Novodobá historie podnikání v ČR
Znárodnění proběhlo v několika fázích (započato Benešem) a pokračovalo KSČ připraveným (Gottwaldem) v r v Moskvě tzv. Košickým vládním programem za souhlasu E. Beneše (Londýn). Benešovy dekrety: v první fázi poválečného vývoje Československa se veškeré legislativní aktivity prováděly prostřednictvím prezidentských dekretů (nebyl parlament). Benešovy dekrety poválečné: Zkonfiskován a předán do státní správy majetek Němců, Maďarů, zrádců a kolaborantů. Vysídlení Němců ze Sudet (asi 2,5 mil. obyvatel) a Maďarů z jižního Slovenska. Další dekret je o úplném znárodnění průmyslu energetického, uhelného, metalurgického, zbrojního a chemického. V ostatních odvětvích byly znárodněny podniky nad 500 zaměstnanců, včetně soukromých bank a pojišťoven.
Nástup komunistů. Přestože tehdejší nová Ústava z 9. května 1948 (uzákonila totalitní komunistický režim) zaručovala ochranu soukromého podnikání a závodů do 50 zaměstnanců, od podzimu 1948 a zvláště počátku roku 1949 docházelo k ostrému vystoupení proti živnostníkům (omezování přídělů surovin, zboží či pracovních sil). Likvidace soukromých živností vyvrcholila v letech Postupně byla taky zkonfiskována rolníkům všechna půda. Prakticky od konce druhé světové války až do roku 1990 soukromé podnikání na území ČR neexistovalo (tzv. „melouchaření“ se stalo součástí tzv. šedé ekonomiky) Nastalo období centrálně řízené ekonomiky s centrálním plánováním. [
Rok 1989 znamenal – kromě převratných společenských a státoprávních změn – také zlom v oblasti podnikání. Centrálně přídělová ekonomika byla postupně přeměňována na tržní hospodářství. Po roce 1989 obrovský boom podnikání. Současně k tomu přispěla i vlna privatizačního procesu státního majetku. Boom vrcholil v r. 1993, kdy bylo registrováno živnostníků. K prudkému poklesu došlo v prvním čtvrtletí roku 1994 o zhruba Příčinou tohoto markantního poklesu byl dopad nové daňové soustavy a zákonů o pojistném (zdravotní a sociální pojištění).
Klíčovým rokem z hlediska legislativního vývoje byl právě rok 1993, který přinesl (za spolupráce s OECD ) zcela nové zákony týkající se nejen daní. Vznikla řada nových právních norem: - nový Zákon o účetnictví - nový Obchodní zákoník - nový Živnostenský zákon - zcela nová daňová soustava (např. dosud neexistující daň z přidané hodnoty, ….) - zákony o pojistném: zdravotní pojištění a sociální zabezpečení
Od devadesátých let minulého století vydává každoročně Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) zprávy o vývoji malého a středního podnikání v Česku. Poslední Zpráva MPO o vývoji malého a středního podnikání a jeho podpoře 2015 (publikováno ) – viz následující data
Po roce 1995 se situace stabilizovala – počet např. živnostníků od té doby kolísá kolem 800 tis.
Celkový počet zaměstnanců MSP se v roce 2014 snížil oproti roku 2013 o 48 tis. na celkových 1784 tis. zaměstnanců. Podíl zaměstnanců MSP na celkovém počtu zaměstnanců podnikatelské sféry v ČR v roce 2014 činil 59,39 %.
Hlavní činnost Vedlejší činnost Celkem K K K K K K Od roku 2009 dochází k systematickému poklesu počtu OSVČ (s výjimkou 2010/2011), kteří vykonávají hlavní činnost. Naopak v posledních šesti letech jednoznačně přibývá počet OSVČ, kteří mají živnost jako druhou profesi. Z tohoto trendu lze usuzovat, že živnost na bázi OSVČ přestává být atraktivní, naopak pro mnohé zaměstnance se živnost stává důležitým dalším zdrojem příjmu. Lze dovozovat, že růst počtu živnostníků jakožto vedlejší profese je z důvodu nízkých příjmů z hlavního zaměstnání. Pokud by tento trend pokračoval, OSVČ se stane již jen doplňkovou profesí pro zaměstnance, nikoliv živností, která bude hlavním zdrojem příjmu podnikatele
Podíl malých a středních podniků na celkových výkonech v roce 2014 dosáhl cca 50 %,
Počet MSP ve stavebnictví v roce 2014 klesl oproti roku 2013 o 288 podniků, na celkových V roce 2014 zaměstnávaly tyto podniky 178 tis. zaměstnanců a oproti roku 2013 tento počet poklesl o 9 tis. osob, tj. o 4,8 %, přesto objem přidané hodnoty vzrostl.
Graf ukazuje pokles zaměstnanosti v sektoru MSP ve všech odvětvích v tis.
Výkony MSP