čtvrtek 29. března 2012 Luděk Rychetník Demokracie, postdemokracie, lobbismus

Je možné měnit politickou kulturu země? Osnova 1 Good governance - Dobré vládnutí 2 Liberální/konstituční demokracie 3 Lobbing a jeho regulace 4 Příklad: Činnost britského Commitee on Standards in Public Life 5 Umění vládnout - péče o legitimitu vlády a systému: Je možné měnit politickou kulturu země?

Northův dynamický institucionální pohled na politicko ekonomický celek Dvojjediná potřeba - základní přepoklad historické udržitelnosti: ŘÁD a SVOBODA Spolu s dalšími nezbytnými požadavky ji zajišťuje GOOD GOVERNANCE – DOBRÉ VLÁDNUTÍ -> je klíčovou proměnnou, která rozhoduje o prosperitě společnosti Modelová pojetí dobrého vládnutí: Klasické liberální (XVIII c.) : “Night Watchman State” Ordo-liberální (XX c.) : “Bonum comune” Sociálně demokratické (XX c.): “Welfare State”

Adam Smith: the sovereign‘s duties ‚System of natural liberty‘ (klasický liberální pohled) (Classical Liberal ‚Night Watchman State‘) 1) to protect society from violence and invasion by other independent societies, 2) to protect every member of society from injustice or oppression by any other member, to establish a system for administering justice, 3) to create and maintain public works and institutions, which are for the public benefit, as the profits from such enterprises can never repay the outlay of any individual or group, though the advantages .. may well do more than repay the costs to society in general. (1776 The Wealth of Nations, Book IV, Chapter IX) (Ad 2: those exertions of the natural liberty of a few individuals, which might endanger the security of the whole society (“bonum commune”), are, and ought to be, restrained ... regulations of the banking trade. Book II, Chapter II) ALE NE VÍCE: „SILNÝ“, ALE NE „VELKÝ STÁT“ ! Three duties: no more (x ‚Nanny State‘, Margaret Thatcher) and no less (x breakdown of civilization) “.. those exertions of the natural liberty of a few individuals, which might endanger the security of the whole society, are, and ought to be, restrained by the laws of all governments; of the most free, as well as or the most despotical. The obligation of building party walls, in order to prevent the communication of fire, is a violation of natural liberty, exactly of the same kind with the regulations of the banking trade which are here proposed." (Book II, Chapter II) (Vystropov)

SALVS REI PVBLICAE SVPREMA LEX ESTO SALVS REI PVBLICAE SVPREMA LEX ESTO! (Nápis na průčelí budovy Parlamentu ČR ve Sněmovní ulici) Výzdoba Zemského sněmu: zač. 19.stol.: „veřejné blaho“ chápáno jako Bonum commune podle Katechismu Katolické církve: „souhrn podmínek společenského života, které skupinám a jednotlivcům dovolují úplnější a snažší dosažení vlastní dokonalosti“. ie. Smithův Systém of natural liberty plus „materiální podmínky pro důstojný život každému“. Společné dobro – Veřejné/obecné blaho – Public Interest – Veřejný zájem je SMYSLEM EXISTENCE STÁTU Pro naši dobu je rozpracovala škola ORDOLIBERALISMU (Eucken, Röpke, Müler-Armack, Erhard - tvůrci německého poválečného “hospodářského zázraku” ->Sojka 2010, kap.11) Politika soutěžního řádu plus politika hospodářských procesů České právo užívá pojem „veřejný zájem“ ale nedefinuje jej Public Interest – běžný pojem v anglosaské politice -> CSPL

PRINCIPY DOBRÉHO VLÁDNUTÍ TRANSPARENCY : free information, due process PARTICIPATION : people have voice through representants RULE OF LAW : fair enforcable legal framework protects human rights ACCOUNTABILITY of the Government and Administration to people affected by their decisions and activities: meaningful mechanims ensure adherence to relevant standards RESPONSIVENESS : institutions and processes work within reasonable timeframe CONSENSUS ORIENTED : broad agreement on procedures and policies – requires permanent care EQUITY AND INCLUSION of all into the mainstream society EFFECTIVENESS AND EFFICIENCY : institutions and processes produce required results with the best use of available resources (Vymětal 2008, EU 2001, OECD 2000) HISTORICKÁ STABILITA STÁTU: Demokratické vládnutí nesmí ohrožovat důvěru v politické elity a systém - LEGITIMITA PRINCIP PŘEDBĚŽNÉ OPATRNOSTI (spor o Pavla Böhma?!)

