Teorie rozdělování a její kontexty Mikroekonomie bakalářský kurz - VŠFS Jiří Mihola, jiri.mihola@quick.cz , www.median-os.cz, 2010 Téma 4 Teorie rozdělování a její kontexty

4.4.2 Reálná podoba poptávkové křivky Průběh reálné poptávkové křivky je v různých částech určován odlišnými faktory. Při velmi vysokých cenách začíná působit: buď faktor rozpočtového omezení spotřebitelů, nebo možnost substituce daného statku jiným

4.4.2 Reálná podoba poptávkové křivky Při velmi vysokých cenách se poptávková křivka zakřivuje směrem k ose P a stává se výrazně pružnou. Při velmi nízkých cenách bude docházet k jeho využití na jiné účely, stane se substitutem, poptávka po něm bude rovněž velmi pružná.

Reálný tvar poptávkové křivky Poptávková křivka je ve svém horním a dolním úseku velmi pružná (elastická) – modrá barva, jinak je nepružná (neelastická) – červená barva.

Složitější (schodovitý) tvar poptávkové křivky Pokud v horním úseku poptávkové křivky budou příjmově odlišeny jednotlivé skupiny spotřebitelů, které daný statek poptávají, bude mít v tomto úseku poptávková křivka schodovitý charakter. Poptávková křivka má obvykle v různých svých částech odlišnou elasticitu.

4.4.3 Reálná podoba nabídkové křivky Existuje určitý počet výrobců, kteří jsou schopni dodávat na trh určitý statek s nejnižšími náklady. V této části bude nabídková křivka výrazně pružná elastická. Při vyšších hodnotách Q´ pak bude přecházet do nepružné části.

Reálný tvar nabídkové křivky Při malých hodnotách Q´ je nabídková křivka velmi pružná, při velkých hodnotách Q´ se stává velmi nepružnou. Jedná se o standardní tvar nabídkové křivky. Pružná část je modrou barvou, nepružná červenou. Nabídková křivka má obvykle v různých svých částech odlišnou elasticitu.

Znázorněte situaci tržní rovnováhy, pokud Příklad 5.1 Předpokládejme, že poptávková křivka je nejprve velmi plochá, potom strmá a potom opět velmi plochá. Předpokládejme zároveň, že nabídková křivka je nejprve velmi plochá a potom strmá. Znázorněte situaci tržní rovnováhy, pokud - se poptávková křivka a nabídková křivka protnou v horním úseku strmé části poptávkové křivky. Přitom současně nabídková křivka protíná poptávkovou křivku svou strmou částí. - se poptávková křivka a nabídková křivka protnou v dolním úseku strmé části poptávkové křivky. Přitom současně nabídková křivka protíná poptávkovou křivku svou plochou částí. Který přebytek bude v dané situaci vyšší? Spotřebitele a výrobce?

Rovnováha v horním či dolním úseku nepružné části poptávkové křivky Na základě reálných tvarů nabídkové a poptávkové křivky můžeme rozebrat různé situace tržní rovnováhy, které vycházejí z toho, ve které své části se nabídková a poptávková křivka protínají. Rozhodující část přebytku připadne tomu, kdo stojí na straně poptávky. Rozhodující část přebytku připadne tomu, kdo stojí na straně nabídky. pružná nepružná

4.4.4 Standardní situace tržní rovnováhy Přebytek spotřebitele, respektive přebytek výrobce realizuje ve větší míře ta strana, jejíž křivka je v bodě tržní rovnováhy méně elastická (má nižší elasticitu než křivka druhé strany).

Rozeberte důsledky inovace. Znázorněte graficky! Příklad 5.2 Předpokládejme, že poptávková křivka je nejprve velmi plochá, potom strmá a potom opět velmi plochá. Předpokládejme zároveň, že nabídková křivka je nejprve velmi plochá a potom strmá. Rozeberte důsledky inovace. Znázorněte graficky!

4.4.5 Příčina vzniku přebytku Původní příčinou vzniku přebytku spotřebitele či výrobce jsou inovace: Pokud inovace snižuje náklady na dosažení jednotky užitečného efektu, pak mají po určitou dobu tito výrobci přebytek. Pokud inovace zvyšuje užitečný efekt, spotřebitelé zaplatí větší cenu. Výrobcům inovátorům vzniká přebytek. Pokud některý ze spotřebitelů najde způsob, jak efektivněji využít nabízený statek - vzniká přebytek spotřebitele.

