T01 VÝVOJOVÉ TRENDY SPOLEČNOSTI: PŘÍLEŽITOSTI A HROZBY Ladislav Blažek Lidstvo dosáhlo ve svých dějinách bodu, kdy musí přehodnotit, kam jde a jak se tam dostane. Za posledních 350 let lidé budovali své naděje a sny na představě neomezeného ekonomického bohatství. W.E. a J.G. Stead OBSAH 1. PŘEDSTAVA VÝVOJE LIDSKÉ SPOLEČNOSTI JAKO VÝVOJE VE VLNÁCH PRINCIPY INDUSTRIÁLNÍ SPOLEČNOSTI REFLEXE VÝVOJOVÝCH TRENDŮ V PODNIKOVÉ SFÉŘE

1. PŘEDSTAVA VÝVOJE LIDSKÉ SPOLEČNOSTI JAKO VÝVOJE VE VLNÁCH PRVNÍ VLNA přináší zemědělskou civilizaci - preindustriální společnost doba trvání cca 10 000 let DRUHÁ VLNA přináší průmyslovou civilizaci - industriální (moderní) společnost doba trvání cca 350 let TŘETÍ VLNA přináší informační civilizaci - postindustriální (postmoderní) společnost doba trvání cca 50 let

Charakteristika preindustriální společnosti Půda představovala základ hospodářství, života, kultury, rodinné struktury a politiky Hospodářství bylo decentralizované, každá komunita si zabezpečovala většinu svých potřeb Směna výrobků byla omezená Převládala jednoduchá dělba práce Původ determinoval postavení člověka v životě Existovala přísně autoritářská pravomoc feudalismus Malá hustota osídlení, omezené možnosti komunikace Zemědělství, řemesla. Třídy, kasty. Velmi obtížný sociální transfér. Moc panovníka bývala ve starověku i středověku absolutní. Nicméně kolébkou demokracie je starověké Řecko.

Příčiny vzniku Druhé vlny Objev Nového světa, jenž vyslal významný impuls do hospodářství a kultury Evropy Růst počtu obyvatelstva, který povzbuzoval přesuny do měst Vyčerpání anglických lesů, vedoucí k využívání uhlí, využívání tohoto neobnovitelného energetického zdroje prostřednictvím parního stroje dalo doposud nebývalé možnosti výrobě Postupné rozšiřování nejen vědeckých poznatků využitelných v technické praxi a následně pak ve výrobě, ale rozvoj "industriálního" myšlení obecně, jež podrývalo stávající církevní i politickou autoritu Rozšiřování mezilidské komunikace v důsledku vynalezení knihtisku, růstu gramotnosti a rozšiřujících se možností dopravy 1492 Krištof Kolumbus 4.7.1776 vyhlášení nezávislosti (vznik USA) Podíl populace žijící v sídlech s více než 5 000 obyvateli: rok 1800 …. 3 % rok 2010 ….50 % 1765 James Watt 1448 Johannes Gutenberg V současné době je 80% světové populace dospělých gramotných. Nejvyšší gramotnost vykazuje Evropa, Severní Amerika a Austrálie, nižší pak země jižní Asie (59,5%), subsaharské Afriky (60,3%) a arabské státy (70,3%). populace  rok 1700 1750 1800 1850 1900 1950 2000 2050 Svět mil 682 791 978 1 262 1 650 2 521 5 978 8 909 Evropa % 18,3 20,6 20,8 21,9 24,7 21,7 12,2 7,0 Sev. Amer. 0,3 0,7 2,1 5,0 6,8 5,1 4,4 :

Příčiny vzniku Druhé vlny Objev Nového světa, jenž vyslal významný impuls do hospodářství a kultury Evropy Růst počtu obyvatelstva, který povzbuzoval přesuny do měst Vyčerpání anglických lesů, vedoucí k využívání uhlí, využívání tohoto neobnovitelného energetického zdroje prostřednictvím parního stroje dalo doposud nebývalé možnosti výrobě Postupné rozšiřování nejen vědeckých poznatků využitelných v technické praxi a následně pak ve výrobě, ale rozvoj "industriálního" myšlení obecně, jež podrývalo stávající církevní i politickou autoritu Rozšiřování mezilidské komunikace v důsledku vynalezení knihtisku, růstu gramotnosti a rozšiřujících se možností dopravy 1492 Krištof Kolumbus 4.7.1776 vyhlášení nezávislosti (vznik USA) Podíl populace žijící v sídlech s více než 5 000 obyvateli: rok 1800 …. 3 % rok 2010 ….50 % 1765 James Watt 1448 Johannes Gutenberg V současné době je 80% světové populace dospělých gramotných. Nejvyšší gramotnost vykazuje Evropa, Severní Amerika a Austrálie, nižší pak země jižní Asie (59,5%), subsaharské Afriky (60,3%) a arabské státy (70,3%). populace  rok 1700 1750 1800 1850 1900 1950 2000 2050 Svět mil 682 791 978 1 262 1 650 2 521 5 978 8 909 Evropa % 18,3 20,6 20,8 21,9 24,7 21,7 12,2 7,0 Sev. Amer. 0,3 0,7 2,1 5,0 6,8 5,1 4,4 :