DVOJJEDINÁ POTŘEBA SPOLEČNOSTI: ŘÁD A SVOBODA - 2 Dva základní úkoly vládnutí a správy: I. zajistit a dlouhodobě udržet řád ve společnosti II. při tom co nejméně omezit lidskou svobodu a tím i schopnost lidí, společnosti inovovat, rozvíjet kulturu a hledat odpovědi na výzvy měnícího se prostředí. Jak tyto úkoly sloučit – filosofie demokracie? (Rychetník 2012)

Filosofie demokracie: Dvojí pojetí řádu a svobody: 1 Filosofie demokracie: Dvojí pojetí řádu a svobody: 1. jsou v protikladu (17. Stol.: Thomas HOBBES, John LOCKE) Diagram 1 ŘÁD CHAOS <=============X==== X1==========> OTROCTVÍ SVOBODA Cesta společnosti z pozice X do X1 znamená, že nezbytně vymění více svobody za méně řádu SVOBODA : vnější, chápána jako málo/žádná vnější omezení ŘÁD : vynucovaný sankcemi

Filosofie demokracie: Dvojí pojetí řádu a svobody: 2. doplňují se: 18 Filosofie demokracie: Dvojí pojetí řádu a svobody: 2. doplňují se: 18. stol.: Jean Jacques ROUSSEAU, 19. stol.: Alexis de Tocqueville Diagram 2 SVOBODA X1 X OTROCTVÍ CHAOS ŘÁD SVOBODA: má též vnitřní dimenzi, člověk je rozumná bytost, která vnímá své zařazení do společnosti a přijímá a žije v souladu s mravním kódem ŘÁD: vyjadřuje požadavky spravedlnosti a je pro člověka pochopitelný a v souladu s mravním kódem Cesta společnosti z pozice X do X1 znamená, že získá více svobody i více řádu

FILOSOFIE DEMOKRACIE: empirické ověření ? Proxy variables: I. Pevnost řádu: CPI Corruption Perception Index (www.transparency.cz) signalizuje společenskou atmosféru, kulturu kázně II. Míra svobody-absence omezení: Civil Liberties Rank, CL, měří „negativní svobodu“ (Berlin 2002) (www.freedomhouse.org/uploads/press_release/fiw07_charts.pdf) Režimy, státy v diagramech 2 a 3: kde se hromadí? Svoboda a/nebo řád ? 1. protiklad: osa SZ – JV: od chaosu k diktatuře 2. doplněk: osa JZ – SV: od zvůle k demokracii

Politické režimy jako kombinace různé míry svobody a řádu Diagram 4: FILOSOFIE DEMOKRACIE: Politické režimy jako kombinace různé míry svobody a řádu oblast vlády práva SVOBODA CHAOS DEMOKRACIE x1 x Termíny „election democracy“ a „full democracy“ používá Susan Rose- Ackerman 2005 From elections to democracy: Building accountable government in Hungary and Poland. Cambridge UP ZVŮLE „SPOŘÁDANÁ“ DIKTATURA ŘÁD Cesta od postkomunistické „volební demokracie“ k „plné, vyspělé demokracii“: ALE JAK? -> umění, kultura demokracie

Diagram 3: 151 STÁTŮ: ŘÁD (CPI 2006) a SVOBODA (CIVIL LIBERTIES RANK 2006/7) ČR : CPI 4.8 , CL 1; Polsko CPI 3.7, CL 1; USA: CPI 7.3, CL 1; Čína CPI 3.3, CL 6, Kanada: CPI 8.5, CL 1, Dánsko: CPI 9.5, CL 1, Švédsko: CPI 9.2, CL 1; Bělorus: CPI 2.1, CL 6

ALE JAK? Historicko-komparativní přístup: Liberální/konstituční demokracie jako umění: soubor institucí a vyspělé politické kultury, který se vyvinul v historicky dlouhém procesu v několika demokraciích (North 2005: kap 10 „The Rise of the Western World“). Umožnil dlouhodobou politickou stabilitu i prosperitu. Můžeme studovat způsob vládnutí těchto zemí – „umění demokracie“ a poučit se z něj ? Které země? SV roh diagramu 3: dlouhodobě stabilní demokracie (- 1935)

---------------------------------------------------------- Stabilní demokracie Roků demokratické stability do 2010 Australia ? 95 CPI 8.7 Canada ? 95 CPI 8.5 Denmark 95 CPI 9.5 Netherlands 197 CPI 8.7 New Zealand ? 95 CPI 9.6 Norway 95 CPI 8.8 United Kingdom 321 CPI 8.6 Sweden 201 CPI 9.2 Switzerland 162 CPI 9.1 ---------------------------------------------------------- United States 221 – CPI 7.3 ?

