ICT2 – Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Vzdělávací oblast dle RVP:Člověk a příroda Okruh dle RVP:Fyzika Tematická oblast:Fyzika Název vzdělávacího materiálu:Geografická termodynamika Kód vzdělávacího materiálu:ICT2-04-ErF Ročník:2. ročník čtyřletého gymnázia nebo 4. ročník šestiletého gymnázia Datum vytvoření vzdělávacího materiálu: Jméno autora:Mgr. Jiří Erlebach Název šablony:

Geografická termodynamika Dle předloženého vzoru zjistěte některé klimatické informace o různých místech severní polokoule a pokuste se je vysvětlit na základě termodynamických a jiných fyzikálních principů. …a další otázky a odpovědi v následné prezentaci…

Podnebí vybraných měst město Praha (CZ) Moskva (RU) Jakutsk (RU) Londýn (GB) New York (US) Lisabon (PT) Madrid (ES) Barcelona (ES) Narvik (NO) Bergen (NO) poloha (° s.š.)50 výška (m n.m.)200 teplota I (°C) min I (°C)-28 srážky I (mm)24 teplota VII (°C)19 max VII (°C)38 srážky VII (mm)66 roční srážky (mm)530 u každého města zjistěte polohu (zeměpisnou šířku a nadmořskou výšku) pro nejchladnější měsíc (leden)anejteplejší měsíc (červenec) vždy určete: a) průměrnou teplotu b) extrémní – tj. v lednu (I) nejnižší, v červenci (VII) nejvyšší změřenou teplotu c) průměrné srážky za měsíc zjistěte celkový průměrný roční úhrn srážek Doplňkově zjistěte i další údaje o jednotlivých městech – počet obyvatel, význam, historii, zajímavosti, prohlédněte si fotografie… Tabulku přehledně zformátujte a pokuste se zjištěné údaje vysvětlit na základě fyzikálních principů. Pomocí internetu a jiných zdrojů (uveďte) vyhledejte základní podnebné informace o vybraných městech severní polokoule (tj. doplňte níže uvedenou tabulku podle vzoru pro Prahu).

Podnebí vybraných měst – vypracování město Praha (CZ) Moskva (RU) Jakutsk (RU) Londýn (GB) New York (US) Lisabon (PT) Madrid (ES) Barcelona (ES) Narvik (NO) Bergen (NO) poloha (° s.š.) výška (m n.m.) teplota I (°C) min I (°C) srážky I (mm) teplota VII (°C) max VII (°C) srážky VII (mm) roční srážky (mm) Rychlé shrnutí: Londýn, New York, Lisabon, Barcelona, Narvik a Bergen jsou přístavy (nadmořská výška 0 m) New York, Lisabon, Madrid a Barcelona leží na přibližně stejné zeměpisné šířce (40°) Praha, Moskva a Londýn leží na přibližně stejné zeměpisné šířce (50°) Jakutsk, Narvik a Bergen leží na přibližně stejné zeměpisné šířce (60°) – nejvýše Narvik (68°) nejvyšší nadmořskou výšku z vybraných měst má Madrid (670 m) nejchladnější zimy jsou v Jakutsku (–40 až –60 °C), nejteplejší léta jsou v Madridu (25 až 40 °C) nejsušším místem je Jakutsk (roční úhrn srážek 240 mm), nejdeštivějším Bergen (2250 mm)

Dopadající sluneční záření unzar.jpg /img/picture/948/Slunce4.jpg

Skleníkový jev Atmosféra (s obsahem skleníkových plynů):skleníkových plynů snadno propouští světelné a tepelné záření přicházející od Slunce záření zpětně vyzařované od zemského povrchu (s delší vlnovou délkou) silně absorbuje => zemský povrch a spodní vrstvy atmosféry si udržují vyšší teplotu + průměrná teplota zemského povrchu je asi +15 °C, bez skleníkového jevu by byla jen asi –18 °C – vlivem rostoucí koncentrace skleníkových plynů hrozba globálního oteplováníglobálního oteplování skleníkový plyn příspěvek ke skleníkovému jevu ekvivalent CO 2 vodní pára (H 2 O)60 %10000 oxid uhličitý (CO 2 )26 %1 methan (CH 4 ) celkem 8 % 20 oxid dusný (N 2 O)200 ozón (O 3 ) d69514_ _o2.jpg /microsites/solarni/obr/f3-2.gif

