Název školy Gymnázium, střední odborná škola, střední odborné učiliště a vyšší odborná škola, Hořice Číslo projektuCZ.1.07/1.5.00/ Název materiáluFunkce manažera – kontrola (VY_32_INOVACE_ ) AutorMgr. Vladimír Šorma Tematická oblast Marketing a management RočníkSedmý Datum tvorbyŘíjen 2012 Anotace Prezentace je určena pro výuku marketingu a managementu v hodinách Základů společenských věd - Ekonomie ve třetím ročníku, seznamuje studenty se základními termíny v oboru marketingu a managementu Metodický pokyn Šablona slouží jako digitalizovaná učebnice pro žáky třetího ročníku Základů společenských věd – Ekonomie; jednotlivé strany prezentace na sebe tematicky navazují, řeší problematiku sekvenční funkce kontroly. Časová dotace materiálu je minut.

Funkce manažera – Kontrola Kontrola - zajištěním lidských a ostatních zdrojů však práce manažera nekončí, je totiž nezbytné provádět neustálé hodnocení odvedené práce a kontrolovat, jestli výsledky odpovídají výsledkům plánovaným (tj. cílům) -na základě objektivního hodnocení vykonané práce manažer koriguje pracovní procesy takovým způsobem, aby bylo cílů dosaženo co nejefektivněji. V případě, že se podnik odchýlil od svých plánů, manažer zajistí odstranění odchylek v zájmu dalšího rozvoje firmy Způsoby kontroly: ověřování = potvrzení zkoumáním a poskytnutím objektivního důkazu, že specifikované požadavky byly splněny přezkoumání (review) = systematické, vyčerpávající a dokumentované zkoumání reality s cílem vyhodnotit způsobilost (podle stanovených kritérií), popř. identifikovat problémy neshoda (nonconformity) = nesplnění specifikovaného požadavku - nežádoucí jev, který je třeba napravit např. vada, reklamace, nedostatek - formy neshod: podvod, korupce, tunelování; nespokojenost zákazníků; reklamace; vada ve výrobě; špatné vnitropodnikové klima prověrka (audit) = systematické, nezávislé a dokumentované zkoumání (procesů, činností, popř. funkce útvarů) z hlediska naplňování stanovených zákonů, standardů, postupů, efektivního využívání zdrojů a žádoucího dosahování stanovených cílů controlling = získání nových poznatků o řízené realitě na základě systematického zachycení informací a jejich vyhodnocení opírající se o relaci plán (mělo být uskutečněno) versus skutečnost (bylo dosaženo), kterých může být využito k manažerskému rozhodování, koordinaci, plánování - nástroj řízení projektů zaměřený na rozvoj a budoucnost Byly identifikovány tři přístupy: a) kontrola trhem – přístup, který je postaven na využití externího tržního mechanismu při tvorbě standardů, používaných v kontrolním systému (ČOI) b) byrokratická kontrola – je postavena na organizační autoritě, na administrativních pravidlech, regulaci, postupech a definované politice (NKÚ, FÚ…) c) klanová kontrola – je tam, kde je chování zaměstnanců regulováno sdílenými hodnotami, normami, tradicemi, rituály, přesvědčením a dalšími aspekty kultury organizace Vnitřní struktura kontrolních činností (fáze kontroly) 1) Určení předmětu kontroly - stanovení konkrétního, reálně měřitelného a „kontroly schopného“ objektu 2) Získání a výběr informací pro kontrolu - získání přehledu o vývoji sledované reality: a) primární informace – přímo „z terénu“; získané přímým pozorováním b) sekundární informace – formou hlášení, zpráv, sdělení od podřízených, apod.; mohou být zkreslené informace 3) Ověření správnosti získaných informací - posuzována formální i věcná správnost informací - např. podpisová oprávnění, formální náležitosti záznamů, úplnost údajů, početní správnost 4) Hodnocení kontrolovaných procesů - „jádro kontrolního procesu“ - srovnávání stav reality s určenými kritérii 5) Závěry a návrhy opatření a) „nech být“ – kontrola nezjistila podstatné problémy, vývoj řízené reality jde žádoucím směrem, nejsou nutná žádná opatření b) „proveď korigující opatření“ – vývoj řízené reality se vyvíjí nežádoucím směrem; nutné pouze korigující opatření v dílčích oblastech c) „přijmi nové řešení“ – řízená realita se nevyvíjí žádoucím směrem; zjištěny podstatné nedostatky; je třeba přijmout radikální opatření 6) Zpětná kontrola - pouze v případě, že se prováděla korigující či nápravná opatření