Historicko-komparativní přístup - 2: „Vyspělé demokracie“: > vysoká míra svobod > světová špička hospodářského a společenského vývoje (očekávaná délka života, vzdělanost); > dlouhodobý (1935-) ústavní konsensus a stabilita demokratického řádu: (Velká Britanie, Spojené Státy Americké, Švédsko, Nizozemí, Švýcarsko, Dánsko, Norsko) … jsou to: Konstituční monarchie i republiky, Vlády konservativní i sociálně demokratické, stranická orientace vlád a její změny neovlivňují politickou stabilitu země

Na jaké historické zkušenosti dnešní liberální demokracie navazuje? Zkušenost britské a americké parlamentní praxe: > parlament; rovnováha tří mocí ve státě: zákonodárci, exekutiva, soudci a vláda práva (The unanimous Declaration .. of Independence 1776). > Aktivní občanská společnost (Alexis de Tocqueville) Univerzální zkušenost moudrých vládců: důležitost legitimity a jejího zdroje v soustavném praktickém prosazování spravedlnosti (Aristoteles: spravedlnost jako základní koordinující, organizační princip státu, Politika, kniha V, kap.1) a bezpečí, což vše předpokládá účinnou, pevnou autoritu vlády ("není řádu bez autority").

X Totalitní princip unitární moci ve státě : ALE JAK? Ústavní - institucionální předpoklady legitimity a demokratické stability Dělba a vzájemná kontrola mocí ve státě: Lid - demos ve volebním procesu kontroluje moc zákonodárnou, zákonodárná moc (PARLAMENT) kontroluje výkonnou - může vyslovit vládě nedůvěru soudní moc (SOUSTAVA SOUDŮ, SPRÁVNÍ A ÚSTAVNÍ SOUD) kontroluje parlament i exekutivu z hlediska ústavnosti schvalovaných zákonů a zákonnosti procesu vládnutí. X Totalitní princip unitární moci ve státě : diktátor, UV vládnoucí strany, Parlament - ”lid”

Předpoklady demokratické stability 2 : Efektivní „silný“ (nikoliv nezbytně „rozsáhlý“) stát (Francis Fukuyama 2004): udrží řád (dobré zákony, vynucení práva soudy a policií), mír a bezpečí – dobrá policie a armáda (Machiavelli 2005); uznávaná soudní moc, chráněná institutem „maření výkonu úředního rozhodnutí“ (contempt of court), která má důvěru veřejnosti, že usiluje o prosazení spravedlnosti v mezích lidských možností. => institucionální implementace ? -> Je tento liberálně demokratický ideál realistický v dnešním světě?

informace, sdružování, usilování o moc, férové volby ALE JAK - k vyspělé demokracii ? Předpoklady demokratické stability – 3 Sociální a kulturní předpoklady: silná rozvinutá občanská společnost a veřejný prostor: > hospodářsky nezávislí, sebe organizující občané, podporují a střeží svůj stát a kontrolují své politiky; jsou zdrojem a centrem skutečné moci ve státě (občanská odpovědnost za stát a demokracii, morální síla - dominantní kultura). PEČLIVĚ VYBÍRAT A KONTROLOVAT POLITICKOU REPREZENTACI (instituce cf. Niskanen plus morálka, politika !) “NEBÁT SE A NEKRÁST !” > Společenské a politické elity ctí řád a mají smysl pro obecné dobro. > Smysluplná a vlivná debata ve veřejném prostoru, silné, kultivované veřejné mínění Politické svobody: informace, sdružování, usilování o moc, férové volby

Lobbování – Lobbing, DEFINICE: Činnost zájmových skupin, obvykle prostřednictvím profesionálních konsultantů, s cílem ovlivňovat legislativní a rozhodovací procesy státu (poslance, ministry nebo úředníky) a prosadit v nich zájmy nějaké organizace, skupiny nebo jednotlivce. Tato činnost spočívá : v poskytování informací (objektivních, dílčích, zkreslených), v nabídkách výhod, odměn (korupce), až nátlakem a vydíráním Může probíhat na různém stupni skrytosti a otevřenosti : Rozšiřuje veřejný prostor, nebo z něj uniká?

