Technické prostředky v požární ochraně Prostředky pro práci ve výšce a nad volnou hloubkou - lana

Výukový materiál Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0608 Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Číslo materiálu: 08_02_32_INOVACE_11

Financováno z ESF a státního rozpočtu ČR. Lana Předmět: Technické prostředky v požární ochraně Ročník: 2 Jméno autora: Ing. Jaromír Šindler Škola: SPŠ Hranice Anotace : Prezentace popisuje druhy lan používaných jednotkami požární ochrany, jejich vlastnosti a způsoby použití Klíčová slova:lana stáčená, lana s jádrem a opletem, statická lana, dynamická lana Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Ing. Jaromír Šindler Financováno z ESF a státního rozpočtu ČR.

Prostředky pro práci ve výšce a nad volnou hloubkou - Lana Podle konstrukce dělíme lana na: Lana stáčená Obr.1

Prostředky pro práci ve výšce a nad volnou hloubkou - Lana Podle konstrukce dělíme lana na: Lana s jádrem a opletem Obr.2

Prostředky pro práci ve výšce a nad volnou hloubkou - Lana Podle účelu použití dělíme lana na: Nízkoprůtažná lana s opláštěným jádrem-statická Lana s dynamickou charakteristikou určená k zachycení pádu - dynamická

Statické lano – nízkoprůtažné lano Použití: Pracovní polohování Záchrana Speleologie Kladkostroje - Lanovky

Statické lano – nízkoprůtažné lano Rozdělení statických lan: Typ A minimální statická pevnost 22 KN Typ B minimální statická pevnost 18 KN Pro záchranné činnosti je používán typ A Lana se vyrábí v průměrech od 8,5 mm do 16mm

Statické lano – nízkoprůtažné lano Vlastnosti statických lan: - Statická průtažnost při zatížení 100 kg je do 5 % Minimální počet normových pádů 5 Základním materiálem pro výrobu lan je polyamid PAD nebo polyester PES - Plášť lana je zpravidla opletený a chrání jádro před vnějším obrušováním a ultrafialovým zářením

Statické lano – nízkoprůtažné lano Značení lan Lano musí být označeno na obou koncích vnější páskou na které je vyznačeno: Písmeno A nebo B podle typu lana Průměr lana v mm Číslo evropské normy EN

Lana dynamická Slouží k zachycení pádu lezce Jsou vyráběna jako lana s jádrem a opletem přičemž jádro musí tvořit minimálně 50% hmotnosti lana Maximální rázová síla při zkušebním pádu nesmí překročit 12 KN u jednoduchých lan Lano musí vydržet nejméně 5 normových pádů

Lana dynamická Rozdělení: Jednoduchá Poloviční Dvojitá

Lana dynamická Jednoduché lano (anglicky „single rope“). Označuje se symbolem jedničky v kroužku. Průměr bývá mezi 9–11 mm. Používá se především v bezpečnějším terénu, kde nehrozí poškození lana například pádem kamene nebo přeříznutí přes ostrou skalní hranu, například na umělých stěnách a sportovních lezeckých lokalitách. Podle norem UIAA převzatých i do našeho normového systému, se jednoduché lano testuje pádem 80 Kg závaží do jednoho pramene, musí vydržet minimálně 5 normovaných pádů, síla při zachycení pádu je maximálně 12 kN.

Lana dynamická Poloviční lana (anglicky „half rope“), také tzv. „půlky". Označují se symbolem ½ v kroužku. Jejich průměr je menší než u jednoduchých lan (bývá v rozmezí kolem 7,5–9 mm). Poloviční lana se používají vždy ve dvojici a postupové jištění se zakládá střídavě. To znamená, že se jištění založí nejdříve pro jedno lano a při další příležitosti k zajištění se do jištění "cvakne" lano druhé. To eliminuje tření lan zvláště v případech, kdy cesta kličkuje. Pak se jedno lano cvaká do levých jištění, druhé do pravých.

Lana dynamická Dvojitá lana (anglicky „twin rope“), také tzv. „dvojčata“. Průměr mívají kolem 8 mm. Označují se spojenými „prstýnky“ v kroužku. Používají se výhradně ve dvojici, a to tak, jako by se jednalo o jediné lano. To znamená, že se, na rozdíl od polovičních lan, do karabin postupového jištění vkládají oba prameny zároveň. Střídavě být zakládána nesmí. Dvojčata se používají stejně jako poloviční lana v méně bezpečném terénu. Dvlojitá lana se testují pádem závaží 80 Kg do dvou pramenů lana, pádová síla nesmí překročit 12 kN, soutava dvojčat musí vydržet minimálně 12 normovaných pádů.

Financováno z ESF a státního rozpočtu ČR. Použité zdroje Text: Vlastní Obrázky: Obr.1 – Obr. 2: Fotoarchiv autora Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Ing. Jaromír Šindler Financováno z ESF a státního rozpočtu ČR.

Konec prezentace