Vytápění Teplo

Výukový materiál Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0608 Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Číslo materiálu: 09_01_32_INOVACE_03

Financováno z ESF a státního rozpočtu ČR. Teplo Předmět: Vytápění Ročník: I. Jméno autora: Ing.Dagmar Poledňáková Škola: SPŠ Hranice Anotace : Prezentace objasňuje fyzikální pojem teplo, uvádí příklady sdílení tepla. Slouží jako výukový materiál. Klíčová slova: teplo, šíření tepla, prostup tepla Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Ing.Dagmar Poledňáková. Financováno z ESF a státního rozpočtu ČR.

Teplo Teplo je část vnitřní energie, kterou systém vymění (tj. přijme nebo odevzdá) při styku s jiným systémem, aniž by přitom docházelo ke konání práce. Mluvíme o tepelné výměně. Teplo je fyzikální veličinou popisující změnu termodynamického stavu systému, nikoli stav samotný. Jednotky tepla jsou shodné s jednotkami energie a práce. Měřením tepla se zabývá kalorimetrie; teplo se měří kalorimetry.

Je třeba rozlišovat dvě různé veličiny: Teplo Je třeba rozlišovat dvě různé veličiny: teplo, které popisuje změnu stavu tělesa teplotu, která popisuje stav tělesa.

Teplo Značka: Q Hlavní jednotka SI: joule, značka J Často používané násobky: kilojoule kJ, megajoule MJ , gigajoule GJ.

Zákon zachování energie Zákon zachování energie je jeden ze základních a nejčastěji používaných fyzikálních zákonů. Tento zákon zjednodušeně konstatuje, že energii nelze vyrobit ani zničit, ale pouze přeměnit na jiný druh energie.

Teplo Teplo potřebné k ohřátí látky o jeden teplotní stupeň se nazývá tepelná kapacita. Teplo potřebné k ohřátí jednoho kilogramu látky o jeden teplotní stupeň se nazývá měrná tepelná kapacita (měrné teplo).

Šíření tepla Šíření tepelné energie z jednoho místa na druhé může probíhat: vedením, prouděním, sáláním. Znaménko hodnoty tepla nám říká, zda jde o teplo přijaté nebo vydané, přičemž není přesně dáno, zda kladná hodnota znamená přijaté nebo vydané teplo.

Vedení tepla Vedení tepla je způsob šíření tepla v pevných tělesech, jejichž různé části mají různé teploty. Teplo se vedením šíří také v kapalinách a plynech, kde se však uplatňuje i šíření tepla prouděním. Rychlost vedení tepla určuje tzv. tepelnou vodivost. Porovnat látky podle jejich tepelné vodivosti umožňuje veličina součinitel tepelné vodivosti. Podle tohoto součinitele se látky dělí na: tepelné vodiče - látky s vysokou rychlostí vedení tepla a velkým součinitelem tepelné vodivosti, tepelné izolanty - látky s nízkou rychlostí vedení tepla a malým součinitelem tepelné vodivosti.

Proudění tepla Šíření tepla prouděním (konvekcí) je jeden ze způsobů šíření tepla, kdy dochází k proudění hmoty o různé teplotě. Šíření tepla prouděním není možné u pevných látek, uplatňuje se pouze u tekutin (kapalin a plynů). Pohybem hmoty dochází k vzájemnému pohybu jednotlivých částí, které mají odlišnou teplotu a tedy různou hustotu vnitřní energie, a tím se přenáší teplo. Ve srovnání s vedením tepla může být šíření tepla prouděním rychlejší. Samovolné proudění teplejších částí tekutého systému obvykle stoupá vzhůru, protože hustota kapalin a plynů s teplotou zpravidla klesá.

Sálání Sálání (záření) je fyzikální proces, při kterém látka vysílá do prostoru energii ve formě elektromagnetického záření. Ke sdílení tepla dochází mezi dvěma povrchy těles s rozdílnými teplotami. Na rozdíl od přenosu tepla vedením nebo prouděním se může prostřednictvím sálání teplo přenášet i ve vakuu, tzn. bez zprostředkování přenosu látkovým prostředím.

Sálání Energie, která je sáláním vyzařována, závisí na několika faktorech: teplota tělesa – množství vyzářené energie barva povrchu – nejmenší množství tepla je vyzařováno stříbřitě lesklými povrchy, největší černými. obsah plochy – energie vyzařovaná sáláním je přímo úměrná obsahu povrchu vyzařujícího tělesa. Sálavého tepelného toku se využívá při podlahovém, stropním nebo stěnovém vytápění a u povrchů velkoplošných otopných ploch.

Prostup tepla Prostup tepla je sdílení tepla mezi dvěma tekutinami s rozdílnou teplotou, které jsou odděleny pevnou stěnou. Jedná se o kombinaci dvou způsobů sdílení tepla – vedením a prouděním.

Použité informační zdroje: Tajbr, V.: Vytápění pro 1. a 2.ročník učebního oboru instalatér. Praha: Sobotáles, 2003. ISBN 80-85920-96-4