Potřebnost lobbingu: > reprezentuje zájmy skupin, umožňuje jejich sladění, nalezení kompromisů > určitá forma občanské participace > poskytuje politikům politické a společenské informace > poskytuje politikům odborné informace

Nebezpečí lobbingu: > narušení procesní férovosti vládnutí : „state capture“ vs. „the integrity of the government process“ > pokřivení podmínek otevřeného trhu > korupce veřejného života => ohrožuje důvěru v demokratický systém a jeho legitimitu: strany jako obchodní firmy (Klíma 2004)? => posílení nedemokratických extrémních skupin

LOBBING: Jak snížit/vyloučit nebezpečí a uchovat potřebné rysy? Zda a jak bránit, aby lobbing příliš nezvýhodňoval silné skupiny? -> PŘÍSTUPY : > Laissez-faire, „unhampered market“ > nebo regulace lobbování s cílem: Transparentnost procesu? PROBLEMATIKA REGULACE: > JAK ODDĚLIT LOBBING OD KORUPCE? > DŮVĚRA: JAK VYLOUČIT PODEZŘENÍ Z KORUPCE : TVORBA INSTITUCÍ PODLE PRINCIPU „PŘEDBĚŽNÉ OPATRNOSTI“

Modelové přístupy k regulaci lobbování - 1: 1 Laissez-faire: Speciální regulace neexistuje, běžný trestní zákon však ustavuje postih korupce a služební řád státních úředníků omezuje střet zájmů více či méně účinně. Vstup do budovy parlamentu může být omezen (Francie). Takový je současný český stav, italský, španělský, rakouský.

Modelové přístupy k regulaci lobbování - 2: 2 Minimální stát: čím rozsáhlejší přerozdělování prostředků stát provádí, tím větší je prostor (a prostředky !) pro korupci. Omezením přerozdělování se prostor zmenší. Tento nesporný postřeh by měl inspirovat každé úsilí o omezení korupce. Stává se však zavádějící, pokud inspiruje iluzorní ideál „žádného státu” (armáda, školy, soudy, infrastruktura,..)

Modelové přístupy k regulaci lobbování - 3: 3 Seberegulace parlamentu i lobbistů: britský přístup - vychází ze tradičně britského skeptického názoru na účinnost formální zákonné regulace lobbování a staví na britských kulturních předpokladpech - odpovědnost vládnoucích elit ALE: v současnosti politický boj o regulaci zákonem 4 Zákonná regulace poslanců a úředníku i lobbistů: přístup USA a EU - povinnost registrovat a oznamovat „lobbistické kontakty“ a povinná registrace lobbistických firem Francie – od r. 2009: veřejný registr lobbistů a profesní kodex jako předpoklad pro přístup do parlamentu

Modelové přístupy k regulaci lobbování - 4: PŘEHLED PŘÍSTUPŮ K REGULACI : KDO A JAK ? LOBBISTÉ INTERNĚ EXTERNĚ LOBBOVANÍ DOROVOLNÉ NORMY PROFESNÍ KODEX PŘIHLÁŠENÍ SE DO REGISTRU A PŘIJETÍ KODEXU ETICKÉ KODEXY POSLANCŮ, MINISTRŮ, ÚŘEDNÍKŮ KARIÉRNÍ ŘÁDY, PRACOVNÍ KODEXY ZÁKONNÁ REGULACE ZÁKONEM DANÝ ETICKÝ ZÁKONY REGULUJÍ JEDNÁNÍ POSLANCŮ A MINISTRŮ REGULUJÍCÍ ČINNOST STÁTNÍ SPRÁVY

< www.lobbyingtransparency.org > Velká Britanie: tlak veřejnosti na přijetí normativní regulace lobbování Alliance for Lobbying Transparency – sdružení občanských organizací (leden 2008) volá po povinné registraci lobbistů a regulaci personálních výměn mezi vládou a byznysem, které usnadňují korupční transakce - „revolving doors“ < www.lobbyingtransparency.org > Public Administration Select Committee – parlamentní výbor dohlížející na kvalitu vládnutí („the quality and standards of administration“) podpořil toto úsilí ve své zprávě 5. 1. 2009 („statutory register of lobbyists“ a „significant moves towards transparency“ - přijato do konzervativně-liberální koaliční vládní dohody v květnu 2010) Alliance for Lobbying Transparency viz http://www.lobbyingtransparency.org/ PASC viz http://www.parliament.uk/pasc/ , tisková zpráva, Press Notice 5 January 2009, viz http://www.parliament.uk/parliamentary_committees/public_administration_sel ect_committee/pasc0809pn6.cfm

