Byzantská říše v období vrcholného středověku Mgr. Jiří Žilka

ANOTACE Kód DUMu: VY_32_INOVACE_2.DE.13 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0114 Vytvořeno: listopad 2013 Ročník: Vyšší stupeň osmiletého gymnázia a čtyřleté gymnázium (RVP-G) Anotace: Vzdělávací oblast Člověk a společnost Vzdělávací obor Dějepis Tematický okruh Středověk Materiál slouží k seznámení žáků s problematikou posledních století dějin Byzantské říše. Osvětluje žákům základní problémy vývoje státu – dobu úpadku v období islámské expanze, problém uspořádání říše po 4. Křížové výpravě, příčiny zániku říše. Materiál zpracovává byzantské dějiny od nástupu dynastie Komnenovců. Je určen především pro výkladovou část hodiny, ale i pro opakování a upevňování poznatků. Pomůcky: interaktivní tabule, dataprojektor, učebnice.

Byzantská říše v období vrcholného středověku Od nástupu Komnenovců do zániku říše Byzantská říše v období vrcholného středověku

1081 – 1185 Komnenovci

Po roce 1054 doba stagnace a úpadku Byzantské říše Vyvrcholila v hospodářskou a politickou krizí Byzanc také ztratila přes polovinu území Noví nepřátelé Na severu Normané Na východě seldžučtí Turci S nástupem Komnenovců začal nový a poslední vzestup Byzantské říše Toto období se někdy nazývá Komnénovská renesance

Normané do roku 1071 vyhnali Byzantince z Itálie Útoky seldžuckých Turků 1071 – Byzanc poražena v bitvě u Mantzinkertu

1. Byzantská říše kolem roku 1081

Alexios I. Komnenos 1081 – 1118 Výjimečné státnické, vojenské a diplomatické schopnosti Na počátku vlády válka s Normany Války v Itálii Normanský vévoda Robert Guiscard Chtěl podrobit Byzanc Zemřel 1085

1087 – vpád Pečeněhů a Kumánů Boje s nimi trvaly několik let Nakonec poraženi V Malé Asii pokračují vpády Seldžuků 1077 založili v Anatolii rúmský sultanát

Jednání s papežem o pomoci proti Seldžukům 1095 požádal Alexios Urbana II. o vojenskou pomoc 1095 – koncil ve francouzském Clermontu Urban vyzval ke svatému tažení na Východ a k vysvobození Jeruzaléma z nadvlády muslimů Toto papežovo prohlášení se stalo podnětem k zahájení křížových výprav

2. Malá Asie před zahájením křížových výprav

1. křížová výprava Alexios I. zemřel 1118 1096 – 1099 Dobyt křižáky Jeruzalém Vznik samostatných křižáckých států v Levantě Spory mezi Alexiem I. a křižáckými vůdci Alexios I. zemřel 1118 Zastavil politický a morální rozklad říše

Jan II. Komnenos 1118 – 1143 Pokračují boje se seldžuckými Turky Janova tažení přinutila Turky k přechodu do defenzívy Proslul hlubokou zbožností Mírná a spravedlivá vláda Někdy nazýván byzantským Marcem Aureliem Jan byl skvělý voják

Manuel I. Komnenos 1143 – 1180 Usiloval o obnovu velmocenského postavení byzantské říše Uzavřel spojenecké svazky s papežem i západními státy Umožnil průchod 2. křížové výpravy svým územím Ve spojení s vládci Jeruzalémského království čelil muslimské ofenzívě ve Svaté zemi

3. Příchod účastníků druhé křížové výpravy před hradby Konstantinopole

4. Mapa byzantské říše kolem roku 1180

Říše čelila riziku vážných problémů Roku 1180 Byzanc hospodářsky prosperující mocností se zabezpečenými hranicemi Říše čelila riziku vážných problémů Seldžučtí Turci a sicilští Normané se mnohokrát pokusili vpadnout do říše Alexios II. Komnenos nezletilý a neoblíbená regentská vláda jeho matky Marie z Antiochie byla zanedlouho sesazena násilným převratem

