STAVBA VĚTY A TEXTU POŘÁDEK SLOV VE VĚTĚ

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
Digitální učební materiál
Advertisements

Klasifikace větných členů, rozbor věty jednoduché
Anotace: Prezentace seznamuje žáky se stavbou souvětí
VĚTA DVOJČLENNÁ VĚTA JEDNOČLENNÁ VĚTNÉ EKVIVALENTY
ROZVÍJEJÍCÍ VĚTNÉ ČLENY
ZVLÁŠTNOSTI VĚTNÉ STAVBY PŘÍMÁ A NEPŘÍMÁ ŘEČ ZÁPOR
Úvod do studia jazyka – 5. Syntax Japonština.
PODMĚT Mgr. Michal Oblouk.
Větné členy.
Formální skladební vztahy ve větě jednoduché I.
Několikanásobné větné členy
Významové vztahy ve větě jednoduché
POŘÁDEK SLOV VE VĚTĚ Mgr. Michal Oblouk.
Škola:Chomutovské soukromé gymnázium Číslo projektu:CZ.1.07/1.5.00/ Název projektu:Moderní škola Název materiálu:VY_32_INOVACE_CESKYJA ZYK1_19 Tematická.
Souvětí souřadné, souvětí podřadné
Slovo a pojmenování Centrum pro virtuální a moderní metody a formy vzdělávání na Obchodní akademii T. G. Masaryka, Kostelec nad Orlicí.
1. KŠPA Kladno, s. r. o., Holandská 2531, Kladno,
Anotace: Prezentace seznamuje žáky se stavbou souvětí
Digitální učební materiál
VĚTNÉ ČLENY V PŘÍSTAVKOVÉM VZTAHU
Tento výukový materiál vznikl v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost 1. KŠPA Kladno, s. r. o., Holandská 2531, Kladno,
Několikanásobné větné členy
PŘÍVLASTEK (Pk) Mgr. Michal Oblouk.
Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ ZŠ, Týn nad Vltavou, Malá.
Neohebné slovní druhy.
STAVBA VĚTY A TEXTU POŘÁDEK SLOV VE VĚTĚ
Nové modulové výukové a inovativní programy - zvýšení kvality ve vzdělávání Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem.
Rozbor souvětí.
Využívání informačních a komunikačních technologií ve výuce
Vzdělávací materiál vytvořený v projektu OP VK Název školy:Gymnázium, Zábřeh, náměstí Osvobození 20 Číslo projektu:CZ.1.07/1.5.00/ Název projektu:Zlepšení.
PŘÍVLASTEK Mgr. Michal Oblouk.
Mgr. Michal Oblouk. lexikální záporné slovo obsahuje předponu NE-/NI- záporné slovo popírá význam příslušného kladného slova nebo vyjadřuje jeho opak.
Mgr. Michal Oblouk INTERPUNKCE V SOUVĚTÍ.
Poměry mezi větami hlavními v souvětí souřadném Mgr.Renata Telingerová
VĚTA JEDNODUCHÁ, SOUVĚTÍ, sklaDEBNÍ VZTAHY
SYNTAX RISKUJ Autor: Mgr. Monika Dudová
Spojky.
Věta, výpověď, promluva Název materiálu: VY_32_INOVACE_CJ3r0101
rozbor věty rozbor souvětí spojovací výrazy
Neohebné slovní druhy Dostupné z Metodického portálu ISSN: , financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem.
Rozvíjející větné členy - opakování -
SPOJKY Mgr. Michal Oblouk.
Skladba souvětí.
CJL - mluvnice Souvětí Mgr. Zina Omelková
PŘÍVLASTEK DOPLNĚK Mgr. Michal Oblouk.
holé, rozvité, několikanásobné
NÁZEV ŠKOLY: Základní škola, Uherský Ostroh, okres Uherské Hradiště, příspěvková organizace AUTOR: Mgr. Alena Dulová NÁZEV: VY_32_INOVACE_03_CJ_01 TÉMA:
Digitální učební materiál Název projektu: Inovace vzdělávání na SPŠ a VOŠ PísekČíslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Škola: Střední průmyslová škola a.
Souvětí souřadné Obsahuje 2 a více vět hlavních, mluvnicky na sobě nezávislých Věty spojeny:a) souřadicími výrazy b) pouze odděleny čárkou.
VY_32_INOVACE_Jir_II_20 Slovosled Název projektu: OP VK Registrační číslo: CZ.1.07/1.4.00/ OP Vzdělání pro konkurenceschopnost 1.4.
Název školy: ZŠ Bor, okres Tachov, příspěvková organizace Autor: Mgr. Ludmila Handrejchová Vytvořeno dne: Název: VY_32_INOVACE_10A_CJ9_17_SLOH_A_KOMUNIKACE.
POPIS Mgr. Michal Oblouk.
Škola Katolické gymnázium Třebíč, Otmarova 22, Třebíč Název projektu
Souvětí souřadné VY_32_INOVACE_03-38 Ročník: 8. Vzdělávací oblast:
PODMĚT.
3.Prezentace 9.tř..
Mgr. Michal Oblouk INTERPUNKCE V SOUVĚTÍ.
Škola Katolické gymnázium Třebíč, Otmarova 22, Třebíč Název projektu
Mgr. Marie Havránková TVAROSLOVÍ 1 Mluvnice pro 2. ročník 2. ročník
Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/ Číslo materiálu
VĚTA DVOJČLENNÁ VĚTA JEDNOČLENNÁ VĚTNÉ EKVIVALENTY
Základní skladební dvojice Název projektu: OP VK
ZVLÁŠTNOSTI VĚTNÉ STAVBY PŘÍMÁ A NEPŘÍMÁ ŘEČ ZÁPOR
OZNAČENÍ MATERIÁLU: VY_32_INOVACE_276_ČJ8
Zvláštnosti větné stavby
Základní škola a Mateřská škola Choustník, okres Tábor
Významový poměr může vzniknout: mezi větami hlavními mezi větami vedlejšími stejného druhu závislými na společné větě řídící mezi jednotlivými částmi.
Souvětí souřadné.
Koherence textu   - koherence textu: soudržnost textu, provázanost.
Základní škola a Mateřská škola Choustník, okres Tábor
Transkript prezentace:

STAVBA VĚTY A TEXTU POŘÁDEK SLOV VE VĚTĚ Mgr. Michal Oblouk STAVBA VĚTY A TEXTU POŘÁDEK SLOV VE VĚTĚ

VĚTA x VÝPOVĚĎ VĚTA = základní skladební jednotka věta je tvořena slovy se samostatným významem – větnými členy (jsou navzájem spjaty různými významovými a formálními vztahy – vytvářejí strukturu věty), nejdůležitějším větným členem je PŘÍSUDEK VÝPOVĚĎ = základní jednotka jazykového projevu (komunikátu) – po stránce mluvnické má formu věty, větného ekvivalentu nebo souvětí podřadného výpovědi jsou konkrétní, mají obsah, jsou vázány na určitou situaci a slouží k dosažení nějakého účelu – mají komunikační funkci

TVOŘENÍ VĚT z hlediska vzniku věty je jejím základem určitý slovesný tvar sloveso v určitém tvaru určuje, jaká bude základní podoba věty – označuje pouze nějaký děj nebo stav, a proto potřebuje další jazykové prostředky, které jeho význam doplňují, zpřesňují VALENCE = schopnost slovesa vázat na sebe určitý počet výrazů s určitým významem a určitou formou – všechna slovesa nemají stejnou schopnost valence nedostatky při tvoření vět – nenáležitá elipsa, anakolut (vyšinutí z větné vazby), kontaminace (směšování vazeb), zeugma (spřežení vazeb)

ZÁKLADOVÁ VĚTNÁ STRUKTURA je tvořena slovesem v přísudku a jeho valenčními členy = ZÁKLADOVÉ ČLENY: NUTNÉ – nemůžeme je z věty vypustit, protože by to nebyla správně utvořená česká věta, např. Loď směřuje do přístavu. MOŽNÉ – nemusí být slovně vyjádřeny, jejich místo může zůstat ve větné struktuře neobsazeno, např. Píše. Zívá. ve větě bývá řada dalších výrazů, které sice nejsou členy základové větné struktury, avšak jsou pro úplnost sdělení velmi potřebné = NEZÁKLADOVÉ ČLENY

