Pokusy – neživá příroda 1. SLOŽENÍ PŮDY

VY_32_INOVACE_25_HK ZEYEROVA 3354, 767 01 KROMĚŘÍŽ projekt v rámci vzdělávacího programu VZDĚLÁNÍ PRO KONKURENCESCHOPNOST ŠABLONA ČÍSLO: III/2 NÁZEV: INOVACE A ZKVALITNĚNÍ VÝUKY PROSTŘEDNICTVÍM ICT PŘEDMĚT: PŘÍRODOVĚDA ROČNÍK: IV. TÉMA: SLOŽENÍ PŮDY AUTOR: MGR. HANA KOLÁČKOVÁ DATUM VYTVOŘENÍ: 17. 11. 2011 VY_32_INOVACE_25_HK

ANOTACE Prezentace je vytvořena jako doplněk k učivu 4. ročníku přírodovědy. Doplňuje učivo ROZMANITOST PŘÍRODY, NEŽIVÁ PŘÍRODA, POZNÁVÁNÍ NEROSTŮ A HORNIN. V rámci prezentace se žáci seznámí: - SE SLOŽENÍM PŮDY - S TÍM, JAK JEDNODUŠE ZJISTIT, ČÍM JE PŮDA TVOŘENA S TYPY PŮD PODLE OBSAHU HUMUSU ZKUŠENOSTI Z PILOTOVÁNÍ: ŽÁKY NEJVÍCE ZAUJALY POKUSY S PŮDOU. ZJISTILI MNOŽSTVÍ HUMUSU V DANÉM VZORKU. ZKOUMALI TAKÉ BARVU A JEDNOTLIVÉ VRSTVY USAZENÉ ZEMINY. NA ZÁKLADĚ SVÝCH POZOROVÁNÍ ROZDĚLILI PŮDU DO NĚKOLIKA PŮDNÍCH TYPŮ.

KRAJINA S ORNICÍ

SLOŽENÍ PŮDY 1. Do igelitového sáčku nabereme na poli hrst ornice. (Do igelitu proto, aby si udržela přirozenou vlhkost, jakou má na poli). 2. Nejdříve zhodnotíme její barvu a prostřednictvím barvy i obsah humusu. Humus tvoří v půdě organické látky pocházející z odumřelých rostlin a živočichů. Je tmavé barvy a proto čím více humusu půda obsahuje, tím je tmavší. Čím je humusu více, tím lépe, neboť je důležitý pro výživu rostlin a zlepšuje i fyzikální vlastnosti půdy.

TYPY PŮD PODLE OBSAHU HUMUSU Stupnice: Světlehnědá půda – pod 2% humusu Tmavohnědá půda – 2-3% humusu Černohnědá půda – 3-5% humusu Černá půda -nad 5% humusu.

PŮDNÍ TYPY ČERNOHNĚDÁ PŮDA TMAVOHNĚDÁ ČERNÁ PŮDA

JAK SE PŘESVĚDČÍME O PŘÍTOMNOSTI HUMUSU V PŮDĚ 1. Zeminu nasypeme do sklenice a zalijeme vodou. 2. Důkladně zamícháme a zakalený roztok necháme asi půl hodiny v klidu. 3. Půda se usadí na dně sklenice, kde vytvoří několik vrstev podle velikosti částic - naspodu je vrstva hrubozrnná, výše k hladině jsou vrstvy jemnější až nejjemnější. 4. Některé částečky zůstávají plavat na hladině – jsou to úlomky kořenů, listů, zbytky brouků apod. 5. Gumovou trubičkou opatrně odsajeme všechnu vodu ze sklenice a z každé vrstvy usazeniny odebereme vzorek, který přeneseme na sklo. 6. Jednotlivé vzorky vyzkoušíme rozemnutím mezi prsty. 7. Změříme výšku jednotlivých vrstev a podle vzájemného poměru určíme charakter půdy.

NABÍRÁNÍ VZORKU ORNICE

ORNICE

PRŮŘEZ PŮDOU

PŮDNÍ PROFIL

PŮDNÍ HORIZONT

VÝSLEDKY POZOROVÁNÍ Písek se prozradí tím, že jeho částečky jsou drsné a škrábou a píchají. - Takový charakter má nejspodnější vrstva usazeniny. Nejsvrchnější vrstva z nejjemnějších částic se mezi prsty jeví jako klouzavá až mastná. - Ta je tvořena jílem. Zbývající vrstva je hlinitá, tedy jakýsi střed mezi předcházejícími. Pokud mají ve vzorku převahu jílovité částice, jedná se o těžší půdu jílovitého až hlinitého rázu. Když půdu zalijeme vodou ještě jednou a nebudeme míchat, začnou z půdních hrudek unikat stříbřité bublinky – půda tedy obsahuje i vzduch. Pokud nasypeme trochu půdu do zkumavky a zahřejeme nad plamenem, stěny zkumavky se orosí -součástí půdy je i voda.

ČISTÁ HLÍNA PO POKUSU

CITACE: REMULAZZ. Wikipedia.org. [online]. 4.6.2007 [cit. 2011-11-15]. Soubor: BrownSoil.jpg. Dostupné z WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:BrownSoil.jpg BODENFREUD. Wikipedia.org. [online]. 24.3.2005 [cit. 2011-11-15]. Soubor: Mollisol.jpg. Dostupné z WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Mollisol.jpg BURKHARDT. Wikipedia.org. [online]. 21.4. 1997 [cit. 2011-11-15].Soubor: Braunerde_Conv.jpg. Dostupné z WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Braunerde_Conv.jpg VOJNÍKOV, Juan. Wikipedia.org. [online]. 9.9.2009 [cit. 2011-11-15]. Soubor: Top%C4%9Blec,_v%C3%BDkop_u_plynovodu_(002).JPG. Dostupné z WWW: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Top%C4%9Blec,_v%C3%BDkop_u_plynovodu_(002). JPG PALEORTHID. Wikipedia.org. [online].24116.2047 [cit. 2011-11-15]. Soubor: Soil_profile.jpg. Dostupné z WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Soil_profile.jpg