Mgr. Lenka Vrzáňová Větná stavba 7. 20. listopadu 2011 VY_32_INOVACE_2C_10_PRISLOVECNE_URCENI Větná stavba 7. 20. listopadu 2011 Příslovečné určení – místa, času, způsobu, míry, příčiny, účelu, přípustky, podmínky Charakteristika příslovečného určení a jejich typů, příklady jejich použití.

Úkol pro žáky: ÚKOL: Podle výkladu a prezentace doplňte do vynechaných míst v textu správná slova (pracovní list je v příloze).

Pracovní list – příslovečné určení (doporučuji pracovat v MicrosoftWord) ………………... větný člen, který rozvíjí sloveso, ………………... jméno, příslovce ptáme se na něj různými příslovci, jeho druhy jsou: Příslovečné určení MÍSTA – označuje místní okolnosti děje, ptáme se otázkami: Kde? Kam? Odkud? Kudy? (například: Přijel z ………………...) Příslovečné určení ČASU – vyznačuje se ………………... okolnostmi děje, ptáme se otázkami: Kdy? Odkdy? Dokdy? Jak dlouho? Jak často? Na jak dlouho? (například: ……………….. odjel.) Příslovečné určení ZPŮSOBU – popisuje vlastnost děje, ptáme se otázkami: Jak? Jakým způsobem? (Je silný jako ­………………..) Příslovečné určení MÍRY – vyjadřujeme množství, ptáme se otázkami: Kolik? Jak mnoho? O kolik? Do jaké míry? (například: Přijel o ……………….. déle.) Příslovečné určení PŘÍČINY- vyjadřuje příčinu, ptáme se otázkami: Proč? Z jakého důvodu? Z jaké příčiny? (například: Pro smutek ho opomíjela.) Příslovečné určení ÚČELU – vyjadřuje, co je ………………... děje, ptáme se otázkou: Za jakým ………………...? (například: Odjel za zábavou.) Příslovečné určení PODMÍNKY – vyjadřuje podmínku – ptáme se: Za jaké ………………...? (například: Při nedodržení postupu to nevyjde.) Příslovečné určení PŘÍPUSTKY – vyjadřuje něco nepředpokládaného – ptáme se otázkami: Navzdory čemu? I přes co? I v jakém případě? (například: Přes nepřízeň počasí odjel.) 

Které jsou základní větné členy? PŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ rozvíjející větný člen, který rozvíjí sloveso, přídavné jméno a příslovce ptáme se na něj různými příslovci Které jsou základní větné členy?

Druhy příslovečného určení: Příslovečné určení MÍSTA Příslovečné určení ČASU Příslovečné určení ZPŮSOBU Příslovečné určení MÍRY Příslovečné určení PŘÍPUSTKY Příslovečné určení PODMÍNKY Příslovečné určení ÚČELU Příslovečné určení PŘÍČINY

Příslovečné určení MÍSTA označuje místní okolnosti děje ptáme se otázkami: Kde? Kam? Odkud? Kudy? Například: Přijel z Ostravy. Přijel odkud? Přijel z Ostravy. Příslovečné určení místa

Příslovečné určení ČASU vyznačuje se časovými okolnostmi děje ptáme se otázkami: Kdy? Odkdy? Dokdy? Jak dlouho? Jak často? Na jak dlouho? například: Včera odjel. Kdy odjel? Odjel včera. Příslovečné určení času

Příslovečné určení ZPŮSOBU popisuje vlastnost děje například: Je silný jako býk. ptáme se otázkami: Jak? Jakým způsobem? Jak je silný? Jako býk.

Příslovečné určení MÍRY vyjadřujeme množství ptáme se otázkami: Kolik? Jak mnoho? O kolik? Do jaké míry? například: Přijel o hodinu déle. Přijel o kolik déle? Přijel o hodinu déle. Příslovečné určení míry

Příslovečné určení PŘÍČINY vyjadřuje příčinu ptáme se otázkami: Proč? Z jakého důvodu? Z jaké příčiny? Pro smutek ho opomíjela. Proč ho opOmíjela? Pro smutek ho opomíjela. Příslovečné určení příčiny

Příslovečné určení ÚČELU vyjadřuje, co je účelem děje ptáme se otázkou: Za jakým účelem? například: Odjel za zábavou. Příslovečné určení účelu Odjel za jakým účelem? Odjel za zábavou.

Příslovečné určení PODMÍNKY vyjadřuje podmínku ptáme se otázkou: Za jaké podmínky? například: Při nedodržení postupu to nevyjde. Příslovečné určení podmínky Za jaké podmínky to nevyjde? Při nedodržení postupu to nevyjde.

Příslovečné určení PŘÍPUSTKY vyjadřuje něco nepředpokládaného ptáme se otázkami: Navzdory čemu? I přes co? I v jakém případě? například: Přes nepřízeň počasí odjel. Příslovečné určení přípustky I v jakém případě odjel? Přes nepřízeň počasí odjel.

PŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ - ŘEŠENÍ rozvíjející větný člen, který rozvíjí sloveso, přídavné jméno, příslovce ptáme se na něj různými příslovci druhy: Příslovečné určení MÍSTA – označuje místní okolnosti děje, ptáme se otázkami: Kde? Kam? Odkud? Kudy? (například: Přijel z Ostravy) Příslovečné určení ČASU – vyznačuje se časovými okolnostmi děje, ptáme se otázkami: Kdy? Odkdy? Dokdy? Jak dlouho? Jak často? Na jak dlouho? (například: Večer odjel.) Příslovečné určení ZPŮSOBU – popisuje vlastnost děje, ptáme se otázkami: Jak? Jakým způsobem? (Je silný jako ­býk.) Příslovečné určení MÍRY – vyjadřujeme množství, ptáme se otázkami: Kolik? Jak mnoho? O kolik? Do jaké míry? (například: Přijel o hodinu déle.) Příslovečné určení PŘÍČINY- vyjadřuje příčinu, ptáme se otázkami: Proč? Z jakého důvodu? Z jaké příčiny? (například: Pro smutek ho opomíjela.) Příslovečné určení ÚČELU – vyjadřuje, co je účelem děje, ptáme se otázkou: Za jakým účelem (například: Odjel za zábavou.) Příslovečné určení PODMÍNKY – vyjadřuje podmínku – ptáme se: Za jaké podmínky? (například: Při nedodržení postupu to nevyjde.) Příslovečné určení PŘÍPUSTKY – vyjadřuje něco nepředpokládaného – ptáme se otázkami: Navzdory čemu? I přes co? I v jakém případě? (například: Přes nepřízeň počasí odjel.)

Použité zdroje: Obrázky jsou použity ze sdílené galerie Microsoft PowerPoint •BLAŽEK, Štěpán. Přehled učiva českého jazyka základní školy: shrnutí učiva 2.- 9. ročníku, příprava k přijímacím zkouškám, pomůcka pro průběžné studium teorie, snadné opakování základů pro studenty středních škol. 2. upr. vyd. Brno: Nová škola, 1999, 50 s. ISBN 80-856-0758-1. STYBLÍK, Vlastimil. Český jazyk pro 7. ročník základní školy a pro odpovídající ročník víceletých gymnázií. 2. vyd. Praha: SPN - pedagogické nakladatelství, 2001, 191 s. ISBN 80-723-5103-6.