Sluneční soustava.

Prezentace na téma: "Sluneční soustava."— Transkript prezentace:

1 Sluneční soustava

2 Vesmír Přibližně před 14 miliardami let vznikl vesmír tzv. velkým třeskem a od té do se neustále rozpíná Asi po 400 000 let se vesmír zvětšil a ochladil natolik, že se vytvořila rozsáhlá oblaka vodíku s příměsí helia a za dalších několik desítek tisíc let začaly vznikat první hvězdy

3 Slunce Naše slunce je však mnohem mladší
Kolem slunce obíhají všechna ostatní tělesa Sluneční soustavy Má průměr 1 390 000 km Jeho stáří se odhaduje přibližně na 6 miliard let Teplota na povrchu Slunce je přibližně 5500°C, v jádře až milion °C

4 erupce na slunci

5 Merkur

6 Merkur Vzhledem k pomalé rotaci Merkuru kolem vlastní osy trvá den na Merkuru dvakrát déle než oběh Slunce Je to skalnatá planeta, posetá krátery podobně jako náš Měsíc Je téměř bez atmosféry Teplota povrchu tohoto tělesa kolísá mezi –180°C a 430°C

7 Merkur Merkur je planeta, která je nejblíže Slunci, jeho vzdálenost od Slunce činí km Má tekuté jádro soustavy S průměrem 4880 km je to druhá nejmenší planeta Sluneční Jeden oběh kolem Slunce mu trvá 87,97 pozemských dnů

8 Povrch Merkuru

9 Venuše Má hustý plynný obal, který vytváří skleníkový efekt a teplota se tak blíží hodnotě 500°C. Zajímavostí je, že na Venuši je den delší než rok. To znamená, že otočení kolem osy, které trvá 243 pozemských dnů trvá déle než 1 oběh kolem Slunce trvající 224,7 pozemského dne.

10 Číselné údaje Krouží kolem Slunce takřka po kruhové dráze ve vzdálenosti 108 milionů km s periodou 225 dní Její průměr je km Hustota je 5250 kg/m3

11 Fotografie Venuše

12 Atmosféra Atmosféra planety Venuše se skládá především z oxidu uhličitého CO2 (96%) Druhým nejvíce zastoupeným prvkem je dusík N2 (3%) Dalšími prvky jsou SO2, H2O, CO,   He, Ne, HCl, HF

13 Země

14 Země Země je třetí planetou Sluneční soustavy
Je to planeta, na které žijeme a také jediné známé vesmírné těleso, na kterém existuje život Její stáří se odhaduje asi na 4,5 miliardy let Má tekuté jádro skládající se převážně ze železa a niklu

15 Zemský povrch 71% povrchu Země pokrývá voda, pevnina zabírá pouze 29% povrchu Země sestává z těchto vrstev: jádro, plášť, kůra, troposféra, stratosféra, mezosféra, termosféra Země je pokryta pevninskou – Ø 35 km a oceánskou – Ø 6 km zemskou kůrou

16 Číselné údaje Průměr Země je 12 756 km
Rotační osa Země je skloněná o 23° Hustota je kg/m3 , tedy nejvyšší ve Sluneční soustavě Doba oběhu kolem Slunce trvá 365,24 dne Doba otočení kolem osy trvá 23 hodin, 56 minut a 4 sekundy

17 Atmosféra Země je jediná planeta Sluneční soustavy s dýchatelnou atmosférou Hlavní složkou atmosféry je dusík (75,5%) Avšak její nejdůležitější složkou je kyslík O2 (23,1%), který potřebujeme k životu

18 Mars Mars, který také často nazýváme „Rudá planeta“ je čtvrtou planetou Sluneční soustavy Povrch planety je pokrytý načervenalým pískem Na Marsu jsou obrovské sopky, největší z nich Olympus Mons (24 km vysoká, 550 km široká, kráter o průměru 72 km) je největší sopkou Sluneční soustavy

19 Měsíce Mars má dva malé měsíce, které se jmenují Phobos (nahoře) s rozměry 22x19 km a Deimos (dole) s rozměry 15x12x11 km

20 Marsovy měsíce Phobos Deimos

21 Číselné údaje Průměr Marsu je 6 794 km
Doba otočení kolem osy mu trvá 24h 39min Doba oběhu kolem Slunce je 687 pozemských dnů Povrchová teplota se mění od –130°C až k +17°C

22 Jupiter

23 Jupiter je největší a nejhmotnější planeta Sluneční soustavy
Je to planete plynokapalného charakteru, svým složením se podobá Slunci, je to první z takzvaných plynných obrů Jádro planety s velmi vysokým tlakem a teplotou je složeno ze silikátů a tekutého železa Zbytek planety se skládá převážně z kapalného vodíku

24 Číselné údaje Průměr Jupiteru je 143 760 km
Doba otočení kolem osy trvá 9 hodin 55 minut Vzdálenost od Slunce je 778 570 000 km Jeden oběh kolem Slunce trvá 4 332,589 dne to je 11,862 roku

25 Měsíce Kolem Jupiteru obíhá 63 měsíců, tedy nejvíc z celé Sluneční soustavy Jupiterův měsíc Ganimed je se svým průměrem km největším měsícem Sluneční soustavy Některé Z nich mají však průměr pouze několik kilometrů

26 Galileovy měsíce Čtyři největší jupiterovy měsíce objevil již v roce 1610 Galileo Galilei, proto se jim říká Galileovy měsíce Jsou to Io, Europa, Ganymed a Callisto Na povrchu Io je velmi silná vulkanická aktivita a sopky vyvrhují prach až do výšky 300 km Europa dostatečně teplé jádro aby si pod 100 km tlustou vrstvou ledu na povrchu udržela kapalný oceán

27 Na obázku jsou Galileovy měsíce. Zleva: Io, Europa, Ganymed a Callisto