OHEŇ urychluje koloběhy látek, toky energie a rozkladné procesy uplatňuje se při zmlazování porostů jehličnanů (např. uvolňování semen sekvojí při žáru)

pyrofyty – dřeviny odolné proti ohni (některé druhy borovic, sekvoje) oheň negativně působí na živočichy, kteří nejsou schopni uniknout (drobní savci, nelétaví bezobratlí)

ANTROPOGENNÍ FAKTORY Působení člověka od minulosti do současnosti před 10 500 lety začaly vznikat nejstarší civilizace v oblasti Středomoří, Mezopotámie až po západní Írán, v Indii, ve východní Asii, v Egyptě – většinou v údolí velkých řek přechod od kočovného způsobu života k usedlému kácení lesů – narušení vodního režimu, eroze, změny klimatu pěstování kulturních rostlin a chov domácích zvířat (neolit – mlad. doba kamenná)

pozvolný začátek populační exploze před 6500 lety pronikl do stř pozvolný začátek populační exploze před 6500 lety pronikl do stř. Evropy neolitický zemědělec – příznivé klimatické období postupně se šířilo zemědělství - kácení a žďáření lesů – rozšiřování bezlesých území umožnil pronikání druhů bezlesých stanovišť z jihu a jihovýchodu – do Evropy se dostaly tzv. kulturofilní druhy – hraboš polní, sysel obecný, tchoř stepní, některé druhy plevelů a ruderálních rostlin

vytváří se soubor synantropních druhů – provázejí člověka, jsou vázány na jeho obydlí v současné době např. myši, potkani, některé druhy netopýrů, jiřičky, vlaštovky, městští holubi některé druhy do měst pronikají z okolní přírody - kachna divoká, zpěvní ptáci, kuna skalní

ekologickým činitelem 11.-14. století - tzv. druhá kolonizace – člověk proniká do výše položených míst, kácí lesy, buduje rybníky, přetváří krajinu nedostatečné zadržení vody po odstranění lesů, odnos půdy, sedimentace v nivách řek, časté povodně (vznik lužních lesů) člověk se stává postupně významným ekologickým činitelem

2. polovina 19. století - prudký rozvoj průmyslu, zintenzivnění zemědělství, začínají výrazně převládat negativní vlivy na přírodu radikálně přetvářena krajina vytváří se umělá společenstva, která nejsou schopna existovat bez zásahů člověka (smrkové monokultury, porosty zeměděl. plodin) snižování populační hustoty některých druhů, kteří jsou také záměrně hubeni (škůdci rostlin, parazité, velcí predátoři)

začíná používání pesticidů, jedovaté látky se kumulují v tělech organismů vymývání průmyslových hnojiv do vodních toků, eutrofizace, dlouhodobé obdělávání půdy mění její vlastnosti do ovzduší se dostávají kapalné, plynné a pevné emise, kyselé deště – vyplavování oxidů a halogenů srážkami

DOMESTIKACE A ZKULTURŇOVÁNÍ ROSTLIN

domestikace zvířat a zkulturňování rostlin souvisí s postupným přechodem člověka od kočovného k usedlejšímu způsobu života nejstarší pěstované rostliny: pšenice, ječmen, oves, proso, hrách, čočka, česnek, mrkev, cibule zkulturnění rostlin se podařilo jen v některých částech světa, odtud se plodiny rozšířily do jiných částí

nejbohatším zdrojem vhodných druhů travin (prapředků obilnin) byla středomořská oblast a blízký východ používání ohně - teplo, světlo, vůně masa, odpadky - lákání (předchůdci psa, kočky) myšlenka ochočit si další zvířata a hospodářsky je využít nejdříve domestikovaní živočichové: pes, koza, ovce

Domestikovali jsme psa, ale s kočkou máme trochu problém .........

samovolná domestikace (autodomestikace) přidružování druhů, které žily v těsné blízkosti násilná domestikace záměrné chytání, držení v zajetí a rozmnožování druhů, které přináší užitek nejvíce zvířat domestikováno v Evropě a Asii podmínky domestikace: přítomnost vhodných zvířat (nesmí být nebezpečná) schopnost aklimatizace snadné rozmnožování užitek (maso, mléko, kožešiny atd.)

Introdukce zavádění rostlinných a živočišných druhů do oblasti nepůvodního výskytu pasivní introdukce (zavlečení) - nezáměrné

archeofyty - zavlečeny po příchodu xenofyty - nechtěně zavlečené a zdomácnělé druhy archeofyty - zavlečeny po příchodu neolitického zemědělce do konce 15. století (koukol polní, mák vlčí, chrpa polní) neofyty - introdukovány po 15.století (bolševník, křídlatka, netýkavka)

bolševník velkolepý

netýkavka žláznatá

porost netýkavky

křídlatka japonská

vodní mor kanadský

pajasan žlaznatý jírovec maďal

javor jasanolistý (javorojasan) trnovník akát

borovice vejmutovka

borovice vejmutovka borovice lesní

Podíl introdukovaných druhů živočichů v ČR savci - 13 druhů (81) ptáci - 5 druhů (190) ryby - 14 druhů (66) obojživelníci a plazi - žádný hmyz - asi 1 % druhů

Repatriace (reintrodukce) zpětné vysazování druhů na místa, kde se dříve vyskytovaly, ale byly tam vyhubeny nebo vymřely probíhá repatriace např. u raroha velkého, bobra evropského, rysa ostrovida, jasoně červenookého

(EKOLOGICKÁ INDIKACE) BIOINDIKACE (EKOLOGICKÁ INDIKACE)

Bioindikátory (ekologické indikátory) druhy, které jsou citlivé k určitému faktoru a signalizují jeho působení upozorňují na míru antropogenních vlivů nebo indikují vlastnosti abiotického prostředí

Bioindikátory musí splňovat: úzká ekol. valence ke sledovanému faktoru citlivost na znečištění (vzduch,voda,půda) málo mobilní, snadno určitelní, snadno pozorovatelní používají se i celé taxonomické skupiny krátkověké druhy - rychle registrují změny dlouhověké druhy (rostliny) - sledujeme příznaky

Příklady bioindikátorů

Bioakumulace hromadění látek antropogenního původu v tělech živočichů a rostlin používají se např. žížaly zinek,rtuť, olovo, selen, síra, uran atd.