MOTIVACE MPSV K SYSTÉMOVÉ PODPOŘE SOCIÁLNÍCH SLUŽEB ING. LINDA MARŠÍKOVÁ,

O ČEM BUDEME HOVOŘIT? 1.Zákonné ukotvení financování 2.Dotace na sociální služby 3.Služby obecného hospodářského zájmu 4.Aktuality 5.Výzvy do budoucna

JAKÉ JE ZÁKONNÉ UKOTVENÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB? Stanoveno zákonem č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů Účinný od Upravuje tyto oblasti: Příspěvek na péči Sociální služby Inspekce Mlčenlivost Financování Správní delikty Vzdělávání

Jaký byl stav dotací a proč jej měnit?  Nastavení systému sociálních služeb včetně jeho financování – v souladu se zákonem č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů  Dlouhodobě neudržitelné  Systém dotací  Netransparentní  Neefektivní  Vytváří nerovný přístup k jednotlivým poskytovatelům

JAK JE PŘESNĚ UPRAVENA OBLAST FINANCOVÁNÍ V ZÁKONĚ O SOCIÁLNÍCH SLUŽBÁCH? Upravena §101 – 105 Principy – vícezdrojovost, nenárokovost Významná provazba je na oblast plánování a dostupnosti – tedy §92 – 96 Od je §101 (dotace poskytuje ministerstvo) nahrazen §101a (dotace poskytuje kraj)

FINANCOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB JE VÍCEZDROJOVÉ ze státního rozpočtu ve formě dotací na sociální služby, ve formě dotace od krajů, obcí nebo MPSV, z prostředků krajských a obecních rozpočtů, případně rozpočtu MPSV ve formě příspěvku zřizovatele ze státního rozpočtu je financován příspěvek na péči, zhruba třetina je využívána k nákupu služeb u některého z poskytovatelů sociálních služeb, ze soukromých zdrojů ve formě úhrad uživatelů za ubytování a stravu, z dalších zdrojů, z nichž tvoří výraznou část dotace ze strukturálních fondů EU, z prostředků zdravotního pojištění, z nichž jsou financovány zdravotní služby poskytované poskytovateli některých sociálních služeb

JAKÝMI DALŠÍMI ZÁKONY SE FINANCOVÁNÍ ŘÍDÍ? Zákon č. 218/2000 Sb., tzv. velká rozpočtová pravidla Zákon č. 250/2000 Sb., tzv. malá rozpočtová pravidla Zákon o státním rozpočtu na příslušný rok Zákon č. 320/2001 Sb. o finanční kontrole ve veřejné správě Zákonem č. 255/2012 Sb., o kontrole (kontrolní řád) Daňové zákony Vyhlášky Ministerstva financí (především č. 367/2015 Sb., zásady a termíny finančního vypořádání vztahů se státním rozpočtem) Zásady 3E

CO SE SKRÝVÁ POD TOUTO ZKRATKOU? Požadavek na komplexní dodržování pravidel při nakládání s veřejnými prostředky Jsou označována zkratkou 3E a rozumí se jimi: Hospodárnost Účelnost Efektivnost

O ČEM BUDEME HOVOŘIT? 1.Zákonné ukotvení financování 2.Dotace na sociální služby 3.Služby obecného hospodářského zájmu 4.Aktuality 5.Výzvy do budoucna

VÝVOJ DOTACÍ ZA OBDOBÍ ÚČINNOSTI ZÁKONA KOLÍSÁ Prostředky na dotace MPSV 2013: 6,5 mld. Kč Prostředky na dotace MPSV 2014: 7,7 mld. Kč Prostředky na dotace krajům a MPSV 2015: 7,85 mld. Kč mil. Kč Prostředky na dotace krajům a MPSV 2016: 8,57 mld. Kč mil. Kč mil. Kč Požadavky: vždy cca 11 mld. Kč

