NÁZEV ŠKOLY: Základní škola Strančice, okres Praha - východ AUTOR: PhDr. Milan Simon NÁZEV:VY_32_INOVACE_3.2.7.3. S 06 TEMA: Planety naší sluneční soustavy – 2. část ČÍSLO PROJEKTU: CZ.1.07/1.4.00/21.2976
Cíl prezentace: Žáci jsou v průběhu prezentace seznámeni s charakteristikou planet naší sluneční soustavy a jejich oběžnými drahami. Prezentace je doplněna komentářem a dalšími audiovizuálními programy.
Mars Planeta Mars obíhá jako čtvrtá v pořadí kolem Slunce. Jméno získala po římském bohu války Martovi. Již od počátku lidstva Mars upoutával pozornost člověka a probouzel fantastické představy o životě na jiných planetách. Poloměr Marsu je polovinou poloměru Země a hmotnost dosahuje jedné desetiny zemské hmotnosti. Plocha povrchu Marsu je srovnatelná s plochou povrchu všechny kontinentů na Zemi. Červené zabarvení povrchu Marsu je způsobené oxidem železa (hematitem). Mars nemá žádná magnetické pole, vykazuje pouze známky zbytkového magnetického pole v jistých částech planety. Jádro planety Mars má poloměr přibližně 1480 km a je tvořeno převážně železem s příměsí síry. Železné jádro je z části tekuté. Jádro je obaleno silikátovým pláštěm. Průměrná tloušťka kůry Marsu je 50 km a maximální tloušťka je 125 km.
Mars obíhá Slunce v průměrné vzdálenosti 230 milionů km Mars obíhá Slunce v průměrné vzdálenosti 230 milionů km. Den na Marsu nazývaný sol je mírně delší, než je pozemský den, 24 hodin, 39 minut a 35.244 vteřin. Jeden rok na Marsu se rovná 1 roku, 320 dnům a 18.2 hodinám na Zemi. Sklon rotační osy Marsu je 25.19 stupňů a velmi se podobá sklonu rotační osy Země. Atmosferický tlak 0.7–0.9 kPa Oxid uhličitý 95.32 % Dusík 2.7 % Argon 1.6 % Kyslík 0.13 % Oxid uhelnatý 0.07 % Vodní páry 0.03 % Oxid dusnatý 0.01 % Neon 0.00025 % Krypton 0.00003 % Xenon 0.00008 %
Jupiter Jupiter je pátou a největší planetou sluneční soustavy. Na rozdíl od vnějších malých planet s pevným povrchem je Jupiter prvním ze zástupců plynných obrů. Jupiter je větší, než všechny ostatní planety dohromady. Jméno Jupiter získal podle římského boha. Jupiter má rozsáhlou rodinu měsíců, nejznámějších skupinou jsou tzv. Galileovské měsíce – Europa, Calisto, Io a Ganymed. Měsíc Ganymed je dokonce hmotnější, než planeta Merkur. Mimo měsíců jsou kolem planety Jupiter také slabé prstence, které jsou při pozorování ze Země obtížně pozorovatelné. Stavba Jupiteru je značně rozdílná od planet zemského typu. Kolem kamenného jádra se nachází kovový vodík, nad ním je vrstva kapalného vodíku a ještě výše se nachází plynný vodík. Atmosféra Jupiteru se skládá z valné většiny z vodíků a menšího dílu hélia a stopového množství dalších prvků. Jupiterova atmosféra je velice dynamická, je rozdělena na několik pásů, které rotují různými rychlostmi.
V atmosféře se vyskytuje také velké množství bouřkových vírů V atmosféře se vyskytuje také velké množství bouřkových vírů. Nejznámějším z nich je Velká rudá skvrna. Nejvíce podrobností o Jupiteru přinesly až kosmické sondy, především pak sondy Pioneer, dvojice sond Voyager a sondy Galileo a Cassini.