2. PRINCIPY INDUSTRIÁLNÍ SPOLEČNOSTI Oddělení výroby od spotřeby Dělba práce na základě specializace Synchronizace Standardizace Koncentrace Maximalizace Centralizace V každém společenském uspořádání jsou obsaženy určité principy. Při změně tohoto uspořádání se stává, že doposud významné principy ztrácejí svoji pozici a stávají se druhořadými, jiné, doposud bezvýznamné, se díky vývoji situace začnou prosazovat, stávají se dominantními, stávají se zjevnými. Pro industriální společnost je dominantních těchto 7 principů: Dále budeme jejich projevy v industriální společnosti blíže charakterizovat a pokusíme se o predikci jejich podoby a vlivu ve společnosti postindustriální

DĚLBA PRÁCE PRODUKTIVITA 1.Oddělení výroby od spotřeby Principiální rozdělení dvou atributů lidského života Dělba práce je patrně zcela dominantním zdrojem pokroku. Díky dělbě práce roste dlouhodobě produktivita práce. Ta samozřejmě roste i díky technickému pokroku, ovšem ten je ve velké míře podporován rovněž dělbou práce. V důsledku prohlubující se dělby práce roste závislost jedince na práci stále většího počtu lidí. Zatímco v industriální společnosti se jednalo převážně o regionální rozměr, v postindustriální společnosti se tento trend neutlumuje, ale spíše dále akceleruje a má již převážně globální rozměr. VÝROBA DĚLBA PRÁCE PRODUKTIVITA TRH SPOTŘEBA Směna, která se děje téměř výlučně prostřednictvím trhu, je klíčovým faktorem fungování industriální i postindustriální společnosti. Je zdrojem efektivnosti, zároveň však může mít její selhání fatální důsledky Technická stránka: Blackout, plynovody, ropovody též politická stránka, voda (řeka Nil, zavlažování) Ekonomická stránka: nezaměstnanost

2. Dělba práce na základě specializace ČLOVĚK JAKO SPECIALIZOVANÝ VÝROBCE UNIVERZÁLNÍ SPOTŘEBITEL KVANTITATIVNÍ DŮSLEDKY KVALITATIVNÍ DŮSLEDKY Specializovaní zaměstnanci Specializovaná technika Specializované know how Specializované organizace Vyjednávací síla mezi výrobcem, resp. poskytovatelem služby a spotřebitelem Síla výrobce: odbornost, organizovanost Síla spotřebitele: převis nabídky Díky vysoké produktivitě výrobce se většinou realizuje víc produktů, než je poptáváno. Pozor! Výše uvedené platí pro B2C. Pro B2B je tomu poněkud jinak. V čem jsou rozdíly? Vytváření rozsáhlých sítí

LOGISTICKÉ SYSTÉMY (JUST IN TIME) 3. Synchronizace VÝROBA NA LINKÁCH LOGISTICKÉ SYSTÉMY (JUST IN TIME) Synchronizace nejen ve výrobě, ale v celé společnosti (při výuce ve školách, v dopravě, při kulturních aktivitách, rekreaci apod.) Tam kde je synchronizace užitečná, tak se dále rozvíjí (např. v dopravě na globální úrovni). Transfer informací, zboží, kapitálu a pracovníků v globálním rozměru.

4. Standardizace Produkty řemeslné výroby = unikáty Průmyslová výroba vybavená vysoce výkonnými specializovanými stroji a zařízeními, standardně řešenými a standardně uspořádanými do vyšších celků, zejména výrobních linek, produkuje podle standardních postupů obrovské množství standardních výrobků. Jednotný metrický systém Opravitelnost strojů a zařízení, propojitelnost jednotlivých částí do složitých systémů Standardizace ve všech oblastech lidského života V postindustriální společnosti: Individualizace Renesance řemesel – touha po unikátech Velká francouzská revoluce 1789 - 99 Metrický systém – Francie 1795. V roce 1875 podepsali v Paříži zástupci 18 států tzv. metrickou konvenci. V roce 1960 byla zavedena mezinárodní soustava jednotek SI. Další vývoj? Tam, kde je standardizace užitečná, tak ano: Standardy výroby, standardy kvality atd., a to ve velkém rozměru (EU, svět). Avšak individualizace pro zákazníky (B2C, B2B). Vysoká přidaná hodnota resp. zisková marže se dosahuje nikoli ze standardizovaných, ale individualizovaných produktů. Propojení výhod standardizace a individualizace. Stavebnicovost, zvyšování kooperace, sítě.

