějšími rizikovými faktory jsou: Nejčastějšími rizikovými faktory jsou: výskyt zdravotního postižení nebo jiných zdravotních omezení (celkem v 65,1 % případů), výskyt zdravotního postižení nebo jiných zdravotních omezení (celkem v 65,1 % případů), věk přesahující 50 let (celkem v 47,2 % případů) a věk přesahující 50 let (celkem v 47,2 % případů) a dosažení nízké úrovně vzdělání (celkem v 38,1 % případů). dosažení nízké úrovně vzdělání (celkem v 38,1 % případů). Alespoň jeden z uvedených rizikových faktorů se vyskytuje celkem u 18 235 dlouhodobě nezaměstnaných, což odpovídá 84,2 %. Kombinace všech uvedených faktorů se pak vyskytuje u 3 095 dlouhodobě nezaměstnaných, což odpovídá 70,6 % uchazečů, kteří kumulují 3 a více rizikových faktorů.

14 Rizikové faktory aneb komu hrozí dlouhodobá nezaměstnanost?  osoby vyžadující zvláštní pomoc (cca +50 %)  osoby se zdravotním postižením (více než 30 %)  osoby pečující o dítě do 15 let (necelých 30 %)  dosažený stupeň vzdělání (více než -2 %, maturita asi -10 %)  věk 50+ (cca +13 %), 20- (cca -4 %), absolvent (necelých -8 %)  ženy (cca +5 %)

15 Dlouhodobě zaměstnaní v Moravskoslezském kraji k 31.12.2009  Počet uchazečů o zaměstnání v evidenci déle než jeden rok se od 30. 6. 2009 absolutně zvýšil z 21 713 osob na 24 265 osob ke konci roku 2009.  Jejich podíl na celkové nezaměstnanosti v MS kraji se zvýšil z 28,9 % na 31,4%.

16 Dlouhodobě zaměstnaní v Moravskoslezském kraji k 31. 12. 2009 Počet dlouhodobě nezaměstnaných:  se zdravotním omezením = 14 289 osob (nárůst o 198 osob),  ve věku nad 50 let = 10 519 osob (nárůst o 302 osob),  s nižším vzděláním = 9 115 osob (nárůst o 855 osob).

17 Dlouhodobě zaměstnaní v Moravskoslezském kraji k 31.12. 2009 Počet dlouhodobě nezaměstnaných a kumulace handicapů:  se zdravotním omezením a nad 50 let = 8 468 osob,  se zdravotním omezením a nižším vzděláním = 5 291 osob,  ve věku nad 50 let a nižším vzděláním = 3 966 osob,  ve věku nad 50 let, nižším vzděláním a se zdravotním omezením = 3042 osob.

18 Otázky do diskuse: Lze snižovat dlouhodobou nezaměstnanost znevýhodněných osob na trhu práce? Pomocí jakých nástrojů to budeme dělat? Jaké výsledky očekáváme? Kolik nás to bude stát?

19 Děkuji za pozornost Analýza se uložena na http://resa.rza.cz/