Fyzikální hodnoty a atmosféra Jupitera průměr (rovníkový) 142 984 km objem 1,431×1015 km3 hmotnost 1,899×1027 kg průměrná hustota 1,326 g/cm3 gravitace 23,12 m/s2 úniková rychlost 59,54 km/s doba rotace kolem osy 9 h 55,5 min rychlost rotace 45,262 km/h sklon osy 3,13° vzdálenost od Slunce 778 412 027 km albedo 0,52 teplota povrchu (min) 110 K teplota povrchu (průměr) 152 K Atmosféra tlak atmosféry 70 kPa vodík 86% hélium 14% methan 0.1% vodní páry amoniak 0.02% ethan 0.0002%
Saturn Saturn je druhou největší planetou sluneční soustavy a šestou v pořadí od Slunce. Planeta Saturn je tvořena hlavně vodíkem s malým podílem hélia a dalších prvků ve stopovém množství. Ve středu planety je malé jádro tvořené ledem a horninami. Jádro je obklopené silnou vrstvou kovového vodíku a plynnými vnějšími vrstvami. Vnější atmosféra neobsahuje natolik výrazné prvky jako atmosféra Jupiteru. Na Saturnu proudí větry rychlostí dosahující až 1800 km/h. Díky nízké hustotě, rychlé rotaci a složení planety má Saturn tvar koule zploštělé na pólech a vypouklé na rovníku. Poloměr na rovníku a na pólech se liší o téměř 10% (60 268 km a 54 364 km). Saturn je jedinou planetou ve sluneční soustavě, jejíž hustota je natolik nízká, že by v dostatečně velkém oceánu plaval. Hmotnost Saturnu je 95x vyšší, než hmotnost Země.
Pravděpodobně nejznámější částí Saturnu jsou jeho prstence Pravděpodobně nejznámější částí Saturnu jsou jeho prstence. Prstence poprvé pozoroval Galileo Galilei v roce 1610. Prstence se rozkládají ve vzdálenosti od 6 630 km do 120 700 km nad rovníkem Saturnu. Jejich tloušťka je přibližně jeden kilometr a z 93% jsou složeny z vodního ledu a dále z prachových částic. Jejich původ se nejčastěji vysvětluje tak, že jsou pozůstatkem po katastrofě, která vedla k rozbití Saturnova měsíce a trosky vzniklé po této katastrofě se rozprostřely po oběžné dráze kolem Saturnu.
Atmosféra Atmosferický tlak 140 kPa Vodík 96% Hélium 3 % Methan 0.4 % Fyzikální hodnoty Střední vzdálenost od Slunce 1 433 449 370 km Doba rotace kolem osy 10 832.327 dne (29.657 296 roků) Orbitální rychlost 9.69 km/s Počet měsíců 61 Rovníkový poloměr 60 268±4 km (9.4492 Země) Povrch 4.27×1010 km2 (83.703 Země) Objem 8.2713×1014 km3 (763.59 Země) Hmotnost 5.6846×1026 kg (95.152 Země) Průměrná hustota 0.687 g/cm3 0.439 – 0.449 dne (10 h 32 – 47 min) Rychlost rotace na rovníku 9.87 km/s (35,500 km/h) Sklon osy 26.73° Atmosféra Atmosferický tlak 140 kPa Vodík 96% Hélium 3 % Methan 0.4 % vodní pára 0.1 % Amoniak 0.01 % Deutérium Ethan 0.0005 %
Uran Uran je v pořadí od Slunce sedmou planetou a třetí největší planetou ve sluneční soustavě. Pojmenovaný je podle řeckého boha nebes Urana. Objevený byl 13. 3. 1781 Angličanem německého původu astronomem Williamem Herschelem. Kolem Slunce obíhá ve vzdálenosti cca 2,8 miliardy kilometrů a jeden oběh kolem ústřední hvězdy mu zabere celých 84 roků. O poznání kratší je doba otočky Uranu kolem osy, tato doba je kratší, než u Země a to 17 hodin a 14 minut. Uran je přibližně 5x větší než naše planeta. Atmosféra Uranu je tvořena z většiny z vodíku, stejně jako u ostatních plynných planet. Vodík však není až tak majoritním prvkem, ve srovnání s Jupiterem a Saturnem. Zato je hojně zastoupeno helium a hojné míře je zastoupen také methan. Povrch planety je tvořen oceánem vodou a amoniakem (čpavkem), proto také mluvíme někdy o Uranu jako o ledovém obrovi. Pod tímto rozsáhlým oceánem se nachází pevné kamenné jádro. I Uran má početnou rodinu měsíců, k nejznámějším z nich patří Ariel, Miranda, Titania, Oberon, Umbriel.