Funkce manažera – Kontrola Vnitřní struktura kontrolních činností (fáze kontroly) 1) Určení předmětu kontroly - stanovení konkrétního, reálně měřitelného a „kontroly schopného“ objektu 2) Získání a výběr informací pro kontrolu - získání přehledu o vývoji sledované reality: a) primární informace – přímo „z terénu“; získané přímým pozorováním b) sekundární informace – formou hlášení, zpráv, sdělení od podřízených, apod.; mohou být zkreslené informace 3) Ověření správnosti získaných informací - posuzována formální i věcná správnost informací - např. podpisová oprávnění, formální náležitosti záznamů, úplnost údajů, početní správnost 4) Hodnocení kontrolovaných procesů - „jádro kontrolního procesu“ - srovnávání stav reality s určenými kritérii 5) Závěry a návrhy opatření a) „nech být“ – kontrola nezjistila podstatné problémy, vývoj řízené reality jde žádoucím směrem, nejsou nutná žádná opatření b) „proveď korigující opatření“ – vývoj řízené reality se vyvíjí nežádoucím směrem; nutné pouze korigující opatření v dílčích oblastech c) „přijmi nové řešení“ – řízená realita se nevyvíjí žádoucím směrem; zjištěny podstatné nedostatky; je třeba přijmout radikální opatření 6) Zpětná kontrola - pouze v případě, že se prováděla korigující či nápravná opatření

Funkce manažera – Kontrola Druhy kontroly 1) podle místa: a) přímá – inspekce, inventura, pochůzky po pracovišti b) nepřímý – zprávy, hlášení, porady 2) podle času: a) předběžná – průzkum potřeb, kapacitní propočty b) průběžná – operativní porady, mezioperační kontrola c) následná – rozbor finančních výsledků, kolaudace 3) podle doby trvání: a) nepřetržitá – sebekontrola, automatizované procesy b) občasná pravidelná – inventarizace, měsíční procesy c) občasná nepravidelná – předávací inventura, přepadová kontrola 4) podle rozsahu: a) komplexní – rozbor ročních výsledků b) dílčí – kontrola nákladů Základní typy kontroly 1) předběžná kontrola - zaměřena na prevenci možných problémů dříve, než nastanou; na budoucnost - cílem je přijmout nějaká opatření dříve, než se objeví problém 2) souběžná kontrola - probíhá souběžně s prováděním činností – v průběhu realizace aktivit - forma: přímý dohled 3) následná kontrola = zpětná vazba; probíhá po provedení činnosti - má dvě výhody: - poskytuje manažerům významné informace

Funkce manažera – Kontrola Průběžné (paralelní) manažerské funkce Průběžné manažerské funkce prostupují postupné manažerské funkce. Jde o: · analýzu (řešených problémů) · rozhodování · implementaci (realizaci rozhodnutí) Funkce řízení, jako typické činnosti, které manažer vykonává ve své práci jsou modelem. V praxi se jednotlivé činnosti kříží a překrývají. Postupují jimi tzv. průběžné manažerské funkce. Analýza: - je zaměřena na systematické posuzování a vyhodnocování všech dílčích prvků - analýzu úkolu je třeba provést i v případě, že konkrétní zadání chybí, neboť v tomto případě je nahrazeno situací (důležitost věci). - součástí analýzy řešeného problému jsou okamžitá opatření Rozhodování: -je logickým výsledkem analýzy řešeného problému. Posoudit situaci předpokládá rozpoznat (v ideálním případě) všechna možná přípustná řešení úkolu -rozhodnutí vyjadřuje záměr manažera, co a jak chce ke splnění úkolu učinit -rozhodnutí je plán, zaměřený na splnění stanoveného úkolu a určující způsob provedení. Implementace (realizace rozhodnutí): - u rutinních, standardních úkolů je to zobecnění rozhodnutí v podobě jednotných, závazných postupů (norem, směrnic apod.). - specifickou formou realizace rozhodnutí je příkaz. Příkaz stanoví závazně, co musí podřízení vykonat.

Zdroje: Kotler, Philip: Marketing management, Grada Publishing, spol. s.r.o., 10. rozšířené vydání, Praha, 2001 Maruani, Laurent: Abeceda marketingu, Management Press, Praha,1995 Světlík, Jaroslav: Marketing – cesta k trhu, EKKA, Zlín, 1994 Švarcová, Jana: Ekonomie, CEED, Zlín,