JEDENÁCT LET APLIKACE NOVÉHO SPRÁVNÍHO ŘÁDU A JEHO PROMĚNY ADMINISTRATIVNÍ A JUSTIČNÍ PRAXÍ K VYBRANÝM INSTITUTŮM SPRÁVNÍHO ŘÁDU A JEJICH APLIKACI VE SPRÁVNÍM SOUDNICTVÍ březen 2017 © petr průcha

SPRÁVNÍ ŘÁD A JEHO SPOJITOST SE SOUDNÍM ŘÁDEM SPRÁVNÍM Historicky úprava správního soudnictví dříve, než úprava správního řízení Současnost Přijetí správního řádu “až“ v podmínkách s.ř.s. Soudní řád správní přijat a nejprve aplikován v podmínkách účinnosti předchozího správního řádu (zák.č. 71/1967 Sb.) Po přijetí a nabytí účinnosti stávajícího správního řádu (zák.č. 500/2004 Sb.) zákonitě dochází k posunu v některých interpretačních přístupech, a stejně tak i v dotčené judikatuře

Klíčovou otázkou je, zda je správní soudnictví pokračováním správních postupů (a jeho úprava návaznou úpravou na správní řád), nebo originální formou ochrany (s úpravou nenavazující na úpravu postupů ve správním řádu) Koncepce stávajícího režimu našeho správního soudnictví je vystavěna na tom, že jde ve své podstatě o ochranu originální. K tomu viz Usnesení rozšířeného senátu NSS ze dne 26. 8. 2008, č. j. 7 Afs 54/2007 – 62 Nicméně plná jurisdikce (pravá i nepravá) je jistými prvky pokračování v postupech s dopady na předmět zájmu výkonu veřejné správy (ať chceme, či nechceme) provázena. Interpetace příslušných institutů správního řádu judikaturou správních soudů. .

VYBRANÉ INSTITUTY SPOLEČNÉHO ZÁJMU OBOU ÚPRAV (vedle souvztažností jiných) Institut rozhodnutí správních orgánů přezkoumatelných ve správním soudnictví, institut závazných stanovisek správních orgánů a jejich přezkoumatelnost ve správním soudnictví, institut opatření obecné povahy a jejich přezkoumatelnost ve správním soudnictví,

ROZHODNUTÍ SPRÁVNÍCH ORGÁNŮ Nejprve tzv. materiální pojetí rozhodnutí podle § 65 s.ř.s. („úkon správního orgánu, vztahující se ke konkrétní věci a konkrétním adresátům se musí dotýkat právní sféry žalobce „) Podle usnesení rozšířeného senátu NSS ze dne 23. 3. 2005, čj. 6 A 25/2002-42 V současnosti příklon k tzv. materiálně-formálnímu chápání rozhodnutí podle § 65 s.ř.s. Neprovedení, resp. chybné provedení záznamu do katastru nemovitostí., podle usnesení rozšířeného senátu NSS ze dne 16.11.2010, čj. 7 Aps 3/2008-98 Dále pak ještě zřetelněji - (souhlasy v režimu stavebního zákona) - viz usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 18. 9. 2012, čj. 2 As 86/2010-76

Souhlasy … Územní souhlas vydaný na základě § 96 stavebního zákona z roku 2006 je rozhodnutím ve smyslu § 67 odst. 1 správního řádu z roku 2004, a proto je odvolání proti němu přípustné. Sdělení odvolacího orgánu, kterým byly námitky vznesené proti územnímu souhlasu shledány neopodstatněnými, je třeba považovat z materiálního hlediska za rozhodnutí o odvolání, které je rozhodnutím ve smyslu § 65 s. ř. s., a není tedy vyloučeno ze soudního přezkumu dle § 70 písm. a) s. ř. s. Podle rozsudku NSS ze dne 22. 1. 2009, čj. 1 As 92/2008-76 Souhlasy vydávané dle zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), zejména dle § 96, § 106, § 122 a § 127, které stavební úřad výslovně či mlčky činí k ohlášení či oznámení, jsou jinými úkony dle části čtvrté správního řádu (č. 500/2004 Sb.). Tyto souhlasy nejsou rozhodnutími ve smyslu § 65 soudního řádu správního; soudní ochrana práv třetích osob je zaručena žalobou na ochranu před nezákonným zásahem, pokynem nebo donucením správního orgánu dle § 82 posledně citovaného zákona. Podle usnesení rozšířeného senátu NSS ze dne 18. 9. 2012, čj. 2 As 86/2010-76

ZÁVAZNÁ STANOVISKA (§ 149 S.Ř. ) Nejprve jako rozhodnutí podle § 65 s.ř.s., podléhající samostatnému přezkumu ve správním soudnictví Podle usnesení rozšířeného senátu NSS ze dne 21. 10. 2008, čj. 8 As 47/2005-86 V současnosti nejsou považována za rozhodnutí ve smyslu § 67 správního řádu ani § 65 s. ř. s. Podle usnesení rozšířeného senátu NSS ze dne 23. 8. 2011, čj. 2 As 75/2009-113

. Je vyloučen samostatný soudní přezkum nejen závazných stanovisek, ale též i takových rozhodnutí, kterými byla tato závazná stanoviska změněna v přezkumném řízení postupem podle § 149 odst. 5 správního řádu. Podle rozsudku NSS ze dne 20. 3. 2013, čj. 6 As 64/2012-21 x Rozhodnutí, kterým bylo v přezkumném řízení podle § 149 odst. 5 správního řádu z roku 2004 zrušeno či změněno závazné stanovisko, není vyloučeno ze soudního přezkumu [§ 70 písm. a) soudního řádu správního]. Podle rozsudku NSS ze dne 23.5.2014, čj. 4 As 2014-69 Rozhodnutí vydané podle § 149 odst. 5 s.ř. má z hlediska soudní přezkoumatelnosti ve smyslu § 65 s.ř.s. taktéž povahu závazného stanoviska Podle rozsudku NSS ze dne 8. 7. 2015, čj. 10 As 97/2014-127

OPATŘENÍ OBECNÉ POVAHY Soudní praxe se nejprve přiklonila k tzv. materiálnímu hledisku ve spojení s tím začala přezkoumávat i akty smíšené povahy podle dřívější úpravy. Později se soudní praxe naopak přiklonila k tzv. formálnímu nazírání na opatření obecné povahy, a současný stav je takový, že se soudní přezkum u opatření obecné povahy opět vrátil k jejich materiálnímu hledisku. Správní akt, kterým se v přezkumném řízení provedeném dle § 174 odst. 2 správního řádu ruší územní plán obce, je třeba pokládat za opatření obecné povahy. Obec, jejíž územní plán byl zrušen, není účastníkem přezkumného řízení a nemá právo podat proti výsledku přezkumu odvolání. Proti zrušení územního plánu v přezkumném řízení se mohou obec nebo jiné dotčené osoby bránit u soudu návrhem dle § 101a s. ř. s.  Podle rozsudku rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 27. 7. 2016, čj. 5 As 85/2015-36

Prolomení tříleté lhůty judikaturou: Návrh na soudní přezkoumání opatření obecné povahy lze podat do 3 let ode dne, kdy návrhem napadené opatření obecné povahy nabylo účinnosti. Pokud je podatel současně oprávněn ve věci, ve které bylo opatření obecné povahy užito, podat ve správním soudnictví žalobu nebo jiný návrh, může navrhnout zrušení opatření obecné povahy jen společně s takovým návrhem. Prolomení tříleté lhůty judikaturou: „. žalobu nebo jiný návrh ve věci, ve které bylo opatření obecné povahy užito, je třeba podat ve lhůtě pro společně podávanou žalobu, a to bez ohledu na lhůtu uvedenou v § 101b odst. 1 s. ř. s.“ Podle rozhodnutí rozšířeného senátu NSS ze dne 14.9. 2016, č. j. 5 As 194/2014-36, .

NEMĚLO BY BÝT NA TUTO A PŘÍP NEMĚLO BY BÝT NA TUTO A PŘÍP. OBDOBNOU JUDIKATURU REAGOVÁNO ÚPRAVOU VE SPRÁVNÍM ŘÁDU ? Judikatura by neměla jít nad zákon. CO V DANÝCH ÚPRAVÁCH CHYBÍ ? v SŘ se nabízí v úvaze skutečnost, že absentuje úprava nezákonných zásahů a ochrany, resp. zjednávání nápravy v s.ř.s. pak absentuje úprava přezkumu zákonnosti veřejnoprávních smluv

. Děkuji za pozornost