Právní požadavky na postupy OOP, zejména při vydávání ZS

Prezentace na téma: "Právní požadavky na postupy OOP, zejména při vydávání ZS"— Transkript prezentace:

1 Právní požadavky na postupy OOP, zejména při vydávání ZS
Porada pořádaná KÚ Jm kraje, ožp Mikulov, JUDr. RNDr. Jitka Jelínková, Ph.D.

2 - § 90 odst. 1 věta druhá ZOPK:
Forma závazných stanovisek podle § 149 SŘ je OOP známa od nabytí účinnosti správního řádu z roku 2004 (od ), resp. od novelizace ZOPK spojené se StavZ z roku 2006 (od ) - § 90 odst. 1 věta druhá ZOPK: novelou provedenou změnovým zákonem ke StavZ vložena do § 90 odst. 1 věta druhá: Souhlasy a stanoviska vydávané podle tohoto zákona jako podklad pro rozhodnutí podle zvláštního právního předpisu nebo územní souhlas anebo ohlášení stavby jsou závazným stanoviskem podle správního řádu a nejsou samostatným správním rozhodnutím. - nyní platné znění: Souhlasy a závazná stanoviska vydávaná podle tohoto zákona jako podklad pro rozhodnutí podle zvláštního právního předpisu jsou závazným stanoviskem podle správního řádu.

3 - rozšíření případů, kdy OOP vyjadřuje závazný právní názor formou ZS
Novela ZOPK provedená částí šestou zákona č. 225/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony (účinnost od ) - rozšíření případů, kdy OOP vyjadřuje závazný právní názor formou ZS povolení ke kácení dřevin pro účely stavebních záměrů (povolovaných, resp. umisťovaných ve vyjmenovaných řízeních podle StavZ) včetně uložení přiměřené NV (ZS OOP podle § 8 odst. 6 ZOPK) povolení výjimky ze zákazů u ZCHD pro stavební záměry (povolované, resp. umisťované v řízeních podle StavZ), nebyla-li skutečnost dotčení základních ochranných podmínek známa před zahájením řízení (ZS OOP podle § 56 odst. 6 ZOPK)

4 - podle názoru autorky prezentace nevhodné, protože:
Rozšíření případů, kdy OOP vyjadřuje závazný právní názor formou ZS, na správní akty zvané „povolení“ (§ 8 odst. 6, příp. § 56 odst. 6 ZOPK) - podle názoru autorky prezentace nevhodné, protože: - před vydáním ZS neprobíhá správní řízení, není možná účast ekologických spolků a plnohodnotné provádění dokazování (x dlouholetá praxe OOP v řízeních dle § 8 odst. 1 ZOPK: provádění „místního šetření“ /důkazu ohledáním na místě/, opatřování dalších podkladů např. znaleckých /odborných/ posudků, „hledání“ konsensu ohledně NV /vhodné pozemky, rozsah/ atd.) - povolovat výjimku ze zákonného zákazu nikoli samostatným rozhodnutím, ale pouhým závazným stanoviskem OOP jako DOSSu podmiňujícím rozhodnutí SÚ je v právu rarita (závazná stanoviska jako podkladový akt stanoví přípustnost, podmínky pro činnosti zákonem dovolené) - navíc v praxi jistě budou vznikat spory, zda kolize s ochr. podmínkami ZCHD byla známa již před zahájením řízení před SÚ

5 Nejdůležitější právní otázky spojené s vydáváním závazných stanovisek podle § 149 SŘ
- kdy se správní akt (např. závazné stanovisko k zásahu do VKP podle § 4 odst. 2 ZOPK, souhlas z hlediska ochrany krajinného rázu podle § 12 odst. 2 ZOPK) vydává formou rozhodnutí a kdy formou ZS podle § 149 SŘ - postupy před vydáním ZS (práva a povinnosti žadatele /event. dalších dotčených osob??/ o vydání ZS, např. když žádost nemá předepsané náležitosti, když OOP-DOSS koná místní šetření, opatřuje podklady) - lhůta pro vydání ZS - nároky na obsah, formu, náležitosti ZS - správní (a případně soudní) přezkum zákonnosti a věcné správnosti ZS - práva a povinnosti ve vztahu k orgánu, který vede řízení, resp. pro jehož rozhodnutí či jiný úkon je ZS vydáváno