NEZÁKLADOVÉ ČLENY – PRAVIDLA nezákladové členy dosazujeme do vět pomocí ROZVÍJEJÍCÍCH PRAVIDEL – umožňují nám, abychom za každý holý větný člen dosadili rozvitý člen – rozvíjení může mít charakter valenční nebo nevalenční vedle rozvíjejících pravidel existují i ROZŠIŘOVACÍ PRAVIDLA – podle nich můžeme jakýkoliv člen nahradit několika členy ve vztahu souřadnosti (vznikají tak několikanásobné větné členy a přístavkové konstrukce)

HLAVNÍ ZÁSADY ČESKÉHO SLOVOSLEDU pořadí slov v české výpovědi je do značné míry volné, není však libovolné – uspořádání slov v české větě ovlivňují: VÝZNAMOVÝ ČINITEL = aktuální členění, v souvislém jazykovém projevu musí jednotlivé výpovědi na sebe navazovat – rozlišujeme VÝCHODISKO (co je známé ze souvislosti nebo ze situace) a JÁDRO (co je neznámé, nové, nejdůležitější) – objektivní pořádek slov (V – J), subjektivní pořádek slov (J – V), např. Mirek si šel koupit nové učebnice němčiny. Jenom pracovní sešit stál 150 Kč. X Mirek si šel koupit nové učebnice němčiny. 150 Kč stál jenom pracovní sešit! MLUVNICKÝ ČINITEL = postavení některých slov ve větě je ustálené nebo závazné, např. přívlastek shodný stojí obvykle před podstatným jménem a přívlastek neshodný za podstatným jménem ZVUKOVÝ ČINITEL = ovlivňuje postavení příklonek (slova, která nemají vlastní přízvuk, nemohou nikdy stát po předložkách a na začátku věty – krátké tvary osobních zájmen, tvary slovesa BÝT ve složených slovesných tvarech, spojky –LI, VŠAK) a předklonek (nepřízvučná slova, zejména spojky A, AŽ, ŽE)

PROSTŘEDKY ZAJIŠŤUJÍCÍ KOHERENCI/SOUDRŽNOST TEXTU SPOJOVACÍ A NAVAZOVACÍ PROSTŘEDKY v jazykovém projevu bývají jednotlivé výpovědi navzájem spojovány v souvětí souřadné nebo připojovány k předešlému textu speciálními prostředky – souřadící spojky, příslovce, částice, celá slovní spojení (navazovací prostředky nebývají větnými členy) – mají různé významy: připojovací – A, I, ZÁROVEŇ, ANI, PŘITOM, TAKY, TAKÉ, ROVNĚŽ, NAOPAK,… stupňovací – DOKONCE, NAVÍC, BA DOKONCE, A HLAVNĚ,… odporovací – ALE, PŘECE, AVŠAK, ZATO, JENOMŽE, NICMÉNĚ, VŠAK, A PŘECE, NAOPAK, NA DRUHÉ STRANĚ, NAPROTI TOMU,… příčinný (důvodový) a vysvětlovací – NEBOŤ, Z TOHO DŮVODU, TOTIŽ, VŽDYŤ, JINAK ŘEČENO, ČILI, NEBOLI, LÉPE ŘEČENO,… důsledkový – A TAK, TEDY, TUDÍŽ, A PROTO,… vylučovací – NEBO, ANEBO,… shrnující – ZKRÁTKA, KONECKONCŮ,… upřednostňující – PŘEDEVŠÍM, ZEJMÉNA,… zpřesňující – LÉPE ŘEČENO, VLASTNĚ,…

PROSTŘEDKY ZAJIŠŤUJÍCÍ KOHERENCI/SOUDRŽNOST TEXTU LEXIKÁLNÍ PROSTŘEDKY každý jazykový projev se vztahuje k nějaké situaci, proto v ní musí být pojmenovány různé jevy z okolního světa = PŘEDMĚTY ŘEČI tato pojmenování musí být taková, aby ten, kdo našemu projevu naslouchá nebo jej čte, věděl, o čem hovoříme nebo píšeme – způsobů, jak toho dosáhnout a jak zajistit návaznost, je celá řada: opakování týchž slov – můžeme je nahradit příbuzným slovem užití zájmena a příslovcí odkazujících k témuž předmětu řeči a zastupujících plné pojmenování užití elipsy – zejména podmětu (podmět nevyjádřený) užití různých pojmenování pro tutéž skutečnost – slova významově nadřazená a podřazená, vlastní a obecná jména, synonyma a obrazná pojmenování