Velká Morava

První „stát“ na našem území mezi 830 – 906 kolem 833 moravský kníže Mojmír I. vypudil nitranského knížete Pribinu a obě knížectví spojil

Mojmírovci Mojmír I. – zakladatel rodu Rastislav Svatopluk Mojmír II.

jádro „velkomoravské říše“ – jihovýchodní Morava a jihozápadní Slovensko střediska: rozlehlá, opevněná hradiště nejznámější: Mikulčice u Hodonína Staré Město u Uherského Hradiště Pohansko u Břeclavi Nitra Bratislava

hradiště obyvatelstvo - asi 6 000 -10 000 na vyvýšeninách, palisády, knížecí palác, hospodářské budovy dřevěné bohatě vybavené hroby první kamenné kostely (nalezeno asi 20)

Vysoká úroveň šperkařství, zbrojířství, hrnčířství, …

Sokolník na koni (Staré město u Uherského hradiště)

Trvalý zápas o zachování nezávislé státní existence Východofranská říše zasahuje vojensky pronikání křesťanství z franské říše (latinští misionáři) k větší nezávislosti má přispět samostatná církevní organizace (= osamostatnit zemi dosud podřízenou biskupovi v Pasově) papež odmítl (spojenec Franků)

Cyrilometodějská mise 863 - příchod dvou soluňských Slovanů – bratří Konstantina a Metoděje pozváni knížetem Rastislavem vysláni byzantským císařem Michalem III. „věrozvěstové“

staroslověnština Konstantin sestavil z řečtiny zvláštní písmo hlaholici, přizpůsobené fonetickým potřebám slovanských jazyků přeložil bohoslužebné texty do staroslověnštiny zakladatelé slovanského písemnictví

Osudy bratrů Konstantin odešel do Říma, vstoupil do řádu, přijal jméno Cyril, r. 869 v Římě zemřel Metoděje jmenoval papež arcibiskupem, při návratu na Moravu zajat a vězněn bavorskými kněžími, na přímluvu papeže propuštěn, zemřel na Moravě 885, pohřben někde na Velehradě

Osudy staroslověnštiny průlom do tří uznávaných liturgických jazyků latina řečtina hebrejština český kníže Bořivoj vrátil zemi pod správu východofranské diecéze bohoslužby v jazyce srozumitelném všem po Metodějově smrti Svatopluk jeho žáky vyhnal do Bulharska - vytvořili nové písmo - cyrilici azbuka dnes: Rusko, Bulharsko, Srbsko

Osud Velké Moravy Kolem r. 906 mizí záznamy o Velké Moravě po Svatoplukově smrti 894 - období vnitřní nejednoty – rozpad říše v důsledku mocenských sporů (dva synové - Mojmír II. a Svatopluk II., o třetím není zmínka – legenda o Svatoplukových prutech) nájezdy kočovných maďarských kmenů, porážka Kolem r. 906 mizí záznamy o Velké Moravě