VĚTA DVOJČLENNÁ VĚTA JEDNOČLENNÁ VĚTNÉ EKVIVALENTY Mgr. Michal Oblouk
Na mezi pobíhali zajíci. Červená jablka zářila v koruně stromu. VĚTA DVOJČLENNÁ obsahuje podmět + přísudek i věty s nevyjádřeným podmětem Na mezi pobíhali zajíci. Červená jablka zářila v koruně stromu. Čtu.
VĚTA JEDNOČLENNÁ neobsahuje podmět (nemůžeme ho doplnit) má jen jeden základní větný člen holý nebo rozvitý – je vyjádřen určitým slovesným tvarem ve 3. osobě čísla jednotného věty nejčastěji vyjadřují: přírodní děje tělesné stavy duševní stavy smyslové vjemy
VĚTY JEDNOČLENNÉ Sněží. Je mi líto. Bolí mě v krku. Bylo mi lépe. Stýská se mi. Zvoní. Venku se stmívá. Jede se na hory. Od lesa studeně foukalo. Po vdolkách se jen zaprášilo. Na silnicích často dochází k nehodám. V kamnech praská.
VĚTNÉ EKVIVALENTY výpovědi, jejichž základem je jiný výraz než určitý slovesný tvar neslovesné jednočlenné věty základem může být: 1) infinitiv slovesa rozkazy, výzvy, zákazy Stát! Nevyklánět se z okna! Dostat tak nové kolo! 2) podstatné jméno názvy, nadpisy, nápisy, tituly, hesla, oslovení Vchod; Válka s mloky; Václavské náměstí; Těch lidí! Marcelo! 3) přídavné jméno vyjadřují hodnocení Pěkné. Úplně zbytečné? Výborné!
Nahoru! Velmi dobře. Proč? VĚTNÉ EKVIVALENTY 4) příslovce Nahoru! Velmi dobře. Proč? 5) částice Ano. Ne. Snad. 6) citoslovce Hurá! Honem! Crr.