12. Konstrukce grafu vnější balistiky Název SŠ: SŠ-COPT Uherský Brod Autor: Ing. Štursa Petr Název prezentace: 12. Konstrukce grafu vnější balistiky Název sady: Balistika a konstrukce hlavních dílů zbraní (pro 2. ročník předmětu SZb) Číslo projektu: CZ.1.07./1.5.00/34.0727 Datum vzniku: 26. Října 2012 Uvedení autor, není-li uvedeno jinak, je autorem tohoto výukového materiálu a všech jeho částí. Tento projekt je spolufinancován ESF a státním rozpočtem ČR.

A N O T A C E Záměrem této sady výukových materiálů s názvem Balistika a konstrukce hlavních dílů zbraní je ukázat žákům 2. ročníku SŠ-COPt, ve vyučovaném předmětu Střelné zbraně a balistika zajímavou technikou některá úskalí této zajímavé vědní disciplíny. Jednotlivé prezentace této sady popisují postupně probírané oblasti a zábavnou formou se je snaží přiblížit žákům a tak je vtáhnout do daného problému.

Co to je balistická křivka? Balistická křivka je speciální druh křivky. Je velmi obtížné ji matematicky popsat. Jedná se o křivku prostorovou, ne rovinou. Vychyluje se z roviny vlivem různých vlivů. Mezi ně například patří boční vítr, nebo směr gyroskopické stabilizace. Na obrázku je balistická křivka v kartézském souřadném systému. Jedná se o zjednodušený (rovinný) pohled na balistickou křivku. Jak vznikne tato křivka: při pohybu střely v beztížném stavu a ve vakuu se jedná o přímku. při pohybu střely ve vakuu za přítomnosti gravitace vznikne parabola. při pohybu střely v atmosféře a za přítomnosti gravitace vznikne právě tato balistická křivka.

Jak vypadá balistická křivka? ve vakuu za přítomnosti gravitace vznikne parabola. ve vzduchu a za přítomnosti gravitace vznikne právě tato balistická křivka.

Hodnoty pro konstrukci V následující tabulce jsou přehledně uspořádány balistické hodnoty některých prvků střelby zaznamenané radarovými měřeními při průletu střely ráže 7 x 64. Záměrná je ve vzdálenosti 100 m. Tomu odpovídá, že v této vzdálenosti jsou souřadnice x=0, y=0, to je výstřelná rovina. vzdálenost - místo ve kterém byly hodnoty sledovány rychlost střely - Ø naměřených rychlostí v dané vzdálenosti převýšení dráhy - okamžitá výška dráhy střely od roviny 0,0 energie střely - skutečná ničivá energie v měřené vzdálenosti doba letu - délka pohybu střely od výstřelu úhel sklonu střely - úhel osy střely k výstřelné rovině

Tabulka vzdálenost rychlost střely převýšení dráhy energie střely doba letu úhel sklonu střely 0 m 770 ms-1 – 40 mm 3 320 J 0,00 s + 0,07° 25 m 749 ms-1 – 10 mm 3 139 J 0,03 s + 0,05° 50 m 728 ms-1 + 10 mm 2 965 J 0,07 s + 0,02° 75 m 707 ms-1 2 799 J 0,10 s – 0,01° 100 m 687 ms-1 0 mm 2 640 J 0,14 s – 0,03° 125 m 667 ms-1 – 20 mm 2 488 J 0,17 s – 0,06° 150 m 647 ms-1 – 60 mm 2 344 J 0,21 s – 0,10° 175m 628 ms-1 – 110 mm 2 207 J 0,25 s – 0,13° 200 m 609 ms-1 – 170 mm 2 076 J 0,29 s – 0,17° 225 m 590 ms-1 – 250 mm 1 952 J 0,33 s – 0,20° 250 m 572 ms-1 – 350 mm 1 835 J 0,38 s – 0,25° 275 m 555 ms-1 – 470 mm 1 725 J 0,42 s – 0,29° 300 m 538 ms-1 – 600 mm 1 620 J 0,47 s – 0,33°