5. Koncentrace Zdroje energie a surovin preindustriální společnost - široce rozptýlené industriální společnost – vysoce koncentrované (fosilní paliva, železná ruda apod.) Důvody pro koncentraci výroby: koncentrace přírodních zdrojů dělba práce a specializace KONCENTRACE VÝROBY KONCENTACE INFRASTRUKTURY továrny města KONCENTRACE KAPITÁLU Malá hustota, izolovanost Města dle počtu obyvatel 1. TOKYO Japonsko 33,8 mil. 2. SOUL J. Korea 23,8 mil. 3. MEXICO CITY Mexiko 22,8 mil. 4. BOMBAY Indie 5. DILIÍ 22,2 mil. 6. NEW YORK USA 21,9 mil.   24. LONDÝN UK 12,3 mil. 27. PAŘÍŽ Francie 10,0 mil. 425. PRAHA ČR 1,3 mil. Podíl světové populace žijící v sídlech s více než 5 000 obyvateli rok 1800 3 % - rok 2010 50 % Kapitálové společnosti

6. Maximalizace Industriální společnost: zvyšování produktivity práce a celkové efektivnosti Idea pokroku: pokrok = růst = maximalizace výroby a spotřeby hmotných statků Princip harmonie či rovnováhy, typický pro kultury preindustriální éry byl zapomenut. HDP/obyvatele (180 zemí) WB tis. dol. 1. Lucembursko 89,0 2. Katar 88,3 - Macao 77,1 3. Singapur 60,6 4. Norsko 60,4 5. Kuvajt 54,2 6. Brunej 51,8 7. Švýcarsko 51,2 Hongkong 50,6 8. Spojené státy americké 48,1 9. Spojené arabské emiráty 47,9 10. Nizozemsko 42,7 11. Rakousko 42,2   36. Česká republika 26,2 Dynamika růstu vedoucí k maximalizaci se stala základním kritériem úspěšnosti ekonomiky i politiky. Index lidského rozvoje (HDI) Dle OSN z 169 zemí: 1. Norsko 28. Česká republika

7. Centralizace Řídící struktury podniků - důsledně hierarchické (nadřízenost, podřízenost, disciplína). Moc centralizovaná na vrcholu řídící pyramidy. Centralizace moci na úrovni státu. Rozvoj výroby a obchodu vyžadoval garance stability a jednotnosti podmínek v rámci velkých celků. Vývoj v Evropě, v USA V industriální společnosti převážně centralizace, posilování moci státu V postindustriální společnosti oslabování moci státu Decentralizace, přenášení moci do regionů, k občanům Integrace - seskupení regonálního charakteru EU, ASEAN, NAFTA - mezinárodní organizace OSN, WB, MMF - mezinárodní nevládní organizace - nadnárodní společnosti (MNC) aj.

3. REFLEXE VÝVOJOVÝCH TRENDŮ V PODNIKOVÉ SFÉŘE Postidustriální společnost = společnost informační?   = společnost znalostní? Tradiční ekonomika? Nová ekonomika? KONZUMNÍ PARADIGMA? HUMANISTICKÉ PARADIGMA? EKOLOGICKÉ PARADIGMA?

Vytváření možností Tvůrčí instinkt Využívání možností věda Tvůrčí instinkt Spotřebitelský instinkt spotřeba technika Využívání možností produkce Podnikatelský instinkt

Spotřeba Změny ve struktuře potřeb a způsobu jejich uspokojování Aktivní využívání volného času: turismus péče o zdraví sport kultura hobby aj. Spotřeba Změny ve struktuře potřeb a způsobu jejich uspokojování Nasycenost trhů, hledání (vytváření) modrých oceánů – medikalizace spotřeby, průmysl zážitků aj. Kvalita Neustálá změna – inovace Individualizace produktů Dematerializace spotřeby Od produkce výrobků ke službám, k tvorbě zážitků, ke spoluvytváření životního stylu Intenzifikace využití zákazníkova času Uvědomělý konzumerizmus Zkracování morální a fyzické životnosti výrobků – reverzní logistika – kvalita – provozuschopnost – ztráty z nekvality – opravy. Perioda inovací produktů, zejména spotřební povahy, se neustále zkracuje. Původně standardizované produkty hromadné výroby individualizovat bez zvyšování nákladů: osobní automobily, nábytek, bankovní produkty, zájezdy a j. Spotřeba nepochybně stále roste a růst bude. Ovšem podíl užitku ze zážitků roste rychleji než podíl užitku z materiální spotřeby. Podniky již nenabízejí výrobky, ale životní styl, životní filozofii. Tak to hlásá reklama. Zkracování doby pro výběr, objednání a nákup produktu. Internet. Produkty jdou za zákazníky: Letiště, velká nádraží, čerpací stanice apod. Spolu s produktem si kupuji i „etiku“. Tím, že kupuji určitý výrobek či službu, přispívám k dobru. Objem spotřeby = čas ke spotřebě x intenzita spotřeby Vztah mezi spotřebou a užitkem. Teorie mezního užitku.