6 Klasická nauka k závazným stanoviskům podle § 149 SŘ
- úkon podle části čtvrté SŘ (zařazen do části třetí v hlavě Zvláštní ustanovení o některých rozhodnutích - „rozhodnutí podmíněné závazným stanoviskem“) - § 154 SŘ: Jestliže správní orgán vydává vyjádření, osvědčení, provádí ověření nebo činí sdělení, která se týkají dotčených osob, postupuje podle ustanovení této části, podle ustanovení části první (tj. základní zásady činnosti správních orgánů), obdobně podle těchto ustanovení části druhé: § 10 až § 16, § 19 až § 26, § 29 až § 31, § 33 až § 35, § 37, § 40, § 62, § 63, a obdobně podle těchto ustanovení části třetí: § 134, § 137 a § 142 odst. 1 a 2; přiměřeně použije i další ustanovení tohoto zákona, pokud jsou přitom potřebná.

7 Klasická nauka k závazným stanoviskům podle § 149 SŘ
- umožňuje příslušnému dotčenému orgánu závazným způsobem formulovat právní názor s ohledem na daný chráněný zájem - je závazným podkladem pro konečné rozhodnutí - pro vydání konečného rozhodnutí není většinou zapotřebí získat jen jedno jediné závazné stanovisko, ale celý soubor stanovisek, vyjádření atd. - nejsou vždy vydávána na žádost účastníka (typicky stavebníka) a žadatel o vydání závazného stanoviska není pokaždé jeho přímým adresátem, na rozdíl od správního orgánu, pro jehož potřeby je závazné stanovisko vydáváno (srov. § 86 odst. 2 písm. b) StavZ: k žádosti o vydání ÚR žadatel připojí závazná stanoviska, popřípadě rozhodnutí dotčených orgánů nebo jiné doklady podle zvláštních právních předpisů nebo tohoto zákona, nevydává-li se koordinované závazné stanovisko podle § 4 odst. 7 nebo závazné stanovisko vydávané správním orgánem, který je příslušný vydat územní rozhodnutí, anebo nepostupuje-li se podle § 96b odst. 2 /ZS orgánu úp/) Základní výklad v rozsudku rozšířeného senátu NSS č. 2434/2011 Sb. NSS

8 Závazná stanoviska podle § 149 SŘ
- Nemají objektivně vymezený samostatný předmět řízení. Jedná se o podkladové úkony, které se vždy vydávají v rámci jiného "hlavního" řízení. - Nejsou rozhodnutími ve smyslu § 67 (resp. § 9) správního řádu ani § 65 s. ř. s., jelikož sama o sobě nezakládají, nemění, neruší nebo závazně neurčují práva nebo povinnosti. - Soudní přezkum jejich obsahu je umožněn až v rámci konečného rozhodnutí dle § 75 odst. 2 s. ř. s. (Byl-li závazným podkladem přezkoumávaného rozhodnutí jiný úkon správního orgánu, přezkoumá soud k žalobní námitce také jeho zákonnost, není-li jím sám vázán a neumožňuje-li tento zákon žalobci napadnout takový úkon samostatnou žalobou ve správním soudnictví.) (Rozšířený senát NSS Sb. č. 2434/2011) - k vydání ZS musí být zákonný podklad (pravomoc, podmínky, kritéria) - vydání ZS nepředchází formální správní řízení, ale ze zákl. zásad činnosti spr. orgánů vyvozena práva osoby dotčené vydáním ZS (§ 4 odst. 3 a 4 SŘ)

9 Kdy se správní akty („závazná stanoviska“, „stanoviska“, „souhlasy“) vydávají správním rozhodnutím a kdy jako závazná stanoviska podle § 149 SŘ judikatura: V prvé řadě rozhoduje, co říká zvláštní zákon (např. § 90 odst. 1 věta druhá ZOPK, § 44a odst. 3 z. o st. pam. péči), pokud neurčuje, tak povaha aktu (tj. zda je podkladem pro rozhodnutí) (NSS 4 As 52/ z ) Výslovná úprava ve zvláštních zákonech by samozřejmě měla odrážet, zda „(závazná) stanoviska, souhlasy“ mají objektivně vymezený samostatný předmět řízení, zda vydání pozitivního aktu samo o sobě umožňuje žadateli realizovat záměr, aniž by muselo navazovat další povolovací řízení (obvykle před stavebním úřadem). Např. § 90 odst. 1 ZOPK věta druhá – u souhlasu a závazného stanoviska určuje formu, zda je o podklad pro rozhodnutí podle zvláštního právního předpisu, typicky StavZ x jiné rozhodnutí podle ZOPK (např. souhlas k záměru kácení stromořadí podle § 12 odst. 2 ZOPK má být vydán nikoli jako ZS dle § 149 SŘ, ale jako samostatné správní rozhodnutí, srov. Metodická instrukce MŽP, nyní Věstník 11/2017 – praxe v tomto často chybuje)