5 Britské kulturní předpoklady - odpovědnost vládnoucích elit - příklad: Činnost britského Commitee on Standards in Public Life (CSPL) - „Nolanův výbor“ Konzervativní ministerský předseda John Major zřídil CSPL v roce 1994 jako odpověď na znepokojení veřejnosti nad několika skandály konzervativních politiků Zadání CSPL: „Zkoumat soudobé znepokojení nad (poklesem etických) standardů chování všech veřejných činitelů (holders of public office) včetně řízení finančních a obchodních činností a doporučit změny současných pravidel, takové, které by zajistily dodržování nejvyšších standardů poctivosti ve veřejném životě (standards of propriety in public life).“

5 Příklad: Činnost britského Commitee on Standards in Public Life (pokračování) Veřejnými činiteli se rozumí: „ministři, státní úředníci a poradci, poslanci britského parlamentu a britští poslanci Evropského parlamentu“. Pracovníci státem financovaných služeb (škol, nemocnic atd.) a pracovníci místní samosprávy (byli do kategorie „veřejných činitelů“ zahrnuti až v dalších letech)

Zadání CSPL měnit organizační kulturu veřejných institucí. Zadání britského Commitee on Standards in Public Life bylo pojato jako dlouhodobý úkol s cílem postupně měnit organizační kulturu veřejných institucí. Výbor se postupně zabývá různými oblastmi veřejného života, otevírá a koordinuje veřejnou debatu a navrhuje opatření (vzorové procesy, procedury, kodexy) První zpráva CSPL (1995): její doporučení se stala základem současné regulace etických standardů veřejného života včetně oblasti lobbování. Zpráva CSPL (leden 2010): Je věnována především zneužívání úhrad poslaneckých výdajů. Poslední zpráva CSPL (listopad 2011): ”Political party finance: Ending the big donor culture” (£10,000) „Organizační kultura“ koncept teorie řízení. Úkolem manažera je pracovat s organizační kulturou. „Leadership“ jako umění utvářet organizační kulturu

Sedm principů veřejného života (1995): model chování veřejného činitele CSPL v 1. zprávě 1) Selflessness – nezištnost: rozhodovat čistě podle veřejného zájmu. 2) Integrity – poctivost: vyhýbat se jakýmkoliv závazkům, které by mohly ovlivnit výkon veřejné funkce. 3) Objectivity – nestrannost, zejména v personálních otázkách rozhodovat podle zásluh, bez klientelismu, „já-na-bráchismu“, nepotismu. 4) Accountability – odpovědnost: být přístupný jakékoliv (funkci nebo činnosti adekvátní) vnější kontrole.

Sedm principů veřejného života (pokračování) 5) Openness – otevřenost, transparentnost: zadržet nebo omezit informace pouze ve zdůvodněném případě veřejného zájmu. 6) Honesty – poctivost: zveřejnit jakékoliv soukromé zájmy, které mají vztah k veřejným povinnostem a vyřešit konflikt veřejného a soukromého zájmu tak, aby byl veřejný zájem ochráněn. 7) Leadership – vést příkladem. Doporučení CSPL pro veřejné organizace: Profesní/pracovní kodexy a organizační procedury

Seberegulace britského parlamentu Tradiční povinnost poslanců - ohlásit své finanční zájmy 1974 Výbor pro (finanční) zájmy poslanců (Select Committee on Members Interests) : vyšetřovat stížnosti na neplnění 1995 (doporučení Nolanova výboru) nové regulační mechanismy: > Výbor pro etické standardy a imunitu (House of Commons Standards and Privileges Committee, SPC) > parlamentní zmocněnec pro etické standardy (Parliamentary Commissioner for Standard) - spravuje nový podrobnější protokol (registr) finančních zájmů poslanců (Register of Members’ Interests) - HLAVNÍ NÁSTROJ REGULACE - shromažďuje a vyšetřuje stížnosti na poslance a předává případy k řešení SPC

Seberegulace britského parlamentu Etický kodex poslance 1996+ Code of Conduct of MP - opakuje a doplňuje sedm principů 1) vyhnout se konfliktu zájmů, vyřešit jakýkoliv konflikt mezi osobním a veřejným zájmem ve prospěch zájmu veřejného 2) pečovat o důvěru veřejnosti v parlament 3) vždy mít na paměti, že přijmout úplatek, odměnu, nebo platbu v souvislosti s jednáním poslance v parlamentu je porušením zákona 4) poslanci musejí svědomitě zaznamenat své finanční zájmy do oficiálního protokolu (registru) a upozornit na své zájmy, které mohou být relevantní při každém jednání s poslanci, ministry a úředníky

