EVROPSKÁ IDENTITA Czexperts, Prof. Dr. Arsène Verny, M.E.S. Jean Monnet Profesor pro Evropské právo Rechtsanwalt/Advokát Prof. Dr. Arsène Verny, M.E.S. Jean Monnet Profesor pro Evropské právo Rechtsanwalt/Advokát

1. Existuje evropská identita? 2. Evropská identita 3. Co je úkolem Evropy? 4. Evropská identita a čechoslovakismus 5. Evropská identita a hodnoty 6. Imigranti dělají Evropu méně evropskou a méně tolerantní. 7. Nechceme se podílet na šílenství bruselských elit. Obsah

1. Existuje evropská identita? Máme pouze jednu identitu, tedy přihlášení se, vztahování se a zaměření na loajalitu a sounáležitost s nějakou entitou či k sobě samému? Mnohdy čteme, že evropská identita, tedy loajalita vůči Evropě, je v rozporu s naší identitou národní. Tak by evropská identita jakoby bourala koncepci národního státu. Přikláním se k takovému chápání identity, ve které je jedinec vybaven mnoha vrstvami identit, je především sám sebou, jedinečnou lidskou bytostí, cítí však sounáležitost ke všem horizontům svého bytí a začlenění se do mnohovrstevnatosti lidského společenství.

Podle rakouského politologa a historika Antona Pelinky je evropská identita postavena na universalismu. Evropská identita v sobě zahrnuje kulturní i geografický rozměr. Geografický rozměr je dán hranicemi. Definována kulturně je oproti tomu (a vždy bude) součástí široké diskuse: řecká filosofie a římské právo, judo-křesťanské dědictví, racionalismus a osvícenství, stejně jako lidská práva; to vše musíme vnímat jako nezbytné prvky naší definice Evropy. Kulturní aspekty toho, co můžeme nazývat evropským, s sebou nesou zvláštní rozpolcenost a nejasnost: evropské hodnoty jsou – alespoň ve svých důsledcích – univerzální. 2. Evropská identita

Už z podstaty nemůže být koncept lidských práv pěstován pouze na evropském kontinentě. Osvícenství je otevřené všem. Křesťanství – zvláště v interpretaci římsko-katolické církve – je evangeliem týkajícím se celého světa. Z historického pohledu se evropská identita utvářela na evropském kontinentě, ale myšlenkově na něj vázána není - je postavena na univerzalismu. Nejpříznačnějším rysem Evropy je schopnost poučit se z historie: EU by nevznikla bez společné snahy překonat s stíny nacionalistické a totalitní minulosti. Bez zkušenosti dvou světových válek a holocaustu by evropská integrace nikdy nezačala. Současná Evropa je protikladem teze o neomezené národní suverenitě – vychází z konceptu sdílené suverenity a z historie vyplývá, že bezzudný nacionalismus ji ničí.

3. Co je úkolem Evropy? Podle Zygmunta Baumana souvisí nárůst zájmu o definici evropské identity s pokusy definovat novou roli Evropy v globální hře apeloval Václav Havel, tehdejší prezident ČR, na Evropský parlament, aby připravil dokument, který by definoval význam slova „Evropa“ a „evropský“. Navrhl jakousi „Chartu evropské identity“ – jakýsi manifest evropského smyslu bytí v éře globalizace. Havlově výzvě porozuměli jen nemnozí… Mezi pokusy odpovědět na tuto výzvu vyčnívá iniciativa Europa- Union Deutschland, jejíž 41. kongres v Lübecku v říjnu 1995 odsouhlasil „Chartu evropské identity“.

Tento dokument Evropu vykresluje jako společenství hodnot tolerance, humanismu a bratrství. Evropané se v minulosti Vůči těmto hodnotám nejednou vážně prohřešili, ale je naděje, že po trpkých zkušenostech se zuřivým nacionalismem, imperialismem a totalismem se Evropa k oněm hodnotám vrátí a využije je k vybudování mezinárodních vztahů v duchu svobody, práva a demokracie. K tomu autoři dodávají: „EVROPA“ znamená také společenství odpovědnosti. Evropa je povinna se o svých zkušenostech a poučení z nich dělit se zbytkem světa. Jejím posláním je aktivně se podílet na řešení světových problémů spoluprací, solidaritou a jednotou, stejně jako skrze příkladnou ochranu lidských práv a práv menšin.