10 výklad § 90 odst. 1 ZOPK věta druhá:
Kdy se správní akty („závazná stanoviska“, „stanoviska“, „souhlasy“) vydávají správním rozhodnutím a kdy jako závazná stanoviska podle § 149 SŘ výklad § 90 odst. 1 ZOPK věta druhá: Slovní spojení „podklad pro rozhodnutí“ užitý v citovaném ustanovení je dle NSS třeba chápat široce jako podklad pro postup podle zvláštního předpisu nehledě na to, zda vyústí ve vydání rozhodnutí ve smyslu § 67 správního řádu či § 65 s. ř. s. (jímž je např. stavební povolení), nebo v jiný úkon, zde stavebního úřadu (např. souhlas s provedením ohlášeného stavebního záměru). Podstatné totiž je to, že závazné stanovisko správního orgánu prvního stupně vydané v této věci podle § 4 odst. 2 zákona o ochraně přírody a krajiny by ani v případě, že by jím byl udělen souhlas k zásahu do významného krajinného prvku, nemohlo stěžovateli bezprostředně umožnit započít se zamýšleným záměrem stavby nízkopodlažních rodinných domů. (rozsudek NSS 2 As 163/2016 – 27 z )

11 výklad § 90 odst. 1 ZOPK věta druhá:
Pozor! výklad § 90 odst. 1 ZOPK věta druhá: Slovní spojení „podklad pro rozhodnutí“ užitý v citovaném ustanovení je dle NSS třeba chápat široce jako podklad pro postup podle zvláštního předpisu nehledě na to, zda vyústí ve vydání rozhodnutí ve smyslu § 67 správního řádu či § 65 s. ř. s. (jímž je např. stavební povolení), nebo v jiný úkon, zde stavebního úřadu (např. souhlas s provedením ohlášeného stavebního záměru). (rozsudek NSS 2 As 163/2016 – 27 z ) Nelze vztahovat na povolení ke kácení dřevin a uložení NV podle § 8 odst. 6 ZOPK (event. povolení výjimky ZCHD podle § 56 odst. 6 ZOPK) – v těchto ustanoveních jsou jasně vyjmenovaná pouze (některá) rozhodnutí SÚ, kde SÚ na základě ZSS OOP povolí kácení a uloží NV. = nelze, aby kácení dřevin bylo „povoleno“ pouze ZS OOP podle § 8 odst. 6 ZOPK a např. územním souhlasem, souhlasem s ohlášením

12 - správní rozhodnutí může konvertovat na ZS (§ 157 SŘ)
Právní následky toho, když OOP vydá správní akt („souhlas“, „stanovisko“) vadnou formou Závěr Poradního sboru ministra vnitra ke správnímu řádu č. 129 ze dne : - správní rozhodnutí může konvertovat na ZS (§ 157 SŘ) - je-li vydáno ZS namísto správního rozhodnutí, nadřízený správní orgán zruší takové ZS v přezkumném řízení podle § 149 odst. 5 (nyní odst. 6) SŘ a věc vrátí podřízenému správnímu orgánu k provedení řízení Rozsudek NSS 2 As 163/2016 – 27 z : - bylo-li vydáno rozhodnutí (zde: k zásahu do VKP podle § 4 odst. 2 ZOPK) tam, kde mělo být vydáno ZS, nadřízený správní orgán neměl rozhodovat o odvolání (to je nezákonné), ale měl posoudit jako podnět k přezkumu ZS podle § 149 odst. 5 (nyní odst. 6) SŘ Poznámka: Ke zvláštní úpravě v § 4 odst. 9 až 11 StavZ (vyloučení přezkumu ZS pro nezákonnost, tj. § 149 odst. 6 SŘ) viz dále