Seberegulace britského parlamentu Etický kodex poslance (pokračování) 5) jednat s poslanci, ministry a úředníky otevřeně a pravdivě 6) poslanec nesmí v jednání parlamentu prosazovat za úplatu jakékoliv zájmy; 7) poslanec nesmí zneužívat úhrady za služební výdaje; 8) důvěrné informace, které poslanec získá během výkonu své funkce, smí použít pouze v souvislosti s touto funkcí, a nikdy je nesmí využít k obohacení. - Podrobná prováděcí pravidla rozvádějí a konkretizují registraci zájmů, ohlašování zájmů, lobbování poslance a proceduru pro řešení stížností.

Britský přístup k regulaci lobbování: Britský přístup k regulaci lobbování: reguluje příjemce „terče“ lobbování Hlavním nástrojem je protokol finančních zájmů poslanců (Register of Members’ Interests). Pravidla zdůrazňují, že smyslem registrace je otevřenost, transparentnost a že registrace v žádném případě nevyjadřuje podezření z nepoctivosti. Podotkněme, že jde o uplatnění obecnějšího principu předběžné opatrnosti, který prolíná britskou kulturou politického a veřejného života: nastavit mechanismy a procedury tak, aby bylo předem vyloučeno i pouhé podezření z nepravostí. Cílem je vytvářet, udržovat důvěru veřejnosti v politické elity, „integritu“ politického procesu a veřejného života obecně <= V DEMOKRACI

Seberegulace lobbistů - 1 1994 Asociace profesionálních politických konzultantů (Association of Professional Political Consultants) – členství není povinné Klade si za úkol a) zajistit, aby konzultanti–lobbyisté pracovali jasným a otevřeným způsobem: Asociace vytvořila a udržuje seznam profesionálních politických konzultantů–lobbyistů (www.appc.org.uk) b) podporovat vysoký etický standard: etický kodex (Code of Conduct) pro profesionální lobbování a zajišťovat jeho plnění. Podmínkou členství v Asociaci je, že konzultantská firma se zaváže k plnění kodexu. Pro zákazníka je tak členství v Asociaci určitou zárukou etického jednání a pro člena doporučením (hrdost na profesi a profesionalismus)

Seberegulace lobbistů - 2 Etický kodex zdůrazňuje poctivost, pravdivost a otevřenost zejména vůči lobbované instituci - čí zájmy obhajuji, prosazuji). > Politický konzultant musí upozornit klienta, pokud by lobbování mělo být nezákonné, neetické nebo proti profesionálním zvyklostem a odmítnout takovou činnost. > Politický konzultant nesmí veřejným činitelům nabízet finanční prostředky nebo jiné výhody, které by bylo možné chápat jako úplatek nebo hledání protekce. > Politický konzultant nesmí přijmout úplatek. > Politický konzultant nesmí zaměstnávat poslance, ani je jakkoliv odměňovat, a to i nefinančními prostředky.

Umění vládnout - péče o legitimitu vlády a systému - 1 Může být britský přístup k lobbování a etice veřejného života inspirací pro ČR? 1) Podnětné příklady: > Etický standard veřejného života jako důležitý faktor důvěry veřejnosti ve společenský a politický systém jako takový, v jeho legitimitu. > Vědomí a přesvědčení politických elit: legitimita vlády (důvěra, že existující systém moci a vládnutí je v základech spravedlivý) je nezbytným předpokladem pro politickou stabilitu země. > „Veřejný zájem“ je chápán na procesní, konstituční úrovni: férová pravidla a proces vládnutí (rovnost před státem a právem), prosazení práva.

Umění vládnout – péče o legitimitu vlády a systému - 2 2) CSPL : Souběžný politický, analytický a manažerský přístup: Principy, modely, musejí být ověřeny empiricky a převtěleny do organizačních procedur, systémů. Procedury, systémy, musejí být po čase prověřeny, zda jsou účinné, zda nevedou k formalismu („box- ticking exercise“, odškrtávání rubrik). Srovn.: „etická infrastruktura“ sledovaná a doporučovaná OECD: „the institutions, systems and mechanisms for promoting ethics and countering corruption in the public service“ (OECD 1998, 2000, 2004).

