Římská republika

Úvod – vysvětlení pojmů Republika Plebej(ec) Proletář Plebiscit Právo veta Senát Konzul Diktátor Cenzor Občan

Boj plebejů o politická práva 5. – 3. stol. př. Kr. – trojí secese (odchod) z Říma – postupně si plebejové vymohli určitá práva 1) tribun lidu – práva: Hájit plebeje proti jednání úředníků Svolávat shromáždění plebejů Účastnit se zasedání senátu Vetovat rozhodnutí všech úřadů 2) sepsání zvykového práva – zákony dvanácti desek (449 př. Kr.) – zrovnoprávnění plebejů s particiji, povolení vzájemných sňatků

Tribun lidu

Boj plebejů o politická práva Zákony dvanácti desek „Co není zákonem zakázáno, je povoleno.“ Platí vždy zákon vydaný naposledy Stanoven průběh soudního řízení Základem státu je rodina, její hlavou je otec Rovnost občanů před zákonem 3) plebiscity – rozhodnutí plebejského sněmu, která získala platnost zákona pro celý Řím

Politický systém Říma Demokratické zřízení Zásady: Volitelnost úředníků (1 rok) Zákaz spojování úřadů v rukou jedince Odpovědnost úředníků vůči zákonům Každý úřad zastávají dvě osoby Úřady zastávány bezplatně Schéma systému – viz UČEBNICE, S. 97

Hlavní římské úřady 1) lidová shromáždění Účast všech plnoprávných občanů Vydávala zákony a volila úředníky Plebejové měli vlastní shromáždění Jednání na římském fóru Hlasování původně veřejné, poté tajné

Hlavní římské úřady 2) senát Původně poradní sbor krále 300, později až 900 členů Jmenováni doživotně – z řad bývalých úředníků a významných občanů Dozor nad ekonomikou, náboženstvím a zahraniční politikou Vypovídá válku a uzavírá mír Dozor nad většinou úředníků Tribun lidu mohl rozhodnutí vetovat

Římský senát

Hlavní římské úřady 3) konzulové Dva nejvyšší úředníci Voleni sněmem na 1 rok Vrchní velitelé armády Původně měli nejvyšší soudní moc Mohli svolat lidové shromáždění i senát a předložit návrh zákona

Hlavní římské úřady 4) diktátor Jmenován konzuly na návrh senátu Na půl roku, jen v době ohrožení státu Neomezená moc, nadřazen všem úředníkům Jeho rozhodnutí nemůže vetovat ani tribun lidu 5) cenzoři Dva úředníci, voleni sněmem na 5 let Prováděli majetkový cenzus Později mohli jmenovat senátory a dohlíželi na morálku úředníků

Občanství v Římě Občané = osobně svobodní lidé s plnými politickými právy Občanská práva: Účast a hlasování v lidových shromážděních Zastávání úřadů a kněžských funkcí Odvolání proti rozsudku úředníka Uzavírání sňatku a občanské právo pro potomky Soukromý majetek a volné nakládání s ním

Zisk římského občanství Narození římským občanům Adopce občanem Udělení (např. odměna pro válečné spojence) Propuštění otroka na svobodu

Děkuji za pozornost!