Financováno z ESF a státního rozpočtu ČR.

Prezentace na téma: "Financováno z ESF a státního rozpočtu ČR."— Transkript prezentace:

1 Financováno z ESF a státního rozpočtu ČR.
Předmět: Fyzikální vzdělávání Ročník: 2. Autor: Mojmír Možný Mechanické vlnění Anotace: Digitální materiál seznamující žáky s pojmem mechanické vlnění. Objasňující pojmy mechanické vlnění příčné, podélné a stojaté. Jsou vysvětleny pojmy vlnová délka a vlnoplocha vlnění . Klíčová slova: mechanické vlnění mechanické vlnění příčné mechanické vlnění podélné vlnová délka stojaté vlnění vlnoplocha Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Mojmír Možný Financováno z ESF a státního rozpočtu ČR.

2 Digitální učební pomůcka
Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Sada: 33 Číslo materiálu: VY_32_INOVACE_ FG2_02

3 Mechanické vlnění Vlnění je děj, při kterém se kmitání šíří do okolního prostředí kmitajícího tělesa (oscilátoru). Pokud se vlnění šíří látkovým prostředím – vzduchem, vodou, pak se nazývá vlnění mechanické. Vlněním se přenáší energie! Při šíření vlnění nedochází k přenosu látky! Příklady mechanického vlnění Vlny na vodní hladině Šíření zvukových vln (zvuku) Pohyb struny hudebního nástroje

4 Postupné vlnění příčné
Vlnění postupuje tak, že jednotlivé body kmitají kolmo ke směru, kterým se vlnění šíří. Obr. 1

5 Postupné vlnění podélné
Vlnění postupuje tak, že jednotlivé body kmitají ve směru, kterým se vlnění šíří Tímto způsobem se šíří vlnění v kapalinách, plynech i v pružných pevných látkách Obr. 2

6 Vlnová délka Nejdůležitější veličina, která popisuje vlnění je vlnová délka Vlnová délka je určena vzdáleností, do které se vlnění dostane za jednu periodu kmitání zdroje vlnění Výpočet vlnové délky nebo λ – vlnová délka V – rychlost vlnění T – perioda vlnění f – frekvence vlnění

7 Stojaté vlnění Mechanické vlnění z několika zdrojů se šíří nezávisle
Při setkání dvou nebo více vlnění dojde k jejich skládání, přitom se mění maximální výchylka (amplituda) vlnění Skládání – interference vlnění Stojaté vlnění vzniká skládáním dvou stejných vlnění, která postupují proti sobě Všechny body kmitají současně, ale s různou výchylkou. Kmitna – bod kmitající s největší výchylkou Uzel – bod, který je v klidu (nekmitá)

8 Stojaté vlnění Stojaté vlnění vzniká v pružných tělesech Příklady:
Tyč upevněná ne jednom nebo obou koncích Struna Vzduchový sloupec Obr. 3

9 Šíření vlnění Vlnění se šíří v podobě vlnoploch.
Vlnoplocha – kulová plocha, na které leží body, které mají v daném okamžiku stejnou výchylku Na vodní hladině body vln se stejnou výchylkou tvoří kružnice. Přímky kolmé na vlnoploch, které určují směr vlnění se nazývají paprsky.

10 Šíření vlnění – Huygensův princip
Každý bod vlnoplochy je zdroj dalšího vlnění, které se z něho šíří v dalších vlnoplochách. Tato další vlnoplocha je obálkou všech jednotlivých vlnoploch Obr.4

11 Financováno z ESF a státního rozpočtu ČR.
Použité zdroje LEPIL, Oldřich a kol. Fyzika pro střední školy II. 3.vyd. Praha: Prometheus, s. URGOŠÍK, Bohuš. Fyzika. 2.vyd. Praha: SNTL - Nakladatelství technické literatury, s. Obr. 1 LEPIL, Oldřich a kol. Fyzika pro střední školy II. 3.vyd. Praha: Prometheus, s., str. 28 Obr. 2 LEPIL, Oldřich a kol. Fyzika pro střední školy II. 3.vyd. Praha: Prometheus, s., str. 29 Obr. 3 LEPIL, Oldřich a kol. Fyzika pro střední školy II. 3.vyd. Praha: Prometheus, s., str. 33 Obr. 4 LEPIL, Oldřich a kol. Fyzika pro střední školy II. 3.vyd. Praha: Prometheus, s., str. 35 Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Mojmír Možný Financováno z ESF a státního rozpočtu ČR.