4.4.5 Šetření nákladů Možnost úspory nákladů použitím daného statku „vygeneruje“ nepružnou část poptávkové křivky. Výrobců, kteří jsou schopni nabídnout statek na trhu, je v 1. fázi méně než těch, co statek poptávají. Rovnováha vzniká v horním úseku nepružné části nabídkové křivky. Postupně přibývá výrobců schopných inovaci využít, výroba se rozšiřuje, rovnováha se přesune do dolního úseku nepružné části poptávkové křivky. Využití inovace ze strany spotřebitelů je též inovací. Odměnou je zvýšení přebytku těchto spotřebitelů. Pokud spotřebitelé zjistí, že koupí daného statku za danou cenu mohou realizovat přebytek, začne těchto spotřebitelů přibývat.

4.4.5 Příčina vzniku přebytku Posun nabídkové křivky (od S k S´), přebytek výrobce se „vypařuje“ c<a b je průnik c a a změna nabídkové křivky vlivem narůstajícího počtu výrobců využívajících inovaci pokles ceny

4.4.5 Příčina vzniku přebytku Posun poptávkové křivky (od D k D´), „vypařuje“ se i přebytek spotřebitele “ b<a+b změna poptávkové křivky vlivem narůstajícího počtu spotřebitelů využívajících inovaci

4.4.5 Příčina vzniku přebytku Pokud se v určité oblasti dlouhodobě nevyskytují inovace a nepůsobí faktor omezenosti vstupů, nedochází k posunům křivek a statek není využíván alternativně. Přebytek výrobce i spotřebitele je malý.

4.4.5 Příčina vzniku přebytku Trh v oblasti, kde se dlouhodobě nevyskytly inovace a nepůsobí zde faktor omezenosti vstupů křivky jsou ploché

4.4.5 Příčina vzniku přebytku Přebytek spotřebitele i výrobce se udržuje jen v těch odvětvích, kde je omezen vstup do odvětví. Toto omezení může být jak na straně výrobců, tak na straně spotřebitelů. Pokud je do odvětví volný vstup, vede to ke snižování přebytku spotřebitele i výrobce.

Příklad 5.3 Znázorněte ztrátu přebytku spotřebitele a přebytku výrobce při zdanění - v případě zavedení jednotkové daně, kdy je daň uvalena na výrobce (prodejce, prodávajícího) - v případě zavedení jednotkové daně, kdy je daň uvalena na spotřebitele (kupujícího) - v případě zavedení daně ad valorem, kdy je daň uvalena na spotřebitele

4.4.6 Ztráta přebytku spotřebitele a výrobce při nepřímém zdanění Zavedení jednotkové daně, kterou platí prodávající (výrobce/prodejce) zavedení jednotkové daně např. spotřební

4.4.6 Ztráta přebytku spotřebitele a výrobce při nepřímém zdanění Zavedení jednotkové daně, kterou platí kupující (spotřebitel) jednotková daň např. spotřební

4.4.6 Ztráta přebytku spotřebitele a výrobce při nepřímém zdanění Posun křivky poptávky po zavedení daně ad valorem daň stanovená jako % z ceny např. DPH daň platí spotřebitel

4.4.6 Ztráta přebytku spotřebitele a výrobce při nepřímém zdanění Při zdanění dochází k tzv. ztrátě mrtvé váhy – snižuje se přebytek spotřebitele i přebytek výrobce.

Nakrelsete Engelovu křivku - normálního statku nezbytného Příklad 5.4 Nakrelsete Engelovu křivku - normálního statku nezbytného - normálního statku luxusního - podřadného statku

4.4.7 Engelova křivka a typologie statků Poptávková křivka vyjadřuje závislost mezi cenou P a poptávaným množstvím Q´. Indiferenční analýza ukazuje, kolik statků bude spotřebováno při dané změně důchodu Y. Pak lze zkonstruovat i křivku závislosti mezi množstvím kupovaného zboží Q´ a spotřebitelovým důchodem Y. Tato závislost se nazývá Engelova křivka.

4.4.7 Odvození Engelovy křivky EC Engelovu křivku odvozujeme z indiferenční analýzy. Pokud se bude zvyšovat Y, posouvá se linie rozpočtu spotřebitele doprava – z BL1 do BL2 a BL3. Roste tak množství statků, které spotřebitel může spotřebovávat. Optimum spotřebitele leží tam, kde se linie rozpočtu BL odpovídající spotřebitelovu důchodu Y dotýká indiferenční křivky IC. Body dotyku znázorňují množství statků pro optimální spotřebu.

procentuální změna poptávaného množství procentuální změna důchodu 4.4.7 Důchodová elasticita Důchodová elasticita (ey) = procentuální změna poptávaného množství procentuální změna důchodu Důchodová elasticita říká, o kolik % se změní spotřeba nějakého statku, změní-li se spotřebitelský důchod o 1 %.