13 Závazné stanovisko OOP podle § 4 odst. 3 ZOPK je ZS podle § 149 SŘ.
? Povaha závazného stanoviska OOP podle § 4 odst. 3 ZOPK ke schválení LHP? - rozsudek NSS 3 As 48/2008 – 113 z : Napadené rozhodnutí - závazné stanovisko podle § 4 odst. 3 ZOPK je samo o sobě schopno zasáhnout právní sféru žalobce a potažmo schopno soudního přezkumu (srov. usnesení rozšířeného senátu NSS 8 As 47/ z ). Procesní postup podle § 149 nového správního řádu nelze vztáhnout na předmětné závazné stanovisko z důvodů vyloučení aplikace správního řádu pro schvalování lesního hospodářského plánu (vyjma vypořádání námitek - § 27 odst. 5 zákona o lesích). Závěr por. sboru MV č. 90 z : (byť cituje výše uvedený rozsudek) Závazné stanovisko OOP podle § 4 odst. 3 ZOPK je ZS podle § 149 SŘ. Protože při schvalování LHP je vyloučen správní řád s výjimkou rozhodování o námitkách vlastníka lesa (§ 27 odst. 5 LesZ), neuplatní se postup (při výhradách proti obsahu ZS OOP podle § 4 odst. 3 ZOPK) podle § 149 odst. 4 SŘ, odvolací řízení nahrazuje řízení o námitkách vlastníka lesa podle § 27 odst. 3 LesZ.

14 Práva dotčených osob ve vztahu k vydávání ZS podle § 149 SŘ
- vyvozena ze základních zásad činnosti správních orgánů (§ 4 odst. 3 a 4 SŘ) vyjádřit se k podkladům, účastnit se šetření na místě, pokud je orgán příslušný k vydání ZS či jeho nadřízený orgán při postupu podle § 149 odst. 4 provádí Rozsudek KS v HK 30 A 22/ z , kasační stížnost zamítnuta NSS 9 As 53/ z podobně vyvozena práva osob, které by mohly být dotčeny poskytnutím informace (Sb. NSS č. 3155/2015, č. 3185/2015) Nároky na obsah, formu a náležitosti ZS podle § 149 SŘ Přiměřeně použít ustanovení o obsahu, formě a náležitostech rozhodnutí, především § 68 odst. 3 SŘ. Zejména v případě negativního ZS (požadavky na odůvodnění rozhodnutí alespoň v základní rovině) – jedině tak přezkoumatelné (Sb. NSS č. 2381/2011)

15 Novela správního řádu částí třicátou čtvrtou zákona č. 225/2017 Sb.
- jistě žádoucí vložení nového odst. 2 do § 149 spr. řádu = výslovné stanovení požadavků na ZS, které dosud vyvozovala judikatura (zákonný základ pro uplatnění pravomoci, závazná část, odůvodnění, podklady): (2) Závazné stanovisko obsahuje závaznou část a odůvodnění. V závazné části dotčený orgán uvede řešení otázky, která je předmětem závazného stanoviska, ustanovení zákona, které zmocňuje k jeho vydání a další ustanovení právních předpisů, na kterých je obsah závazné části založen. V odůvodnění uvede důvody, o které se opírá obsah závazné části závazného stanoviska, podklady pro jeho vydání a úvahy, kterými se řídil při jejich hodnocení a při výkladu právních předpisů, na kterých je obsah závazné části založen. - tím ovšem došlo k posunu dosavadních odstavců 2 až 6 § 149 spr. řádu, což nový odst. 9 § 4 StavZ nerespektuje (odkazuje na § 149 odst. 4 SŘ, což dnes nedává smysl!)

16 Využití (obdobné nebo přiměřené) ustanovení upravujících správní řízení při postupu při vydávání ZS podle § 149 SŘ (srov. § 154 SŘ) - např. když žádost o ZS podle § 8 odst. 6 ZOPK nebude mít předepsané náležitosti, OOP obdobně postupuje podle § 37 odst. 3 SŘ (vyzve k odstranění nedostatků, poskytne k tomu přiměřenou lhůtu), i když nejde o správní řízení, ale o úkon podle části čtvrté SŘ - lhůta pro vydání ZS podle § 8 odst. 6 ZOPK (přiměřeně § 71 SŘ, § 83 odst. 3 ZOPK stěží, ale přerušení SÚ podle § 149 odst. 3 SŘ, pokud ZS OOP nebude opatřeno před podáním žádosti o ÚR): - ZS OOP je ke kácení dřevin nezbytné, tudíž se neuplatní pravidlo o koncentraci řízení, srov. např. § 89 odst. 1 StavZ: Závazná stanoviska, která mohou dotčené orgány uplatňovat podle § 4 odst. 4, a námitky účastníků řízení a připomínky veřejnosti musí být uplatněny nejpozději při ústním jednání, případně při veřejném ústním jednání, při kterém musí být nejpozději uplatněny také připomínky veřejnosti; jinak se k nim nepřihlíží. Jestliže dojde k upuštění od ústního jednání, musí být závazná stanoviska dotčených orgánů podle § 4 odst. 4 a námitky účastníků řízení a připomínky veřejnosti uplatněny ve stanovené lhůtě; jinak se k nim nepřihlíží.