Nakreslíme zbraň Dva pohledy na zbraň – bokorys - půdorys Současně si označíme ústí zbraně – U

Nakreslíme souřadnou soustavu Jedná se o dvě roviny. Rovina výstřelu (prochází ústím zbraně) – osa X Rovina dostřelu – osa Y

Označení bodů Průsečík os X a Y označíme A = bod doletu Osu X označíme jako rovinu označíme 1 = výstřelná rovina

Proložení dalších přímek Spojíme hledí, mušku a cíl. Prodloužíme osu hlavně přes osu Y.

Zakótování označení těchto přímek Spojnice hledí, muška a cíl – 3 = záměrná Prodloužená osa hlavně – 2 = výstřelná Úhel mezi 2 a 1 – Ø0 = úhel výstřelu

Konstrukce balistické křivky Spojnice bodů U (ústí) a A (cíle) vytvoříme v horním pohledu dráhu letu střely - BALISTICKOU KŘIVKU

Vložení vrcholu střely Tato BALISTICKÁ KŘIVKA nemá tvar žádné známé a matematicky popsané křivky (parabola, hyperbola apod.) Do nejvyššího bodu balistické křivky (4) vložíme bod „V“. V = vrchol dráhy letu střely Tento vrchol nám balistickou křivku rozdělí na dvě části 4a = vzestupný oblouk balistické křivky 4b = sestupný oblouk balistické křivky

Vložení vrcholu střely

Zakótování polohy bodu V Zakótujeme polohu vloženého vrcholu letu střely V, v osách x a y. Současně zakótujeme celkovou délku střelby. xv= vzdálenost vrcholu střely v bodě V yv= max. výška vrcholu střely v bodě V x = celkový dolet střely – nástřelnou dálku

Zakótování polohy bodu V

Vložení křivky derivace Do dolního pohledu musíme vložit křivku (5) po které se pohybuje střela při pohledu z vrchu. Jedná se o část paraboly, která se ze zvětšující se vzdáleností od hlavně čím dál tím víc vzdaluje od roviny výstřelu. To má za následek při střelbě na větší vzdálenosti, s touto hodnotou (D) počítat jako s opravným koeficientem.

Vložení křivky derivace

Popis jednotlivých veličin 1 - výstřelná rovina Ø0 - úhel výstřelu 2 - výstřelná 3 - záměrná (spojnice oko,hledí, muška a cíl) 4 - balistická křivka 4a - vzestupný oblouk bal. křivky 4b - sestupný oblouk bal. křivky 5 - křivka derivace A - bod doletu (cíl) D - hodnota derivace U - ústí zbraně x - dostřel (nástřelná dálka) xv - vzdálenost vrcholu dráhy střely yv - převýšení dráhy střely V - nejvyšší bod dráhy střely (převýšení)

Výsledný graf vnější balistiky

Použitá literatura Ing. FRENZL Jiří – Ruční palné zbraně Uherský Brod 1993 Ing. KŘÍBEK Jan – Střelné zbraně I + II Brno 1994 Ing. STROUHAL Karel – Civilní ruční zbraně a střelivo Alexandr B. Žuk – Pušky a samopaly Moskva 1987 Alexandr B. Žuk – Revolvery a pistole Moskva 1983

Použitá literatura Prof. Ing. Fišer Miloslav CSc. – Konstrukce loveckých, sportovních a obraných zbraní Ostrava 2009 Prof. Ing. Fišer Miloslav CSc. Doc. Ing. Procházka Stanislav CSc. – Projektování loveckých, sportovních a obraných zbraní Ostrava 2007 Plíhal Bohumil, Beer Stanislav, Komenda Jan, Jedlička Luděk, Kuda Bohuslav - Balistika Brno 2003 Firemní literatura, odborná periodika, sbírky zákonů a ostatní normy.