4.4.7 Odvození Engelovy křivky EC Engelova křivka normálního statku nezbytného, normálního statku luxusního, a statku s jednotkovou důchodovou elasticitou

4.4.7 Engelova křivka a typologie statků Z hlediska důchodové elasticity platí vztahy: ey < 1 (a současně ey > 0). Změna důchodu o 1 % vede k růstu poptávaného množství o méně než 1 %. Engelova křivka je neelastická. ey > 1. Změna důchodu o 1 % vede k růstu poptávaného množství o více než 1 %. Engelova křivka je potom elastická. ey = 1. Jednotková důchodová elasticita – růst důchodu o 1 % vede k růstu poptávaného množství právě o 1 %.

4.4.7 Engelova křivka podřadného statku V případě podřadného statku je Engelova křivka ECINF již od počátku klesající – již při malých růstech důchodu Y začne poptávané množství Q´ klesat, neb spotřebitelé daný statek nahrazují (substituují) jinými statky, které si mohou dovolit koupit. Giffenův statek je statek, pro který platí, že roste-li cena daného statku, jeho poptávané množství roste, a s poklesem ceny daného statku jeho poptávané množství klesá. V současnosti se Giffenovy statky prakticky nevyskytují.

Příklad 4.4.7: V první polovině 19. století byly v Irsku brambory statkem, ke kterému neexistoval vhodný substitut – brambory tvořily základ veškeré potravy tamního obyvatelstva. Pokud rostla cena brambor, museli tehdy Irové omezit spotřebu ostatních statků, nemohli však příliš omezit spotřebu brambor. V letech 1845 – 1849 postihla Irsko velká neúroda brambor, která vedla k výraznému růstu cen brambor. Irové však nemohli spotřebu brambor příliš omezit. To vedlo k hladomoru – uvádí se, že v důsledku hladu zemřelo minimálně 0,5 mil. osob (z cca 8 mil.) a zhruba 2 mil. osob z Irska emigrovaly. Příklad 4.4.7: V první polovině 19. století byly v Irsku brambory statkem, ke kterému neexistoval vhodný substitut, tvořily základ veškeré potravy tamního obyvatelstva. Pokud rostla cena brambor, museli Irové omezit spotřebu ostatních statků, nikoliv omezit spotřebu brambor. V letech 1845 – 1849 postihla Irsko velká neúroda brambor, která vedla k výraznému růstu cen brambor. Irové však nemohli spotřebu brambor příliš omezit. To vedlo k hladomoru – uvádí se, že v důsledku hladu zemřelo minimálně 0,5 mil. osob (z cca 8 mil.) a zhruba 2 mil. osob z Irska emigrovaly.

Příklad 5.5 Spotřebitelův důchod se zvýšil z 10 na 20 PJ. Poptávané množství - se zvýšilo z 5 na 8 jednotek - se zvýšilo z 2 na 20 jednotek - se zvýšilo 10 na 20 jednotek - pokleslo 15 na 12 jednotek. Spočítejte v jednotlivých případech elasticity a identifikujte o jaké statky se jedná.

Příklad 5.5 Spotřebitelův důchod se zvýšil z 10 na 20 PJ. Poptávané množství - se zvýšilo z 5 na 8 jednotek

Příklad 5.5 Spotřebitelův důchod se zvýšil z 10 na 20 PJ. Poptávané množství - se zvýšilo z 5 na 8 jednotek nezbytný

Příklad 5.5 Spotřebitelův důchod se zvýšil z 10 na 20 PJ. Poptávané množství - se zvýšilo z 2 na 20 jednotek

Příklad 5.5 Spotřebitelův důchod se zvýšil z 10 na 20 PJ. Poptávané množství - se zvýšilo z 2 na 20 jednotek luxusní

Příklad 5.5 Spotřebitelův důchod se zvýšil z 10 na 20 PJ. Poptávané množství - se zvýšilo z 10 na 20 jednotek

Příklad 5.5 Spotřebitelův důchod se zvýšil z 10 na 20 PJ. Poptávané množství - se zvýšilo z 10 na 20 jednotek neutrální jednotková

Příklad 5.5 Spotřebitelův důchod se zvýšil z 10 na 20 PJ. Poptávané množství - se zvýšilo z 15 na 12 jednotek

Příklad 5.5 Spotřebitelův důchod se zvýšil z 10 na 20 PJ. Poptávané množství - se zvýšilo z 15 na 12 jednotek podřadný

Úkol 5.3.1: Najděte sedlový bod v následujících maticích. -2 5 -3 2 4 -1 1 3 -1 2 -2 3 -2 -3 2 5 1

Úkol 5.3.1: Najděte sedlový bod v následujících maticích.  1 3 -2 5 -3 2 4 1 -1 1 3 -1 2 -2 3 -2 -3 2 5 1

Příklad 5.5.1: Podívejme se na uvedenou výplatní matici.