VÝVOJ DOTACÍ

PŘESTOŽE DO SYSTÉMU PŘITÉKAJÍ VELKÉ OBJEMY PROSTŘEDKŮ PRAVIDLA NEBYLA TRANSPARENTNÍ.. Dotace poskytovány dle §101 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, v platném znění Dotace poskytovalo MPSV Dle §101a výše uvedeného zákona odpovědnost za dotace na jednotlivé kraje – návrat k původnímu záměru zákona, kde se rozhodování svěřuje nejbližšímu stupni řízení, tedy evropskému principu subsidiarity Několikrát novelizací odloženo Nyní účinnost od To reálně znamená, že systém dotací byl 7 let stále stejný, dlouhodobě neudržitelný, netransparentní, neefektivní, s nerovným přístupem k jednotlivým poskytovatelům

O ČEM BUDEME HOVOŘIT? 1.Zákonné ukotvení financování 2.Dotace na sociální služby 3.Služby obecného hospodářského zájmu 4.Aktuality 5.Výzvy do budoucna

CO MPSV PŘIMĚLO UVAŽOVAT O ZMĚNĚ V SYSTÉMU? Nová legislativa EU v oblasti veřejné podpory Právní analýzy, realizované v rámci projektu „Podpora procesů v sociálních službách“ z 5/2011 – 12/2012 Manuál služeb obecného hospodářského zájmu pro MMR z 4/2013 Výstupy činnosti pracovní skupiny k SSGI při SPC Korespondence s ÚOHS

CO JSOU SLUŽBY OBECNÉHO HOSPODÁŘSKÉHO ZÁJMU (SOHZ)? Podmnožina hospodářských činností Zvláštní význam pro občana Bez zásahu poskytovatele podpory by neexistovala/existovala za horších podmínek ? Jak diagnostikovat SOHZ? Máme hospodářskou činnost  opatření zakládá VP  ale liší se od běžných hospodářských činností SOHZ

JAKÁ JSOU POZITIVA SOHZ? Prověří, zda službu nezajistí trh Omezí negativní dopad finančních podpor státu/veřejných rozpočtů na existující trh Šetří výdaje státu/veřejných rozpočtů Stanoví výdajové limity prostřednictvím VYROVNÁVACÍ PLATBY „vyrovnávací platba kryje dodatečné náklady, které jsou odrazem závazku veřejné služby“

ODPOVĚDNOST ZA SOULAD S PRAVIDLY MÁ VŽDY POSKYTOVATEL PODPORY – CO BY SI MĚL ROZMYSLET? Jakou službu chci financovat?  Jaké činnosti, cílovou skupinu, na jakém území, které komerční subjekty mohou být dotčeny, jaká bude finanční náročnost opatření V jakém režimu?  De minimis – Rozhodnutí – Rámec Jak vypočítám kompenzaci?  Mám volnou ruku při určení parametrů kompenzace, je třeba aby byly objektivní, transparentní a stanovené předem Co přiměřený zisk?  Jeho výše by neměla přesáhnout míru návratnosti kapitálu, který by požadoval průměrný podnik při úvahách o tom, zdali poskytovat SOHZ po celou dobu pověření, a to s přihlédnutím k riziku, které poskytování přináší

Cílový stav musí být zřejmý, dle něj nastavit směr ve financování a poskytovatele a další aktéry na něj postupně „zvykat“ 2014 – první principy, testování výpočtu, mírné změny pro poskytovatele 2015 – testování obvyklých nákladů služby, zavedení výpočtu s ukazateli nastavenými v „mírné“ variantě 2016 – financování dle režimu Rozhodnutí, včetně systému kontroly a vracení nadměrných vyrovnávacích plateb využití zkušeností z předchozích let) 2017 – financování dle režimu Rozhodnutí, kosmetické úpravy na základě zkušeností 2018 – financování dle režimu Rozhodnutí, vyhodnocení tříletého přechodového období Parametry lze na počátku procesu stanovit měkčeji a postupně je zpřísňovat (dosažení cílového stavu) P ROCES ZAVEDENÍ FINANCOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB JAKO SOHZ V REŽIMU ROZHODNUTÍ BYL POSTUPNÝ

Od roku 2016 – sociální služby jsou financovány v režimu Rozhodnutí č. 2012/21/EU Pro oblast státních dotací poskytovaných kraji a Hlavním městem Prahou Pro oblast dotací z Evropského sociálního fondu prostřednictvím Operačního programu zaměstnanost J AK TEDY VYPADÁ FINANCOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB V ROCE 2016 A JAK BUDE VYPADAT DÁLE ?

