Ochrana osoby dotčené požadovanou informací Konference „Správní řád v praxi krajských úřadů“, Jihlava, 17. března 2016 JUDr. Adam Furek odbor veřejné správy, dozoru a kontroly Ministerstva vnitra tel. 974 816 421, e-mail adam.furek@mvcr.cz

Osoba dotčená požadovanou informací Osoba, o níž informace vypovídá (typicky osobní údaje) nebo osoba, která má k informaci „specifický právní vztah“ (obchodní tajemství, autorské dílo…)

Postavení dotčené osoby podle judikatury NSS v „platovém rozsudku“ (8 As 55/2012-62) i v dalších rozhodnutích (1 As 189/2014 a 5 As 169/2014) „přiznal“ osobě, které se týká vyžádaná informace, postavení tzv. dotčené osoby ve smyslu § 2 odst. 3 správního řádu Takové osobě je proto třeba dát možnost vyjádřit se k podané žádosti, musí být vyrozuměna o jejím vyřízení a v případě odmítnutí žádosti o informace (správním rozhodnutím) se tato osoba stává účastníkem řízení podle § 27 odst. 2 správního řádu Poznámka: Praxe s dotčenými osobami při vyřizování žádostí až do rozhodnutí NSS nepočítala (až na výjimky), „doktrína“ ano (přinejmenším od prvního rozhodnutí NSS ve věci platů - 5 As 57/2010)

Problematické aspekty Postavení osoby, jíž se informace týká, jako dotčené osoby, samo o sobě teoretické pochybnosti nevyvolává Problematičtější je však praktická aplikace závěrů NSS: Určení okruhu dotčených osob v některých případech Praktické uplatňování procesních práv dotčené osoby při postupech podle InfZ (zejména s ohledem na lhůty) Obrana dotčených osob proti zpřístupňování „jejich “ informací

Kdo je „dotčenou osobou“? (1/2) V mnoha případech je určení snadné: osoba, jíž se týkají zaznamenané osobní údaje, „majitel“ obchodního tajemství (resp. obecně druhá smluvní strana vyžádané smlouvy), autor v případě ochrany autorského práva… Někdy je určení rozlišujícího hlediska naopak poměrně obtížné: Záznam z jednání – jsou dotčenou osobou všichni přítomní, jen osoby, jichž se jednání bezprostředně týká, jen osoby, které při jednání vystoupily apod.? Smlouva podepsaná za obec starostou – je dotčenou osobou i starosta, když na smlouvě je grafická podoba jeho podpisu?

Kdo je „dotčenou osobou“? (2/2) Univerzální rozlišující hledisko dosud nalezeno nebylo a zřejmě je vůbec nalézt nelze Je ale možné některá hlediska již nyní vyloučit: To, zda informaci bude nutné vydat S dotčenými osobami by se nejednalo tam, kde by bylo „jednoznačné“, že informace bude muset být poskytnuta „Vydatelnost informace“ je až výsledkem vyřizování žádosti o informace, nikoli hlediskem pro posuzování „dotčenosti“ Nadto takové hledisko v podstatě nepřímo odmítl i NSS, když v platovém rozsudku dovodil, že o určitých osobách se informace o platu sdělí vždy, a přesto jim toto postavení přiznal To, zda se informace týká veřejného či soukromého vystupování („života“) dotčené osoby

Jak s dotčenými osobami „jednat“? Zjistit a identifikovat je do spisu (seznam) Vyzvat je k vyjádření se k žádosti (vyjádření doložit do spisu): Nejde o získání souhlasu s poskytnutím informace, ale o informování dotčené osoby o žádosti a o poskytnutí možnosti jakkoli reagovat (např. argumentovat „proti“ žadateli) Otázky: Má mít dotčená osoba právo na identifikaci žadatele? Má mu být zaslána i žádost o informace? Jaká je forma výzvy a reakce na ní? Zaslat vyrozumění o způsobu vyřízení žádosti Vydáním rozhodnutí se tyto osoby stávají účastníky řízení ve smyslu § 27 odst. 2 správního řádu (rozhodnutí jim musí být oznámeno) Materiál MV k procesním dopadům platového rozsudku NSS na vyřizování žádostí o informace: http://www.mvcr.cz/odk, „Aktuálně“

Praktické problémy spojené s dotčenými osobami (1/2) Množství dotčených osob a s tím spojená obtížná (historická) identifikovatelnost těchto osob (např. bývalí zaměstnanci) Zveřejnění výzvy na úřední desce povinného subjektu v případě více než 30 dotčených osob („paralela“ s § 144 správního řádu); Jak u povinných subjektů, které nemají úřední desku? Obce a kraje mohou pro účely identifikace těchto osob využívat údajů z evidence obyvatel, cizinců i z registru obyvatel (§ 3a odst. 2 EvOb a příslušná ustanovení zákonů o ÚSC) Jak u povinných subjektů, které nemají přístup do registrů?

Praktické problémy spojené s dotčenými osobami (2/2) Ochrana osobních údajů v rozhodnutí Rozdělovníky vs § 8b odst. 3 InfZ Postavení dotčené osoby – účastníka řízení v řízení o odvolání a v řízení o stížnosti V řízení o odvolání je „dotčeným účastníkem“ dle § 27 odst. 2 správního řádu (problematická je komunikace s dotčenou osobou z hlediska formy a doručování: praxe rozumně – a v souladu s judikaturou NSS - volí neformální doručování a akceptuje i neformální reakce na výzvy, např. e-mailem bez uznávaného el. podpisu) V řízení o stížnosti podle § 16a InfZ postavení dotčené osoby zřejmě mít nebude – předmětem „stížnostního řízení“ je ochrana před nečinností, nikoli meritum věci, tedy řešení otázky vydat či nevydat informaci (rozhodnutí o stížnosti by nemělo řešit „meritum“)

Obrana dotčené osoby (1/3) Proti zpřístupnění informace povinným subjektem zákon nezakládá žádný „opravný prostředek“, na jehož základě by nadřízený orgán hodnotil, zda žadateli vydaná informace měla či neměla být poskytnuta… Není jí stížnost podle § 16a InfZ ani stížnost podle § 175 správního řádu Při vyřizování žádosti o informace, resp. v odvolacím řízení, je tudíž „obrana dotčené osoby“ možná prakticky jen její účastí na tomto postupu, tedy možností vyjádřit se a uplatňovat svá práva…

Obrana dotčené osoby (2/3) Dotčená osoba se může proti poskytnutí informace bránit především žalobou proti nezákonnému zásahu (8 As 55/2012) Není žaloba ex post pozdě? KS v Ústí nad Labem (15 A 22/2015) připustil i „preventivní“ zásahovou žalobu (pracovníci krajského úřadu zažalovali kraj s tím, aby soud zakázal poskytnutí informace o platu; o kasační stížnosti dosud nebylo rozhodnuto – 8 As 93/2015)

Obrana dotčené osoby (3/3) Judikatura připustila i obranu proti zrušujícímu rozhodnutí nadřízeného orgánu, pokud z něj vyplývá povinnost (právně závazný názor nadřízeného orgánu) informaci poskytnout (9 As 154/2015, 7 As 4/2013) Obrana osoby dotčené požadovanou informací, pokud je současně povinným subjektem (veřejnou institucí)? Podle NSS nemohou žalovat rozhodnutí nadřízeného orgánu, takže obrana v současnosti soudy připuštěna není (srov. Korbel, Právní rozhledy č. 20/2015)

Dotazy ? …děkuji za pozornost