Oceánské × kontinentální klimaklima Kontinentální klima (vnitrozemské podnebí) velké roční i denní teplotní rozdíly (relativně teplá až horká léta, chladné až extrémně mrazivé zimy) obdobně i na pouštích jsou denní teploty extrémně vysoké (přes +50 °C), ale ranní i pod bodem mrazu (umocněno i absencí oblačnosti, která by v noci zadržovala teplo a zabraňovala radiačnímu ochlazování) Půda (suchá) má poměrně malou tepelnou kapacitu => rychleji se ohřívá, ale rychle i chladne Oceánské klima (přímořské podnebí) poměrně malé roční i denní teplotní rozdíly (nepříliš horká léta, mírné zimy) vysoká oblačnost a vydatné srážky během celého roku v extrémním případě až téměř stálé počasí během celého roku Voda má velkou tepelnou kapacitu => oceán funguje jako tepelný akumulátor

Golfský proud Golfský proud + cirkulace atmosférycirkulace atmosféry ommons/thumb/e/e2/Golfstream.jpg/8 00px-Golfstream.jpg Intenzivní teplý mořský proud vznikající v Mexickém zálivu spolu s relativně teplým vzdušným prouděním výrazně otepluje západní pobřeží Evropy (zvláště v zimě) lednové teploty až o 30 °C vyšší než v severní Americe vlivem globálního oteplování slábne jeho činnost = hrozba pro ochlazování Evropy! Mohutnost: až dvacetinásobek průtoku všech světových řek Počáteční teplota: přes +30 °C Teplota moře u břehů Evropy: až o 8 °C vyšší

Mrazová kotlina Mrazové kotliny (Jizerka, Jezerní slať, Adršpach aj.) výrazně nižší (zejména ranní) teploty oproti běžnému okolí Jakutsk Jakutsk – nejchladnější velkoměsto světanejchladnější velkoměsto světa kombinace kontinentálního subarktického klimatu, souvislého permafrostu a rozsáhlé mrazové kotliny léta relativně teplá (19 °C = srovnatelné s Prahou) extrémně chladné zimy (běžně pod –40 °C, extrémy až –60 °C) 8&ei=tib5UuvyI4SR7AbQ2ICQBg&ved=0CAkQ_AUoAQ /800/112305E_Klimadia_Jakutsk.jpg

Závěrečné opakovací úkoly 1.Proč jsou tak výrazné teplotní rozdíly mezi geograficky téměř souměřitelnými místy na severní polokouli? 2.Proč na jižní polokouli obdobnou situaci najdeme jen v omezené míře? 3.Jaké pozitivní a jaké negativní vlivy na zemské podnebí s sebou nese stále intenzivnější skleníkový jev registrovaný v posledních několika desetiletích? 4.Proč není nejchladnějším bodem severní polokoule pól, ale oblasti v centrální a východní Sibiři? 5.Snažte se najít co nejvíce důvodů toho, že teplota na pouštích vystoupá přes den k velmi vysokým hodnotám, ale přes noc může klesnout i pod bod mrazu. 6.Jak vysvětlíte hrozbu, podle níž by vlivem globálního oteplování paradoxně měly (zejména zimní) průměrné teploty v Evropě výrazně klesnout? Sami si zvolte další náměty doplňující informace k danému tématu

Použité informační zdroje (1)BARTUŠKA, K., SVOBODA, E. Fyzika pro gymnázia – Molekulová fyzika a termika. Praha: Prometheus, (2)BUREŠ, J. conVERTER [online]. Dostupné na URL: (3)Golfský proud. Internetový časopis Oko [online]. Dostupné na URL: proud/ (4)HTML, Fyzika [online]. Dostupné na URL: (5)Lecyklopædia – Golfský proud [online]. Dostupné na URL: (6)Meteorologisk institutt og NRK [online]. Dostupné na URL : (7)MIKULČÁK, J. a kol. Matematické, fyzikální a chemické tabulky pro střední školy. Praha: Prometheus, (8) Reader’s Digest Illustrated Atlas of the World. London: The Reader’s Digest Association Limited, (9)SVOBODA, E. a kol. Přehled středoškolské fyziky. Praha: SPN, (10)Technika kolem nás. Internetový portál [online]. Dostupné na URL: (11)Wikipedia. Internetová encyklopedie [online]. Dostupné na URL: