Cyril a Metoděj biografie

Bratři Konstantin a Metoděj pocházeli ze severořeckého města Soluně Bratři Konstantin a Metoděj pocházeli ze severořeckého města Soluně. Metoděj se narodil mezi r. 815 - 820, mladší Konstantin asi r. 827 – 828. Otec obou bratrů byl vysoký hodnostář. Metoděj se pravděpodobně zpočátku věnoval úřednickému povolání, později se stal prostým mnichem. Konstantin se rozhodl pro kněžskou dráhu už po studiích. Po smrti otce se ho ujal císařský hodnostář, otcův přítel. Tak mu bylo umožněno univerzitní vzdělání. Po vysvěcení se stal knihovníkem cařihradského chrámu. Později Konstantin vyučoval na vysoké škole v Cařihradě, po palácovém převratu však rozdal majetek a odešel do kláštera na horu Olymp, kde byl Metoděj.

Cesta na Velkou Moravu Cesta na Velkou Moravu nebyla první misijní cestou obou bratří. Konstantin se vydal na svou první cestu ve svých 24 letech k Saracénům. Další cestu podnikl již se svým bratrem. Přibližně roku 860 byli vysláni na misijní cestu k Chazarům, žijícím východně od Azovského moře a kolem řeky Don. Tam chazarský vládce přijal křesťanství za oficiální náboženství. 

V Soluni se mluvilo řečtinou i slovanským jazykem V Soluni se mluvilo řečtinou i slovanským jazykem. Konstantin měl ovšem zájem vytvořit spisovný slovanský jazyk, ve kterém měl vychovávat žáky - budoucí kněze. Již před odchodem do Byzance proto vytvořil umělý slovanský jazyk - tzv.staroslověnštinu a také nové písmo, odvozené z řeckého. Své překlady motliteb pak zapsal za použití tohoto písma. Nejstarší slovanská abeceda měla původně 38 písmen a nazývala se hlaholice, kterou později nahradila jednodušší cyrilice.

V roce 863 vyslal kníže Velké Moravy Rastislav poselstvo do Cařihradu císaři Michalu III. se žádostí o vyslání učitelů, kteří by na Velké Moravě vyučovali a kázali křesťanství slovanským jazykem. Cestou se ale dozvěděli o smrti byzantského císaře Michala III, na jehož přízni závisel osud jejich cesty. Bratři tedy zamířili z Benátek do Říma a požádali o přijetí u papeže Hadriána II. Ten schválil jejich činnost na Moravě, souhlasil s provozováním bohoslužeb ve slovanském jazyce a roku 869 vysvětil Metoděje arcibiskupem a později ho jmenoval papežským legátem pro slovanské země.

Po splnění úkolu Konstantin v Římě vstoupil do kláštera a přijal řádové jméno Cyril. Těžce onemocněl a roku 869 zde zemřel. Metoděj převzal jeho funkci biskupa a byl poslán zpět na Moravu s listinou od papeže, kterou se povoluje sloužit bohoslužby slovansky.

Jejich slovanské liturgie měly úspěch zejména z důvodu používání srozumitelného slovanského jazyka. Rovněž osobní příklad obou bratří měl pozitivní vliv.Bratři sami vybírali z lidu vhodné kandidáty na další kněze, které vzdělávali. Po Metodějově smrti ale došlo k zániku slovanské církve na Moravě a bohoslužby byly slouženy latinsky.

Hlaholice

Autoři: Lucie Hlaváčková Dominika Bystřická Zdroj: www.google.cz