Míra věcného posouzení úspěšnosti složení maturitní zkoušky soudem ?! Mgr. et Mgr. Dana Prudíková, Ph.D. Mgr. Martina Postupová Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Karmelitská 529/5, 118 12 Praha 1 • tel.: +420 234 811 111 posta@msmt.cz • www.msmt.cz

§ 82 odst. 2 zákona č. 561/2004 Sb., školský zákon Každý, kdo konal zkoušku společné části maturitní zkoušky konanou formou didaktického testu, nebo byl z konání této zkoušky vyloučen, může písemně požádat ministerstvo o přezkoumání výsledku této zkoušky nebo přezkoumání rozhodnutí o vyloučení ze zkoušky. Ministerstvo žadateli odešle písemné vyrozumění o výsledku přezkoumání nejpozději do 30 dnů ode dne doručení žádosti.

Řízení o přezkumu výsledku maturitní zkoušky konané formou didaktického testu a jeho úprava ve školském zákoně § 183 odst. 1 školského zákona – na rozhodování podle § 82 (přezkum výsledku maturitní zkoušky) se nevztahuje správní řád absence zmocnění pro soudní přezkum vyrozumění ministerstva a příp. úpravy jeho rozsahu Důvodová zpráva k § 82 školského zákona: Stanoví se možnost žáka požádat ministerstvo o přezkoumání výsledku písemné části maturitní zkoušky zadávané ministerstvem (zde se bude jednat především o přezkoumání formálních nedostatků - nesprávně provedený součet bodů apod.)

Usnesení rozšířeného senátu NSS č. j. 6 As 68/2012-47 ze dne 19. 8 Právní věty: I. V řízení o žádosti o přezkoumání výsledku části maturitní zkoušky konané formou didaktického testu podle § 82 odst. 3 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání, je třeba podle § 180 odst. 1 správního řádu z roku 2004 aplikovat v otázkách, jejichž řešení je nezbytné, správní řád. Proti rozhodnutí o této žádosti není opravný prostředek přípustný. II. Rozhodnutí („vyrozumění“) o žádosti o přezkoumání výsledku části maturitní zkoušky konané formou didaktického testu podle § 82 odst. 3 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání, je třeba považovat za rozhodnutí podle § 65 odst. 1 s. ř. s. III. Soud je v řízení o žalobě proti rozhodnutí o žádosti o přezkoumání výsledku části maturitní zkoušky konané formou didaktického testu podle § 82 odst. 3 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání, povinen přezkoumat toto rozhodnutí v rozsahu uplatněných žalobních bodů, a to i z hlediska věcné správnosti hodnocení testových otázek a úloh.

Z odůvodnění usnesení rozšířeného senátu NSS č. j Z odůvodnění usnesení rozšířeného senátu NSS č.j. 6 As 68/2012-47 ze dne 19. 8. 2014 V této souvislosti rozšířený senát musí odkázat na právní úpravu obsaženou v § 75 odst. 1 větě prvé s. ř. s., kde se uvádí, že soud přezkoumá napadené rozhodnutí z hlediska jeho zákonnosti v mezích žalobních bodů. Zároveň však z žádného ustanovení relevantních právních předpisů nevyplývá, že by správní soudy byly oprávněny omezit svou přezkumnou činnost např. pouze na otázky dodržení správnosti procesního postupu správního orgánu. Naopak, namítá-li účastník rozpor napadeného rozhodnutí s hmotně-právními předpisy nebo věcnou nesprávnost spočívající v tom, že správní orgán nesprávně zjistil skutkový stav, je soud povinen řádně posoudit zákonnost napadeného rozhodnutí správního orgánu i z hlediska těchto žalobních bodů. Správní soudy by se neměly v rámci přezkumné činnosti omezovat na kontrolu zákonnosti z hlediska formálního a procesního, nýbrž neměly by se vyhýbat ani posouzení hmotněprávních či skutkových otázek souvisejících s příslušným rozhodnutím správního orgánu, jsou-li takové otázky žalobcem nastoleny. Ačkoli  jsou správní soudy oprávněny přezkoumat rozhodnutí o žádosti o přezkoumání výsledku maturitní zkoušky i z hlediska namítaných věcných nesprávností, i přesto jsou v této specifické oblasti obzvláště povinny respektovat obecnou zásadu o zdrženlivosti a sebeomezení

Z odůvodnění rozsudku Městského soudu v Praze č.j. 3 A 135/2016-43 ze dne 9. 12. 2016 Městský soud se zabýval posouzením samotné věcné správnosti hodnocení testových otázek, konkrétně pak hodnocení otázky č. 12 didaktického testu z matematiky, jež bylo mezi účastníky řízení sporné (Vypočtěte, kolik korun Emil ušetřil při nákupu prvního páru obuvi.). Číselná žalobcova odpověď je, jak vyplývá ze zadaného testu, správná. Jinými slovy žalobce uvedl číslo 325 a opravdu výsledkem výpočtu úlohy č. 12 bylo číslo 325. Žalobce tedy uvedl správnou číselnou odpověď, a pokud by uvedl jenom toto číslo, byla by odpověď uznána nepochybně za správnou, zřejmě s plným počtem bodů. Žalobce ovšem nad rámec své správné odpovědi uvedl jako jednotku namísto korun metry čtvereční. …. městský soud přihlédl k tomu, že v žalovaném případě šlo o zřejmý přepis, možná nepozornost, ale zadání úlohy bylo zodpovězeno a uvedené číslo (uvedená číselná odpověď) bylo správné. Odpověď žalobce byla čistě po početní stránce správná. Městský soud proto dospěl k závěru, že výsledek přezkumu daného testu nemůže odpovídat zápornému hodnocení odpovědi na zadanou otázku (úlohu), resp. hodnocení stupněm 0 bodů. Ohodnocení výsledku předmětné úlohy, tedy kolik bodů bude přiděleno za odpověď žalobce na zadanou úlohu, pak městský soud ponechává v dalším řízení na správním uvážení žalovaného. => zrušení vyrozumění a vrácení věci k novému projednání

Z odůvodnění rozsudku Městského soudu v Praze č.j. 6 A 116/2012-41 ze dne 29. 11. 2016 Jestliže otázka zněla na rozdíl v průměrné rychlosti ve veličině km/h (O kolik km/h se liší průměrná rychlost na cestě tam a zpět?), potom řešení uvedené žalobkyní, to je 5 minut, vůbec nezodpovídá zadanou otázku a je nesprávné, neboť použitá jednotka – minuta nemůže vyjadřovat rychlost. Byť žalobkyně dospěla číselně ke správnému výsledku, nelze mít za to, že vyhověla zadání příkladu, a proto není vadou hodnocení, jestliže jí za příklad č. 13 nebyl přidělen žádný bod. => zamítnutí žaloby proti vyrozumění

Rozsah přezkumu před správními soudy Správní soudnictví jako soudní kontrola zákonnosti správního aktu a funkce „brzdy“ moci výkonné. Z důvodové zprávy k soudnímu řádu správnímu: Správní soudnictví by mělo obecně zajišťovat působnost ve věcech: přezkoumávání v plné jurisdikci u těch rozhodnutí správních orgánů, která podléhají režimu čl. 6 odst. 1 Evropské úmluvy, tedy o rozhodnutí o občanských právech a závazcích nebo o trestním obvinění (…) přezkoumávání zákonnosti rozhodnutí správních orgánů, na něž se nevztahuje čl. 6 odst. 1 Evropské úmluvy (…) Z rozsudku MS v Praze č.j. 6 As 68/2012-47 (přezkum maturit): Rozšířený senát si je vědom, že přezkoumání výsledku maturitní zkoušky nespadá pod pojem „občanská práva či závazky“ ve smyslu čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (č. 209/1991 Sb.) Na druhou stranu však soudní řád správní nijak nerozlišuje mezi rozsahem soudního přezkumu ve věcech, na něž je aplikovatelný čl. 6 odst. 1 citované Úmluvy, a v ostatních věcech. Soudní přezkum „v plné jurisdikci“ tak je soudním řádem správním upraven pro všechny věci, v nichž je možné podat žalobu proti rozhodnutí. Rozdíl mezi přezkumem věcné správnosti rozhodnutí správního orgánu a věcného hodnocení (správnosti testových otázek, odpovědí a jejich hodnocení)

Otázky nastíněné v souvislosti s věcným přezkumem maturitní zkoušky Jsou soudy povolány hodnotit správnost konkrétní maturantovi odpovědi, resp. jeho vědomosti? Jsou soudy oprávněny přezkoumávat, zda byla testová úloha položena tak, aby ověřila určité znalosti maturantů? Mohou soudy samy vést úvahy o odborných testových otázkách a možných odpovědích na ně? Jaké jsou přesné mantinely takového soudního přezkumu? Je rozdíl v přezkumu zkoušky obecně (např. státní závěrečná zkouška, rigorózní zkouška) a v přezkumu maturitní zkoušky? Jaký? (srov. rozsudek NSS ze dne 17. 12. 2009, č.j. 9 As 1/2009-141)

Děkujeme za pozornost!