BAŤŮV KANÁL Vytvořil:Jiří Macháň Dne:

Základní inf. Délka úseku: 27 km po řece Moravě, 24 km po Baťově kanálu a 1 km po řece Dřevnici Délka úseku: 27 km po řece Moravě, 24 km po Baťově kanálu a 1 km po řece Dřevnici Pramen: Otrokovice Pramen: Otrokovice Ústí: Rohatec Ústí: Rohatec Vznik: 1935 Vznik: 1935 Ukončení: 1938 Ukončení: 1938 Plavebních komor: 14 plavebních komor Plavebních komor: 14 plavebních komor Mostů: 23 Mostů: 23

Důvod vzniku Baťova kanálu Vodní cesta řeky Moravy a průplavu Otrokovice - Rohatec - to je totiž oficiální název „Baťova plavebního kanálu“, vznikla z popudu firmy Baťa ve Zlíně. Firma vlastnila Ratíškovické doly, hodlala levně dopravovat lignit do Otrokovic jako topivo do elektrárny, čímž by dosáhla i levné výroby energie pro svůj kožedělný závod. Vodní cesta řeky Moravy a průplavu Otrokovice - Rohatec - to je totiž oficiální název „Baťova plavebního kanálu“, vznikla z popudu firmy Baťa ve Zlíně. Firma vlastnila Ratíškovické doly, hodlala levně dopravovat lignit do Otrokovic jako topivo do elektrárny, čímž by dosáhla i levné výroby energie pro svůj kožedělný závod.

První práce V roce 1818 jsou provedeny první regulační práce na řece Moravě. Další regulace na sebe nedaly dlouho čekat. Regulační práce na Moravě pakračovaly a poslední regulovaný úsek byl dokončen, -cca 10 km řeky v úseku na soutoku s Dyjí. S úpravami na řece Moravě, dochází v 30. letech k rozvoji projektování závlah. Nejbohatší síť závlah s důmyslným systémem zavodňovacích příkopů byla navrhována v oblasti mezi Otrokovicemi a Hodonínem.V roce 1818 jsou provedeny první regulační práce na řece Moravě. Další regulace na sebe nedaly dlouho čekat. Regulační práce na Moravě pakračovaly a poslední regulovaný úsek byl dokončen, -cca 10 km řeky v úseku na soutoku s Dyjí. S úpravami na řece Moravě, dochází v 30. letech k rozvoji projektování závlah. Nejbohatší síť závlah s důmyslným systémem zavodňovacích příkopů byla navrhována v oblasti mezi Otrokovicemi a Hodonínem.

Zapojení firmy Baťa Těchto zpracovaných dokumentů si povšimla firma Baťa, která odedávna sledovala myšlenku splavnosti řeky Moravy. Předmětem pozornosti se stal hlavní zavodňovací kanál, který byl s ohledem na požadavky přiměřeně rozšířen a prohlouben. Takto upravený kanál pak splňoval podmínky pro tzv. malou plavbu - délky 38 m, šířky 5 m, ponoru 1,20 m a únosnosti max. 150 tun. Aby se tento náhon mohl využívat pro plavbu v celé délce, zavázala se firma Baťa k částečnému zaplacení nákladů všech zařízení, jichž bylo třeba, aby ze zavlažovacího náhonu byl vybudován průplav pro malou plavbu.Těchto zpracovaných dokumentů si povšimla firma Baťa, která odedávna sledovala myšlenku splavnosti řeky Moravy. Předmětem pozornosti se stal hlavní zavodňovací kanál, který byl s ohledem na požadavky přiměřeně rozšířen a prohlouben. Takto upravený kanál pak splňoval podmínky pro tzv. malou plavbu - délky 38 m, šířky 5 m, ponoru 1,20 m a únosnosti max. 150 tun. Aby se tento náhon mohl využívat pro plavbu v celé délce, zavázala se firma Baťa k částečnému zaplacení nákladů všech zařízení, jichž bylo třeba, aby ze zavlažovacího náhonu byl vybudován průplav pro malou plavbu.

Práce na Baťově kanále - obrázky

cena Podle dochovaných záznamů si práce a náklady na vybudování kanálu vyžádaly 35 mil. Kč a po válce v roce 1945 na odstraňování válečných škod dalších 21 mil. Kč (poválečné měny). Země Moravskoslezská podle návrhu zemského výboru ze dne 4. října 1934 převzala funkci stavebníka s tou podmínkou, že vícenáklady na plavbu a 25 % příspěvek na jezy budou uhrazeny firmou Baťa a.s.Podle dochovaných záznamů si práce a náklady na vybudování kanálu vyžádaly 35 mil. Kč a po válce v roce 1945 na odstraňování válečných škod dalších 21 mil. Kč (poválečné měny). Země Moravskoslezská podle návrhu zemského výboru ze dne 4. října 1934 převzala funkci stavebníka s tou podmínkou, že vícenáklady na plavbu a 25 % příspěvek na jezy budou uhrazeny firmou Baťa a.s.

trasa Plavební cesta začínala v Otrokovicích, kde byly dílny na opravu lodí, přístav a překladiště. Odtud pokračovala po řece Dřevnici na řeku Moravu až do Spytihněvi, kde začíná plavební kanál. Kanálem byla trasa vedena do Starého Města, kde se vrací zpět na řeku Moravu a po ní až do Veselí nad Moravou. Nad Veselským jezem odbočuje znovu do kanálu, ve Vnorovech křižuje úrovňově Moravu, u Strážnice říčku Veličku, odkud přes Petrov směřuje k Rohatci, kde končí.Plavební cesta začínala v Otrokovicích, kde byly dílny na opravu lodí, přístav a překladiště. Odtud pokračovala po řece Dřevnici na řeku Moravu až do Spytihněvi, kde začíná plavební kanál. Kanálem byla trasa vedena do Starého Města, kde se vrací zpět na řeku Moravu a po ní až do Veselí nad Moravou. Nad Veselským jezem odbočuje znovu do kanálu, ve Vnorovech křižuje úrovňově Moravu, u Strážnice říčku Veličku, odkud přes Petrov směřuje k Rohatci, kde končí. Celá délka této plavební cesty činí 52 km, z toho asi polovina cesty je korytem řeky Moravy a polovina plavebním kanálem. Celá délka této plavební cesty činí 52 km, z toho asi polovina cesty je korytem řeky Moravy a polovina plavebním kanálem.

