Název školyZŠ J. E. Purkyně Libochovice a ZUŠ AutorBc. Jiří Grüner NázevVY_32_INOVACE_22_Přelom 19. a 20. století v české hudbě TémaHudba na přelomu 19. a 20. století Číslo projektuCZ.1.07/1.4.00/

Česká hudba na přelomu 18. a 19. století Největší představitelé české hudby: Antonín Dvořák, Leoš Janáček

Anotace Prezentace je určena žákům 9. tříd. Navazuje na probrané učivo – romantismus. Žáci se seznamují s největšími velikány české hudby přelomu 19. a 20. století - Antonínem Dvořákem a Leošem Janáčkem. Seznámení s jejich životem a hudební tvorbou (instrumentální, sborovou a s lidovou slovesností).

Vývoj české hudby přelomu 18. a 19. století Do konce 18. století byla důležitá hudba kantorů (Jan Jakub Ryba – Česká mše vánoční). Později se z kantorské hudby vyvíjí hudba lidová, která přechází až k tanečním prvkům. Na počátku 19. století v prvním desetiletí se vyvíjí polka (B. Smetana), dále se rozvíjí koncert a vokální hudba lidové slovesnosti (A. Dvořák, Leoš Janáček).

Antonín Dvořák * 1841 – narozen v Nelahozevsi – zemřel v Praze. Dvořákův otec byl řezníkem a hostinským. Po svém synovi chtěl, aby se též vyučil řezníkem. Díky zlonickému učiteli Liehmannovi poslal otec svého syna v r do Prahy na varhanickou školu. Od té doby se věnoval pouze hudbě. Je dalším českým skladatelem, který se zaslouží velké uznání. Působil též jako profesor na pražské konzervatoři a na New Yorské konzervatoři (1892 – 1895) – z této cesty za oceán vznikla 9. symfonie – NOVOSVĚTSKÁ.

Dílo Antonína Dvořáka Dvořák byl mistrem v kompozici veškeré hudby. Skládal hudbu orchestrální, komorní, duchovní, operní a vokální. Dílo vokální je převážně zaměřeno na lidovou slovesnost. Např.: Klavírní skladby – Humoreska, Dumka a Furiant, Slovanské tance. Duchovní skladby – Stabat Mater, Svatá Ludmila, Requiem. Opera – Rusalka, Armida, Čert a Káča, Jakobín. Vokální skladby – Moravské dvojzpěvy, písně, ženské, mužské a smíšené sbory. Symfonie – 9 – nejznámější poslední Novosvětská.

Leoš Janáček * 1854 – Hukvaldy u Příbora – Ostrava Pocházel z jedenácti dětí, otec učitel v Hukvaldech. Již v 7. letech se učil hře na housle, klavír a jiné nástroje. Své znalosti hudby prohlubuje na varhanické škole v Praze, poté odchází do Lipska a Vídně. Po návratu do vlasti zakládá v Brně varhanickou školu a stal se jejím ředitelem. Vychoval mnoho hudebně nadaných žáků a povznesl hudební život na celé Moravě. Po roce 1918 se stal Janáček profesorem skladby na brněnské konzervatoři, později čestným doktorem Masarykovy univerzity v Brně.

Dílo Leoše Janáčka Janáček je uznávaným skladatelem moravské poezie. Převážně se jedná o hudbu vokální a operní. Opery – Šárka, Její pastorkyňa, Výlety pana Broučka, Káťa Kabanová, Liška Bystrouška, Věc M akropulos. Sbory – Maryčka Magdónová, Kantor Halfar, – vše na slova Petra Bezruče. Orchestrální díla – Taras Bulba, Šumařovo dítě, Symfonieta, Lašské tance. Klavírní skladby – Po zarostlém chodníčku, V mlhách. Lidové písně – Moravská lidová poezie, Hu kvaldská poezie, Slezské písně.

Seznam použité literatury a internetové odkazy DUROVA. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, :36 - [cit ]. Dostupné z: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, :43 - [cit ]. Dostupné z: CMÍRAL, Adolf. Heslo Antonín Dvořák. In: Základní pojmy hudební, Praha: Státní nakladatelství krásné literatury, hudby a umění, str. 272 – 274. CMÍRAL, Adolf. Heslo Leoš Janáček. In: Základní pojmy hudební, Praha: Státní nakladatelství krásné literatury, hudby a umění, str. 277 – 279. ŠTĚDROŇ, Bohumír, Heslo Antonín Dvořák. In: Česko slovenský hudební slovník osob a institucí, svazek I. A – L, Praha: Státní hudební vydavatelství, str. 276 – 285. ČERNUŠÁK, Gracián. Heslo Leoš Janáček. In: Česko slovenský hudební slovník osob a institucí, svazek I. A – L, Praha: Státní hudební vydavatelství, str Hudební film o Leoši Janáčkovi: Lev s bílou hřívou