17 Přezkum obsahu ZS podle § 149 odst. 4 (nově odst. 5) SŘ
§ 149 odst. 4 (nově odst. 5): potvrzení nebo změna ZS nadřízeným správním orgánem v rámci odvolacího řízení proti meritornímu rozhodnutí (formou závazného stanoviska) Úkon, kterým nadřízený orgán dotčeného orgánu postupem podle § 149 odst. 4 SŘ v rámci odvolacího řízení potvrdí nebo změní závazné stanovisko dotčeného orgánu, je z hlediska obsahu i formy opět závazným stanoviskem. (Sb. NSS č. 3214/2015) Nevypořádá-li se nadřízený orgán, jemuž bylo podle § 149 odst. 4 SŘ předloženo odvolání směřující proti obsahu závazného stanoviska, s námitkami odvolatele, nemůže odvolací správní orgán nahradit jeho chybějící odbornou skutkovou úvahu svou úvahou vlastní: k tomu totiž není odborně způsobilý. Odvolací správní orgán by však měl ověřit, zda nadřízený orgán řádně reagoval na odvolací námitky, a není-li tomu tak, měl by od něj žádat nápravu. Jinak se vystavuje riziku, že pro nepřezkoumatelnost bude zrušeno jeho vlastní rozhodnutí, ačkoli on sám při zdůvodňování svých hmotněprávních úvah nepochybil. (Sb. NSS č. 3018/2014, rozsudek MS v Praze)

18 Přezkum zákonnosti ZS podle § 149 odst. 5 nově odst. 6) SŘ
- § 149 odst. 5 (nově odst. 6): zrušení nebo změna nezákonného ZS v přezk. řízení podle § 94 a násl. SŘ (ustanovení speciální vůči § 156 odst. 2 SŘ, které upravuje obecně přezkum zákonnosti úkonu podle části čtvrté SŘ) formou rozhodnutí – s právem odvolat se, nebo ne? - spory: Závěr por. sboru MV č. 122 z : NE) Je rozhodnutí podle § 149 odst. 5 SŘ o zrušení n. změně ZS pro nezákonnost v přezkumném řízení napadnutelné spr. žalobou podle § 65 s.ř.s.? Zřejmě konečný názor NSS: NE (NSS 10 As 97/ z )

19 Novela StavZ a ZOPK (zákon č. 225/2017 Sb. s účinností od 1. 1. 2018!)
- nové odst. 9 až 11 § 4 stavebního zákona Zásadní omezení přezkumu závazných stanovisek dotčených orgánů vydávaných pro účely řízení podle StavZ (tedy např. i závazného stanoviska OOP o kácení dřevin a uložení NV): - stanovisko 22 akademických pracovníků všech 4 právnických fakult v ČR: „bezprecedentní omezení ochrany zákonnosti a veřejného zájmu v českém správním právu“ - navíc výklad vztahu k obecné úpravě přezkumu závazných stanovisek (zákonnosti, věcné správnosti) v § 149 odst. 5 a 6 (dříve § 149 odst. 4 a 5) správního řádu sporný (podle některých názorů jde v § 4 odst. 9 StavZ o speciální úpravu jen vůči § 149 odst. 6 (dříve odst. 5) správního řádu, tj. rušení nebo změny nezákonného ZS v přezkumném řízení)

20 Novela StavZ a ZOPK (zákon č. 225/2017 Sb. s účinností od 1. 1. 2018!)
- nové odst. 9 až 11 § 4 stavebního zákona - vyloučen přezkum závazných stanovisek DOSSů v přezkumném řízení (tj. z moci úřední podle § 149 odst. 6 /dříve § 149 odst. 5/ správního řádu), možnost zrušení nebo změny jen v odvolacím řízení (tj. odvolá-li se některý z účastníků např. územního řízení), a to jen pro nezákonnost (ovšem: hranice mezi nezákonností a věcnou nesprávností je podle judikatury tenká) - lhůta 1 roku od vydání závazného stanoviska DOSS (vzhledem k časovému odstupu běžnému v praxi by tak řada ZS DOSS nebyla vůbec přezkoumatelná) - nezákonné ZS nadřízeného správního orgánu lze změnit n. zrušit v přezk. řízení do 1 roku od vydání ZS správního orgánu nadřízeného DOSSu - zrušení n. změna ZS správního orgánu nadřízeného DOSSu není důvodem obnovy řízení v případě, že rozhodnutí podmíněné ZS, již nabylo PM

