Průvodní list Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT   Vzdělávací materiál: Prezentace Určen pro: 2. ročník oborů Technické lyceum, Strojírenství, Ekonomika a podnikání a Provoz a ekonomika dopravy   Vzdělávací oblast: Základy společenských věd – Politologie   Název učebního materiálu: Dělba moci v ČR Jméno autora: Mgr. Zděnka Němečková Datum vytvoření : 6. 9. 2012 Reg.č. projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0627

ř Klíčová slova:dělba moci, moc výkonná, soudní, zákonodárná Anotace: Žáci se naučí dělit moc v českém státě, uvědomí si mocenské vztahy ve společnosti. Metodické pokyny: Řízeným rozhovorem žáci pracují s texty a obrázky.

Co je to moc a státní moc? Moc je schopnost zajistit chování určité osoby, skupiny či jiného subjektu, tak aby se tento jednotlivec choval způsobem, jakým by se sám dobrovolně nechoval. Moc v sobě obsahuje prvek donucení – donucení může být ekonomické, politické, vojenské, ideologické, religiózní… Státní moc se projevuje politickou mocí určité hlavní společenské skupiny či seskupení (například národa). Disponuje byrokratických aparátem k úpravě společenských vztahů a v případě nutnosti použije i právem stanovenou formu násilí. Státní moc má monopol na násilí ve státě.

Legalita vs. Legitimita státní moci Legalita znamená, že státní moc dodržuje státem vytvoření právního řádu a dodržováním jím vytvořeného právního řádu státní moc omezuje sebe sama. Legitimita státní moci znamená určité procesy či jevy, jimiž se státní moc stává odůvodněnou a přijatelnou. Legitimní státní moc je akceptována obyvatelstvem, jemuž státní moc vládne. Legalita a legitimita se většinou překrývají. V určitých situacích se ale mohou lišit. Například holocaust byl podle německého práva legální (na základě Norimberských zákonů), ale rozhodně nebyl legitimní.

Ideové základy a principy dělby moci Ideu dělby moci vypracoval Montesquieu. Podle něho koncentrace moci v rukou jednoho člověka či státního orgánu vedla k zneužití moci. Proto chtěl moc rozdělit mezi několik jednotlivců a orgánů. Princip dělby moci mezi několik jednotlivce a orgány spočíval na dvou základních principech Principu oddělenosti a nezávislosti mocí Principu brzd a protivah

Princip dělby moci Moc se dělí na 3 složky moci Zákonodárnou (legislativa) Výkonnou (exekutiva) Soudní (jurisdikce) Princip oddělenosti a nezávislosti spočívá v tom, že každá složka moci je oddělena od té druhé a navzájem jsou na sobě nezávislé. Mezi jednotlivými složkami moci existuje neslučitelnost výkonu funkcí mezi jednotlivými složkami moci (například soudce nesmí být poslancem). Princip brzd a protivah je založen na existenci kontrolních mechanismů, aby jedna ze tří mocí nezískala dominantní postavení. Moci se navzájem vyvažují a jedna může omezit jinou moc a naopak.

Dělba moci v České republice Rozdělení mocí je upraveno v čl. 2/1 Ústavy ČR „Lid je zdrojem veškeré státní moci; vykonává ji prostřednictvím orgánů moci zákonodárné, výkonné a soudní.“ Vztahy mezi nimi jsou stanoveny v hlavě druhé až čtvrté Ústavy (čl. 15-96)

Dělba moci v České republice

Dělba moci v České republice LEGISLATIVA EXEKUTIVA JURISDIKCE Složka strategická SENÁT PREZIDENT ÚSTAVNÍ SOUD Složka dynamická POSL. SNĚMOVNA VLÁDA OBECNÉ SOUDY LEGISLATIVA EXEKUTIVA JURISDIKCE Vydává zákony Právo veta prezidenta republiky Právo zrušit zákon pro rozpor s ústavním pořádkem Důvěra vládě; právo přehlasovat veto prezidenta Vykovává zákony Právo zrušit nařízení vlády Dává milosti, amnestie; jmenuje soudce Interpretuje zákony

Legislativa vs. ostatní moci Legislativa je tvořena parlamentem rozděleným na Poslaneckou sněmovnu a Senát Poslanecká sněmovna 1) Dává důvěru vládě 2) Přehlasovává veto prezidenta republiky a rozhodnutí senátu 3) Vytváří zákony a ústavní zákony Senát Může přehlasovat rozhodnutí Poslanecké sněmovny Schvaluje soudce Ústavního soudu na návrh prezidenta

Exekutiva vs. ostatní moci Je tvořena vládou a prezidentem republiky Vláda Má právo zákonodárné iniciativy Vytváří podzákonné právní předpisy Vykonává zákony schválené parlamentem Prezident Jmenuje soudce a navrhuje a jmenuje soudce Ústavního soudu Má právo veta zákonům schváleným Poslaneckou sněmovnou a Senátem Uděluje milosti a amnestie (spolu s předsedou vlády) Jmenuje vládu

Jurisdikce vs. ostatní moci Je tvořena soustavou obecných soudů a Ústavním soudem Ústavní soud - přezkoumává zákony zdali jsou v souladu s ústavním pořádkem a když ne, tak je může zrušit Obecné soudy interpretují právo

Kontrolní otázky 1) Co to je moc? Schopnost zajistit, aby se menšina chovala tak, jak by se sama nechovala Schopnost zajistit, aby se stát chovat tak, jak by se sám nechoval Schopnost zajistit, aby se jednotlivec chovat tak, jak by se sám nechoval 2) Co to je legitimita? Že není státní moc akceptována a podporována těmi, komu vládne Že je státní moc akceptována a podporována těmi, komu vládne Že státní moc dodržuje jím vytvořený právní řád a tím omezuje sebe sama 3) Na které složky se dělí státní moc v ČR? Na zákonodárnou, soudní a kontrolní Na zákonodárnou, výkonnou a soudní Na zákonodárnou, výkonnou a kontrolní 4) O aplikaci jaké ho principu se jedná, když prezident vetuje zákon přijatý parlamentem? Princip brzd a protivah Princip nezávislosti státní moci Princip oddělenosti státní moci 5) O střet jakých složek státní moci jde při zrušení zákonů pro rozpor s ústavním pořádkem? Výkonné a soudní Zákonodárné a výkonné Zákonodárné a soudní

Správné odpovědi Správnými odpověďmi jsou 1)C 2)B 3)B 4)A 5)C

Seznam literatury Hollander, P. (2009): Základy státovědy. Plzeň: Nakladatelství a vydavatelství Aleš Čeněk Klíma, K. a kol. (22006): Státověda. Plzeň: Nakladatelství a vydavatelství Aleš Čeněk Kolektiv autorů (2004): Odmaturuj ze společenských věd. Praha: Nakladatelství Didaktis Ústavní zákon č. 1/1993 Sb. Ústava ČR klipart – www.office.microsoft.com