Rakouská škola TNH 1 (DET-6) Pavel Seknička

Obsah Okolnosti vzniku rakouské školy Předchůdci rakouské školy Teorie mezního užitku Mezní užitek Mengerovy škály Neorakouská škola

Okolnosti vzniku rakouské školy Carl Menger, podrobil kritice zejména představitele mladší historické školy a kameralismu v Německu a Rakousku, zejména G. Schmollera; Menger zastává názor, že teoretické poznání ekonomických jevů, založené na abstraktně deduktivní metodě zkoumání, nemůže být nahrazeno poznáním historickým, které přináší popis hospodářských jevů. Za hybnou sílu hospodářství považuje rakouská škola jednotlivce, jeho jednání a chování, cílem je péče o jeho vlastní blahobyt. Každé individuum se v rámci svých vlastních možností a schopností snaží získat maximum užitku při vynaložení co nejmenší osobní újmy (práce, peněžních či jiných nákladů).

Předchůdci rakouské školy Za nejvýznamnějšího předchůdce rakouské školy považujeme Heinricha Hermanna. Gossena (1810 – 1858). Dílo: Nástin zákonů směny a z toho plynoucích pravidel lidského chování (1854) Velmi důležité jsou tzv. zákony Gossena, které můžeme charakterizovat následovně: Gossenův zákon – zákon klesající užitečnosti říká, že postupným uspokojováním určité potřeby klesá její intenzita, tzn. význam jejího dalšího uspokojování. Subjektivní užitečnost statků klesá s růstem jejich množství. Gossenův zákon – zákon vyrovnávání mezních užitků říká, že osoba maximalizuje svůj užitek, když rozděluje svoje peníze mezi různé statky tak, aby dosáhla stejného množství uspokojení z každého posledního peněžního atomu vydaného na každý statek. Gossenův zákon – vztahuje se k situaci, kdy uspokojení potřeb předpokládá práci. Odpovídá na otázku: Kdy člověk maximalizuje celkový užitek z vynakládané práce? Je to tehdy, kdy újma z vynaložené práce se rovná užitku z uspokojené potřeby.

Teorie mezního užitku Teorie mezního užitku byla hlavním předmětem zkoumání rakouské školy a rovněž ji nejvíce proslavila, zejména první dvě generace: Carl Mengera (1840 – 1921) Fridricha von Wiesera (151 – 1926) Eugena von Böhm-Bawerka (1851 – 1919) Hodnota podle teorie mezního užitku závisí na: Závažnosti potřeby, kterou myšlený spotřební statek uspokojuje; Množství, v jakém jím spotřebitel disponuje

Mezní užitek Mezní užitek je veličina daná současně dvěma faktory: tím, jak je spotřebitel citlivý uspokojit příslušnou spotřebu, kterou příslušný statek uspokojuje; tím, v jakém množství jím disponuje nebo bude disponovat, až ho získá nákupem a do jaké míry, může nebo bude moci příslušnou potřebu uspokojit.

Mengerovy škály Pomocí tzv. Mengerových škál můžeme ilustrovat závažnost jednotlivých potřeb (A, B, …,J) pro spotřebitele a klesající význam postupujícího uspokojování každé potřeby (čísla ve sloupcích. Mengerova škála tak obsahuje horizontální linii, to jsou písmena (A až J) a vyjadřují klesající naléhavost konkrétních druhů potřeb a vertikální linii, to jsou čísla (1 až 10) a vyjadřují pokles intenzity jednotlivých potřeb s jejich postupným uspokojováním.

Neorakouská škola Ludwig von Mises (1881–1973) – praxeologie; Fridrich August von Hayek (1899-1992) – společenská kooperace, koordinace činností, teorie obchodního cyklu; Izrael Kirzner Murray Rothbard K této škole nejčastěji přiřazujeme i Josefa Aloise Schumpetera.

Použitá literatura Sojka, M. a kol.: Dějiny ekonomických teorií. Praha: Karolinum, 2000, str. 43 – 54.