VÁŽKY

Okénko do historie První vážky jsou doloženy z permu. Jejich předchůdci, pravážky (Protodonata), pocházejí už z karbonu. Staré vážky  dosahovaly mnohem větších rozměrů než dnešní. Některé druhy měly až 700 mm v rozpětí křídel. Nejstarší dnešní podřád vážek šídlice (Anisozygoptera) je doložen z počátku druhohor. Tento podřád se dnes vyskytuje už jen ve dvou druzích, žijících ve Východní Asii.  Šídla a motýlice se objevují až koncem druhohor.

Popis dospělec Dospělé vážky mají štíhlé, protáhlé tělo, dlouhé 20 - 130 mm. Jsou velmi barevné, některé i kovově lesklé. Na těle mívají pruhy a skvrny. Samička a sameček mívají často odlišné zbarvení těla i křídel (pohlavní dichroismus). Hlava je velká s velkýma složenýma očima po stranách. Hlava je velmi pohyblivá, vážka jí může otočit až o 180 stupňů a dozadu o 70 stupňů až z 28 000 oček (ommatidií).  Ústní ústrojí je mohutné, ozubené, kousacího typu. Tykadla jsou krátká, štětinkovitého charakteru. Tři jednoduchá očka (ocelli) jsou vždy vyvinuta a umístěna na temeni. Motýlice mají oči daleko od sebe, u šídel se oči skoro dotýkají. S předohrudí je hlava spojena tenkou stopkou.

Popis dospělce 2 Dva páry blanitých křídel. V předních rozích mají pigmentovanou plamku Vážky se mohou pohybovat jen pomocí křídel. Patří k nejdokonalejším letcům dosahují rychlosti 6 až 14 m/s Létají téměř neslyšně.  Za letu mohou stát na místě, mohou letět kolmo nahoru i dolů, změnit v okamžiku směr letu a dokonce letět i pozpátku. Nohy krátké, někdy s trny. slouží jen k uchycení na vegetaci nebo k lovení kořisti. Všechny nohy směřují dopředu (pohotové lapání kořisti za letu (lapací koš)) Vážky zpravidla za letu i kopulují.

Rozmnožování kladou 200 – 400 vajíček (1600ks) Samec vážky má 2 kopulační orgány. Prvotní, ve kterém je uloženo sperma, má na konci zadečku. Druhotný, který má mezi 2 a 3 článkem zadečku, slouží k vlastní kopulaci. Samec chytí pomocí klíštěk na konci zadečku, samičku za hlavou. Při kopulaci se samička stočí koncem zadečku k druhotnému pohlavnímu orgánu samečka. Po kopulaci snáší samička vajíčka, často ve společnosti samečka, který ji při tom drží klíšťkami. Vajíčka snáší rozdílně podle druhu, někdy přímo do vody, do vodních rostlin nebo na stromy nad vodou. Vážky se při kladení vajíček na vodní hladinu orientují podle jejího třpytu na slunci, proto někdy dochází ke kladení vajíček na blýskající se karoserie aut. Vajíčka mají na délku od 0,5 do 2 mm.  Druhy které vajíčka kladou do rostlin mají tvar vajíčka podlouhlý, zatímco druhy kladoucí vajíčka volně je mají kulatá a většinou rosolovitě obalená kladou 200 – 400 vajíček (1600ks) Z vajíček se vyvíjejí dravé larvy nymfy

ky

Popis nymfa Nymfy vážek se většinou vyvíjí ve vodě, od slané vody až po horské prameny (i vzduch )  Velké složené oči a mohutné kousací ústrojí, v němž vyniká vymrštitelný dolní pysk (maska) Larvy dýchají střevem nebo žábrami na konci zadečku. Voda vypuzovaná ze střeva jim umožňuje rychlý reaktivní pohyb Larvy jsou mimořádně dravé žerou i rybí potěrvětší larvy šídel a vážek dokáží zdolat i pulce nebo rybí plůdek. Také kanibalismus je u nich běžný. Často samy jsou za potravu ryb

Rozšíření Řád vážky se dělí na tři podřády - motýlice (Zygoptera), šídla (Anisoptera) a šídlice (Anisozygoptera).  Na celém světě je známo téměř 5 000 druhů. V Evropě se vyskytuje 114 druhů. V Česku 69 až 71 druhů  ve dvou podřádech. Vážky jsou především rozšířeny v tropech, kde bývají kolem vod a v pralesích dokonce hojnější než motýli. Zástupci ČR VÁŽKA PLOSKÁ ŠÍDLO MODRÉ ….

Vážka ploská Dospělec Tato vážka měří 39-48 mm. Rozpětí křídel je 70-80 mm. U obou pohlaví je dosti výrazný pohlavní dichroismus (tj. možnost různého zbarvení samečka a samičky). Samečci, především starší, jsou zbarvení do modra kdežto samičky jsou zbarveny hnědě. Zadeček je zploštělý se žlutými skvrnami po bocích. Tělo larev (říká se též nymfy či najády) je poněkud široké a víceméně zavalité. Dosahuje velikosti až 25 mm Je velmi nenápadně zbarvená a maskovaná, pokud se nepohne tak většinou na dně nelze nalézt.

Šidélko Ruměnné

konec