PŘÍLOHA Č. 5 - SPECIFIKACE OBLASTI ANALÝZY A POUŽITÝCH DAT Vybrané údaje o cizincích z třetích zemí a jejich rodinách v hlavním městě Praha Charakteristiky cílové skupiny relevantní z hlediska opatření a aktivit Akčního plánu Koncepce hl. m. Prahy pro oblast integrace cizinců PŘÍLOHA Č. 5 - SPECIFIKACE OBLASTI ANALÝZY A POUŽITÝCH DAT Pavel Bareš, Jan Kubát, Danica Schebelle, Zdeněk Uherek VÚPSV, v.v.i., EÚ AV ČR, v.v.i. 2016
Přehled použitých zkratek a pojmů CTZ – cizinci z třetích zemí; Cizinci – souhrnné označení pro CTZ, občany zemí EU, EHP a Švýcarska Občan ČR – osoba s občanstvím ČR, bez ohledu na způsob jeho získání (tj. narození v zemi nebo splnění podmínek pro jeho nabytí), zahrnuje i osoby s dvojím občanstvím, z nichž jedno je občanství ČR; STP – státní příslušnost; SLDB 2011 – Sčítání lidu, domů a bytů 2011; CIS – Cizinecký informační systém MV ČR; HMP – Hlavní město Praha; Domácnost, HD – hospodařící domácnost dle definice ČSÚ; Rodina – rodinná domácnost tvořená jednou rodinou dle definice ČSÚ.
I. Cíl, východiska a zaměření analýzy
Cíl Zprostředkovat stěžejní informace o cizincích z třetích zemí (dále jen „CTZ“) a jejich rodinách žijících na území Hlavního města Prahy (dále jen „HMP“), které je z různých důvodů účelné zohledňovat při aktivitách na poli integrace cizinců, a jako takové by měly být odpovídajícím způsobem reflektovány také při tvorbě aktualizované Koncepce hl. m. Prahy pro oblast integrace cizinců (dále jen „Koncepce“) a navazujících akčních plánů Koncepce hl. m. Prahy pro oblast integrace cizinců (dále jen „Akční plán“; pozn.: odkazy na stávající Akční plán a Koncepci lze nalézt na závěrečném snímku prezentace - viz body (4) a (5)).
Zdůvodnění Sledování integračních a migračních procesů z rodinné perspektivy přináší kvalitativně odlišné poznatky od těch, které lze získat při vyhodnocení údajů týkajících se integrace jednotlivců (2); Současně platí, že i u programů zaměřených na integraci rodin budou odlišné požadavky oproti těm, které lze spojovat s integrací jednotlivce (2).
Východiska a zaměření analýzy Při analýze byly využity metodiky a postupy ověřené v rámci projektu č. TD010220 „Návrh informačního systému o rodinách imigrantů z třetích zemí“ (dále jen „projekt“; projekt byl realizován s finanční podporou Technologické agentury České republiky) (1, 3); Nejdůležitějším hlediskem pro výběr okruhu údajů sledovaných byla ale jejich souvislost s tematickými oblastmi, kterým se věnují Koncepce a Akční plán, nebo to, zda se jedná o údaj, který může být určující pro vhodné zacílení integračních politik (základní charakteristiky CTZ a jejich rodin). Přitom bylo nezbytné věnovat pozornost také vybraným základním charakteristikám CTZ a jejich rodin.
II. Specifikace datových zdrojů
Přehled datových zdrojů Údaje z Cizineckého informačního systému k 30.6.2016 (8); Údaje o domácnostech cizinců ze třetích zemí ze Sčítání lidu, domů a bytů (shromážděné k 26.3.2011) (7); Empirické šetření v rodinách s CTZ (údaje shromážděné v období červenec-září 2016).
Údaje z CIS 1/4 Údaje z CIS poskytují především tyto informace, respektive možnosti: základní údaje o počtu CTZ dle vybraných charakteristik, základní informace o rodinných či jiných vazbách u CTZ a možnost tvorby systému pro stanovení kvót a jejich konkrétní nastavení pro potřeby výběrových šetření; Hlavní výhodou těchto údajů je možnost získání nejvíce aktuálních údajů a také možnost sledovat trendy vývoje za určité období; Hlavní omezení spočívá v tom, že údaje relevantní k tématu rodin obsažené v CIS lze vnímat spíše jako indikativní.
