DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0969 Název školy Gymnázium Česká a Olympijských nadějí, České Budějovice, Česká 64 Název materiálu VY_32_INOVACE_CH_6E_BAR_22_OXIDUHELNATY Autor Mgr. Ivan Bartoš, Ph.D. Tematický okruh Chemické reakce Ročník 6. Datum tvorby 15.9.2013 Anotace Demonstrace chemického složení některých živočichů: zajímavé sloučeniny a jejich neobvyklé vlastnosti a užití člověkem. Příprava oxidu uhelnatého a jeho spojitost s chemií krve. Metodický pokyn Pracovní list je určen jako výuková pomůcka se zaměřením na mezipředmětové vztahy předmětů chemie, fyzika, biologie i jako materiál k samostudiu. Možnosti využití: promítání, práce jednotlivců nebo dvojic u PC, vytištění pracovního listu pro laboratorní cvičení. Pokud není uvedeno jinak, použitý materiál je z vlastních zdrojů autora

Pomůcky: frakční baňka, dělící nálevka, stojan, 2 držáky, zátky, trubička, pryžová spojka, kahan Chemikálie: H2SO4 konc., HCOOH konc. Bezpečnost: kyselina mravenčí: žíravá, R35, S23,26,45 kyselina sírová: žíravá, R35, S1/2,26,30,45 oxid uhelnatý: extrémně hořlavý, toxický, R12, R23, R33, R48, R61, S9, S16, S33, S45, S53

Postup: Celou aparaturu umístíme v digestoři Postup: Celou aparaturu umístíme v digestoři. Ke 100 ml H2SO4 ve frakční baňce přiléváme opatrně z dělící nálevky 50 ml HCOOH. Skleněný stonek dělící nálevky prochází zátkou a končí asi 3 cm nad hladinou kyseliny sírové ve frakční baňce. Frakční baňku zahříváme mírným plamenem. Jakmile se začne vyvíjet plyn, počkáme asi deset vteřin a poté zapálíme unikající plyn na konci skleněné trubičky vycházející z frakční baňky. Ten hoří jasně modrým plamenem.

Vysvětlení: Dehydratační schopnosti kyseliny sírové se projevují při smíchání s kyselinou mravenčí. Uvolňuje se hořlavý oxid uhlenatý, který je jedovatý, a proto pokus provádíme v digestoři, navíc jen v malém množství. Bezpečnost: Kyselina sírová a mravenčí jsou žíraviny. Oxid uhelnatý je hořlavý a jedovatý plyn, přičemž v určitém poměru se vzduchem tvoří výbušnou směs. Rovnice: Celá reakce probíhá za přítomnosti H2SO4 podle rovnice: HCOOH → H2O + CO

Otrava oxidem uhelnatým Oxid uhelnatý blokuje přenášení kyslíku krví neboť jeho vazba s hemoglobinem je 200x až 300x pevnější než vazba kyslíku na hemoglobin. U postiženého je typické „třešňové“ zbarvení kůže a sliznic. Otrava CO se vyskytuje např. v uzavřených prostorech, kde běží spalovací motory nebo při špatném odvětrávání plynových spotřebičů. První pomoc postiženému spočívá v přerušení kontaktu s daným prostředím (vyvětrat, vynést z prostoru), nebo případně v použití kyslíkové bomby. Pokud by došlo k zástavě dechu, je třeba resuscitovat. V této souvislosti je třeba poznamenat, že běžná plynová maska před účinky oxidu uhelnatého nechrání. Proto se používala, a v některých případech stále používá, maska s takzvanou hopkalitovou vložkou. Hopkalit je historický název pro směs oxidů manganičitého, měďnatého, kobaltnatého a stříbrného. Tato směs působí jako katalyzátor oxidace oxidu uhelnatého na oxid uhličitý. Již koncentrace 0,05 %, tj. 500 ppm, či asi 450 mg CO v m3 může zablokovat funkci u 50 % hemoglobinu s následným kolapsem a smrtí. Kyselina mravenčí je obsažena v mravenčím jedu, odtud pochází její název. Dále je obsažena např. v kopřivách.

Obr. 1

Obr. 2

Zdroje: Obr. 1, Obr. 2: archiv autora BARTOŠ I.: Digitalizovaný experiment - prostředek k osvojení vybraného učiva obecné chemie. Disertační práce. Praha: Př UK, 2010.