4. Evropská identita a čechoslovakismus Evropská identita není tímtéž, čím byl narychlo vytvořený čechoslovakismus. Otevřený dopis Zdeňka Roučka: „Evropská integrace je z globálního hlediska nevyhnutelná. Naše země není Švýcarsko a nikdy si nebudeme moci dělat, cokoli se nám zlíbí. Naše samostatnost nemůže být absolutní. Pokud nechceme žít v naprosté izolaci, musíme se přizpůsobovat okolí. Evropská identita existuje, i když je zatím ve stádiu zrodu. Evropa nikdy nebude jednotná a klidná, pokud nás bude spojovat pouze volný trh. Je nezbytné, aby si lidé, kteří nikdy neopustili hranice své rodné země, začali cítit z části jako Evropané. Jinak na sebe jednou budeme zase mířit zbraněmi. Evropská identita není tímtéž, čím byl narychlo vytvořený čechoslovakismus. Evropská identita přichází na svět pomalu a postupně v podobě dalších generací.“

5. Evropská identita a hodnoty Zdroj: Petr SAK, Britské listy Bylo by naivní se domnívat, že Evropská unie může vzniknout a fungovat na základě přenesení politického projektu do praxe. Nosným médiem politiky je sice moc, ale schopnost moci utvářet a přetvářet sociální skutečnost je omezená. Médiem první sféry je moc a právní normy, médiem druhé sféry jsou sociální normy, hodnoty a další jevy sociálního života. Evropská demokracie v současnosti není výrazem subsidiarity a směřování k decentralizaci moci, ale naopak, moc a rozhodování se stále více koncentruje a probíhá v režii politických elit, (demo)kracie – (byro)kracie, moci skryté za oponou… Krize hodnot a krize politická!

6. Imigranti dělají Evropu méně evropskou a méně tolerantní Britský autor Douglas Murray ve své nové knize „Podivná smrt Evropy – Imigrace, identita, islám“ tvrdí, že imigranti, kteří přicházejí do Evropy, se nestávají více evropští, ale Evropa se místo toho stává více Třetím světem. Ve své knize prozkoumal efekt masové imigrace na Británii a Evropu.

V rozhovoru pro rádio LBC řekl: „Je velice nepravděpodobné, že pokud na kontinent přivedete lidi z tolika různých zemí na světě, že se z nich stanou nějací liberálně orientovaní Evropané. V knize podávám mnoho evidence, ať už z průzkumů, pozorování nebo statistik, že budoucnost Evropy může být velice jiná, že místo poevropštění světa se z Evropy stane něco jako Třetí svět.“ Jedna věc Douglase Murraye obzvlášť šokovala – Londýn je v současnosti dvakrát tak homofóbní, než jakákoliv jiná část Británie. A říká, že je to proto, že se velká imigrantská populace neasimiluje do britské kultury.

7. Nechceme se podílet na šílenství bruselských elit. Mnoho takzvaných žadatelů o azyl se odmítlo přestěhovat do střední a východní Evropy, protože sociální dávky tam nejsou tak štědré jako ve Francii, Německu a Skandinávii. Stovky přistěhovalců, kteří byli přestěhováni do Estonska, Lotyšska a Litvy, které patří mezi nejchudší země v EU, od té doby navíc uprchly do Německa a ostatních bohatších zemí EU. Mezitím se donucovací orgány evropské "jednoty" snaží zahanbit středoevropské lídry a přimět je k přehodnocení jejich stanoviska tím, že apelují na mlhavé koncepty, jako jsou evropské "hodnoty" a "solidarita".

Francouzský prezident Emmanuel Macron například nedávno varoval: "Evropské země, které nerespektují pravidla, by měly nést plné politické důsledky. Toto je dvojnásobná zrada. Některé členské státy přijímají peníze z unijního rozpočtu, ale zároveň hodnoty EU nerespektují, odvracejí se od ní a mají k ní cynický přístup." Vedoucí představitelé střední a východní Evropy se rozhodli neustoupit.