21 Novela StavZ a ZOPK (zákon č. 225/2017 Sb. s účinností od 1. 1. 2018!)
- nové odst. 9 až 11 § 4 stavebního zákona (zásadní omezení přezkumu závazných stanovisek dotčených orgánů vydávaných pro účely řízení podle StavZ) Důsledky: ? Jak má postupovat nadřízený orgán dotčeného orgánu, resp. odvolací orgán, pokud odvolání proti ÚR bude napadat nezákonnost např. ZS OOP podle § 8 odst. 6 ZOPK (či § 56 odst. 6 ZOPK), přičemž již uplynula lhůta jednoho roku od vydání ZS?! - nadřízený orgán DOSSu adresuje odvolacímu orgánu odpověď, že ZS je nezákonné, ale již je nelze zrušit nebo změnit? - odvolací (stavební) orgán kvůli tomu zruší ÚR apod.??

22 (Ostatní) úkony podle části čtvrté SŘ (vyjádření, stanoviska – např
(Ostatní) úkony podle části čtvrté SŘ (vyjádření, stanoviska – např. stanovisko podle § 45i ZOPK, před novelou č. 39/2015 Sb. stanoviska EIA) a přezkum jejich zákonnosti § 155 odst. 3: Pokud správní orgán shledá, že nelze vydat vyjádření nebo osvědčení, provést ověření nebo učinit sdělení, je povinen o tom na požádání písemně uvědomit dotčenou osobu a sdělit důvody, které k tomuto závěru vedly. (Takto by např. podle Vedrala mělo být postupováno i tehdy, je-li správní orgán žádán o úkon podle části čtvrté, přičemž vůbec není dána jeho kompetence – např. o souhlas k zásahu do kr. rázu podle § 12 odst. 2 ZOPK, ale jde o vysoce urbanizované prostředí, kde podle judikatury neexistuje krajina a kr. ráz ve smyslu ZOPK) § 156 odst. 1: oprava vad vyjádření, osvědčení, sdělení usnesením pouze poznamenaným do spisu § 156 odst. 2: zrušení nezákonného vyjádření, osvědčení, sdělení usnesením orgánu, který je vydal (přiměřeně se použijí ust. o přezk. řízení podle § 94 a násl. SŘ) Pokud je orgán, který nezákonné stanovisko vydal, nečinný, lze uplatnit podnět podle § 80 SŘ na nadřízený orgán k přijetí opatření proti nečinnosti.

23 Orgány ochrany přírody jako dotčené orgány
- Dotčené orgány § 136 odst. 1 SŘ: a) orgány, o kterých to stanoví zvláštní zákon, a b) správní orgány a jiné orgány veřejné moci příslušné k vydání závazného stanoviska nebo vyjádření, které je podkladem rozhodnutí správního orgánu (Pro vydání ZS musí být zákonný podklad – ZS je podle § 149 odst. 1 SŘ úkon učiněný na základě zákona) Např. § 65 ZOPK zakládá obecnou dotčenost OOP („jen po dohodě s OOP“) při vydávání rozhodnutí podle zvl. předpisů, jimiž mohou být dotčeny zájmy chráněné ZOPK Rovněž § 90 odst. 16 ZOPK: V řízeních podle jiných právních předpisů, v nichž mohou být dotčeny zájmy chráněné tímto zákonem, jsou orgány ochrany přírody dotčenými orgány.