Trasa - obrázek

zvláštnost Zvláštností na plavební cestě je překonání řeky Moravy nad Vnorovským jezem, což bylo řešeno lanovkou, která přitahovala čluny z plavebního kanálu přes řeku Moravu zpět do kanálu.Zvláštností na plavební cestě je překonání řeky Moravy nad Vnorovským jezem, což bylo řešeno lanovkou, která přitahovala čluny z plavebního kanálu přes řeku Moravu zpět do kanálu. Hlavním překladištěm byl samostatný objekt vybudovaný za Rohatcem, kam byla přivedena železniční vlečka, po které byl dopravován železničními vagony lignit a zde zvláštním zvedacím zařízením ( tzv. výklopníkem ) obsah vagonů přesypáván do člunů.Hlavním překladištěm byl samostatný objekt vybudovaný za Rohatcem, kam byla přivedena železniční vlečka, po které byl dopravován železničními vagony lignit a zde zvláštním zvedacím zařízením ( tzv. výklopníkem ) obsah vagonů přesypáván do člunů.

Počátky plavby Počátky plavby po Baťově kanálu se datují z roku 1939, kdy 22. února Zemský úřad v Brně po kolaudaci vodní cesty vydává firmě Baťa „výměr “ s návrhem zápisu do vodní knihy Okresního úřadu ve Zlíně. V červenci roku 1939 byla utvořena Moravská plavební a.s. „Morava“, která požádala o plavební koncesi, tuto ji Ministerstvo obchodu po doporučení Československého plavebního úřadu v září 1939 udělilo. Plavba po kanále je pak pod různými firmami a za různých povolení provozována zhruba až do roku 1960, kdy bylo ještě přepraveno cca tun materiálu (uhlí, štěrk, písek).Počátky plavby po Baťově kanálu se datují z roku 1939, kdy 22. února Zemský úřad v Brně po kolaudaci vodní cesty vydává firmě Baťa „výměr “ s návrhem zápisu do vodní knihy Okresního úřadu ve Zlíně. V červenci roku 1939 byla utvořena Moravská plavební a.s. „Morava“, která požádala o plavební koncesi, tuto ji Ministerstvo obchodu po doporučení Československého plavebního úřadu v září 1939 udělilo. Plavba po kanále je pak pod různými firmami a za různých povolení provozována zhruba až do roku 1960, kdy bylo ještě přepraveno cca tun materiálu (uhlí, štěrk, písek).

Nákladní plavby

Konec převozního využití S konečnou platností udělalo „tečku“ za snahou o rozvoj plavby na plavebním kanále Otrokovice – Rohatec v roce 1972 Federální ministerstvo dopravy tím, že na žádost.p.Svit Gottwaldov zrušilo oprávnění této vodní cesty.S konečnou platností udělalo „tečku“ za snahou o rozvoj plavby na plavebním kanále Otrokovice – Rohatec v roce 1972 Federální ministerstvo dopravy tím, že na žádost.p.Svit Gottwaldov zrušilo oprávnění této vodní cesty. Od tohoto termínu je kanál využíván jen jako zdroj povrchové vody pro závlahy, pro napouštění rybníků, pro chov ryb i jako vodní plocha s vlastním číslem rybářského revíru.Od tohoto termínu je kanál využíván jen jako zdroj povrchové vody pro závlahy, pro napouštění rybníků, pro chov ryb i jako vodní plocha s vlastním číslem rybářského revíru.

současnost Baťův kanál je v současnosti využíván pouze jako turistická vodní cesta. Nákladní plavba zde nefunguje. Lidé zde tráví víkendové pobyty, nebo přijíždějí ve svém volném čase, aby se svezli na lodi a poznali tak další zajímavosti z paluby lodi.Baťův kanál je v současnosti využíván pouze jako turistická vodní cesta. Nákladní plavba zde nefunguje. Lidé zde tráví víkendové pobyty, nebo přijíždějí ve svém volném čase, aby se svezli na lodi a poznali tak další zajímavosti z paluby lodi. Baťův kanál je vodní cesta dopravně významná využívaná 0. třídy. Bez oprávnění je možno řídit malá plavidla do výkonu 20 kW s max. rychlosti 20 km/h. To znamená, že osoba starší 18 let může řídit plavidlo bez zvláštního povolení či průkazu. Na kanálových úsecích je povolena maximální rychlost 8 km/hod. Baťův kanál je vodní cesta dopravně významná využívaná 0. třídy. Bez oprávnění je možno řídit malá plavidla do výkonu 20 kW s max. rychlosti 20 km/h. To znamená, že osoba starší 18 let může řídit plavidlo bez zvláštního povolení či průkazu. Na kanálových úsecích je povolena maximální rychlost 8 km/hod.

Obrázky ze současnosti