Lenka Jenčíková
1) Schody - nikdo nechce chodit několik poschodí - výtah 2) Materiál - kamen je moc těžký – ocelové tyče 3) Teplota - skleněné popředí = horko- klimatizace 4) Čas – každý den stavby = miliardy peněz na zaměstnance – součástky, klokaní jeřáby A další…
Problém: připevněné lano drží celou konstrukci po jeho přetrhnutí výtah spadne Řešení: Lano je zajištěno pružinou připevněnou na střechu výtahu. Pružina je z každé strany také spojena s kovovými zarážkami po stranách. Zarážky se pohybuji s výtahem okolo ozubené vodicí lišty. Když se lano přetrhne pružina zatlačí na kovové zarážky, které se zaseknou do vodicí listy. Výtah tedy zůstane stát na místě.
Problém: Jsou moc těžké a když mají udržet další tuny nad sebou potřebují těžký a široký podklad. Což znamená plýtvaní drahocenným místem. Řešení: Místo kamenů použijeme ocelovou nosníků a tyčí, které tvoří ocelovou konstrukci. A i když je ocel konstrukce lehčí a zabere méně místa než kamen udrží bez problémů celou konstrukci.
Problém: Aby bylo v mrakodrapu dostatek světla začali se mrakodrapy stavět se skleněnou fasádou. Ale spolu s teplem do místnosti přicházelo i horko, které pociťovali uvnitř pracující. Řešení: S řešením přišel americky inženýr Willis Carrier. Vymyslel, že když naženeme tepli a vlhký vzduch do komory s malými kapkami studene vody. Když se vzduch a voda srazí, vzduch se ochladí a voda vsákne vlhkost.
Problém: Každý den co se na mrakodrapu pracuje několik milionu. A když se vše staví na miste trvá to samozřejmě déle. Řešení: 1. Kousky stavby se nebudou stavět na miste, ale mimo staveniště. Na místo stavby se tedy potom dováží. 2. Dalším zlepšením bylo vynalezení tak zvaného „klokaního“ jeřábu. Tento jeřáb dokáže svou spodní část vysunout posunout výše a zde upevnit. Spodní část držící jeřáb dosud se potom odpojí a přesune o 3 patra výše. Díky takovýmto „skokům“ získal pravě svoji přezdívku.
Dch_budov_sv%C4%9Bta Dch_budov_sv%C4%9Bta provozu-vytahu provozu-vytahu