Produkce Změny ve vztahu pracovník – stroj Druhý věk strojů – stroje nahrazující duševní práci Požadavky na pracovníky Vysoká kvalifikace, kreativita Inovativnost, schopnost neustále se učit Umění jednat s lidmi Loajalita Požadavky pracovníků na podnik Zdravé a kulturní pracovní prostředí Relativně volná pracovní doba Participativní, resp. liberální styl vedení Průmysl 4.0 – čtvrtá průmyslová revoluce Rutinní méně kvalifikovanou práci manuální i duševní budou vykonávat stroje. Lidská práce se bude přesouvat do tvůrčí přípravy a realizace inovací. Jednání se spolupracovníky, práce v týmech. Jednání s obchodními partnery. Služby: Jednání se zákazníky, klienty, pacienty aj. Komunikace prostřednictvím internetu: individualizace i odosobnění. Tvůrčí práci je obtížné jednoduše kontrolovat. Proto je třeba rozvíjet loajalitu. V řadě povolání se stírá hranice mezi pracovní a mimopracovní dobou. Kvalifikovanou tvůrčí práci nelze řídit autoritativně.

Příklady metod soudobého managementu Trvalé zlepšování Reengineering Teorie úzkých míst Krizový management Lean management Hodnotová analýza Just in Time Kaizen Projektový management Six Sigma Balanced Scorecard

Národní iniciativa průmysl 4.0 Postidustriální společnost = společnost informační?   = společnost znalostní? Tradiční ekonomika? Nová ekonomika? KONZUMNÍ PARADIGMA? HUMANISTICKÉ PARADIGMA? EKOLOGICKÉ PARADIGMA? Veletrh v Hannoveru 2013 Průmysl 4.0 – čtvrtá průmyslová revoluce automatizace, robotizace, internet věcí, internet služeb, ekonomické a sociální dopady Vzhledem k tomu, že si strategie adaptace na čtvrtou průmyslovou revoluci bere za vzor Německo, mělo by Česko opustit svou dlouhodobou mantru udržování nízké ceny práce jako prostředku k lákání zahraničních investic a přeorientovat se na vytváření pracovních míst s vyšší přidanou hodnotou. Národní iniciativa průmysl 4.0 http://kzps.cz/wp-content/uploads/2016/02/kzps-cr.pdf

Doporučená literatura: BRYNJOLFSON, Erik, McAFEE, Andrew. Druhý věk strojů. Brno : Jan Melvil Publishing, 2015. ISBN 978-80-87270-71-4. HUNTINGTON, Samuel. P. Střet civilizací. Praha : Rybka Publishers, 2001. ISBN 80-86182-49-5. CHAN KIM, W., MAUBORGNE, Renée. Strategie modrého oceánu. Praha : Management Press, 2009. ISBN 978-80-7261-128-7. LIPOVETSKY, G. Paradoxní štěstí. Praha : Prostor, 2007. ISBN 80-7260-184-4. LIPOVETSKY, Gilles. Soumrak povinnosti. Praha : Prostor, 1999. ISBN 80-7260-008-7. REICH, Robert, B. Dílo národů. Praha : Prostor, 1995. ISBN 80-85190-34-6. RIDLEY, Matt. Racionální optimista. Praha : Argo, 2013. ISBN 978-80-257-0931-3. RIFKIN, Jeremy. The Zero Marginal Cost Society. New York : St. Martins Press, 2014. ISBN 978-1-137-27846-3. SARRAZIN, Thilo. Teror ctnosti. Praha : Academia, 2015. ISBN 978-80-200-2468-8. TOFFLER, Alvin. Šok z budoucnosti. Praha : Práce, 1992. ISBN 80-208-0160-X. TOFFLER, Alvin. The Third Wawe. New York : Bantam Books, Inc. 1980. ISBN 0-553-14431-6. TOFFLER, Alvin., TOFFLEROVÁ, Heidi. Nová civilizace. Praha : Dokořán 2001. ISBN 80-86569-00-4. WRIGHT, Robert. Víc než nic. Praha : Nakladatelství lidové noviny, 2002. ISBN 80-7106-433-5.