24 Orgány ochrany přírody jako dotčené orgány
- § 136 SŘ (výňatky): (3) Dotčené orgány poskytují správnímu orgánu, který vede řízení, všechny informace důležité pro řízení, nebude-li tím porušena povinnost podle zvláštního zákona. 4) Dotčené orgány mají v souvislosti s posouzením otázky, zda zahájit řízení, s probíhajícím řízením nebo s výkonem dozoru právo nahlížet do spisu a právo obdržet kopii materiálů tvořících součást spisu, jsou-li pro výkon jejich působnosti podstatné. (6) Při řešení rozporů mezi správním orgánem, který vede řízení, a správními orgány, které jsou dotčenými orgány, jakož i mezi dotčenými orgány navzájem, týkajících se řešení otázky, jež je předmětem rozhodování, se postupuje přiměřeně podle ustanovení o řešení sporů o příslušnost … (§ 133 SŘ)

25 - § 4 odst. 2: Dotčené orgány vydávají
Stavební zákon § 4 - § 4 odst. 2: Dotčené orgány vydávají a) závazná stanoviska pro rozhodnutí a pro jiné úkony stavebního úřadu nebo úkony autorizovaného inspektora podle tohoto zákona, nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak, (tj. zvláštní zákon může stanovit potřebu samostatného spr. rozhodnutí, např. /do novely č. 225/2017 Sb./ povolení kácení nebo povolení výjimky podle ZOPK) b) stanoviska, která nejsou samostatným rozhodnutím ve správním řízení a jejichž obsah je závazný pro politiku územního rozvoje a pro opatření obecné povahy podle tohoto zákona. Pro obsah stanoviska se použije § 149/2 SŘ obdobně. - § 4 odst. 4 a 5: Dotčený orgán je vázán svým předchozím stanoviskem nebo závazným stanoviskem. Navazující stanoviska nebo navazující závazná stanoviska v téže věci pouze na základě nově zjištěných a doložených skutečností, které nemohly být uplatněny dříve... V řízeních podle části čtvrté StavZ (na úseku stavebního řádu) se nepřihlíží k závazným stanoviskům DOSS ve věcech, o kterých bylo rozhodnuto v ÚPD, v územním rozhodnutí nebo v územním opatření o stavební uzávěře anebo v územním opatření o asanaci území, nejde-li o závazné stanovisko uplatněné na základě nově zjištěných a doložených skutečností.

26 Význam ve vztahu k novým ZS ke kácení podle § 8 odst. 6 ZOPK:
Stavební zákon § 4 - § 4 odst. 6: Stanoví-li dotčené orgány ve svém závazném stanovisku podmínky, jsou příslušné kontrolovat jejich dodržování; stavební úřad poskytne součinnost potřebnou ke kontrole těchto podmínek. --- Význam ve vztahu k novým ZS ke kácení podle § 8 odst. 6 ZOPK: Kontrolovat respektování svých ZS podle § 8 odst. 6 ZOPK (např. odkladu práva kácet na nabytí PM stavebního povolení, uložené NV) a pokutovat přestupky spočívající v jejich porušení by měly v prvé řadě orgány ochrany přírody! (jako kácení bez povolení, neprovedení NV podle ZOPK) - součinnost SÚ nutná, souběh s postihem podle StavZ podle mého názoru není vyloučen - exekuční spr. orgán příslušný k exekuci na nepeněžitá plnění je podle SŘ (§ 107 odst. 1 ve spojení s § 105 odst. 1 písm. a)) orgán, který vydal rozhodnutí v prvním stupni = vymáhat NV by měl SÚ

27 Stavební zákon § 4 - § 4 odst. 7:
Je-li dotčeným orgánem podle zvláštních právních předpisů tentýž orgán veřejné správy, vydává koordinované stanovisko nebo koordinované závazné stanovisko, zahrnující požadavky na ochranu všech dotčených veřejných zájmů, které hájí. Koordinované stanovisko nebo koordinované závazné stanovisko lze vydat pouze v případě, nejsou-li požadavky na ochranu dotčených veřejných zájmů v rozporu. Ustanovení správního řádu o společném řízení se použijí přiměřeně. - § 4 odst. 8: Orgány územního plánování a stavební úřady projednávají protichůdná stanoviska nebo protichůdná závazná stanoviska dotčených orgánů. Dojde-li k rozporu mezi příslušnými orgány podle tohoto zákona a dotčenými orgány, jakož i mezi dotčenými orgány navzájem, postupuje se podle správního řádu. (§ 136 odst. 6 SŘ odkazující na § 133 SŘ spory o věcnou příslušnost)