Britský přístup k lobbování a etice veřejného života - inspirací pro ČR? 3) Vychází ze skeptického názoru na účinnost zákonné regulace. Je založen na seberegulaci, která vytváří neformální, ale účinný společenský tlak na dodržování dohodnutých pravidel. Seberegulace však předpokládá určitou úroveň veřejné etiky a kázně - změny v posledních desetiletích ? Transparentnost lobbování, jeho etický standard, nemůže být lepší než standard poslanců. Poslanci jsou však stěží lepší než společnost, která je volí.

Britský přístup k lobbování a etice veřejného života - inspirací pro ČR? 4) Byla by forma „nezávislého, ministerským předsedou jmenovaného“ Výboru pro etický standard ve veřejném životě pro naše podmínky vhodná? Těšil by se u nás důvěře veřejnosti? Byl by Výbor přijímán jako nestranný valnou většinou politických sil v zemi? Byla by jiná forma vhodnější – Výbor jmenovaný na způsob ústavního soudu?

ZÁVĚR - POSELSTVÍ: DEMOKRATICKÁ STABILITA ZEMĚ ZÁVISÍ NA LEGITIMITĚ VLÁDY A STÁTNÍHO POLITICKÉHO SYSTÉMU. PRVNÍ POVINNOSTÍ POLITICKÝCH ELIT, VLÁDY A ZVOLENÝCH PŘEDSTAVITELŮ JE PEČOVAT O LEGITIMITU – VYTVÁŘET A UDRŽOVAT DŮVĚRU V SYSTÉM : UMĚNÍ VLÁDNOUT POUČENÍ LZE ZÍSKAT VE VYSPĚLÝCH DEMOKRACIÍCH JE MOŽNÉ SE POUČIT A PŘETVÁŘET POLITICKOU KULTURU ZEMĚ ?

Je možné změnit politickou kulturu země -1 ? Harrison (2006) s odvoláním na senátora Daniela Moynihana: The central conservative truth is that it is culture, not politics, that determines the success of a society. The central liberal (ie. Progressive: „Yes, we can!“) truth is that politics can change a culture and save it from itself. Otázkou zůstává, zda je možno měnit politickou kulturu cílevědomě, politickým úsilím:

Je možné změnit politickou kulturu země -2 ? Na úrovni korporací: existují případy záchrany korporace cestou úspěšné změny organizační kultury (IBM; Ford Europe). Na úrovni národní politické kultury: Americká okupační správa Německa po druhé světové válce prováděla úspěšnou demokratickou převýchovu, zaměřenou především na mladou generaci. Převýchova v postkomunistických zemích? Zaměřená především na posílení vlády práva a omezování korupce? INSTITUCE: Regulace lobbování by mohla být jedním z kroků INSTITUCE: ‚Levné volby !‘ – regulace volebních výdajů stran Převýchova vlastní silou občanské společnosti? ‚Hnutí občanské poslušnosti‘ ?

Otázky k lobbismu 1 Co je lobbování - lobbismus? Do jaké míry je eticky oprávněnou součástí demokratického vládnutí a do jaké míry projevem korupce? Jaké jsou možnosti jeho regulace a jaký je její smysl a význam? 2 Popište britský přístup k regulování lobbismu seberegulací parlamentu a lobbistů? Do jaké míry by byl podle Vašeho názoru použitelný v ČR? 3 Vysvětlete „Princip předběžné opatrnosti“ v politice. Uveďte příklady jeho použití.

Závazná literatura k demokracii a lobbismu Marek Gajdoš „Vymezení pojmu lobbing“, Lobbyismus vs. korupce II (IPEK 2005 - www.ipek.cz/projekty/pojemlob/, www.ipek.cz/soubory/02_KOMPLET.html) (3s.) OECD 1998 Principles for managing ethics in the public service (www.oecd.org/dataoecd/60/13/1899138.pdf) (5s.) OECD 2000 PUMA Policy Brief No. 7: Building Public Trust: Ethics Measures in OECD Countries (www.oecd.org/dataoecd/44/24/35061342.pdf) (6s.) Luděk Rychetník „Regulace lobbování ve Velké Britanii“, Lobbyismus vs. korupce (IPEK 2004 - www.ipek.cz/soubory/01_KOMPLET.html) (11s.)

