VYPRAVOVÁNÍ Mgr. Michal Oblouk

VYPRAVOVÁNÍ velmi frekventovaný slohový útvar slohový postup vyprávěcí je podstatnou složkou uměleckého stylu, základem epických děl soustřeďujeme se na událost, která se odehrála – děj logicky a časově navazuje reprodukovaný děj = vypravujeme přečtený příběh nebo děj filmu nejčastější způsob vypravování – vytváření postupné linie děje (jak šly události chronologicky za sebou, v příčinné návaznosti), někdy se děj odehrává pozpátku = retrospektivně zaměřuje se na živé a názorné vystižení jedinečných, neopakovatelných událostí s jejich napínavým průběhem volíme slovesné tvary v minulém čase, chceme-li zrychlit spád, užijeme přítomný tvar dějové napětí zvyšují jednočlenné věty a větné ekvivalenty jazykové prostředky: užíváme všech vrstev národního jazyka, v autorské řeči obvykle převažuje spisovná čeština, v řeči postav se objevuje i nářečí a nespisovné výrazy, častá je přímá řeč, frekventovaná jsou plnovýznamová slovesa, slova významově bohatá, působivá (synonyma, zdrobněliny, přísloví, přirovnání,…), frazémy, větné ekvivalenty, ICH forma, ER forma

STAVBA VYPRAVOVÁNÍ Uvedení do situace – expozice Zápletka – kolize Vyvrcholení konfliktu – krize Komplikace – peripetie Rozuzlení

OSNOVA VYPRAVOVÁNÍ 1. Úvod – vystižení prostředí (kdy a kde příběh začíná), seznámení s postavami 2. Vlastní vypravování – otevření děje (naznačení základní situace), rozvíjení děje – jak se děj rozvíjí, jak k tomu přispěly postavy a události (zápletka – co přineslo do děje napětí, stupňování napětí), vyvrcholení děje (kterou událostí, v kterém okamžiku děj vrcholí) a jeho rozuzlení 3. Závěr – děj je ukončen nebo zůstává otevřen, zobecnění nebo vyvození poučení

KOMPOZICE Chronologická - události jdou chronologicky za sebou od zápletky k ……………… Retrospektivní - události se vypravují od konce, autor obvykle odhaluje …………….. Paralelní - události se odvíjí v liniích vedle sebe, které sledují …………………….. Rámcová a) Vypravěč V vytvoří postavy P1, P2, P3, které jsou vypravěči V1, V2, V3 vlastních příběhů, které na sebe nenavazují. Např. Dekameron. Rámcová b) Vypravěč V1 vytvoří postavu P1, která se stává vypravěčem V2 nového příběhu, ve kterém se objevuje postava P2, ta se pak stává vypravěčem V3 dalšího příběhu. Např. Pohádky tisíce a jedné noci. Řetězová - vypravěč V vytvoří řetěz navazujících událostí U1, U2, U3, které jsou spojeny postavou P hlavního hrdiny. Např. Don Quijote.