ZÁKLADNÍ ŠKOLA, JIČÍN, HUSOVA 170 Číslo projektu Název školy ZÁKLADNÍ ŠKOLA, JIČÍN, HUSOVA 170 Číslo projektu CZ.1.07/1.4.00/21.2862 Číslo a název klíčové aktivity 3.2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Název DUM: VY_32_INOVACE_VI_3_14 Husitská revoluce, prezentace Šablona číslo: VI Sada číslo: 3 Pořadové číslo DUM: 14 Autor: Mgr. Radmila Smolíková

Anotace: husité a jejich boj za spravedlivou společnost Očekávaný výstup: žáci se seznámí s husity a jejich velitelem, způsobem boje, městem Tábor Druh učebního materiálu: prezentace Typická věková skupina: 12– 13let Klíčová slova: Jan Hus, Jan Žižka, Tábor, 4 pražské artikuly Pomůcky a materiál: interaktivní tabule, sešit, psací potřeby Potřebný čas pro výuku DUM: 35 minut Metodické zhodnocení a popis práce s digitálním učebním materiálem: Učitel žákům prezentuje látku na interaktivní tabuli a žáci poté ústně rekapitulují získané vědomosti. Žáci si učiní krátký zápis do sešitu.

zdroje Mandelová, H., Kunstová, E., Pařízková, I. Dějiny středověku a počátků novověku. 2. vydání. Liberec: Dialog, 2010.

Husitská revoluce

Kdo byli husité? Husité byli stoupenci Mistra Jana Husa a zastánci jeho názorů, kteří v šíření jeho myšlenek pokračovali i po jeho smrti. Za myšlenky Mistra Jana Husa dokázali i bojovat. Nejznámější jména: Jan Žižka, Prokop Holý, Jan Želivský, Jan Roháč z Dubé.

Kdo patřil mezi stoupence husitů? Duchovenstvo – především nižší kněží. Šlechta – nevelký počet pánů (vyšší šlechta), většina zemanů (nižší šlechta). Města – řemeslníci a obchodníci, pražští univerzitní mistři, chudina. Venkov – drobní rolníci, sedláci, chudina.

Rozdíly mezi husity Městský svaz vedený Prahou, bohatí řemeslníci a kupci, část univerzitních mistrů a kněží. Šlechta. Městský svaz vedený Táborem, řemeslníci, venkovská chudina, nižší kněží (kazatelé). Část univerzitních mistrů. umírnění radikální

Město Tábor Město Tábor bylo založeno v roce 1420. Husité, kteří toužili po spravedlivém uspořádání společnosti, se rozhodli založit obec „bratří a sester“, kde by se lidé řídili jenom božími zákony. V čele města byli 4 hejtmani – jedním z nich byl i Jan Žižka.

Jan Žižka (asi 1360 – 1424) Pocházel z jihočeského Trocnova. Přišel o svůj majetek, zbyl mu jen erb zemana (nižší šlechta). Pravděpodobně byl členem různých vojenských skupin. Asi v roce 1411 přišel do Prahy, kde se možná seznámil s kázáním Mistra Jana Husa. V roce 1423 odešel z Tábora a postavil se do čela husitských vojsk.

Husitský program - „4 pražské artikuly“ Byl přijat v roce 1421 v Čáslavi. Požadoval: přijímat pod obojí, svobodně kázat slovo boží, smrtelné hříchy trestat u všech lidí stejně, zbavit církev majetku, odebrat jí světskou moc (vládu).

Husitská polní vojska Od roku 1423 byla největší vojenskou silou husitů. Měla pevná pravidla (Žižkův vojenský řád). V čele byl Jan Žižka. Po smrti Jana Žižky (r. 1424) si vojska na znamení smutku začala říkat „sirotci“. Od roku 1426 jim velel kněz Prokop Holý.

Husitské zbraně Dřevcové – kopí, sudlice, řemdih, cep, dýka, sekera. Pobočné – meč, tesák, nůž. Střelné – kuše (samostříl), prak. Palné – puška, hákovnice, arkebuza, tarasnice, houfnice, bombarda. Vozy – upravené žebřiňáky (zemědělské vozy).

Husitský chorál Ktož jsú boží bojovníci a zákona jeho, prostež od Boha pomoci a úfajtě v něho, že konečně s ním vždycky zvítězíte. Nepřátel se nelekejte, na množství nehleďte, pána svého v srdci mějte, proň s ním bojujte a před nepřáteli neutiekajtě.

Jak husité bojovali Zkušení velitelé – užití vozů (vozová hradba), znalost terénu (bažiny, vodní toky, ….), jednotné velení. Výzbroj a výstroj odpovídala podmínkám – kroužková košile (lehčí než rytířské brnění), různorodé zbraně. Víra ve správnost bojů. Touha po spravedlnosti a vítězství.