V souladu se zákonem o sociálních službách je to KRAJ („zajišťuje dostupnost poskytování sociálních služeb na svém území v souladu se střednědobým plánem rozvoje sociálních služeb, určuje síť sociálních služeb na území kraje; přitom přihlíží k informacím obcí“) Kraj zařazuje do sítě Kraj vydává pověření K DO JE HLAVNÍM GARANTEM ?

O ČEM BUDEME HOVOŘIT? 1.Zákonné ukotvení financování 2.Dotace na sociální služby 3.Služby obecného hospodářského zájmu 4.Aktuality 5.Výzvy do budoucna

CO BYLO UPRAVENO PRO ROK 2017? Finální rozšíření „stropovacího mechanismu“ Lepší vymezení základních činností Sjednocení některých termínů v dotačních řízeních ×Intervaly dotací na jednotku

Z VYŠUJE SE PROVÁZANOST FINANCOVÁNÍ A PLÁNOVÁNÍ § 95 písm. g) zákona o sociálních službách  Kraj zajišťuje dostupnost poskytování sociálních služeb na svém území v souladu se SPRSS § 95 písm. h) zákona o sociálních službách  Kraj určuje síť sociálních služeb na území kraje § 101a  K plnění povinnosti uvedené v § 95 písm. g) a h) se krajům poskytuje ze státního rozpočtu účelově určená dotace

PLATNOST JEDNOTLIVÝCH PLÁNŮ ObdobíDélka Jihočeský roky Jihomoravský roky Karlovarský roky Královehradecký2011 – let Liberecký2014 – roky Plzeňský2015 – roky Moravskoslezský2015 – let Olomoucký2015 – roky Pardubický2012 – roky Hlavní město Praha2013 – roky Středočeský2015 – roky Ústecký2015 – roky Vysočina rok Zlínský2012 – 2014 (2015)3 (4) roky

J AKÉ JSOU ZÁKLADNÍ DOKUMENTY, NA KTERÝCH JE POSTAVENO PLÁNOVÁNÍ A FINANCOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB ? Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb kraje (SPRSS) Síť sociálních služeb na území kraje Ošetřeno zákonem, ale ne dostatečně – každý kraj ke tvorbě dokumentů přistupuje jinak – nutná úprava v rámci legislativy

Zpřesnění podmínek pro zpracování a strukturu střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb (prováděcí právní předpis zejm. ve vztahu k § 3, písm. h + i) → neopominutelný procesní postup a náležitosti plánu + sítě sociálních služeb Popis principů obsazování a aktualizace krajské sítě sociálních služeb s využitím veřejných zakázek → síť služeb + zajištění služeb jednotlivými poskytovateli PLÁNOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB A JEJICH SÍŤOVÁNÍ – CO JE OBSAHEM NOVELY?

Upřesnění role a způsobu spolupráce obcí a krajů při síťování sociálních služeb → přenos potřebných informací, podíl na koncipování sítě, nutné kroky, časový rámec apod. Zachycení spolufinancování sociálních služeb z rozpočtů obcí a krajů → míra finanční účasti, příp. vůbec rozhodnutí o financování některých služeb Celostátní síť sociálních služeb → určení parametrů a podmínek pro její ustanovení PLÁNOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB A JEJICH SÍŤOVÁNÍ – CO JE OBSAHEM NOVELY?

O ČEM BUDEME HOVOŘIT? 1.Zákonné ukotvení financování 2.Dotace na sociální služby 3.Služby obecného hospodářského zájmu 4.Aktuality 5.Výzvy do budoucna

A JAKÉ JSOU VÝZVY DO BUDOUCNA? Jednotné účetnictví poskytovatelů sociálních služeb – úprava legislativního vymezení PO Jednotné a jednodušší vykazování dat – závisí na novém dodavateli Sociální služby jako veřejné zakázky – vymezení kvalitativních kritérií hodnocení Přiměřený zisk v sociálních službách – definice, účel a způsob výpočtu

DĚKUJI ZA VAŠI POZORNOST Máte dotazy? Ing. Linda Maršíková