28 - 70 odst. 2 ZOPK nezměněn, takže právo žádat o informování:
Práva spolků po novele StavZ a ZOPK č. 225/2017 Sb. s účinností od Co zbyde spolkům jako právní prostředky, pokud jde např. o povolování kácení a ukládání NV pro účely stavebních záměrů povolovaných v řízeních podle StavZ? - 70 odst. 2 ZOPK nezměněn, takže právo žádat o informování: a) o zamýšlených zásazích, při nichž mohou být dotčeny zájmy chráněné ZOPK, tj. např. že OOP bude vydávat ZS podle § 8 odst. 6 ZOPK (srov. výklad MŽP v aktualizované Metodické instrukci k dřevinám, Věstník 11/2017) b) o zahajovaných územních řízeních, neboť když stavební záměr vyžaduje kácení dřevin, nepochybně již proto v něm mohou být (jsou) dotčeny zájmy chráněné ZOPK - následně apel např. na obec jako účastníka územního řízení - podnět ČIŽP k omezení/zastavení kácení jako škodlivé činnosti podle § 80 odst. 2 ZOPK

29 Spory o rozsah práv spolků podle § 70 odst. 2 ZOPK
- Kdy? stanovisko legislativního odboru MŽP č.j /ENV/07, 3720/410/07 ze dne 8. října 2007 hovoří o právu spolku být informován „na počátku řízení o vydání ZS, nejlépe bezodkladně poté, co se OOP o zamýšleném zásahu doví“ - o rozsahu informování stanovisko LO MŽP nehovoří (ze základ. zásad /nejen/ činnosti spr. orgánů by měl vyplývat rozsah informování takový, aby se spolek mohl rozhodnout, zda jej záměr „zajímá“ - to je i v zájmu OOP, aby jej spolek zbytečně nezatěžoval např. plošnými žádostmi o informace) - může spolek dopředu žádat o zaslání kopie ZS, jeho podkladů apod.? Klasická nauka k informačním zákonům říká, že nelze žádat dopředu (o neexistující informaci), tak vyznívá i stanovisko LO MŽP, které zmiňuje zákon č. 123/1998 Sb. v případě již vydaného ZS.

30 Spory o rozsah práv spolků podle § 70 odst. 2 ZOPK
- Je/může být za určitých okolností spolek osobou dotčenou vydáním ZS?? (srov. práva dotčených osob vyvozená judikaturou z § 4 odst. 3 a 4 SŘ, seznámit se s podklady před vydáním ZS, účastnit se místního šetření) Stanovisko LO MŽP z roku 2007 říká, že „každý může orgánu OP zaslat své vyjádření k zásahu, OOP tím není vázán, nemusí se s ním nijak vypořádávat, ale vyjádření spolku může přispět ke zjištění skutečného stavu věci a být přínosem pro řádné posouzení případu“. S ohledem na vývoj judikatury ÚS a následně NSS, že spolek může reprezentovat právo svých členů na příznivé žp atp., asi nelze zcela vyloučit, že spolek může být osobou dotčenou vydáním ZS – záleželo by na konkrétních okolnostech. Pro praxi OOP je ovšem toto zkoumání jistě stěží možné. Problémy způsobené upřením účastenství spolků v řízeních jiných než podle ZOPK spolu s formou ZS včetně kácení dřevin pro účely stavebních záměrů mohou mít nezamýšlené důsledky – podle § 65 odst. 1 s.ř.s. se může žalobou domáhat zrušení rozhodnutí každý, kdo tvrdí, že byl rozhodnutím zkrácen na svých právech – i pokud mu právní úprava upřela být účastníkem řízení před správním orgánem.

31 Novela StavZ a ZOPK (zákon č. 225/2017 Sb. s účinností od 1. 1. 2018!)
- zcela zásadní změna § 70 odst. 3 ZOPK: - slova „správního řízení“ (tj. správního řízení, při němž mohou být dotčeny zájmy ochrany přírody a krajiny chráněné podle tohoto zákona) se mění na slova „řízení podle tohoto zákona“ - od ztrácejí ekologické spolky právo účastnit se všech řízení, při nichž mohou být dotčeny zájmy ochrany přírody a krajiny chráněné podle tohoto zákona (např. před stavebními úřady, báňskými úřady, orgány státní správy lesů, státní památkové péče atd.), nejde-li o navazující řízení na EIA – zůstává pouze právo účasti v řízeních podle ZOPK, tj. před orgány ochrany přírody - do kácení dřevin pro účely stavebního záměru povolovaného (umisťovaného) stavebním úřadem a uložení NV spolky většinou nebudou moci mluvit (neboť OOP vydává pouze závazné stanovisko a účastníkem územního řízení spolek nově nemůže být /s výjimkou řízení navazujícího na EIA/)