1185 – 1204 Angelovci

1185 Izák II. Angelos prohlášen byzantským císařem Po něm nastoupil jeho bratr Alexios III. a poté Izákův syn Alexios IV. Za slabé vlády Angelovců Byzantská říše upadla a stala se kořistí západních rytířů a Benátčanů během čtvrté křížové výpravy

Čtvrtá křížová výprava 1202 – 1204 1201 se křižáci dohodli s benátským dóžetem Enricem Dandolem Benátčané přepraví křižáky na Východ Zajistí jim zásobování Připojí své bojovníky Na oplátku jim bylo přislíbeno 85 000 marek stříbra a polovina budoucí kořisti Místo do Svaté země však měla výprava směřovat do Egypta

Křižáci pod nátlakem dóžete v dubnu 1203 vypluli ke Konstantinopoli Dóže Dandolo navrhl, že splacení části stříbra vojákům odpustí pod podmínkou, že pomohou Benátčanům dobýt přístav Zadar (v rukou křesťanského uherského krále Emericha) Křižáci v listopadu roku 1202 Zadar dobyli Křižáci pod nátlakem dóžete v dubnu 1203 vypluli ke Konstantinopoli Měli na trůn pomoci zpět Izáku Angelovi V létě 1203 na trůn Izáka Angela a jeho syna křižáci dosadili

Revoltu vedla strana, jež nepřála přátelství s křižáky Oba císaři byli na počátku následujícího roku (1204) svrženi palácovým převratem Revoltu vedla strana, jež nepřála přátelství s křižáky Křižáci 13. dubna 1204 hlavní město byzantské říše dobyli a vyplenili Drancování trvalo tři dny Byla zničena mnohá antická a byzantská umělecká díla Mnoho děl odvezeno do Benátek Vypleněn byl chrám Hagia Sofia i další kostely

5. Středověké znázornění příjezdu křižáků ke Konstantinopoli Na dobytém byzantském území vzniklo Latinské císařství Jeho součástí byly menší útvary Formálně se nacházely pod lenní svrchovaností nového latinského císaře 5. Středověké znázornění příjezdu křižáků ke Konstantinopoli

1204 – 1261 Latinské císařství

Prvním císařem korunován flanderský hrabě Balduin křižácký stát vzniklý po dobytí Konstantinopole vojsky čtvrté křížové výpravy roku 1204 Prvním císařem korunován flanderský hrabě Balduin 6. Znak císařství

7. Latinské císařství a další křižácké státy v Řecku

Balduin I. Konstantinopolský od května 1204 do dubna 1205 jako latinským císařem 14. dubna 1205 byl poražen v bitvě u Adrianopole bulharským vládcem Kalojanem Balduina držel v Tarnovu, hlavním městě tehdejšího Bulharska V Kalojanově zajetí zemřel 8. Balduin I. Konstantinopolský

Vládcové se opřeli o byzantské feudály – dynatoi Poddaný – paroik – platil daně feudálovi i státu Latinští císařové urychlili proces feudalizace Byzance Současně hospodářská krize

1204 – 1261 Nikájské císařství

Na území Malé Asie Císařství vzniklo poté, co byla Konstantinopol dobyta 4. křížovou výpravou Hlavním městem byla Nikaia Území říše představovalo většinu toho, co z Byzance po křížové výpravě zbylo Nikájští císařové z rodu Palaiologovců chtěli obnovit Byzanc

Theodoros I. Laskaris (1204–1222) Jan III. Vataces (1222–1254) Zahájil boj s Latiny Theodoros II. (1254–1258) Jan IV. (1258–1261) Michael VIII. (spoluvládce 1259–1261) 1261 dobyl Konstantinopol

