Technické prostředky v požární ochraně Karabiny používané v PO
Výukový materiál Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0608 Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Číslo materiálu: 08_02_32_INOVACE_12
Karabiny používané v PO Předmět: Technické prostředky v požární ochraně Ročník: 2 Jméno autora: Ing. Jaromír Šindler Škola: SPŠ Hranice Anotace : Výukový materiál seznamuje žáky se základnímu typy karabin a jejich vlastnostmi používanými jednotkami požární ochrany Klíčová slova: Tělo karabiny, zámek, pojistka, nosnost karabiny podélná, nosnost karabiny příčná Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Ing. Jaromír Šindler Financováno z ESF a státního rozpočtu ČR.
Karabiny používané v PO Karabina je pevné kovové oko, uzavírané pérovým nebo šroubovým mechanismem, které slouží hlavně jako spolehlivý spojovací prvek (např. mezi horolezeckým lanem a skalní skobou. Některé karabiny mají univerzální použití, jiné pak speciální - např. typ HMS pro jištění lezce. Nejčastěji se s karabinou setkáme v horolezectví, speleoalpinismu, v záchranářství, je využívána pro zajištění při práci ve výškách a nad volnou hloubkou, v jachtingu a u dalších aktivit.
Karabiny používané v PO Karabina se skládá z těla a západky (u maticových karabin je západka nahrazena převlečnou maticí). Na západce může být instalována pojistka, která brání sklopení západky - tj. nežádoucímu otevření karabiny, které snižuje její pevnost. Místo styku horního konce západky s tělem karabiny se nazývá zámek. Zámkem je někdy nesprávně nazývána západka. Karabiny se vyrábí z duralu a titanu pro horolezectví, z oceli pro průmysl, jachting nebo záchranářství; a z plastů pro pomocné účely.
Karabina - části Zámek Pojistka Tělo karabiny Údaje vyznačené na karabině Obr.1
Různé typy karabin Obr.3 Obr.2 Obr.4 Obr.5
Karabiny používané v PO Rozdělení karabin podle typu Pro horolezecké karabiny platí technická norma ČSN EN 12 275, která dělí karabiny takto: Typ A Speciální karabina určená k zapínání do skalních skob (např. Frog firmy KONG). Typ B Základní provedení karabiny. Typ D Karabina zajišťující textilní smyčky v poloze pro podélné zatížení, Typ H Karabina oválného hruškovitého tvaru, určená pro jištění pomocí poloviční lodní smyčky (HMS). Typ K Karabina určená pro jištěné cesty Typ X Karabina se sníženou pevností, většinou oválného tvaru Typ Q Maticová karabina (Quick Link, „mailonka“), u které je západka a pojistka nahrazena uzavírací převlečnou maticí. U karabin typu H , K , X musí být toto označení uvedeno v kroužku na karabině, u ostatních ne,
Karabiny používané v PO B - Základní karabina Ve vrchním ohybu karabiny musí být místo pro dva čepy průměru 11 mm, Minimální pevnostní požadavky na karabinu jsou patrné z obrázku. Při zkoušce pevnosti v podélném směru jsou čepy průměru 12 mm a v příčném jen 10 mm. Zámek musí jít otevřít i při zatížení 800N (cca 80 kg) a síla pro otevření zámku musí být větší než 5N.
Základní tvar karabiny (typ B) Obr.6
Karabiny používané v PO H – Karabina HMS Obvykle hruškovitého tvaru, přednostně používaná k dynamickému jištění např.pomocí poloviční lodní smyčky (německy Halbmastwurf z toho zkratka HMS) Jsou na ni kladeny stejné pevnostní nároky jako na typ B, jen nosnost s otevřeným zámkem může být menší (6 kN). Musí být označena symbolem H v kroužku . Zámek musí být opatřen pojistkou (nemusí ale může být automatická). Jestliže má automatickou pojistku zámku nemusí být zkoušena s otevřeným zámkem.
Karabina HMS symetrická typ H Obr.7
Karabiny používané v PO X - Oválná karabina Tato karabina by měla být víceméně souměrná podle svislé osy, opět se do ní musí vejít dva čepy(lana) průměru 11 mm, zámek se musí otevřít min. 15 mm, ale nosnost karabiny může být snížená a tato karabina neposkytuje mnohdy plnou ochranu v případě pádu. Je určena pro menší zatížení. Její výhoda spočívá v dobré manipulaci ve skobách (technické lezení) a je hojně užívána jeskyňáři . Podélná nosnost min 18kN, příčná 7 kN a s otevřeným zámkem 5kN.
Oválná karabina typ X Obr.8
Financováno z ESF a státního rozpočtu ČR. Použité zdroje Text: Vlastní Obrázky: Obr.1 – Obr. 8: Fotoarchiv autora Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Ing. Jaromír Šindler Financováno z ESF a státního rozpočtu ČR.
Konec prezentace