Název školy Gymnázium, střední odborná škola, střední odborné učiliště a vyšší odborná škola, Hořice Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0873 Název materiálu Úvod do dějepisu 1 (VY_32_INOVACE_06.01.01) Autor PhDr. Jan Tomíček Tematická oblast Dějepis pro 5. – 7.ročník VG Ročník 7. ročník Datum tvorby Září 2012 Anotace Prezentace je určena k výuce úvodu do historiografie v dějepisném semináři v sedmém (předmaturitním) ročníku vyššího gymnázia. Studenty seznámí se základními pojmy z oblasti historiografie i se specifičností historické vědy. Metodický pokyn Šablona slouží jako digitalizovaná učebnice k výuce úvodu do dějepisu. Časová dotace je 40 minut.

Úvod do dějepisu -1 Historie a dějiny – objasnění pojmů Užitek a význam historie Vztah historie k jiným vědám Dělení historie – tematické a chronologické Studium dějepisu Specifičnost historické vědy

Historie a dějiny Tyto pojmy chápeme ve dvou významech: Proces vývoje lidské společnosti Zkoumání a poznávání minulosti s cílem podat pravdivý obraz o minulosti lidstva Proto ve smyslu bodu b) – lépe použít pojem historiografie, dějepisectví nebo historická věda Co je to tedy? = Věda, která zkoumá minulost lidské společnosti v určitém prostoru a čase, v celé komplexnosti a konkrétnosti

Užitek a význam historie Učí nás poznávat minulost – chceme vědět jak to tenkrát proběhlo, zajímáme se o to pro tu historii samu, jsme zvídaví, chceme poznat něco, co neznáme atd. Vede nás k pochopení přítomnosti, protože ta roste z minulosti – chceme pochopit nejen dějiny svého národa a jeho místo v dnešním světě, ale i sebe sama, odkud přicházíme, proč jsme takoví, jací jsme atd. Ukazuje, co by z podobné situace mohlo vzejít v budoucnosti – poučení se z dějin pro naše rozhodování a konání a to jak v tom negativním i pozitivním ( například nedopustit situace, které vedou k potlačování lidských práv, k nástupu různých totalit a omezování či zničení demokracie atd.) Vede k vlastenectví – jsme hrdi na svůj národ, na předky, kteří něco dokázali, vybudovali a vytvořili, na jejich statečnost. To nás potom zavazuje i v našem konání (například v době národního obrození, když se vlastenci snažili o zachování českého jazyka a národa, tak velkou oporou pro ně byla právě česká historie, slavná tradice státu, českých králů, myslitelů i vojevůdců atd.) Pomáhá dalším vědám seznámit se s vlastním vývojem – mluvíme o dějinách fyziky, medicíny, literatury, filosofie atd. Nesmí ale sloužit politice (což se často v minulosti dělo)

Vztah historie k jiným vědám Má vazbu na všechny vědy, protože se zabývá vývojem lidské společnosti a všechny další vědy vytvářejí lidé Každá věda má svůj vývoj v dějinném kontextu a každý historik musí v základu znát vývoj každé vědy Jednotlivé vědy zase naopak poskytují historické vědě poznatky – hlavně sociologie, ekonomie, statistika, demografie, politologie, politický zeměpis, právo a hlavně filosofie. Filozofie pomáhá vytvářet tzv. filozofii dějin (kam směřují dějiny, mají nějaký smysl, nějakou tendenci, zákonitost atd.) Historie má vazbu na jazyky, chceme-li podrobně studovat dějiny nějakého národa, musíme znát jeho jazyk nebo i více jazyků (například v českých dějinách to musí být kromě češtiny i latina, němčina a pro nejstarší období i staroslověnština)

Dělení historie A) Tematické a prostorové Všeobecné dějiny (světové) – klíčový vývoj ve světě (například starověké Řecko, Řím, stěhování národů, franská říše, třicetiletá válka, první světová válka atd.) Národní – dějiny jednotlivých národů (každý příslušník národa by měl v určité míře znát dějiny svého národa – Čech české, Němec německé atd.) Místní a regionální – dějiny oblasti, kraje, města, vesnice atd. Poznámka – ve školním dějepisu musí být v různé míře zahrnuty všechny tři tyto oblasti Tyto tři prostorové celky vždy v sobě zahrnují 3 tematické oblasti: A) Politické dějiny – např. vojenství, diplomacie B) Kulturní dějiny – např. architektura, výtvarné umění, literatura C) Hospodářské dějiny – např. průmyslu, zemědělství, dopravy atd.