1261 - 1453 Palaiologovci

Michael VIII. Palaiologos 1261 – 1282 Mnoho potíží a problémů po celou dobu vlády Nebezpeční soupeři Italští kupci Bulharsko Srbsko Sicilský král Karel z Anjou Chtěl znovuobnovení Latinského císařství v Byzanci

Lyonská unie 1274 Po dobytí Konstantinopole se Michael VIII. snažil udržovat dobré vztahy s papežem aby zabránil riziku nového křížového tažení Toho se snažil dosáhnout sjednocením obou církví Císařův text papeži formulace o svrchované moci papeže v křesťanské církvi potvrzoval papežovu jurisdikci v kanonických otázkách vyžadoval uvádění papežova jména při ortodoxních bohoslužbách Prostí věřící unii nikdy nepřijali

Turecká expanze na území říše Florentská unie Za dalších císařů vnitřní nestabilita říše, různá povstání (sociálně i politicky motivovaná) Úpadek říše Turecká expanze na území říše Florentská unie Přijata 1439 ve Florencii dohoda o pomoci západních katolických států Byzantské říši proti osmanským Turkům v případě odražení osmanských Turků by Byzanc musela uznat primát římského papeže a některé prvky katolického náboženství Byla Byzantinci zamítnuta Přispělo k pádu Konstantinopole roku 1453 a zániku Byzantské říše

Konstantin XI. Dragases 1449 – 1453 Poslední byzantský císař 1444 – bitva u Varny Turci porazili křesťany Po této bitvě Turci chtěli zničit Byzanc 1453 – obléhání Konstantinopole 7. 4. zahájeno 29. 5. Konstantinopol dobyta Poslední císař padl během pouličních bojů

Závěrečné opakování Popiš situaci říše, ve které nastupuje dynastie Komnenovců. 4. křížová výprava a její důsledky Vysvětli, co to bylo Latinské císařství. Vysvětli pojmy dynatoi a paroikové. Nikájští císařové z rodu ________ chtěli obnovit Byzanc. Lyonská unie. Roku ____ došlo k dobytí Byzance ______ (kým). Poslední byzantský císař se jmenoval ________.

Zdroje HOMO LUPUS. wikipedia.cz [online]. [cit. 22.11.2013]. Dostupný na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Bizancio1081AD-la.svg MAPMASTER. wikipedia.cz [online]. [cit. 22.11.2013]. Dostupný na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Anatolia_1097.svg FOUQUET, Jean. wikipedia.cz [online]. [cit. 24.11.2013]. Dostupný na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Arriv%C3%A9e_des_crois%C3%A9s_%C3%A0_Constantinople.jpg BIGDADDY1204. wikipedia.cz [online]. [cit. 24.11.2013]. Dostupný na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:The_Byzantine_Empire,_c.1180.PNG NEZNÁMÝ. wikipedia.cz [online]. [cit. 24.11.2013]. Dostupný na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:C_croisade4_flotte.jpg AUTOR NEUVEDEN. wikipedia.cz [online]. [cit. 25.11.2013]. Dostupný na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Blason_Empire_Latin_de_Constantinople.svg LATINEMPIRE. wikipedia.cz [online]. [cit. 25.11.2013]. Dostupný na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:LatinEmpire2.png AUTOR NEUVEDEN. wikipedia.cz [online]. [cit. 25.11.2013]. Dostupný na WWW: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Baldwin_I_of_Constantinople.jpg

Literatura KANTOREK, Pavel; SOCHROVÁ Marie. Dějepis I. v kostce pro střední školy. 1.vyd. Fragment, 2008. ISBN 978-802-5306-055. KVIRENC, Jan. Evropa do roku 1914: historie v dokumentech. Vyd. 1. Liberec: Dialog, 2007, 232 s. ISBN 978-808-6761-701. ŠTĚPÁNKOVÁ, Alena a Zdeněk ŠAŠINKA. Odmaturuj! z dějepisu 1. Vyd. 1. Brno: Didaktis, c2006, 232 s. ISBN 80-735-8059-4.

Konec