Uran
Atmosféra Atmosferický tlak 120 kPa Vodík 83 % Hélium 15 % Methan Fyzikální hodnoty Střední vzdálenost od Slunce 2 876 679 082 km Doba oběhu kolem Slunce 30 799.095 dní (84.323326 roku) Počet měsíců 27 Rovníkový poloměr 25 559 ± 4 km (4.007 Země) Povrch 8.1156×109 km2 (15.91 Země) Objem 6.833×1013 km3 (63.086 Země) Hmotnost 8.6810 ± 13×1025 kg (14.536 Země) Průměrná hustota 1.290 g/cm3 Gravitace na rovníku 8.69 m/s2 (0.886 g) Doba rotace kolem osy 17 h 14 min 24 s Rychlost rotace kolem osy 2.59 km/s (9,320 km/h) Atmosféra Atmosferický tlak 120 kPa Vodík 83 % Hélium 15 % Methan 1.99 % Amoniak 0.01 % Ethan 0.00025 % Acetylen 0.00001 %
Neptun Poslední planetou sluneční soustavy dle vzdálenosti od Slunce je planeta Neptun. Co do stavby a složení je Neptun velmi podobný planetě Uran. Stejně jako Uran má i Neptun ve svém středu kamenné jádro, kolem kterého je čpavkovo-vodní oceán. Atmosféra je stejně jako u ostatních plynných planet tvořena hlavně vodíkem s příměsí hélia. Modrozelenou barvu Neptunu mu propůjčuje obsah methanu v atmosféře. Narozdíl od nevýrazné atmosféry Uranu je atmosféra Neptunu o poznání dynamičtější, na Neptunu vanou vůbec nejrychlejší větry ze všech planet, rychlost větru zde dosahuje i 1000 km/h, v oblastech atmosférických vírů může rychlost větru dosahovat až 2000 km/h. Nejznámějším měsícem Neptunu je Triton. Nejvíce informací o soustavě Neptunu přinesly až kosmické sondy Voyager.
Neptun
Atmosféra Atmosferický tlak 100 MPa Vodík 80 % Hélium 19 % Methan Fyzikální hodnoty Střední vzdálenost od Slunce 4 503 443 661 km Doba oběhu kolem Slunce 60 327.624 dní (165.168034 roku) Počet měsíců 13 Rovníkový poloměr 24 764±15 km (3.883 Země) Povrch 7.6408×109 km² (14.94 Země) Objem 6.254×1013 km³ Hmotnost 1.0243×1026 kg Průměrná hustota 1.638 g/cm³ Gravitace na rovníku 11.15 m/s² (1.14 g) Doba rotace kolem osy 16 h 6 min 36 s Rychlost rotace kolem osy 2.68 km/s (9,660 km/h) Průměrná teplota 72 K Atmosféra Atmosferický tlak 100 MPa Vodík 80 % Hélium 19 % Methan 1.5 % Deutherium 0.0192 % Ethan 0.00015 %
Test: Jaký je poloměr Marsu v porovnání s poloměrem Země ? Jak dlouho trvá rok na Marsu ve srovnání s délkou roku na Zemi ? Která planeta je největší v naší sluneční soustavě ? Z čeho jsou složeny prstence Saturnu ? Která z planet je nejdále vzdálena od Slunce a z kterých plynů se skládá její atmosféra ?
Použité materiály: Sluneční soustava. Http://cs.wikipedia.org/wiki/Slune%C4%8Dn%C3%AD_soustava [online]. 21.03.2012 [cit. 2012-04-25]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Slune%C4%8Dn%C3%AD_soustava Neřízená sluneční soustava planet. Http://www.ideje.cz/cz/clanky/nerizena-slunecni-soustava-planet [online]. 2009 [cit. 2012-04-25]. Dostupné z: http://www.ideje.cz/cz/clanky/nerizena-slunecni-soustava-planet Planety. Http://planets.cz/planety/merkur/ [online]. 2009, 2012 [cit. 2012-04-25]. Dostupné z: http://planets.cz/planety/merkur/ Vesmír na dosah. Http://planets.cz/planety/zeme/ [online]. 2009 [cit. 2012-05-06]. Dostupné z: http://planets.cz/planety/zeme/