Analýza komunikativních kompetencí žáků s narušenou komunikační schopností v systému běžných základních škol Mgr. Veronika Girglová

TEORETICKÁ VÝCHODISKA integrace žáků se speciálními vzdělávacími potřebami do běžných základních škol integrace žáků s narušenou komunikační schopností na 1. stupni inkluzivní prostředí na 1.stupni základních škol skladba výuky českého jazyka na 1. stupni ZŠ vypracování individuálního vzdělávacího plánu (IVP) pro výuku u žáků s NKS

FÁZE VÝZKUMNÉHO ŠETŘENÍ 1. fáze - zaměřená na základní školy (2009-2010) oslovení ředitelů základních škol Jihomoravského kraje realizace dotazníkového šetření analýza dat 2. fáze - zaměřená na žáky s narušenou komunikační schopností v 1. stupni ZŠ z pohledu pedagoga (2010-2011) navázání spolupráce s pedagogy běžných základních škol Pilotáž – 3 pedagogové Jihomoravského kraje (rozhovor  náměty pro dotazník)  tvorba dotazníku Předvýzkum  cíl: utvoření přijatelného dotazníku analýza dat a závěry šetření

HLAVNÍ CÍLE VÝZKUMNÉHO ŠETŘENÍ 1. fáze analyzovat počet integrovaných žáků s narušenou komunikační schopností v základních školách hlavního vzdělávacího proudu v rámci Jihomoravského regionu 2. fáze analýza problematiky výchovně vzdělávacího procesu a komunikativních kompetencí žáků s narušenou komunikační schopností z pohledu vyučujícího pedagoga běžné základní školy

DÍLČÍ CÍLE VÝZKUMNÉHO ŠETŘENÍ 1. FÁZE : zda základní školy Jihomoravského kraje integrují žáky se speciálními vzdělávacími potřebami jak velké procento, z celkového počtu uvedených integrovaných žáků se speciálními vzdělávacími potřebami, tvoří žáci s narušenou komunikační schopností je-li v základních školách častěji upřednostňována individuální výuka žáků s narušenou schopností než výuka skupinová 2. FÁZE : jaké druhy narušené komunikační schopnosti se objevují v základních školách jaká je skladba hodiny českého jazyka v první třídě problematické oblasti při výuce českého jazyka (i ostatních předmětů) pro žáky s NKS analýza užívaných podpůrných opatření pro podněcování komunikačních kompetencí žáků s NKS

METODOLOGIE VÝZKUMNÉHO ŠETŘENÍ Teoretická část obsahová analýza odborných zahraničních i domácích publikací, internetových databází a zdrojů týkajících se problematiky vzdělávání žáků s NKS na ZŠ charakter kvalitativního výzkumu, který je postaven na technikách obsahové analýzy Empirická část statistická procedura Výsledky dotazníkových šetření byly zpracovány prostřednictvím procedur deskriptivní statistiky univariační a bivariační analýzou kvantitativní výzkumná strategie (v 1. i 2. fázi) + doplnění o šetření charakteru kvalitativního s využitím techniky dotazníku analytickou jednotkou jsou základní školy

VYTÝČENÉ VÝZKUMNÉ HYPOTÉZY H1: Pedagogové v nižších ročnících (1. a 2.třídě) I. stupně základní školy, pracující s žáky s narušenou komunikační schopností, využívají názorné pomůcky častěji než pedagogové ve vyšších ročnících prvního stupně. H2: Žáci s diagnózou specificky narušený vývoj řeči (vývojová dysfázie) jsou na prvním stupni základní školy integrováni častěji než žáci s jiným typem NKS. H3: Pedagog na základní škole se častěji setkává s individuální integrací žáka s narušenou komunikační schopností než se skupinovou integrací těchto žáků. H4: U pedagogů převažuje názor, že žáci s narušenou komunikační schopností mají komunikační kompetence na nižší úrovni než jejich intaktní vrstevníci.

VÝSLEDKY VÝZKUMNÉHO ŠETŘENÍ H1: Pedagogové v nižších ročnících (1. a 2.třídě) I. stupně základní školy, pracující s žáky s narušenou komunikační schopností, využívají názorné pomůcky častěji než pedagogové ve vyšších ročnících prvního stupně. Kontingenční tabulka pro bivariační analýzu hypotézy H1 Učebnice Hry Obrázky Pracovní listy Názorné pomůcky Audio nahrávky Celkem 1.–2. ročník 39 47 46 48 20 239 3.–5. ročník 32 30 31 34 44 23 194 II. stupeň 11 2 1 5 29 82 71 79 85 97 462 Tab. 1: Kontingenční tabulka pro bivariační analýzu hypotézy H1

H3:Pedagog na základní škole se častěji setkává s individuální integrací žáka s narušenou komunikační schopností než se skupinovou integrací těchto žáků. Kontingenční tabulka pro univariační analýzu hypotézy H3 Poměr mezi skupinovou a individuální integrací u žáka s NKS Počet Procento Individuální 16 84 % Skupinová 3 16 % Σ 19 100 % Tab. 2: Kontingenční tabulka pro univariační analýzu hypotézy H3 Graf 1: Poměr mezi skupinovou a individuální integrací (H3)

Druhy NKS vyskytující se na ZŠ Druhy NKS na ŽŠ Četnost odpovědí Procenta Dyslalie 86 37 % Dysartrie 21 9 % Rozštěpové poruchy obličeje 11 5 % Rhinolalie (huhňavost) 18 8 % Balbuties (koktavost) 33 14 % Breptavost 8 4 % Vývojová dysfázie 39 17 % Mutismus Jiný typ 4 2 % Σ 228 100 % Graf 3: Vyskytující se druhy NKS na ZŠ Tab. 4: Jednotlivé druhy NKS na ZŠ

Vyskytující se potíže v komunikaci u žáka s NKS Potíže v komunikaci s žákem s NKS Počet Procento Ano 71 60 % Ne 48 40 % Σ 119 100 % Tab. 5: Vyskytující se potíže v komunikaci u žáka s NKS Obtíže v komunikaci u žáka s NKS Četnost odpovědí Procento Nižší slovní zásoba (L-S rovina) 43 18 % Fonematická diferenciace (F-F rovina) 45 19 % Pochopení obsahu a instrukcí 33 14 % Navazování kontaktu (Pragm. rov.) 22 9,5 % Chápání gramatických pravidel (M-S) Špatná větná skladba – syntax (M-S) 52 22 % Nesprávná formulace víceslabičných slov 21 8 % Jiné potíže – jaké: 0 % Σ 238 100 % Tab. 6: Oblasti komunikačních potíží u žáka s NKS

Vyskytující se potíže v komunikaci u žáka s NKS Graf 4: Potíže v komunikaci u žáka s NKS Graf 5: Oblasti komunikačních potíží u žáka s NKS

Děkuji za pozornost…