Přijetí nebo odmítání žáků s poruchou autistického spektra vrstevníky?

Prezentace na téma: "Přijetí nebo odmítání žáků s poruchou autistického spektra vrstevníky?"— Transkript prezentace:

1 Přijetí nebo odmítání žáků s poruchou autistického spektra vrstevníky?
Mgr. Jana Nováková

2 Sociometrie Soubor specifických výzkumných postupů, které slouží ke zjišťování, popisu a analýze směru a intenzity mezilidských vztahů, jak se projevují v malých sociálních skupinách (Chráska, M. 2007). Mezilidské vztahy patří k nejsledovanějším problémům v pedagogickém výzkumu (Pelikán, J. 2007).

3 Hlavní cíl výzkumného šetření
Hlavním cílem byla analýza sociopreferenčních vztahů spolužáků s  žáky s poruchou autistického spektra v inkluzivních školách. Zároveň se seznámit se zkušenostmi žáků s poruchou autistického spektra se vzděláváním v inkluzivní škole.

4 Dílčí cíle Analyzovat postavení žáka s PAS v kolektivu třídy.
Zabývat se tím, jak ovlivňuje pohlaví spolužáků vnímání žáka s PAS. Zjistit, zda postavení žáka s PAS ovlivňuje velikost třídy. Analyzovat jak postavení žáka s PAS ovlivňuje věk žáků.

5 Dílčí cíle Zjistit, jak postavení žáka s PAS ovlivní jeho přidružené problémové chování. Zabývat se informovaností spolužáků o postižení žáka s PAS. Poukázat na problematiku přátelství žáků s PAS. Získat informace o tom, jak vnímají svou integraci samotní žáci s PAS.

6 Metodologie výzkumného šetření
Empirické šetření bylo realizováno statisticko-analytickou procedurou. Pro získání zkoumaných dat bylo využito šetření smíšeného charakteru. Hlavní technika - sociometrický dotazník vlastní konstrukce. Doplňující techniky – rozhovor a pozorování.

7 Výzkumný soubor Distribuce sociometrických dotazníků proběhla na 4 základních školách (10 tříd) v městě Brně. 173 žáků (N = 173) včetně žáků s poruchou autistického spektra, 10 třídních učitelů, 3 žáci s PAS - různou formou integrováni na jedné ze čtyř ZŠ.

8 Dílčí výsledky výzkumného šetření
Ověřování stanovených hypotéz Položky sociometrického dotazníku byly kvantifikovány pro výpočet individuálních sociometrických statusů žáků. Proměnná „sociometrický status“ je průměrnou hodnotou (aritmetický průměr) výsledného sociometrického statusu ze všech 12 položek sociometrického dotazníku.

9 Dílčí výsledky výzkumného šetření
H1: Žák s poruchou autistického spektra má nižší sociometrický status než většina spolužáků bez poruchy autistického spektra z jeho třídy. Hypotéza byla verifikována. H2: Dívky mají k žákovi s poruchou autistického spektra méně negativních vazeb než chlapci. Hypotéza byla falzifikována. H3: Čím je počet žáků ve třídě nižší, tím je sociometrický status žáka s poruchou autistického spektra vyšší. Hypotéza byla falzifikována.

10 Dílčí výsledky výzkumného šetření
H4: Žák s poruchou autistického spektra má vyšší sociometrický status ve třídách prvního stupně základní školy než ve třídách stupně druhého. Hypotéza byla falzifikována. H5: Žák s poruchou autistického spektra vykazující problémové chování má nižší sociometrický status než ostatní spolužáci z jeho třídy vykazující problémové chování. Hypotéza byla falzifikována.

11 Závěry empirického šetření
Obecně jsou vztahy žáků s PAS s vrstevníky ze třídy výrazně narušeny. Zarážejícím a znepokojujícím zjištěním je intenzita odmítání některých žáků s PAS velkou většinou třídy (chlapci i dívkami). Celkově závěry o postavení žáků s PAS ve skupině vrstevníků přináší smíšený obraz.

12 Děkuji za pozornost.