Název SŠ: SŠ-COPT Uherský Brod Autor: David Kranz Název prezentace (DUMu): 8. Broušení a ostření rydel Název sady: Rytecké techniky pro zdobení zbraní (pro ročník uměleckých oborů) Číslo projektu: CZ.1.07./1.5.00/ Datum vzniku: Uvedení autoři, není-li uvedeno jinak, jsou autory tohoto výukového materiálu a všech jeho částí. Tento projekt je spolufinancován ESF a státním rozpočtem ČR.

Anotace  Záměrem této sady výukových materiálů s názvem Rytecké techniky pro zdobení zbraní (pro ročník uměleckých oborů) je ukázat žákům, kteří se v této oblasti vzdělávají, jak prakticky postupovat při práci na pracovišti pro rytce.  Jednotlivé DUMy (prezentace) v této sadě popíší postupně tematické oblasti, které jsou probírány v běžné dílenské výuce na naší SŠ.  Konkrétně tato prezentace je zaměřena na broušení a ostření rydel, technologického postupu při jejich broušení a ostření, dodržování bezpečnostních předpisů. 2

3 Dříve, než začneme pracovat s novým rýtkem, musíme je odborně upravit a nasadit do dřevěného držátka. Rýtka mají z bočních stran rýhy nebo jsou opačně prohnutá, což je nutno odstranit. Nejdříve konec rýtka vybrousíme v zužující se plošku a pak je zarazíme do držátka opatřeného kovovým kroužkem, který chrání držátko před prasknutím anebo uvolněním rýtka při rytí.

4 Bočné stěny rýtka vybrousíme karborundovým brusným kamenem a jemným smirkovým papírem je vyhladíme. Takto upravené rýtko čistěji ryje a zachovává déle ostří. rýtko opačně prohnuté by zarývalo do hloubky a velmi špatně by se s ním pracovalo. Proto musíme nevhodné prohnutí obrousit karborundovým brusným kamenem. Ostří vybrousíme na elektrické brusce a ručně dobrousíme na obtahovacím kameni obtahovací kámen navlhčíme olejem.

5 Při broušení na brusce se rýtko zahřívá, a proto je stále ochlazujeme přívodem chladící kapaliny. Při špatném chlazení se hrot vyhřeje (modrá, změkne). U správně vybroušeného rýtka dobrušujeme hrot na olejovém obtahovacím kameni střídavým pohybem ruky po celé délce obtahovacího kamene. Úhly ostří rýtka vybrušujeme podle tvrdosti materiálu, do něhož budeme rýt.

6 Korozi odstraníme smirkovým papírem a rýtko chráníme tenkým povlakem oleje. Správné držení rýtka je hlavním předpokladem pro dobrou ryteckou práci. Držátko má být opřeno o pravou polovinu dlaně tak, abychom palcem a ukazováčkem drželi rýtko u broušeného hrotu. Ostatní prsty jsou uloženy po délce rýtka a pevně je přidržují.

7 Správný sklon rýtka poznáme a v ruce vycítíme až po několika zkouškách rytí. Rýtko postavené v příliš velkém úhlu k desce se zarývá do hloubky, více položené zase vyjíždí.

8 Ukázka správného vybroušení rydla.

9 Správné vybroušení sekáčů a jejich tvary.

10 Rýtka rozdělujeme podle profilu hrotu. Nejvíce používaná jsou rýtka špičatá, půlkruhová a plochá. Pro speciální účely používáme rýtka nožová, dvojáčky, čárkovací (matovací), rýtka s vybroušeným tvarem a rýtka pro zasazování drahokamů. Rýtka pro plošné rytí si rytec vybrušuje sám a to podle potřeby z rýtek půlkruhových nebo plochých.

11

12 Rýtka jsou stejně dlouhá, ale mají různý tvar, tj. liší se tloušťkou a šířkou. Určitý druh rýtek se používá pro odpovídající druh rytin. Máme rýtka pro rytí kreseb a zdobení ploch. Jiná rýtka používáme při zhotovování razidel, forem a různých dalších rytin, přičemž na rytinách zpravidla vystřídáme i rýtka ostatních tvarů a šířek. Někdy potřebujeme rýtka dlouhá, pro jinou rytinu zase krátká, zhotovená ubroušením starších. Často si jejich tvar upravujeme podle potřeby přibroušením. Při volbě rýtek se řídíme rytinou a jejím použitím.

13 Nejčastěji používáme rýtka špičatá, pracujeme s nimi skoro na každé rytině. Už nácvik se provádí špičatým rýtkem od jednoduchých čárek až k složitým perokresbám rytím do kovu. Rýtka jsou potřebná zejména při práci na rytinách pro ocelotisk, pro označení nebo překrytí většiny rytin a při korigování.

14 Užší půlkruhová rýtka používáme při rytí písma, širšími odstraňujeme materiál a pomáháme si jimi v plastických rytinách. Rýtka střední šířky můžeme též přebrousit na špičatá pro plošné rytí.

15 Širokými plochými rýtky vybíráme v rytinách plošky. Rýtko opíráme jako páku o kovovou podložku a obdobným způsobem používáme i úzká rýtka při prorývání materiálu, např. mezi písmem. Úzkým rýtkem ryjeme ozdobné písmo, popř. ho používáme při zdobení v plošné rytině. Širší ploché rýtko můžeme přebrousit na podbroušené ploché rýtko pro plošné rytí.

16 Nožová rýtka používáme k dosažení hladkých rovných stěn a velké hloubky v rytině. Prorýváme jimi malé plošky u rytin pro zlatotisk, u drobných razidel, štočků apod

17 Čárkovací rýtka, zvaná též matovací, jsou na plošné rytí. Ozdobně s nimi ryjeme rámečky, linky a matujeme plochy mezi leskle rytými ozdobami. V ostatních rytinách je lze použít pouze příležitostně.

18 Rýtka dvojáčky jsou určena hlavně pro ozdobné rytí v plošné rytině. Rytí zanechává dvojitou linku, proto je též používáme k pravidelnému čárkování. Hloubková rýtka jsou pro rytí pod rovinou, jak vidíme na jejich prohnutí.

19 Rýtka pro rytí při zasazování drahokamů jsou hlavně k témuž účelu, ale mohou se též použít jako špičatá rýtka. Zrnkovací kolečka mají průměr asi 3 mm a po obvodě důlky, jimiž se hrana rytiny přejížděním mění v kuličky. Kolečka mají různě velké průměry kuliček, nejčastěji se používají při rytí zlatých šperků.

20 Rekapitulace poznatků vyplývající z daného tématu - Vyjmenuj, jaké druhy rydel znáš? - Popiš k jakým ryteckým technologiím různá rydla používáme. - Jakým způsobem rydla brousíme?

Zdroje pro textovou část 21  KUTNAR, Miroslav. Význam rytectví a jeho využití v praxi. Uherský Brod, Bakalářská práce.

Seznam zdrojů pro použité obrázky Použité fotografie pocházejí z KUTNAR, Miroslav. Význam rytectví a jeho využití v praxi. Uherský Brod, Bakalářská práce. Dále pak použité fotografie v této prezentaci jsou mé vlastní tvorby. 22