Doporučená četba k demokracii Alexis de Tocqueville 1992 Demokracie v Americe. Praha: Academia (orig. 1848) The unanimous Declaration (of Independence) of the thirteen united States of America, July 4, 1776 (www.ushistory.org/declaration/document/ Abraham Lincoln, Gettysburg Address, Pennsylvania, November 19, 1863 (www.ushistory.org/documents/gettysburg.htm) Aristoteles Politika, kniha III a IV Niccoló Machiavelli 2005 (orig. 1532) Vladař: kap. 12, 17-18. Rozpravy o prvních deseti knihách Tita Livia: První kniha, kap. 7. In Úvahy o vládnutí a vojenství. Praha: Argo Luděk Rychetník 2012 Svobodný řád. Úvod do umění si vlánout. Vyšehrad Stein Ringen 2007 What Democracy Is For. On Freedom and Moral Government. Princeton University Press Joseph Schumpeter 1943 Capitalism, Socialism and Democracy

Doporučená četba k demokracii 2 Isaiah Berlin 2002 „Two Concepts of Liberty“ in Liberty. Oxford University Press Ralf Dahrendorf 2004 „Democracy Without Democrats”, Project Syndicate/Institute for Human Sciences, www.project- syndicate.org/commentary/dahrendorf22/English Yehezkel Dror 2001 The Capacity to Govern. London: Frank Cass (knihovna CESES) EU 2001 Bílá kniha: Evropská vládní moc. Euroskop (www2.euroskop.cz/ -> Dokumenty a odkazy -> Dokumenty -> Bílé knihy) Angl.verze: European Governance: White Paper. COM(201)428 final (eur-lex.europa.eu/LexUriServ/site/en/com/2001/com2001_0428en01.pdf) Ashraf Ghani, Clare Lockhart 2009 Fixing Failed States. A Framework for Rebuilding a Fractured World. Oxford University Press Fareed Zakaria 2004 Budoucnost svobody. Praha: Academia (angl. orig. 2003) Douglass North 2005 Understanding the Process of Economic Change. Princeton University Press Mancur Olson Jr. 1965 The Logic of Collective Action. Cambridge, MA: Harvard University Press Jiří Pehe 2003 „Veřejnost jako forma občanské společnosti“, Česká občanská společnost a modely demokracie v 21. století, Krnov, 16. 5. (www.pehe.cz/prednasky/2003/verejnost-jako-forma-obcanske-spolecnosti) Susan Rose-Ackerman 2005 From Elections to Democracy: Building Accountable Government in Hungary and Poland. Cambridge UP Petr Vymětal 2008 What is Good Governnance About? WP 11/2008 FMV VŠE (vz.fmv.vse.cz/wp-content/uploads/11_2008.pdf)

Doporučená četba k lobbismu Karel B Müller (ed), Šárka Laboutková, Petr Vymětal 2010 Lobbing v moderních demokraciích. Grada Lobbyismus vs. korupce I a II (IPEK 2004 - www.ipek.cz/soubory/01_KOMPLET.html) (IPEK 2005 - www.ipek.cz/soubory/02_KOMPLET.html) Michal Klíma 2004 „Pravidla korupčního trhu“, Lidové noviny-Orientace. 4. 12. OECD 1998 Principles for Managing Ethics in the Public Service (www.oecd.org/dataoecd/60/13/1899138.pdf) OECD 2000 PUMA Policy Brief No. 7: Building Public Trust: Ethics Measures in OECD Countries (www.oecd.org/dataoecd/44/24/35061342.pdf) OECD 2004 (Symposium on) Measures for Promoting Intregrity and Preventing Corruption (www.oecd.org/dataoecd/40/47/34406951.pdf)

Umění vládnout, příklad Velké Britanie Asociace (britských) profesionálních politických konzultantů (www.appc.org.uk) Dokumenty CSPL (www.public-standards.gov.uk/; www.public-standards.gov.uk/About/The_7_Principles.html) CSPL 2001 The First Seven Reports. www.public-standards.gov.uk/Library/OurWork/First7Reports_ProgressReviewSummary.pdf (viz P5-Texty-CSPL) CSPL 2010 Annual Report 2008-09 (www.public-standards.gov.uk/OurWork/Annual_Reports.html - ke stažení ve formátu .pdf) Dokumenty parlamentu, etický kodex poslanců (www.parliament.uk; www.publications.parliament.uk/pa/cm/cmcode.htm) Public Administration Select Committee (www.parliament.uk/pasc/), Tisková zpráva, Press Notice 5 January 2009, (www.parliament.uk/parliamentary_committees/public_administration_select_c ommittee/pasc0809pn6.cfm) Dokumenty vlády, etické kodexy (www.cabinet-office.gov.uk/propriety_and_ethics/publications.aspx) Zákony a nařízení (www.opsi.gov.uk/legislation/about_legislation.htm) Alliance for Lobbying Transparency (www.lobbyingtransparency.org/)