VY_32_INOVACE_1/20A-ICT/PE/ON Číslo projektu CZ.1.07/ 1.5.00/34.0673 Název školy SOU a ZŠ Planá, Kostelní 129, Planá Vzdělávací oblast Estetické vzdělávání Předmět Český jazyk a literatura Tematický okruh Anarchističtí buřiči Název materiálu Petr Bezruč Číslo materiálu VY_12_INOVACE_1B_CJ_32(32) Autor Mgr. Anežka Chládková Datum tvorby 06. 01. 2013 Všechna neocitovaná díla jsou dílem autora. Anotace: Určená pro žáky 1. ročníku nástavbového studia (popř. 1. ročníku SOU). Prezentace určená k interaktivní práci žáků při hodině. Metodické pokyny: Prezentace je určena jako podpůrný materiál k výkladu učitele a interaktivní práci žáků, lze použít i k opakování učiva. Prvních pět úloh společně s žáky ( první úloha s animací podporující výklad). Dále čtyři příklady s nabídkou výběru výsledků. Některý z žáků dostane myš a z nabídky řešení příkladů vybírá správnou možnost. A na závěr čtyři příklady k samostatné práci žáků. Čas: cca. 20 - 25 min.

Anotace Anotace: Prezentace seznamuje se základními životopisnými údaji P. Bezruče. Akcentován význam jeho tvorby v době vzniku i dnes. Stěžejní část tvoří rozbor některých básní a vyvození obecnějších rysů sbírky. Metodika: V úvodu výkladová část. Při rozboru básní lze využít přednesu žáků, některé básně čte vyučující. Využita i nahrávka zhudebněné básně Maryčka Magdónova.

Česká literatura přelomu 19. a 20. století PETR BEZRUČ

Petr Bezruč (1867 – 1958) Vlastním jménem Vladimír Vašek Syn slezského buditele Antonína Vaška Nedokončil vysokoškolská studia v Praze, vrátil se na Moravu a začal pracovat jako poštovní úředník Nikdy se neoženil, ale milostné vztahy ovlivnily jeho tvorbu Po celý život nestál o popularitu – nazýval se „starým ještěrem“ (Jedna z mála fotografií – kolem r. 1900)

Básně psal od mládí – první vydány v časopise Čas, pak soubor Slezské číslo (protože psal pod pseudonymem, objevovaly se spekulace o jeho autorství) 1909 – vyšly pod názvem Slezské písně

Jeho verše vzbuzovaly již od začátku velký zájem; sbírka obsahuje mnoho sociálních balad – obraz společenského a národnostního útisku na Ostravsku (bída havířů, ovdovělých žen, sirotků, útisk ze strany majitelů dolů; německá škola, polské kostely; krčmáři, lichváři). V některých básních reaguje na tehdejší politické události. Dále intimní lyrika.

Samostatná skladba – Stužkonoska modrá (vzpomínky na mládí, bilance básníkova života) Bezruč inspiroval mnoho dalších umělců (hudebníci, sochaři apod.). (básníkova socha v Karlově Studánce) Jeho dílo přeloženo do mnoha cizích jazyků.

Pamětní síň P. B. v Kostelci na Hané Pomník Maryčky Magdo- nové ve Starých Hamrech

Rozbor některých básní Kantor Halfar V čem byla zásadní učitelova chyba? Proč? Co je katechismus? Proč byl Halfar zakopán do rohu hřbitova? Zapiš: Příběh učitele, který odmítal učit jinak než česky. Nedostal proto kvalifikované místo, rozešla se s ním dívka. On nakonec spáchal sebevraždu.

70 000 Najdi v básni nadsázku. Najdi příklad ironie, sarkasmu. Jak označujeme výrazy robka, chlop v předposledním verši? Nahraď tyto výrazy. Zapiš: Povzdech nad osudy 70 000 obyvatel Slezska, kteří musí snášet poněmčování a popolšťování. Nikdo jim však nepomůže. Využití ironie, sarkasmu.

Setkání … (Výňatek) Polské kněze dal do fary, českou školu poněmčil mi. Odpočal si – drahou pušku pověsil mezi dva jilmy. Prokletý vrah mojí mluvy!... O kterých zmiňovaných skutečnostech se opět v básni hovoří? Vysvětli poslední verš.

Maryčka Magdónova Jaký je tvůj názor na zhudebnění básně? Jak označujeme slova harenda, drvo, fěrtoch? Pokus se je opět nahradit. Kdo jsou „ptáčata“ ve verši V mrazivé chýši, tam ptáčata zbyla? Proč spáchala dívka sebevraždu? Zapiš: Dívce zemřou oba rodiče. Musí se starat o mladší sourozence. Je chycena při krádeži dřeva v panském lese. Když ji odvádí četník do Frýdku, neunese potupu a spáchá sebevraždu.

Ostrava Jak označujeme výraz sto roků v šachtě žil,sto roků kopal jsem uhlí? Co znamená výraz strmí (při Dunaji strmí paláce)? Jak chápeš podstatu básně? Zapiš: Bilancování mnohaleté práce v dolech, výzva ke vzpouře.

Shrnutí Básník ve sbírce využil nářeční prvky, germanismy, hornický slang. Často volil krátké, úsečné verše. Využíval ironii, nadsázku, oslovení, otázky. Pasoval se do role mluvčího zdejších lidí. Nebál se jmenovat konkrétní viníky těžké situace prostého lidu.

Zdroje ŠIMOŇÁK, Marek. Společenskovědní web Marka Šimoňáka [online]. [cit. 6.1.2013]. Dostupný na WWW: http://simonak.eu/index.php?stranka=pages/h_k/9_15.htm BEZRUČ, Petr. Slezské písně. Praha: Československý spisovatel, 1974. SOCHROVÁ, Marie. Literatura v kostce. Havlíčkův Brod: Fragment, 1995, ISBN 80-85768-95-X. PSYGMAT. You Tube - Maryčka Magdónova [online]. [cit. 6.1.2013]. Dostupný na WWW: http://www.youtube.com/watch?v=pQMqOIM-_zk