Příklad 5.6.1: Praktické příklady situací Vězňova dilematu z běžného života: 1. Na večírku většinou dochází k tomu, že se utvoří skupinky několika diskutujících, které se baví (ve stejný čas). Pokud hovořící osoba chce, aby ji bylo dobře rozumět, zvýší hlas. Udělá-li to hovořící osoba v jedné skupince, získá výhodu. Udělají-li to hovořící ve všech skupinkách, nikdo nezíská, naopak si všichni pohorší, na večírku bude větší hluk. 2. Představme si koncert, na kterém diváci sedí. Nějaký z diváků v přední řadě (nikoliv však v úplně první řadě) si ale stoupne, aby lépe viděl. Tento divák získá výhodu (na úkor diváků v zadních řadách). Ovšem často to vede k tomu, že si stoupnou i diváci v zadních řadách, dokonce, že si stoupnou i diváci, kteří seděli před divákem, jež si stoupl jako první. Tento divák, který si stoupl jako první, se potom může postavit na židli. Celá situace se znovu opakuje. Ve zvláště extrémních situacích se nějaký divák může postavit na opěradlo židle, přičemž jej mohou následovat i další diváci. Všichni jsou ale na tom hůře, než kdyby seděli. 3. Pokud chcete v klidu jet po dálnici mezi Prahou a Brnem, je k tomu ideální stav mimo dopravní špičku (např. ve 2.00 v noci). Pokud by ale v danou dobu chtěla jet po dálnici řada osob, tak bude dálnice ucpaná.

Děkuji za pozornost. Jiří Mihola jiri.mihola@quick.cz www.median-os.cz Teoretický seminář VŠFS Jiří Mihola jiri.mihola@quick.cz www.median-os.cz Děkuji za pozornost.

Úkol 4.3.1: Proč (až na velmi vzácné výjimky) je od určitého bodu i křivka LRAC rostoucí? Zvyšovat kapacity nelze do nekonečna, a to z řady důvodů: - dříve nebo později dojdou, alespoň u některého výrobního faktoru (nejčastěji u osob), produktivní jednotky, tedy jednotky, které vyprodukují velký počet statků. Pokud budou muset být zaměstnány i méně produktivní jednotky, které vyprodukují menší počet statků, tak logicky hodnota dlouhodobých průměrných nákladů, jako podíl celkových nákladů a množství produkce (LRAC = TC/Q´) poroste, protože klesá hodnota jmenovatele Q´. - dříve nebo později budou muset alespoň u některého výrobního faktoru (nejčastěji u osob) být zaměstnány (použity) i jednotky, které mají vysoké náklady obětované příležitosti, takže požadují vysokou odměnu. Odměna je součástí celkových nákladů. Potom ovšem logicky hodnota LRAC poroste, protože ve zlomku TC/Q´ roste hodnota čitatele TC. - roste složitost systému a tím i riziko a poruchovost. - objevují se problémy s dokončením, tím se prodlužuje doba výstavby a prudce rostou náklady. - vstupy je nutné dopravovat z větší vzdálenosti. - podobně je nutné i výstupy distribuovat na větší vzdálenost. - atd.

Příklad 4.3.2: Předpokládejme, že výrobce je schopen smlouvat o ceně statku s každým spotřebitelem zvlášť. Např. při prodeji 4 jednotek statku prodá výrobce první jednotku za cenu 800 Kč, druhou jednotku za cenu 780 Kč, třetí jednotku za 740 Kč, čtvrtou jednotku za 680 Kč. V takovém případě je mezní příjem výrobce roven ceně za poslední jednotku statku. Výrobce (jako i v jiných případech) bude produkovat takové množství statku, pro které platí, že mezní náklady na produkci daného množství jsou menší nebo maximálně rovny meznímu příjmu z tohoto množství produkce. To v našem příkladě nastává pro 7 jednotek statku. Počet jednotek produkce Q´ Cena, za kterou je prodávána daná jednotka P Celkový příjem TR Mezní příjem MR Průměrný příjem AR Celkové náklady TC Průměrné náklady AC Mezní náklady MC Zisk EP 1 800 540 260 2 780 1 580 790 840 420 300 740 3 2 320 773,33 1 090 363,33 250 1 230 4 680 3 000 750 1 300 325 210 1 700 5 600 3 600 720 1 550 310 2 050 6 500 4 100 683,33 1 850 308,33 2 250 7 380 4 480 640 2 210 315,71 360 2 270 8 240 4 720 590 2 600 390 2 120 9 80 4 800 533,33 3 100 344,44 10 20 4 820 482 4 000 400 900 820