Dělení historie 1 B) Chronologické Každá doba měla své dělení dějin, např. v době římské : a) assyrsko – babylonské období b) perské c) makedonské d) římské Starší dělení bývalo často dle panovníků, dnes snaha spíše najít významný mezník Proto nelze stanovit absolutně platné rozdělení navždy, časem se vždy upravuje a mění Také většinou se dělení u nás provádělo z pohledu Evropy Marxismus přišel s teorií střídání společensko-ekonomických formací – řádů a) prvobytně pospolný b) otrokářský c) feudální d) kapitalistický e) komunistický

Dělení historie 2 My se dnes většinou držíme starého dělení, jehož základ byl už v renesanci: Pravěk – období neexistence státu, státních struktur, písma atd. Starověk – staroorientální (Mezopotámie, Egypt atd.), antický (starověké Řecko a Řím) – začíná vznikem prvních států (zhruba 3000 let př. n. l. a končí zánikem západořímské říše roku 476 n.l.) Středověk – převládá agrární civilizace, začíná roku 476 n. l. a končí dle různých historiků buď objevením Ameriky Kolumbem roku 1492, vystoupením Martina Luthera roku 1517 či počátkem třicetileté války roku 1618 Novověk – nastupuje industrializace, počátek viz výše, konec na konci 19. století Nová doba – období 20. století či od počátku první světové války až do dneška

Studium dějepisu a specifičnost historické vědy Vášeň pro historii je první podmínkou úspěšného studia dějin. Studium není snadné, vyžaduje mimořádné požadavky na paměť, je nutné číst spoustu knih, odborných, často ne moc záživných. Velmi důležité je logické uvažování – ze spousty faktů musíte vytáhnout příčiny a důsledky. Historik musí umět historicky myslet, to je přijímat jevy v jejich dobové a prostorové souvislosti. Musí mít schopnost vžívat se do duše jiných lidí, národů a sociálních skupin. Historik musí mít široké všeobecné vzdělání, hlavně v oblasti práva, politiky, ekonomie, zeměpisu, náboženství výtvarného umění a literatury. Historik musí mít dobré vyjadřovací schopnosti (platí to mnohem více než u jiných věd). Specifičnost historické vědy Nezkoumá určitý jev přímo, jako jiné vědy (fyzika, chemie biologie) – na to by musel mít stroj času, který by ho zanesl do minulosti, ale nepřímo. Nezkoumá tedy přímo vývoj lidské společnosti, ale pouze pozůstatky po tomto vývoji, tedy historické prameny.

Úlohy a zamyšlení Co je předmětem zkoumání historické vědy? Zamysli se a urči, kdy studium historie vedlo jednotlivé národy k vlastenectví. Uveď konkrétní příklady. Proč nemá historie sloužit politice a kdy se tak v našich dějinách například dělo? Proč by historik měl znát více jazyků? Uveď, zda jsi četl nějakou studii ze světových, národních či regionálních dějin? V čem to má historik těžší při studiu historie než vědec z jiných, například přírodovědných oborů?

Test k úvodu do dějepisu 1 1) Pojmy historie a dějiny lze chápat ve dvou významech. Jakých? 2) Co zkoumá historická věda? 3) Uveď minimálně tři důvody nutnosti poznávání historie. 4) Které další vědy poskytují historické vědě často své poznatky? 5) Jak dělíme historii dle prostorového záběru, který zaujímá? 6) Na jaká období dělíme chronologicky historii? 7) Jaké se užívají různými historiky mezníky na konci středověku a počátku novověku? 8) Prostřednictvím čeho zkoumá historik minulost?

Test k úvodu do dějepisu 1 - řešení 1) Pojmy historie a dějiny lze chápat ve dvou významech. Jakých? –a) Proces vývoje lidské společnosti b) Zkoumání a poznávání tohoto vývoje 2 body 2) Co zkoumá historická věda? Minulost lidské společnosti v určitém prostoru a čase. 1 bod 3) Uveď minimálně tři důvody nutnosti poznávání historie. a) Učí nás poznávat minulost – jak se co stalo b) učí chápat přítomnost a sebe sama ve společnosti c) může nás poučit do budoucnosti – abychom se vyvarovali chyb našich předků d) Učí nás vlastenectví a zdravému národnímu sebevědomí e) pomáhá dalším vědám seznámit se s vlastním vývojem atd. 3 body 4) Které další vědy poskytují historické vědě často své poznatky? Sociologie, ekonomie, statistika, demografie, politologie, politický zeměpis, právo a hlavně filosofie. 5 bodů 5) Jak dělíme historii dle prostorového záběru, který zaujímá? Všeobecné dějiny (světové), národní, místní a regionální 3 body 6) Na jaká období dělíme chronologicky historii? Pravěk, starověk, středověk, novověk, nová doba 5 bodů 7) Jaké se užívají různými historiky mezníky na konci středověku a počátku novověku? a) Objevením Ameriky Kolumbem roku 1492, b) vystoupením Martina Luthera roku 1517 či c) počátkem třicetileté války roku 1618 3 body 8) Prostřednictvím čeho zkoumá historik minulost? Pouze pomocí pozůstatků po lidské činnosti, tedy historických pramenů 1 bod

Použitá literatura Zwettler, Otto; Vaculík, Jaroslav; Čapka, František. Úvod do studia dějepisu pro posluchače PdF MU. Praha, 1994.