Údaje z CIS 2/4 Do analýzy byly zahrnuty údaje o všech CTZ se zaevidovaným pobytem pobývajících v ČR. Byly zahrnuty všechny skupiny CTZ kromě osob se statutem mezinárodní ochrany; Postup, kdy jsou zařazeni CTZ s evidovaným pobytem, vede k získání úplnějších dat než dříve zvolený postup zařazení CTZ s „realizovaným pobytem“ v ČR, tj. osob, které mají v ČR platný pobytový status ke dni pořízení dat; Vzhledem k rozdílnému způsobu filtrování dat pro potřeby zařazení CTZ do skupiny analyzovaných CTZ pobývajících v HMP nelze údaje shromážděné v roce 2016 plně srovnávat s údaji z roku 2015. Důvodem je i odlišné datum shromáždění dat: k 31.3. v roce 2015 a k 30.6. v roce 2015; Mezi údaji z let 2015 a 2016 jsou i přes použití rozdílných postupů a rozdílné datum jejich sběru jen minimální rozdíly a údaje získané v letech 2015 a 2016 tak lze stále alespoň rámcově srovnat: nelze sice vzájemně porovnat konkrétní přesná číselná data, ale většinu všeobecných charakteristik CTZ v HMP a převažující trendy v HMP oba postupy zachycují prakticky shodným způsobem. I přes odlišnosti použitých dat tak je v zásadě možné provedení rámcového srovnání hlavních charakteristik a trendů v letech 2015 a 2016.
Údaje z CIS 3/4 Ani postup použitý nově v roce 2016 nezaručil získání naprosto přesných údajů a i tyto údaje se mírně odlišují od oficiálních statistických evidencí ČSÚ. Důvodem je, že ČSÚ při zpracování údajů z CIS používá také další filtrovací kritéria (6). Pro účely analýz týkajících se rodin CTZ ale byl nyní použitý způsob filtrování vyhodnocen jako nejvhodnější; Vzhledem k minimálním rozdílům v získaných datech od údajů o CTZ tříděných dle metodiky ČSÚ uvedené údaje plně postačují pro zachycení a popsání hlavních charakteristik CTZ v HMP a nejvýznamnějších trendů.
Údaje z CIS 4/4 Výrazněji je limitována pouze možnost srovnávání poznatků o CTZ s rodinnou či jinou vazbou zjištěných v roce 2016 s těmi, které byly získány v roce 2015. V roce 2016 byla totiž použita úplnější a zásadně odlišná metodika pro zjištění existence vazeb a jejich přiřazení k příslušným osobám. Údaje o CTZ s rodinnou či jinou vazbou na další CTZ žijící v ČR tak měly v roce 2016 zcela odlišný charakter než údaje shromážděné v roce 2015; Údaje o rodinných vazbách zjištěné v roce 2016 jsou úplnější. Dokládá to výrazně vyšší podíl osob s rodinnou vazbou při použití nové metodiky výpočtu. Zároveň přitom platí, že podíl osob s rodinnou vazbou je při použití nové metodiky vyšší všeobecně a rozdíly vyplývající ze změny metodiky se v podstatě ve stejné míře dotkly všech v rámci analýzy tříděných a srovnávaných skupin CTZ (podle věku, pohlaví, městské části). I přes použití odlišných dat se tak v roce 2016 potvrdily některé všeobecné charakteristiky CTZ v HMP a převažující trendy zaznamenané již v roce 2015.
Údaje ze SLDB 2011 Údaje o společně hospodařících domácnostech jsou k tématu rodin s CTZ relevantní a dobře využitelné. Lze přitom sledovat údaje za domácnosti, ve kterých žije CTZ, i za všechny CTZ žijící v těchto domácnostech; Pro detailnější analýzu jsou nejdůležitější údaje o rodinných domácnostech tvořených jednou rodinou. V projektu se předpokládalo, že tento typ domácností lze vnímat jako reprezentanta podstatné části rodin s CTZ; Podstatným limitem je desetiletá periodicita sběru a s tím spojená skutečnost, že tyto údaje jsou aktuální pouze v době bezprostředně po zpracování specifických dat ze SLDB (tento limit je dále zvýrazněn tím, že prodleva mezi získáním dat v terénu a zpracováním specifických dat ČSÚ je poměrně dlouhá, a tedy ani v této době již nejde o příliš aktuální údaje); Výhodou je naopak skutečnost, že nejde o pouze výběrový soubor, ale o vzorek pokrývající celou nebo téměř celou populaci CTZ v době sběru dat; Údaje ze SLDB také nabízejí řadu informací nad rámec statistických evidencí, které o CTZ vede ČSÚ a které publikuje s vyšší periodicitou; Údaje ze SLDB 2011 jsou platné k půlnoci z 25. na 26.3.2011.
Empirické šetření v rodinách s CTZ 1/3 Výběrová šetření obecně umožňují získat konkrétní vybrané informace o rodinách cizinců, respektive ověřit informace získané jinými postupy u konkrétních dotazovaných rodin. Tímto postupem tak lze získat informace přímo se týkající rodin CTZ (oproti CIS); Další výhodou je možnost operativního získání požadovaných údajů a možnost zajištění jejich dostatečné aktuálnosti (na rozdíl od údajů ze SLDB 2011); Nevýhodou jsou omezená vypovídací hodnota (malý vzorek, v podstatě nemožnost realizace reprezentativního šetření mezi cizinci) a další finanční a časové nároky spojené se shromažďováním dat.
Empirické šetření v rodinách s CTZ 2/3 Cíl: shromáždit stěžejní informace o rodinách CTZ v HMP, tj. např. informace o složení rodiny, její hlavní charakteristiky, hlavní charakteristiky jejích členů, život rodiny a členů rodiny v ČR, integrace členů rodiny atd.; V rámci implementace byl původní výzkumný design projektu „Návrh informačního systému o rodinách imigrantů z třetích zemí“ upraven tak, aby nově získané poznatky mohl ve své činnosti využít odběratel poznatků získaných při implementaci, tj. Integrační centrum Praha, o.p.s, případně i další subjekty, které o tyto výstupy projeví zájem; Zároveň ale byly i ve fázi implementace při realizaci výzkumného šetření využívány výzkumné nástroje a postupy sběru a analýzy dat, které byly vytvořeny a odzkoušeny v rámci projektu a byly popsány ve dvou certifikovaných metodikách, jež byly hlavním výstupem projektu (1, 3); Techniky sběru a hodnocení dat vycházející z postupů vytvořených a odzkoušených v rámci certifikovaných metodik byly nově rozšířeny o hloubkové polostrukturované rozhovory s jedním nebo více zástupci dotazovaných rodin.
Empirické šetření v rodinách s CTZ 3/3 Při sběru empirických dat tak byly využity tyto tři vzájemně se doplňující postupy: vyplnění dotazníkových formulářů za rodinnou jednotku, vyplnění dotazníkových formulářů za její jednotlivé členy a hloubkový rozhovor; Do výzkumu byly zahrnuty různé skupiny rodin CTZ dle STP jejich členů, typu rodiny, počtu členů rodiny, jejich věku, atd.; Při výzkumu byly vyhledávány nejen rodiny tvořené výhradně CTZ, ale i smíšené rodiny tvořené CTZ i občany ČR (při vedení rozhovoru s občanem ČR byl průběh rozhovoru této skutečnosti přizpůsoben); Data byla sbírána v období červenec-září 2016; Zkoumaný vzorek zahrnoval 25 rodin s 85 členy. Celkově bylo získáno 70 vyplněných dotazníkových formulářů za jednotlivé členy rodiny, 25 formulářů s údaji za celé rodiny a záznamy 25 provedených hloubkových rozhovorů; V rámci analýzy realizované v roce 2016 byly vyhodnoceny údaje získané s pomocí obou uvedených dotazníkových formulářů.
Reference BAREŠ, P., HORÁKOVÁ, M., SCHEBELLE, D., KUBÁT, J., UHEREK, Z., BROUČEK, S., BERANSKÁ, V. 2014. Metodika využívání poznatků o rodinách imigrantů při zjišťování potenciálních nároků sociálního systému, které jsou spojené se slučováním rodin. Praha: VÚPSV, v.v.i. http://praha.vupsv.cz/Fulltext/vz_383b.pdf HORÁKOVÁ, M. 2014. Výzkum rodin migrantů v ČR. Východiska a základní pojmy projektu Návrh informačního systému o rodinách migrantů z třetích zemí. Praha: VÚPSV, v.v.i., ISBN 978-80-7416-208-4 http://praha.vupsv.cz/Fulltext/vz_383.pdf HORÁKOVÁ, M., BAREŠ, P., SCHEBELLE, D., KUBÁT, J., UHEREK, Z., BROUČEK, S., BERANSKÁ, V. 2014. Metodika pro tvorbu informačního systému o rodinách imigrantů z třetích zemí. Praha: VÚPSV, v.v.i. http://praha.vupsv.cz/Fulltext/vz_383a.pdf Magistrát hl. m. Prahy. 2016. Akční plán Koncepce hl. m. Prahy pro oblast integrace cizinců na rok 2016. http://www.icpraha.com/wp-content/uploads/2016/04/Priloha_c1_k_usneseni_Rady_HMP_2016.pdf Magistrát hl. m. Prahy, Integrační centrum Praha, o.p.s. 2014. Koncepce hl. m. Prahy pro oblast integrace cizinců. http://www.icpraha.com/wp-content/uploads/2016/04/koncepce-final.pdf Metodika počtu cizinců ČSÚ https://www.czso.cz/csu/cizinci/metodika-poctu-cizincu údaje o domácnostech cizinců z třetích zemí ze Sčítání lidu, domů a bytů 2011 poskytnuté ČSÚ. údaje z Cizineckého informačního systému (k 30.6.2016) poskytnuté Ředitelstvím služby cizinecké policie, skupinou analýzy rizik.