V Polsku premiérka Beata Szydło řekla, že její země se nenechá vydírat úředníky Evropské unie. Ve svém projevu v polském parlamentu 24. května, dva dny po džihádistickém útoku v Manchesteru v Anglii, ve kterém byl zabit polský pár, řekla: "Nebudeme se podílet na šílenství bruselských elit.... Přestaňte klečet, vstaňte a vymaňte se z letargie, nebo budete plakat nad svými dětmi každý den. Pokud to nejste schopni vidět - pokud nevidíte, že terorismus má v současné době potenciál ublížit každé zemi v Evropě a myslíte si, že Polsko by se nemělo bránit - jdete ruku v ruce s těmi, kteří míří touto zbraní proti Evropě, proti nám všem. Je to třeba říci jasně a přímo: Jedná se o útok na Evropu, na naši kulturu, na naše tradice. Chceme silné politiky, kteří vidí toto nebezpečí a jsou schopni proti němu účinně bojovat?"

Na Slovensku předseda vlády Robert Fico prohlásil, že masová migrace a vynucený multikulturalismus by změnily podstatu jeho země: "Myslím, že je povinností politiků mluvit o těchto věcech velmi jasně a otevřeně. Nechci vidět muslimskou komunitu na Slovensku. Nechci, aby zde existovalo několik desítek tisíc muslimů, kteří by zde postupně začali zavádět svoji ideologii. Nechceme změnit tradice této země, které jsou po staletí postaveny na křesťanské tradici. Svrchovanost naší země a národní hrdost musí být součástí naší vládnoucí koalice."

Fico doda, že 95 % takzvaných uprchlíků jsou ve skutečnosti ekonomičtí migranti: "Na tomto bláznovství se nebudeme podílet s otevřenou náručí a s představou, že je přijmeme všechny bez ohledu na to, zda to jsou ekonomičtí migranti nebo ne. Musíme začít říkat pravdu o migraci."

V Maďarsku varoval předseda vlády Viktor Orbán před "výbušnými následky" kulturního střetu mezi Evropou a migranty z muslimského světa: "Abychom pochopili, co musíme udělat, musíme pochopit skutečnou povahu situace, jíž čelíme. Evropa není v sevření "uprchlického problému" nebo "uprchlické situace", evropský kontinent však v moderní éře je ohrožen stále vzrůstající vlnou migrace. Pohyb lidí probíhá v obrovském měřítku a z evropské perspektivy se zdá, že počet potenciálních budoucích imigrantů je neomezený." "Každý den jsme svědky toho, že stovky tisíc lidí se objevují a vyřvávají své požadavky na našich hranicích, a milióny dalších lidí zamýšlí vyrazit do Evropy, poháněny ekonomickými důvody...."

S odkazem na okupaci Maďarska Osmanskou říší v letech 1541 až 1699 Orbán řekl: "Myslím, že se máme právo se rozhodnout, že v naší zemi nechceme mnoho muslimů. Nelíbí se nám důsledky existence početné muslimské komunity, které vidíme v jiných zemích. Nevidím žádný důvod, aby nás někdo jiný nutil vytvářet v Maďarsku podmínky pro soužití; které si nepřejeme. Máme s muslimy svoji historickou zkušenost."

V České republice předseda vlády Bohuslav Sobotka řekl, že "vzhledem ke zhoršující se bezpečnostní situaci v Evropě a nefunkčnosti systému kvót se na něm česká vláda nebude podílet." Dále dodal: "Jsme připraveni bránit své rozhodnutí v EU a u příslušných soudních institucí."

EVROPSKÁ IDENTITA Děkuji za pozornost. Prof. Dr. Arsène Verny, M.E.S. Jean Monnet Profesor pro Evropské právo Rechtsanwalt/Advokát Děkuji za pozornost. Prof. Dr. Arsène Verny, M.E.S. Jean Monnet Profesor pro Evropské právo Rechtsanwalt/Advokát Copyright: Prof. Dr. Arsène Verny Bildernachweis: