Reforma systému péče o ohrožené děti a rodiny v České republice 8. září 2011 PhDr. Miloslav Macela Odbor rodiny a dávkových systémů

Potřeba reformy Česká republika neplní mezinárodní závazky vyplývající z Úmluvy o právech dítěte, ratifikované přesně před 20 lety V roce 2006 prohrála dva precedenční spory u Evropského soudu pro lidská práva (causy rodin Havelkových a Wallových) Systém sociálně-právní ochrany dětí kritizoval v několika nálezech Ústavní soud V roce 2011 Nejvyšší soud ČR přijal stanovisko zamezující umisťování dětí do ústavní péče z důvodů materiálních nedostatků rodiny, zvláště pak špatných bytových poměrů

Jaký je současný systém péče o ohrožené děti v ČR? . Jaký je současný systém péče o ohrožené děti v ČR?

Hlavní problémy Česká republika má vysoký počet dětí umístěných do institucionální výchovy, přestože jsou dlouhodobě známy negativní důsledky tohoto typu péče na vývoj dítěte (zejména u velmi malých dětí) V systému panuje značná rezortní roztříštěnost, část služeb pro ohrožené děti a rodiny je v gesci Ministerstva práce a sociálních věcí, pobytová zařízení spadají do oblasti školství a zdravotnictví. Jejich zřizovateli jsou ministerstva, kraje, obce, neziskové organizace. Z hlediska využívání zdrojů je systém jednoznačně nastaven na řešení následků. Celkový objem finančních prostředků v systému je 6,7 mld. Kč, více než polovina je směrována do nejnákladnějšího typu péče – ústavní výchovy. Síť služeb zaměřených na prevenci, práci s rodinami atd. je velmi slabá. V systému nejsou stanoveny standardy kvality práce, kvalifikační předpoklady, neexistují metodiky, které by sjednocovaly pracovní postupy a garantovaly kvalitní a efektivní ochranu všech dětí. V rámci jednoho typu zařízení či jednoho typu úřadu se setkáváme s naprosto rozdílnými přístupy založenými na intuitivních řešeních.

Rezortně roztříštěný… Lze tento holding řídit?

S různorodými finančními zdroji…

Systém péče o ohrožené děti v ČR Výdaje veřejných rozpočtů Průměrný náklad na jedno dítě v ústavní péči: 39 352 Kč měsíčně Průměrný náklad na jedno dítě v pěstounské péči: 9. 947 Kč měsíčně Průměrný náklad na jedno dítě při systematické sociální práci s rodinou: 4.651 Kč měsíčně

Systém péče o ohrožené děti v ČR – kriminalita mladých dospělých po ukončení ústavní péče Údaje analýzy Ministerstva vnitra mapující osudy dětí, které prošly institucionální výchovou během let 1995 - 2004: Během let 1995 - 2004 opustilo institucionální péči celkem 17 454 dětí. Celkově se trestné činnosti dopustilo 9751 dětí (tj. 56 %). Trestné činnosti až po odchodu z institucionální péče se dopustilo 8866 dětí, tj. 51 % z celkového počtu, z nich do roka po odchodu spáchalo trestný čin 1681 dětí, tj. asi 10 % z celkového počtu.

Novela zákona o sociálně právní ochraně dětí Nastavení podmínek pro vytvoření sítě služeb pro práci v rodinách Stanovení závazných postupů pro činnost orgánů sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD) a dalších účastníků systému Rozvoj náhradní rodinné péče, zvýšení podpory pěstounské péče, hmotné zajištění pěstounské péče na přechodnou dobu, změna způsobu příprav pěstounů, vytváření podmínek pro zřízení podpůrných a odlehčovacích služeb pro nové i stávající pěstounské rodiny Zavedení standardů kvality práce a nastavení minimálních rámců činnosti pro všechny subjekty v systému

Legislativní změny v oblasti náhradní rodinné péče Profesionalizace pěstounské péče (poskytování služby na základě dohody) Specializace pěstounské péče Nárok pěstounů na doprovodné a odlehčovací služby Změny v oblasti zprostředkování Odměna pěstouna bude vyvedena z dávkového systému (součástí státní sociální podpory zůstanou jen dávky směřující k dítěti – na úhradu potřeb, při převzetí a odchodu dítěte) Je nutno změnit systém vyhledávání, přípravy, doprovázení, kontroly atd. Potřebujeme „novou generaci“ pěstounů, chceme zároveň podporovat stávající pěstouny

nutnost strategie na vládní úrovni Reformní proces je kontinuální, výsledky se dostaví po několika letech práce nutnost strategie na vládní úrovni

Národní strategie péče o ohrožené děti nalezení shody na definici zájmu dítěte a základních principech práce s rodinami zabezpečení ochrany práv dítěte individuální přístup k řešení problému přenesení těžiště práce do prevence a podpůrných služeb vytvoření systému efektivních a navazujících služeb, účinně reagujících na potřeby nejvíce ohrožených skupin sbližování se systémem sociálních služeb přesměrování zdrojů nejvhodnějším prostředím pro vývoj dítěte je rodina nejdůležitější hodnotou jsou vztahy

Nový systém péče o ohrožené děti komunita (škola, lékaři, širší rodina…) terénní a ambulantní služby pro děti a rodiny různé typy náhradní rodinné péče služby pro přípravu náhradních rodičů podpůrné a odlehčovací služby specializovaná pobytová zařízení s nízkou kapacitou

Systém reagující na potřeby dítěte (rodiny) potřeby má dospělý člověk i dítě rozdíl je v tom, že dospělý člověk může na své potřeby rezignovat potřeby dítěte lze označit jako „všestranný rozvoj“ či „zájem dítěte“ tyto potřeby lze zajistit nejlépe v rodinném prostředí primární odpovědnost za zajištění potřeb dítěte nesou rodiče, stát je však garantem – dítě má na zajištění potřeb právo

Pro jaké cílové skupiny služby vytváříme? pro rodiny v nejrůznějších životních situacích a všech forem „Sociální změny, které způsobily současnou přeměnu někdejších forem manželství a rodiny, jsou převážně nevratné“ (Giddens) pro rodiny bez přívlastku „Nechci žádné rodině předepisovat, jak má žít!“ (spolková ministryně pro rodinu za CDU Kristina Schroeder) modely rodinného života se liší a neexistuje jeden dokonalý způsob výchovy dětí

Prevence, informace podpůrná složka fungování rodiny a jednotlivce součástí jsou nízkoprahové informace o tématech souvisejících s vývojem dětí – narození dítěte, vztahy, škola, dospívání zdravotní péči a tématech související se zdravím zaměstnávání a vzdělávání službách rané péče prenatálních, předporodních službách indikacích ohrožení možnostech podpory v případě ohrožení právní a praktické poradenství, obhajující práva dětí a rodičů reakce na první signály v rámci sítě podpory - škola, lékař, komunita

Příklady činností = služeb svépomocné skupiny v rámci komunity – intuitivní rodičovství služby zaměřené na informovanost v zájmu dětí a nezletilých centra podpory dětí a rodin trénink pozitivního rodičovství videotrénink interakcí mediace programy psychosociální podpory pro rodiče samoživitele, zejména otce poradenská centra pro rodiny, kde se vyskytuje závislost programy typu Pět P (dobrovolnické programy) sociální centra v rámci komunity preventivní programy zaměřené na celou rodinu

Příklady životních situací, pro které služby vytváříme těhotenství puberta/dospívání partnerské potíže výchovné problémy u dětí děti se zdravotním postižením násilí v rodině adopce, pěstounství odchod z náhradní péče

Financování: jaké služby má podporovat stát, kraj, obec? Obec: volnočasové a zájmové aktivity, komunitní služby reagující na potřeby obce a lidí zde žijících Kraj: poskytování komplexních, profesionálních služeb Stát: vysoce specializované služby, služby nadregionálního charakteru, nové typy služeb = služby zcela chybějící (pilotní odzkoušení), skupiny ohrožené vyloučením a diskriminací

Cílem je systém, který: je plně zaměřen na dítě respektuje potřeby a vývoj dítěte sleduje dlouhodobý zájem dítěte, podporuje jeho jedinečnost s vývoj umožňuje rovné příležitosti pro všechny děti zahrnuje do řešení situace děti a rodiny a celé sociální okolí staví na silných stránkách dětí a rodin, identifikuje problémová místa funguje integrovaně a ve spolupráci všech zúčastněných subjektů je trvalým a interaktivním procesem poskytuje a reviduje opaření a poskytované služby je založen na objektivně zjištěných skutečnostech a důkazech

Odbor rodiny a dávkových systémů Děkuji za pozornost! PhDr. Miloslav Macela miloslav.macela@mpsv.cz Odbor rodiny a dávkových systémů 21